icon

Jak zvládat pubertu dvojčat s psychickými problémy?

7. kvě 2024

Zdravím maminky,
jdu sem pro radu, třeba mi některá poradíte. Mám šestnáctiletá dvojčata holčiny a jejich puberta mi dává dost zabrat, v podstatě nevím, co s nima, nic moc nefunguje… jak jsou ve smečce, podporují se a mají při “domlouvání” navrh… o co jde…
Jedna s holčiček bojuje s ocd… pár let už lítáme na terapie, psychologové, psychiatr… náročné… moc se to nepodouvá a to vám moc nepřidá… možná trošíčku… jenže to je, jak když jedeme na výlet, dcery si popovídá s terapeutem, odkýve vše a tím to končí… je to hlavně o ní, musí ona chtít a já jí k tomu popostrkovat..ale je to opravdu téžké i pro okolí, vyčerpávající, kdo zná, ví… Někdy je to jak házet hrách ma zeď.. Druhá mi nechce jíst, takže zvažuji už návštěvu lékaře, tak opět budou asi kolečka🙈 Sní například jednu buchtu a pár těstovin s tuňákem.. neustálý počítání kalorií.. snažím se domlouvat, že ať cvičí, ale potřebuje vitamíny, bílkoviny i ty sacharidy, tuky..ať jí..cítí se prý takto dobře🥺… nedá si říct..
Možná menší starost, ale do toho absolutní nerespekt- když nejde do školy jedna (např.protože se necítí dobře, nejde ani druhá😤prostě ne) ranní půlhodinová sprcha každé, kdy neustále teče voda, ruce si myjí třeba 2 minuty-voda naplno-že to někdo musí zaplatit, nezájem… Takže mám doma slušný kombo a netuším, jak se z toho neznláznit🤯🤦🏻‍♀️😔 Ano… mám být oporou, vím, jsem…ale už to moc nedávám.. nějaké rady? 🙏🌷Předem děkuji

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 8. čer 2026 · 63 příspěvků

Stručné shrnutí

  • OCD a podezření na poruchu příjmu potravy (PPP) u šestnáctiletých vyžadují odbornou péči v podobě psychologa, psychiatra a specifických terapií jako KBT, případně rodinné terapie.
  • Školní nechodění se v diskusi doporučuje řešit systémově: informovat školu, neomlouvat svévolné absence, uplatnit IVP pokud existuje a zavést přirozené důsledky (omezení kapesného, práce v domácnosti, limit absence 3 dny za pololetí jako konkrétní taktika).
  • Rodičům se doporučuje vyhledat psychologickou podporu pro sebe a spolupracovat se školou a sociálními institucemi; při riziku vážného podvýživy navrhli pravidelné vážení, návštěvu lékaře a v krajních případech hospitalizaci či psychiatrické vyšetření.


Nejčastější otázky

Q: Jak postupovat při podezření na poruchu příjmu potravy (PPP) u šestnáctiletého dítěte?
A: Vyhledejte praktického lékaře, psychologa a psychiatra; v diskusi doporučovali pravidelné vážení, odborné vyšetření a v případě výrazného poklesu váhy zvážit hospitalizaci nebo psychiatrickou péči.

Q: Co mohu udělat proti opakovanému nechodění do školy?
A: Informujte třídní učitelku a vedení školy, neomlouvejte svévolné absence, zvažte zavedení pravidla „maximálně 3 dny absence za pololetí“ a domluvte přirozené důsledky (např. omezení kapesného, domácí práce místo volného času).

Q: Jak zapojit školu a jaké školní prostředky jsou zmíněné v diskusi?
A: Použijte komunikaci s třídní/vedením, využijte IVP (individuální vzdělávací plán) pokud je potřeba, a upozorněte školu na neomluvené hodiny; diskuse zmiňovala i možnost ředitelské důtky jako školní důsledek.

Q: Jak nastavovat domácí důsledky, které v diskusi fungovaly?
A: Diskutující uváděli konkrétní opatření: odebrání kapesného nebo omezení přístupu k Wi‑Fi/elektronice na hodiny/dny až týdny, placené odměny za domácí práce (nacenění úkonů) a podmínění finanční podpory docházkou do školy.

Q: Kdy vyhledat rodinnou terapii nebo terapii pro rodiče?
A: Pokud je rodič chronicky vyčerpaný, není jednotný výchovný postup s druhým rodičem nebo má rodina opakované krizové situace; v diskusi doporučovali psychologa pro rodiče a rodinnou terapii jako primární krok.

Q: Může rodič přestat vyživovat dítě, které nechodí do školy?
A: V diskusi někteří účastníci uváděli, že vyživovací povinnost platí, pokud dítě chodí do školy, a že se lze z povinnosti „vyvázat“, pokud dítě školu nenavštěvuje; tento právní aspekt je v diskusi prezentován jako názor a vyžaduje konzultaci s právníkem nebo sociálními službami.

Závěry z diskuze

Shoda

  • OCD a PPP je potřeba řešit odborně (psycholog, psychiatr, terapie jako KBT).
  • U školní nedocházky je třeba důslednost: informovat školu, neomlouvat svévolné absence a zavést přirozené důsledky.
  • Rodičům se doporučuje vyhledat psychologickou pomoc pro sebe a případně rodinnou terapii.


Sporné názory

  • Někteří doporučovali tvrdou, nekompromisní výchovu (odebrání kapesného, přísné sankce, zákaz elektroniky), zatímco jiní radili méně direktivní přístup založený na empatii, klidném rozhovoru a zapojení dítěte do hledání řešení.


Otevřené otázky

  • Jak nejefektivněji přimět šestnáctileté dítě opět pravidelně docházet do školy při kombinaci psychických poruch?
  • Do jaké míry může či má rodič uplatňovat tvrdé sankce bez rizika, že dítě odejde z domu nebo vyhledá jinou péči?
  • Kdy je nezbytné řešit pokles váhy hospitalizací versus ambulantní péčí?


Zmíněné značky a firmy

žádné

Zmíněné produkty a metody

OCD, porucha příjmu potravy (PPP), KBT, psycholog, psychiatr, rodinná terapie, IVP (individuální vzdělávací plán), pravidelné vážení, omezení elektroniky/Wi‑Fi, kapesné jako výchovný nástroj, neomlouvání absence, ředitelská důtka, sociální instituce

Místa a osoby

žádné

Strana
z3
avatar
skororozvedena
9. kvě 2024

Chtěla bych tě podpořit v tom najít si psycholog. Péči, pro sebe. Ja sice pubertaky zatím nemám /děsím se už teď až to přijde/, nicméně zase mám 3 kousky. A komunikace s jejich tatínkem je velmi komplikovana, tudíž chápu, že ne vždy to je ideální (třeba když druhá strana vše bojkotuje a dělá si po svém, nejednotná výchova atd). Ja na terapie chodím a moc mi pomáhají... Občas je to k zbláznění
být na, vše sama, bojovat na tolika frontách... Zanett má svůj úhel pohledu a gratuluju ji, že má "ideální" Rodinku, nicméně aspoň minimum empatie z její strany by neškodilo, dle mého názoru. Drž se, je to někdy masakr.... Přeju pevný nervy a ať je líp!!! ❤

avatar
zekrt
9. kvě 2024

Držím pěsti. Taky mam puberťáka s OCD a je to mazec. 😟

avatar
skororozvedena
9. kvě 2024

@skororozvedena jo, a poslední věc - s tím nápadem znechutit jim domov bych byla VELICE opatrná. Může se to velmi snadno otočit proti tobě - půjdou k otci nebo k prvnímu chlapovi co ho potkají. Aby ti dokázaly že te nepotřebují. Chápala bych (nikoli schvalovala) jakékoli tvé pocity včetně nenávisti, jenže - oni nejsou tví nepřátele, spíš si samy se sebou nevědí rady a placate se v tom teď všichni. Pomoc, podporu, uklidnění situace, nezávislý pohled, to by vás mohlo posunout, nikoli vyhrocení už tak těžké situace. A jak píšou holky- hledat řešení spolu, zahrnout je do toho.

Strana
z3