Jak vyjdu jako samoživitelka s penězi?

katuskad1
6. dub 2019

Ahoj holky,
Jdu si pro radu, nebo uklidnění...
S přítelem jsem přes 5 let, máme hypotéku, dite 1 rok. Ale proste nás vztah už skoro rok neklape, jsme spíše spolubydlící, co se na sebe nejsou moc příjemní a spíše okolo sebe chodíme a kvůli malého.
Já už takhle nemůžu.
Ale doopravdy smekám a respekt před maminkami, které zijou s dítětem samy. O to by mi ani neslo, ale chci se zeptat na finanční stránku. Byty 2+1 i se službami se pohybují 8500 Kč, rodicak mám teď na 8000 Kč, i kdyby mi přítel posílal něco na malého asi 2000 Kč já si neumím představit jak fungovat. Samozřejmě byt se prodá, ale než to vše tak nedostanu ani žádný příspěvek na bydlení a podobně..protože jsem vlastně v uvozovkách bohatá protože mám byt ..ač na hypotéku. A kde je paušál, internet, pleny, sunary, jídlo. Něco naspořeno mám, ale i tak byc z toho žila tak půl roku. Do práce nemůžu malý ještě ani do školky, a babičky pracuji. Pripadam si jako totálně neschopný člověk, protože nevím jak dal. Já vím, ze spousta lidi to zvládá, ale já proste nevím jak.
Nechci tu žádné zle rady, a rady typu zůstaň s nim, protože já takhle v 28 letech žít nechci.
Doufám, ze se tu najdou mile slečny co mi zkusí poradit, říct třeba jak oni to zvládají a podobně. Děkuji moc

malinkaelinka
6. dub 2019

A manželskou poradnu jste zkoušeli? Na tvém místě bych nejprve zkusila zapracovat na tomto, odejít a stát se samoživitelkou, na to je času dost, pokud tě tedy přítel vyloženě netýrá atd. Píšeš, že vám to neklape rok - tedy od narození dítěte? Co se u vás změnilo, už spolu netrávíte čas? Jak se stará přítel o dítě? Pokud bys skutečně chtěla odejít, sama vidíš, že to nebude lehké a žít sama, to asi nepůjde. Tak nějaké spolubydlení? Já jsem před pár lety byla v nouzi a sehnala jsem podnájem u starších lidí v domku na vsi - měli tam výminek po babičce, která zemřela a jim bylo líto to tam nechávat ladem. Platila jsem vlastně jen náklady plus jim tisícovku. Takže za hubičku. Tak možná shánět bydlení i třeba takhle v méně atraktivních lokalitách - to samozřejmě může být problém, abyses pak dostala do práce atd....
Přítel ví, že uvažuješ o rozchodu?
Co se vrátit na čas k rodičům, než půjde dítě do školky a ty do práce?

luciebx
6. dub 2019

ahoy. ted ctu co te trapi. souhlasim s @malinkaelinka pises ze vetah nefunguje rok a ditku je rok. ono po narzeni mimi to obcas skripe vsude. i u nas to bylo silene u prvniho muz jen prace konicky atd. promluva nepomohla. az poradna kde sem se otevrela i on a proste sme zapracovali. i kdyz to nepujde hned co takele na chvilku od sebe. abaste si oba uvedomili zoa si chybite a muzete bez sebe zit. ono needy staci mesic dva. kdyz dite pujde na tyden k tatovi atd. ono se pak vee v hlavne rozlezi zea je to opravdu tak hrozne jak se zda. drzim palce

urtica
6. dub 2019

Ahoj - nepopisuješ konkrétní problémy, které řešíte, takže těžko posuzovat funkčnost vztahu, ale dlužno říct, že krize po narození dítěte je velmi klasická a projde si jí mnoho párů - včetně nás. Bohužel se o tom moc nemluví a spousta lidí má v povědomí obraz šťastné rodinky po narození dítěte - i když realitou je často opak. Mají pak dojem, že selhávají, když netřeští štěstím a vzájemným porozuměním. přitom narození dítěte je obrovská zkouška. Nebudu radit, jen přidám svou zkušenost - ten rok po narození prvního dítěte byl pro nás v partnerství nejtěžším obdobím a byly chvíle, kdy jsem nevěřila, že to ustojíme. Svou roli hrála únava, oba jsme si připadali nedocenění tím druhým. Mně osobně tehdy pomohla terapie a změna způsobu komunikace s partnerem, kdy jsme si po roce byli konečně schopni říct co nám vadí a jak dál, paradoxně to, co se táhlo rok, se pak vyřešilo během jednoho večera. Ne, že bychom spolu do té doby nezkoušeli mluvit, ale mluvit, tak, aby druhý naslouchal a skutečně mu naslouchat a uznat své chyby bez toho, aby šel člověk automaticky do obrany, je docela kumšt. Pochopitelně jsou situace, kdy je rozchod nejlepší řešení...závislý partner odmítající léčbu, násilí ve vztahu apod. - je možné, že zrovna toto je Váš případ.

katuskad1
autor
6. dub 2019

@malinkaelinka děkuji za radu. Bydleni u rodičů nejde, je tam ještě segra, přítel od mamky, mamka, nebyl by prostor...a přítel mě netyra, nic podobného, jen jsme už na sebe opravdu ošklivý, a já se nechci takhle hádat před synem. My už jsme rozesli, nebo snad to oba chápeme, ze je to takhle, a já a ani on spolu asi byt nechceme. Já už proste v něm vidím jen tátu pro syna ale ne partnera. Nejde mi s nim spát, nejde mi s nim mít ty hezké chvilky a já proste nejsem typ člověka co se kousne a má něco na sílu. Už mě to psychicky vyčerpává takhle žít.

katuskad1
autor
6. dub 2019

@luciebx byli jsme od sebe měsíc necelý, byl u rodičů, ale šli jsme k sobě zpět, ne proto ze by se mám styskalo, ale já potřebovala trochu pomoct s malým, a taky pravé ta finanční stránka. A přítel zase chtěl byt s malým...vím ze to zní strašně banalne, a měla bych se pro dite, aby mělo tátu doma obětovat, ale je mi 28 a já proste nechci žít tak jak žijeme.

katuskad1
autor
6. dub 2019

@urtica nejhorší na tom je, ze já se už ani snažit nechci, a přítel snad možná i jo, ale chce proste plnohodnotný vztah, sex, objeti, a podobně ale to já nějak nemůžu, nejde mi to už...cítím se fakt hrozne.

urtica
6. dub 2019

@katuskad1 Obětovat určitě ne...to by nikam nevedlo. Spíš je otázka, zda to ještě zkusit pořešit, protože krize jsou součástí každého dlouhodobějšího vztahu a pokud by impulsem k rozchodu byla jen samotná krize, pak je pravděpodobné, že časem budeš utíkat z každého vztahu - nikdy to není věčná procházka růžovou zahradou a všude se občas najdou těžké chvilky a náročná období. NAvíc, po narození dítěte v tom mohou hrát roli ještě další nerozpoznané faktory - u mě to třeba byla poporodní deprese. Tj. pak černé vidění situace a rezignace na ni, vlastně součástí nemoci - která se ale dá léčit. I to by měl dobrý terapeut rozpoznat. Ale nechci moc poučovat, nevidím do toho a ve výsledku jsi to jen Ty, kdo musí posoudit, co je pro Vás nejlepší. Zkusila bych toho terapeuta, aby ses v sobě víc zorientovala - je možné, že se s ním opravdu doberete k tomu, že rozchod je nejlepší řešení. Jinak se tu občas objevuje poptávka po spolubydlení od jiných maminek.

xkalisto
6. dub 2019

Taky mi to zní na možnou poporodni depresi. Ony můžou začít kdykoliv třeba i rok po narození.

makronka222
6. dub 2019

To vzdavas vsechno celkem brzo... myslis si, ze s jinym to bude lepsi? Mas kde bydlet, chlapa schopnyho makat, tak zkus ozivit ten zbytek. Neco te na nem pred par lety - nebo i v dobu kdy jste si porizovali dite snad bavilo a bralo, ne?

whocares
6. dub 2019

Krizi s příchodem dítěte má opravdu spousta párů. Zahodit to proto, že se ti nechce, je krátkozraké. Na kazdem vztahu se musí pracovat, mozna ne prvni rok, dva, pak uz ale jo, jestli to ma za neco stat. Podle me jsi unavena, mozna trochu v depresi, ja prvni rok po porodu casto nemela silu ani na cisteni zubu, natoz mluvit s muzem nebo nedejbože mit sex. Ted mame deti dve a fungujeme dobre, ale stalo nas to hodne driny. Nekdy bych chtela jit spat s detma a misto toho si jdu povidat nebo koukat na film s mužem, on dela zase jiny veci kvuli mne a to je podle me prava laska, ne to jednoduchy oblbnuti, co je za pul roku pryc.

kittyy17
6. dub 2019

@katuskad1 dejte dítě na hlídání babičce a zkuste jít spolu na rande, jako dřív. Pokud to bude průser, běžte od sebe, nemá to cenu.
Myslím, že za krachem vztahu je ten malý kazišuk, že potřebujete být jen sami dva, vyrazit si, pobavit se.

katuskad1
autor
6. dub 2019

@kittyy17 nezlob se na mě, ale nazvat dite kazisuk🤔to se mi opravdu nelíbí. Tvou radu si k srdci opravdu nevemu, ale díky.

bayt
7. dub 2019

@katuskad1 Taky jsme meli krizi, jako kazdy. Zadny cas na sebe, chuva neni, babicky nehlidaji. Jedno rande bez ditete udela svoje. Podle statistik maji lidi nejvetsi krize prvni tri roky zivota deti a pak v jejich puberte. Bohuzel v tomto state je na tom samozivitelka blede. Napada me - pokud si rozhodnuta a fakt to finance nepujde. Holt pockej, nez pujde maly do skolky. Muze uz ve dvou. Do te doby si odkladej, zkuste poradnu. Kdyz to za rok neuvidis ani s poradnou jinak, budes odchazet aspon s tim, ze ses fakt snazila.

malinkaelinka
7. dub 2019

@katuskad1 no a není snad dítě malej kazišuk? :D Ale dobrý je, že mu to v pubertě oplatíš, až si přivede slečnu 🙂

kittyy17
7. dub 2019

@katuskad1 dítě je zatěžkávací zkouškou pro každý vztah, celý život se změní. Jedinou možností, jak to ustát, je najít si čas s partnerem jen pro sebe, a dělat to co jste dělali před narozením dítěte. Jít na rande, do kina, na veceri, pokecat s přáteli, vyrazit na výlet klidně i s kočárkem. Tímhle prochází 99% rodičů.
Takže znovu radím, dej dítě babičce a jděte na rande. Třeba se znovu zamilujes, znovu objevis to krásný, důvod proč sis s tímhle chlapem udělala dítě....

codal
7. dub 2019

@katuskad1 ahojda,je mi líto,že jsi tak nešťastná.. ta krize opravdu může být způsobena příchodem miminka,tou velkou změnou, ztrátou soukromí, člověk prostě nemá čas na společné chvíle, natož na nějakou intimitu, lidi se často odcizí... Jako samozivitelka to nebude mít snadné, budeš bojovat o každou korunu a budeš se cítit možná ještě víc urvaná než teď.. dej tomu tak rok, než bude moct jít prcek do školky a ty do práce... Dej si rok na to,že to prostě zkusíš,jděte do poradny,randete atd. Zabojujte oba a když to za ten rok nepůjde,tak budeš odcházet s čistým svědomím,že jsi pro to udělala maximum a budeš na tom finančně líp,když budeš pracovat... Vím,že jsi psala,že už nechceš bojovat, ale krize přicházejí a hned z nich odcházet prostě není rozumné... Nejsem zastáncem držet úplnou rodinu za každou cenu,ale tady mi to přijde fakt předčasné... Představ si,že se rozejdete, budeš furt řešit peníze, budete si půjčovat dítě,bude se ti o něj starat nějaká jiná, tvé dítě nemusí mít rádo tvého partnera, úplná rodina je prostě úplná rodina a za tu stojí za to bojovat,u vás nevidím tak závažné důvody na to,aby to bylo hned na rozchod.. krize ještě přijdou, i v nových vztazích, to je prostě život a důležité je se k nim postavit, mluvit s partnerem,řešit to, a ne hned utíkat...držím pěsti ❤️