Může mít dívka ve 16 letech rakovinu prsu?
Dobrý den,
je mi 16 a už pár měsíců mám problém s pravým prsem. Začalo to tím, že jsem pociťovala divný pocit, když jsem se prudčeji pohla, nějak se otočila nebo předklonila. Bylo to, jako by mě v prsu trochu zatáhlo. Nic mě nebolelo, byl to jen chvilkový pocit.
Pak jednou, budou to asi tři měsíce, jsem si prs chtěla trochu promasírovat a narazila jsem na divně trvdé místečko hodně uvnitř. Víc nahoře a trochu k venkovní straně. Nebylo to cítit jako bulka, nebylo to hladké ani nijak ohraničené. Spíš takové jakoby tvrdší místečko uvnitř tkáně. Nebolelo to a bylo to možná tak centimetr velké.
Hodně mě to vyděsilo. Moje maminka totiž před pěti lety umřela na rakovinu prsu a i když vím, že jsem na to možná moc mladá, prostě mě napadlo, jestli nemám to samé. Tátovi jsem se to neodvážila říct. On je hodný, ale no to s maminkou bylo moc těžké.
Tak jsem si to jen hlídala. Ze začátku mi přišlo, že je to pořád stejné, ale poslední měsíc to najednou hodně vyrostlo. Teď je navíc celá ta část prsu jakoby zatuhlá a přijde mi méně citlivá. Když trochu zatlačím, cítím to divně tvrdé místo, ale teď už je víc jak dvakrát větší. Špatně se to odhaduje, nedá se to jakoby vzít do prsů a není to ani kulaté ani pravidelné. Prostě jakoby tam uvnitř kus toho prsa ztvrdl. Nebolí to, ale při pohledu v zrcadle je ta část trochu propadlá. Je tam taková pložší část a kousek bradavky jakoby se natahoval k tomu.
Mám opravdu velký strach.
Prosím poraďte. Může to být rakovina už takhle brzy?
Ahoj Věru, jak se máš?
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@prosteja22 já se mám dobře, a když od tebe čtu takovou krásnou zprávu, tak se mám ještě líp ❤️. Ty jsi v Tommym našla své štěstí v neštěstí. Věřím, že to bude kamarádství na celý život. Možná i něco víc 🍀. Doufám, že už brzy napíšeš, že ses taky vyléčila, stejně jako on 😊. Jinak u nás mrzne a mrzne, chodíme pořád bruslit. To miluju. Letos to je zima podle mého gusta a jen tak odejít nemá. Jen ty víkendy jsou krátké, zítra zase do práce 🙂. Měj se krásně a zase se ozvi.
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@prosteja22 Ty jsi zlato Věruško, občas do diskuze nakouknu, jak se ti daří a opravdu obdivuji, jak se se všemi starostmi pereš, s jakou láskou píšeš o své rodině a klidem a pokorou přistupuješ k léčbě . Ze srdce ti přeji, abys brzy chodila už také jen na kontroly a mohla zažít zase bezstarostné chvilky. S Tommym budete určitě i do budoucna skvělí parťáci, je to fajn mít na blízku někoho, kdo si prošel podobným trápením a rozumí tvým pocitům. Držím palce, ať ti nová léčba zabírá a má co nejméně vedlejších účinků. A díky, že píšeš.
@prosteja22 Ty jsi zlato Věruško, občas do diskuze nakouknu, jak se ti daří a opravdu obdivuji, jak se se všemi starostmi pereš, s jakou láskou píšeš o své rodině a klidem a pokorou přistupuješ k léčbě . Ze srdce ti přeji, abys brzy chodila už také jen na kontroly a mohla zažít zase bezstarostné chvilky. S Tommym budete určitě i do budoucna skvělí parťáci, je to fajn mít na blízku někoho, kdo si prošel podobným trápením a rozumí tvým pocitům. Držím palce, ať ti nová léčba zabírá a má co nejméně vedlejších účinků. A díky, že píšeš.
@tridvajedna Děkuji, jste moc hodná. Nemyslím, že je na mě něco k obdivování, já to jen beru tak nějak ze dne na den. S paní psycholožkou jsem se naučila nemyslet na věci moc dopředu a hlavně se soustředit na to, co je teď a co třeba bude zítra. Je to tak o dost jednodušší a i když jsou někdy horší dny tak se snažím věřit, že ten další už bude lepší. Mám štěstí na lidi kolem sebe, tatínka nejvíc a taky na lékaře a všechny kdo se o mě starají v nemocnici.
A tohle psaní sem mi taky pomáhá. Řekla jsem o tom tátovi i paní psycholožce. Tatínek z toho byl z kraje trochu nesvůj, že o sobě píšu takhle veřejně, ale vysvětlila jsem mu, co a jak píšu a nevadí mu to. Paní psycholožka byla ráda a povzbuzovala mě v tom. Že sdílení pomáhá. A já myslím, že mně určitě ano.
Obdivujeme tě a moc. To “žít dneškem” je těžké, i pro dospělého a ty to zvládáš skvěle! Je super ten kamarád, zná léčbu, má vhled. Držím palce 🧡
Ahoj Věrko,
jak se máš? Dlouho jsi se neozvala.
@macik84 Hezkou neděli, přeji. Teď nebylo vcelku moc o čem psát. Aktuální léčba je lepší než ta předchozí, chemoterapie mám jen na stacionáři. Jednou mě musel táta vzít do nemocnice, protože mi víc tekla krev. To kvůli té aktuální léčbě. Dostala jsem transfuzi krve a pak se to zlepšilo.
Zítra mám po dlouhé době velké kontrolní vyšetření. Musím přiznat, že se bojím, jak dopadne. Není mi v poslední době moc dobře a už pár týdnů nemám dobré jaterní testy, i když mi dávali nějaké podpůrné léky na zlepšení. I na tatínkovi je vidět, že je rozrušený, i když se to přede mnou snaží skrývat. Jenže já ho znám a poznám to. Nezbývá než doufat, že je to třeba jen můj pocit a zbytečný strach a že to nakonec bude dobré.
Doufám, že vy všichni tady se máte dobře a jste v pořádku.
@macik84 Hezkou neděli, přeji. Teď nebylo vcelku moc o čem psát. Aktuální léčba je lepší než ta předchozí, chemoterapie mám jen na stacionáři. Jednou mě musel táta vzít do nemocnice, protože mi víc tekla krev. To kvůli té aktuální léčbě. Dostala jsem transfuzi krve a pak se to zlepšilo.
Zítra mám po dlouhé době velké kontrolní vyšetření. Musím přiznat, že se bojím, jak dopadne. Není mi v poslední době moc dobře a už pár týdnů nemám dobré jaterní testy, i když mi dávali nějaké podpůrné léky na zlepšení. I na tatínkovi je vidět, že je rozrušený, i když se to přede mnou snaží skrývat. Jenže já ho znám a poznám to. Nezbývá než doufat, že je to třeba jen můj pocit a zbytečný strach a že to nakonec bude dobré.
Doufám, že vy všichni tady se máte dobře a jste v pořádku.
@prosteja22 Věrko moc na tebe dnes myslím a přeju si, že si přečtu dobré zprávy z vyšetření! 🍀🍀🍀
Ted sem ti pročetla celou diskuzy. Holka ses inspiraci mnohým z nás .Ses neuvěřitelná bojovnice ! Drzim moc palce at ty mrše dáš co pro to ! Posílám hodně sil,ses neuvěřitelná ♥️🍀
Dobrý den všem. Dlouho jsem nenapsala. Byl to pro mě těžký čas. Nedá se to v krátkosti popsat, ale už je to lepší a zvládnu to. Jen jsem nevěděla, co a jak sem napsat a jestli vůbec psát. Ale myslím, že vám to dlužím, za vaši podporu. Asi pořád nevím jak všechno napsat, tak se nezlobte, pokud to bude trochu zmatené.
Vyšetření nedopadla dobře. Tak nějak jak jsem se bála. Moje nemoc pokročila a už se nedá vyléčit. Nádor v prsu zase začal růst, nemocných uzlin v podpaží je víc, ale hlavně mám nálezy na játrech a v plicích a je potvrzené, že jsou to metastázy.
Až zpětně teď jsem se od pana doktora dozvěděla, že už od prvních výsledků histologie lékaři věděli, že můj typ nemoci je hodně agresivní a velmi špatně léčitelný. Ale i přesto všechno naděje byla, jen velmi malá. Tatínek to celé věděl a já jsem asi ráda, že mi to neřekl a nechal mě bojovat, jak to šlo.
Nevím teď, co bude dál. Pan doktor podal žádost o moje zařazení do jedné klinické studie. Byla by to zase další chemoterapie, která by snad mohla zpomalit nemoc a dát mi trochu více času. Také uvažují o ozařování pravé plíce s nádory, ale nevím, jestli to chci.
Teď jsem zatím doma a no snažíme se najít cestu jak spolu s tátou jetě prožijeme společný čas. Myslím, že je to den ode dne jednodušší.
Nemůžu říct, že jsem připravená nebo smířená, ale vždycky jsem věřila, že to, co se děje, se děje za nějakým účelem a že i když je to dobré, nebo špatné, tak že to tak má být. Myslím, že tohle mi pomáhá.
Zítra mám narozeniny. Každý rok chodíme na moje narozeniny s tatínkem do kavárny na dort. Nemám zatím povoleno moc chodit mezi lidi, ale snad když nebudu mít zítra teplotu a moc nízký tlak, tak mi to lékaři dovolí. Moc bych si to přála. Tak mi prosím držte palce.
A prosím... nedělejte si z toho moc těžkou hlavu, nerada bych, aby mě někdo litoval. Já to zvládnu ❤
Dobrý den všem. Dlouho jsem nenapsala. Byl to pro mě těžký čas. Nedá se to v krátkosti popsat, ale už je to lepší a zvládnu to. Jen jsem nevěděla, co a jak sem napsat a jestli vůbec psát. Ale myslím, že vám to dlužím, za vaši podporu. Asi pořád nevím jak všechno napsat, tak se nezlobte, pokud to bude trochu zmatené.
Vyšetření nedopadla dobře. Tak nějak jak jsem se bála. Moje nemoc pokročila a už se nedá vyléčit. Nádor v prsu zase začal růst, nemocných uzlin v podpaží je víc, ale hlavně mám nálezy na játrech a v plicích a je potvrzené, že jsou to metastázy.
Až zpětně teď jsem se od pana doktora dozvěděla, že už od prvních výsledků histologie lékaři věděli, že můj typ nemoci je hodně agresivní a velmi špatně léčitelný. Ale i přesto všechno naděje byla, jen velmi malá. Tatínek to celé věděl a já jsem asi ráda, že mi to neřekl a nechal mě bojovat, jak to šlo.
Nevím teď, co bude dál. Pan doktor podal žádost o moje zařazení do jedné klinické studie. Byla by to zase další chemoterapie, která by snad mohla zpomalit nemoc a dát mi trochu více času. Také uvažují o ozařování pravé plíce s nádory, ale nevím, jestli to chci.
Teď jsem zatím doma a no snažíme se najít cestu jak spolu s tátou jetě prožijeme společný čas. Myslím, že je to den ode dne jednodušší.
Nemůžu říct, že jsem připravená nebo smířená, ale vždycky jsem věřila, že to, co se děje, se děje za nějakým účelem a že i když je to dobré, nebo špatné, tak že to tak má být. Myslím, že tohle mi pomáhá.
Zítra mám narozeniny. Každý rok chodíme na moje narozeniny s tatínkem do kavárny na dort. Nemám zatím povoleno moc chodit mezi lidi, ale snad když nebudu mít zítra teplotu a moc nízký tlak, tak mi to lékaři dovolí. Moc bych si to přála. Tak mi prosím držte palce.
A prosím... nedělejte si z toho moc těžkou hlavu, nerada bych, aby mě někdo litoval. Já to zvládnu ❤
@prosteja22 ahoj, jsi neskutečně silná holka... Klobouk dolů před Tebou... ❤️ Myslím, že by to takto statečně nezvládali mnozí dospělí... Sleduji celou Tvoji cestu od začátku a strašně moc jsem doufala, že léčba zabere... Snad by mohla pomoci ještě ta studie... 🙏🏻🍀🙏🏻🍀🙏🏻🍀 Přiznám se, že mě ta tvoje poslední zpráva vzala, sice se neznáme, ale tak nějak jsem Ti držela pěsti celou dobu a myslela na Tebe...❤️ Doufám, že Ti zítra bude dobře aby sis mohla užít narozeniny a strávit je tak, jak jste s tatínkem zvyklí... ❤️ Drž se Věruško, moc na Tebe myslím... ❤️❤️❤️
Je mi to moc líto. Přeji, aby vám s tatínkem cukrárna vyšla. A pokud ne, tak si kupte zákusky domů a udělejte si hezké odpoledne doma. Dělejte si co nejvíce takových pěkných chvil. Společný film, nějaká dobrota, čokoláda, poslouchání hudby, masáž nohou,…...Cokoli příjemného je skvělé, i když to bude maličkost, malá chvíle během dne. Myslim na tebe.
Dobrý den všem. Dlouho jsem nenapsala. Byl to pro mě těžký čas. Nedá se to v krátkosti popsat, ale už je to lepší a zvládnu to. Jen jsem nevěděla, co a jak sem napsat a jestli vůbec psát. Ale myslím, že vám to dlužím, za vaši podporu. Asi pořád nevím jak všechno napsat, tak se nezlobte, pokud to bude trochu zmatené.
Vyšetření nedopadla dobře. Tak nějak jak jsem se bála. Moje nemoc pokročila a už se nedá vyléčit. Nádor v prsu zase začal růst, nemocných uzlin v podpaží je víc, ale hlavně mám nálezy na játrech a v plicích a je potvrzené, že jsou to metastázy.
Až zpětně teď jsem se od pana doktora dozvěděla, že už od prvních výsledků histologie lékaři věděli, že můj typ nemoci je hodně agresivní a velmi špatně léčitelný. Ale i přesto všechno naděje byla, jen velmi malá. Tatínek to celé věděl a já jsem asi ráda, že mi to neřekl a nechal mě bojovat, jak to šlo.
Nevím teď, co bude dál. Pan doktor podal žádost o moje zařazení do jedné klinické studie. Byla by to zase další chemoterapie, která by snad mohla zpomalit nemoc a dát mi trochu více času. Také uvažují o ozařování pravé plíce s nádory, ale nevím, jestli to chci.
Teď jsem zatím doma a no snažíme se najít cestu jak spolu s tátou jetě prožijeme společný čas. Myslím, že je to den ode dne jednodušší.
Nemůžu říct, že jsem připravená nebo smířená, ale vždycky jsem věřila, že to, co se děje, se děje za nějakým účelem a že i když je to dobré, nebo špatné, tak že to tak má být. Myslím, že tohle mi pomáhá.
Zítra mám narozeniny. Každý rok chodíme na moje narozeniny s tatínkem do kavárny na dort. Nemám zatím povoleno moc chodit mezi lidi, ale snad když nebudu mít zítra teplotu a moc nízký tlak, tak mi to lékaři dovolí. Moc bych si to přála. Tak mi prosím držte palce.
A prosím... nedělejte si z toho moc těžkou hlavu, nerada bych, aby mě někdo litoval. Já to zvládnu ❤
@prosteja22 Jsi neskutečně statečná holka...
Milá Věrko, navzdory tomu, že zpráva se nečte vůbec lehce, tak zcela obdivuji tvůj postoj, jsi skutečně velkou inspirací. Moc myslím na tebe, ale i na tvého taťku. Přeji ti, aby se ti narozeniny vydařily podle tvých představ. Přeji ti, aby všechny další dny byly alespoň trochu takové, jaké si přeješ. Posílám objetí!
Dobrý den všem. Dlouho jsem nenapsala. Byl to pro mě těžký čas. Nedá se to v krátkosti popsat, ale už je to lepší a zvládnu to. Jen jsem nevěděla, co a jak sem napsat a jestli vůbec psát. Ale myslím, že vám to dlužím, za vaši podporu. Asi pořád nevím jak všechno napsat, tak se nezlobte, pokud to bude trochu zmatené.
Vyšetření nedopadla dobře. Tak nějak jak jsem se bála. Moje nemoc pokročila a už se nedá vyléčit. Nádor v prsu zase začal růst, nemocných uzlin v podpaží je víc, ale hlavně mám nálezy na játrech a v plicích a je potvrzené, že jsou to metastázy.
Až zpětně teď jsem se od pana doktora dozvěděla, že už od prvních výsledků histologie lékaři věděli, že můj typ nemoci je hodně agresivní a velmi špatně léčitelný. Ale i přesto všechno naděje byla, jen velmi malá. Tatínek to celé věděl a já jsem asi ráda, že mi to neřekl a nechal mě bojovat, jak to šlo.
Nevím teď, co bude dál. Pan doktor podal žádost o moje zařazení do jedné klinické studie. Byla by to zase další chemoterapie, která by snad mohla zpomalit nemoc a dát mi trochu více času. Také uvažují o ozařování pravé plíce s nádory, ale nevím, jestli to chci.
Teď jsem zatím doma a no snažíme se najít cestu jak spolu s tátou jetě prožijeme společný čas. Myslím, že je to den ode dne jednodušší.
Nemůžu říct, že jsem připravená nebo smířená, ale vždycky jsem věřila, že to, co se děje, se děje za nějakým účelem a že i když je to dobré, nebo špatné, tak že to tak má být. Myslím, že tohle mi pomáhá.
Zítra mám narozeniny. Každý rok chodíme na moje narozeniny s tatínkem do kavárny na dort. Nemám zatím povoleno moc chodit mezi lidi, ale snad když nebudu mít zítra teplotu a moc nízký tlak, tak mi to lékaři dovolí. Moc bych si to přála. Tak mi prosím držte palce.
A prosím... nedělejte si z toho moc těžkou hlavu, nerada bych, aby mě někdo litoval. Já to zvládnu ❤
@prosteja22 Věruško, se zatajeným dechem sleduji tvůj příběh. Máš krásnou češtinu, i když žijete v Anglii, krásně jsi si ji zachovala. Mám za muže Angličana a vím, jak se ty jazyky někdy pletou. Jsi moc moudrá holka, ráda čtu tvoje příspěvky. Užij si zítra svůj narozeninový den, at už jakkoliv, každá hezká chvilka se počítá. ♥️
Dobrý den všem. Dlouho jsem nenapsala. Byl to pro mě těžký čas. Nedá se to v krátkosti popsat, ale už je to lepší a zvládnu to. Jen jsem nevěděla, co a jak sem napsat a jestli vůbec psát. Ale myslím, že vám to dlužím, za vaši podporu. Asi pořád nevím jak všechno napsat, tak se nezlobte, pokud to bude trochu zmatené.
Vyšetření nedopadla dobře. Tak nějak jak jsem se bála. Moje nemoc pokročila a už se nedá vyléčit. Nádor v prsu zase začal růst, nemocných uzlin v podpaží je víc, ale hlavně mám nálezy na játrech a v plicích a je potvrzené, že jsou to metastázy.
Až zpětně teď jsem se od pana doktora dozvěděla, že už od prvních výsledků histologie lékaři věděli, že můj typ nemoci je hodně agresivní a velmi špatně léčitelný. Ale i přesto všechno naděje byla, jen velmi malá. Tatínek to celé věděl a já jsem asi ráda, že mi to neřekl a nechal mě bojovat, jak to šlo.
Nevím teď, co bude dál. Pan doktor podal žádost o moje zařazení do jedné klinické studie. Byla by to zase další chemoterapie, která by snad mohla zpomalit nemoc a dát mi trochu více času. Také uvažují o ozařování pravé plíce s nádory, ale nevím, jestli to chci.
Teď jsem zatím doma a no snažíme se najít cestu jak spolu s tátou jetě prožijeme společný čas. Myslím, že je to den ode dne jednodušší.
Nemůžu říct, že jsem připravená nebo smířená, ale vždycky jsem věřila, že to, co se děje, se děje za nějakým účelem a že i když je to dobré, nebo špatné, tak že to tak má být. Myslím, že tohle mi pomáhá.
Zítra mám narozeniny. Každý rok chodíme na moje narozeniny s tatínkem do kavárny na dort. Nemám zatím povoleno moc chodit mezi lidi, ale snad když nebudu mít zítra teplotu a moc nízký tlak, tak mi to lékaři dovolí. Moc bych si to přála. Tak mi prosím držte palce.
A prosím... nedělejte si z toho moc těžkou hlavu, nerada bych, aby mě někdo litoval. Já to zvládnu ❤
@prosteja22 Věruško,❤️❤️❤️, i když tě osobně neznám, ty i tvůj taťka budete už navždy součást mého života. Jsem šťastná, že jsem objevila tuhle diskuzi. V životě mi tolik pomohla. Díky tobě zvládám neřešit malichernosti, které nic neznamenají. Ozvi se zase ❤️
Mila Verko, je mi to moc lito. Uzij si co nejlepe dnesni den s tatinkem v cukrarne. Snad to vyslo. Moc obdivuji Tvoji silu sdilet s nami i spatne zpravy. Preji ti jeste plno krasnych dni, ktere Ti prinesou radost. Preji Ti zarazeni do studie, vzdy je nadeje🍀🍀🍀 A pokud Ti to pomaha, tady vzdy najdes podporu❤️
Děkuji Vám všem. Opravdu, opravdu moc. Jste užasní a pro mě to znamená mnohem víc, než si asi dovedete představit. Opravdu jsem Vám všem neskutečně vděčná.
Není to teď lehké, ale Vaše povzbuzení opravdu pomáhají.
Do té kavárny jsme s tatínkem šli. Pan doktor to povolil a bylo to opravdu krásné. Je to taková malá rodinná kavárna, kde paní majitelka a její dcera pečou samy vlastní dorty. Dala jsem si kávový, ale tatínek mi vzal ještě domů kousek mrkvového a kousek Victoria Sponge (to je takový vanilkový vláčný piškot s marmeládou). Mluvili jsme s tatínkem jen o hezkých věcech, vzpomínali jsme na to nejhezčí a nejzábavnější, co jsme prožili a musím říct, že to bylo moc krásné a malinko smutné. Ale to nevadí. To k tomu všemu asi patří.
Ve středu jdeme k panu doktorovi a tak se rozhodne, co bude dál. Nemám žádné představy, nechám to tak nějak plynout a budu věřit, že to bude tak, jak to být má.
Mějte se krásně.
@prosteja22 Věruško,❤️❤️❤️, i když tě osobně neznám, ty i tvůj taťka budete už navždy součást mého života. Jsem šťastná, že jsem objevila tuhle diskuzi. V životě mi tolik pomohla. Díky tobě zvládám neřešit malichernosti, které nic neznamenají. Ozvi se zase ❤️
@macik84 Víte, tohle je pro mě zvláštní číst, že jsem i takhle na dálku mohla někomu nějak pomoci, i když vlastně jen trochu sdílím kousek svojí cesty. Dělá mi to velkou radost a myslím, že až mi bude možná hodně těžko, budu myslet na to, že to moje sdílení mělo smysl nejen pro mě, ale i pro někoho jiného.
Děkuji moc a mějte se krásně. Život je opravdu nádherný a je škoda si do něj pouštět malé zbytečné mráčky.
Nemám, co říct! Jseš neuvěřitelně statečná, strašně moc na tebe myslím! Modlím se za tebe! ❤️🙏🏻🍀🫶😘
Věrko, ať tento těžký rok skončí a nový začne jen samými pozitivními zprávami! Přeji to vše nejlepší do nového roku 2026, ať máš mnoho štěstí 🍀, sílu, energie a hromadu zdraví. Přeji to to celým srdcem.
@macik84 Děkuji moc. Věřím, že to bude lepší. Ta nová léčba se zdá mnohem snesitelnější a tak moc doufám, že taky zabere.
Taky vám přeji do nového roku všechno nejlepší a hlavně zdraví Vám, rodině i přátelům