Může mít dívka ve 16 letech rakovinu prsu?
Dobrý den,
je mi 16 a už pár měsíců mám problém s pravým prsem. Začalo to tím, že jsem pociťovala divný pocit, když jsem se prudčeji pohla, nějak se otočila nebo předklonila. Bylo to, jako by mě v prsu trochu zatáhlo. Nic mě nebolelo, byl to jen chvilkový pocit.
Pak jednou, budou to asi tři měsíce, jsem si prs chtěla trochu promasírovat a narazila jsem na divně trvdé místečko hodně uvnitř. Víc nahoře a trochu k venkovní straně. Nebylo to cítit jako bulka, nebylo to hladké ani nijak ohraničené. Spíš takové jakoby tvrdší místečko uvnitř tkáně. Nebolelo to a bylo to možná tak centimetr velké.
Hodně mě to vyděsilo. Moje maminka totiž před pěti lety umřela na rakovinu prsu a i když vím, že jsem na to možná moc mladá, prostě mě napadlo, jestli nemám to samé. Tátovi jsem se to neodvážila říct. On je hodný, ale no to s maminkou bylo moc těžké.
Tak jsem si to jen hlídala. Ze začátku mi přišlo, že je to pořád stejné, ale poslední měsíc to najednou hodně vyrostlo. Teď je navíc celá ta část prsu jakoby zatuhlá a přijde mi méně citlivá. Když trochu zatlačím, cítím to divně tvrdé místo, ale teď už je víc jak dvakrát větší. Špatně se to odhaduje, nedá se to jakoby vzít do prsů a není to ani kulaté ani pravidelné. Prostě jakoby tam uvnitř kus toho prsa ztvrdl. Nebolí to, ale při pohledu v zrcadle je ta část trochu propadlá. Je tam taková pložší část a kousek bradavky jakoby se natahoval k tomu.
Mám opravdu velký strach.
Prosím poraďte. Může to být rakovina už takhle brzy?
Ahoj Věru, jak se máš?
Ahoj Věru, jak se máš?
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@prosteja22 já se mám dobře, a když od tebe čtu takovou krásnou zprávu, tak se mám ještě líp ❤️. Ty jsi v Tommym našla své štěstí v neštěstí. Věřím, že to bude kamarádství na celý život. Možná i něco víc 🍀. Doufám, že už brzy napíšeš, že ses taky vyléčila, stejně jako on 😊. Jinak u nás mrzne a mrzne, chodíme pořád bruslit. To miluju. Letos to je zima podle mého gusta a jen tak odejít nemá. Jen ty víkendy jsou krátké, zítra zase do práce 🙂. Měj se krásně a zase se ozvi.
@macik84 Ahoj, mám se teď dobře. Ve čtvrtek jsem měla druhý chemo té nové léčby. Není vůbec tak zlý jako to předchozí. A tentokrát tam na stacionáři byl se mnou Tommy, ten můj kamarád, se kterým jsem se seznámila na onko oddělení. On už je zdravý. Jen chodí na kontroly. My si spolu hodně voláme a píšeme a no je nám spolu moc hezky. Nevím, jak to popsat, já tohle nikdy nezažila a je to pro mě všechno tak nový. On bydlí nedaleko Southamptonu, takže to do nemocnice má necelou půl hodiny a jeho táta byl moc hodný a zavezl ho za mnou. Jinak bychom se moc vidět nemohli. My s tátou bydlíme skoro hodinu a půl od Southamptonu na druhou stranu. Byl tam se mnou celé tři hodiny a bylo to opravdu moc fajn.
Kromě chema teď ještě beru ty léky (inhibitory). Víceméně tahle léčba mi způsobuje jen větší únavu a taky oslabuje krvinky a častěji krvácím z nosu. Ale dá se to snést. Vlasy mi samozřejmě pořád vypadávají po tom chemu, ale na to jsem si už zvykla. Jaterní testy pořád nejsou úplně nejlepší, ale už to není taková hrůza jako s předchozí léčbou, takže se mi i trochu lépe jí. Dokonce jsem něco málo přibrala.
Doufám, že se taky máte dobře 🙂
@prosteja22 Ty jsi zlato Věruško, občas do diskuze nakouknu, jak se ti daří a opravdu obdivuji, jak se se všemi starostmi pereš, s jakou láskou píšeš o své rodině a klidem a pokorou přistupuješ k léčbě . Ze srdce ti přeji, abys brzy chodila už také jen na kontroly a mohla zažít zase bezstarostné chvilky. S Tommym budete určitě i do budoucna skvělí parťáci, je to fajn mít na blízku někoho, kdo si prošel podobným trápením a rozumí tvým pocitům. Držím palce, ať ti nová léčba zabírá a má co nejméně vedlejších účinků. A díky, že píšeš.
@prosteja22 Ty jsi zlato Věruško, občas do diskuze nakouknu, jak se ti daří a opravdu obdivuji, jak se se všemi starostmi pereš, s jakou láskou píšeš o své rodině a klidem a pokorou přistupuješ k léčbě . Ze srdce ti přeji, abys brzy chodila už také jen na kontroly a mohla zažít zase bezstarostné chvilky. S Tommym budete určitě i do budoucna skvělí parťáci, je to fajn mít na blízku někoho, kdo si prošel podobným trápením a rozumí tvým pocitům. Držím palce, ať ti nová léčba zabírá a má co nejméně vedlejších účinků. A díky, že píšeš.
@tridvajedna Děkuji, jste moc hodná. Nemyslím, že je na mě něco k obdivování, já to jen beru tak nějak ze dne na den. S paní psycholožkou jsem se naučila nemyslet na věci moc dopředu a hlavně se soustředit na to, co je teď a co třeba bude zítra. Je to tak o dost jednodušší a i když jsou někdy horší dny tak se snažím věřit, že ten další už bude lepší. Mám štěstí na lidi kolem sebe, tatínka nejvíc a taky na lékaře a všechny kdo se o mě starají v nemocnici.
A tohle psaní sem mi taky pomáhá. Řekla jsem o tom tátovi i paní psycholožce. Tatínek z toho byl z kraje trochu nesvůj, že o sobě píšu takhle veřejně, ale vysvětlila jsem mu, co a jak píšu a nevadí mu to. Paní psycholožka byla ráda a povzbuzovala mě v tom. Že sdílení pomáhá. A já myslím, že mně určitě ano.
Obdivujeme tě a moc. To “žít dneškem” je těžké, i pro dospělého a ty to zvládáš skvěle! Je super ten kamarád, zná léčbu, má vhled. Držím palce 🧡
Věrko, ať tento těžký rok skončí a nový začne jen samými pozitivními zprávami! Přeji to vše nejlepší do nového roku 2026, ať máš mnoho štěstí 🍀, sílu, energie a hromadu zdraví. Přeji to to celým srdcem.
@macik84 Děkuji moc. Věřím, že to bude lepší. Ta nová léčba se zdá mnohem snesitelnější a tak moc doufám, že taky zabere.
Taky vám přeji do nového roku všechno nejlepší a hlavně zdraví Vám, rodině i přátelům