• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Můžeme si dovolit miminko? Nemáme dost peněz

5. července 2008 
Ahoj slečny a paní :stuck_out_tongue_closed_eyes: , prostě holky...

Nemam tolik "projetýho" koníka, je pro mě teď aktuálnější beremko :wink:, ale jedna věc, dotaz se hodí spíš sem...
Zanedlouho chystáme s přítelem svatbu, mně je 24, jemu 28. Oba už tak mluvíme o miminku, ale problém je v tom, že si ho snad ani nemůžeme dovolit... ani jeden z nás nedostal byt, dům "od rodičů" jako spousta našich známých a kamarádů, nemáme našetřeno žádný peníze, protože přítel teprve před rokem a půl dostudoval. Máme spolu pronajatej maličkej byt (1+kk), kde platíme dost velkej nájem (Praha...), kterej si za momentální situace můžeme dovolit. Kdybych ale v tomhle okamžiku otěhotněla, tak už na ten nájem nejspíš mít nebudem, při výšce mateřský... Navíc hned jak otěhotnim, tak půjdu na neschopenku, protože mam takovou práci, kde těhotná pracovat nemůžu.
Plánujeme si vzít na hypotéku nějakej větší byt, chceme ho začít hledat po svatbě... Když by to bylo mimo Prahu (což bude, na pražskou hypotéku opravdu mít nebudeme), tak máme spočítáno, že bysme platili zhruba tak to, co platíme teď za nájem - možná ještě tak o cca. 2-3 tisíce víc.
Z toho všeho mně ale logicky vyyplývá, že by to znamenalo rozhodnout se, jestli hypotéku nebo dítě!!?
Řešila jste některá podobnou situaci? Mluvíme o tom od rána do večera a mě už nenapadá nic...
9. kvě 2008 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petua: a co nekam vyjet, vydelat balik a pak si znova polozit stejnou otazku? :wink:
9. kvě 2008 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ptua, dnešní doba už je holt taková..člověk musí něco vydělat a zabezpečit sebe, aby mohl zabezpečit i dítě..i když jsou mezi náma i takoví, co to moc neřeší, že :wink:
9. kvě 2008 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Tak to je varianta, o který jsme rozhodně nepřemýšleli a nebudem.. Přítel má práci, kde se každej rok, i měsíc praxe cení, takže ztratit rok někde sklízením jahod, to by fakt nešlo :sweat_smile: . Navíc já sama mam k tomuhle docela negativní postoj, takže to neé... :confused:
9. kvě 2008 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petuo, tak předpokládám, že přítel bude mít VŠ a až bude mít větší praxi, budou i větší prašulky, budete mít za sebou největší výdaje s hypotékou a pořízením vybavení apod., pak možná situaci uvidíš jinak.
24 není moc věk, ikdyž vím, že na věku v touze po miminku nezáleží, takže třeba za tři - čtyři roky už na to můžete být daleko lépe, něco přišetříte...
9. kvě 2008 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
petua, my na tom byli nějak podobně a byt jsme si koupili taky za Prahou, jsme spokojený, sice s penězma to je záhul, ale kdyby přišlo mimčo, tak ať přijde, my se uskromníme :slight_smile: Navíc bych nejezdila do práce, což se zase ušetří za dopravu apod, což taky není málo...Taky jsme mimčo nechtěli, protože na něj mít nebudem, ale už jsme v takovém stádiu, kdy si řikáme, že když přijde, tak přijde...že jsou na tom lidi i hůř...
9. kvě 2008 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme se brali loni ... byla jsem ve druháku na VŠ při tom jsem měla práci na vedlejší pracovní poměr (cca 7tis měsíčně), manžel byl tou dobou první rok zaměstnaný (takže defakto absolvent s oholeným platem)
Hypotéku máme, v současné době platíme necelých 11tis jenom splátku ... plus inkaso, pojištění ... takže manželův plat jde celý na tyhle výdaje a z mého platu ... tedy teď z mé mateřské se prostě žije ...
Zatím to jde ... uvidíme jak to bude s mimčem, ale manža taky hledá jiné místo, kde ho lépe ohodnotí a penízků bude víc ... každopádně si myslím, že není potřeba volit mezi tím a oním ... jde mít obojí najednou ...
Jen je možná spíš potřeba volit mezi např. normálním nákupem jídla x částé restaurace, dvd x kino, dovča u moře x kemp v čechách ... jako samo to není z ruky do huby, nebo že si nemůžeme dovolit kino .. jo to jo, ale už ne v takový míře jako kdysi, když jsme bydleli v podnájmu garsonky, která nás tolik nešťavila jako hypoška :slight_smile:
9. kvě 2008 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo jinak ... mě bylo 21 a manžovi 26 ... teď jsme o rok starší a snad už brzy bude to potomče ... jestli se jako hodlá vyloupnout ještě letos :grinning:
9. kvě 2008 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
petua my jsme na tom podobně,možná lépe,taky nebydlíme v Praze,ale platíme podnájem a bohužel půjčku,kterou jsme si vzali na zařízení bydlení.Zkrátka sotva vyjdeme,aleto je tím že nijak nešetříme,o mimi se snažíme přes dva roky,říkám si že až to přijde tak to zvládneme,i za cenu že se budeme muset uskromnit.

Berynka měla dobrý nápad,ale jestli ty jet nechceš a už teď víš že to finančně budete mít těžké asi bych počkala.
9. kvě 2008 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jmisa:
Taky jsem si řikala, že 24 neni žádnej věk, že je na malý čas.. Ale znam ve svým okolí spoustu holek, který mají s otěhotněním problémy... A já nechci ve třiceti zjistit, že to nejde.. Samozřejmě nechci nic přivolávat, nechci na to přehnaně myslet, ale kdysi jsem nějaký gynekologický problémy měla a chci mít prostě čas řešit případný problémy :frowning2: . Ale zas nejsem z těch, co od osmnácti netouží po ničem jiným než po dítěti, to si zas nemysli :wink:, prostě jsem k tomu tak nějak dospěla, no.
Máš ale zas pravdu v tom, že přítel bude 100% vydělávat víc, otázkou je, za jak dlouho to bude... Dneska bohužel titul nezaručuje největší příjem :rolling_eyes:
9. kvě 2008 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petua: ale treba rok obetovat muzete, ne? A za tu dobu se stane prece spouta veci a situace nemusi vypadat, tak bezvychodne :slight_smile:
9. kvě 2008 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
petua: Máš pravdu s tím, že titul neznamená větší prachy ... ale jde to se otáčet ... MM teď dokonce musel přechodně vzít víkendový brigády, protože ty prachy prostě byli potřeba :frowning2: Zase si myslím, že jde fakt o přechodnej stav ... a že se jednou vzbudíme "a bude líp" :grinning:
9. kvě 2008 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Berynka:
To fakt neni nic pro nás - mmj. já mam ve svým oboru absolutně super místo, který už prostě neseženu..
a ani jeden z nás na tohle neni stavěnej - na to musí bejt povaha, to uznej :wink:
9. kvě 2008 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky jsem o tomhle premyslela a jedna starsi kamaradka mi rekla: "Kdyz da Pan Buh kravicku, tak da i travicku" a je to pravda, kdyz prijde mico, vzdycky se to da.
9. kvě 2008 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Markytkaaa:
Tak jsem si tak toho svýho Ing. představila, jak prodává v mekáči o víkendu hamburgery, když tam přijde nějakej jeho kolega, nebo náměstek: "Jeden chees, pane inženýre" :grinning: :grinning: :grinning:
9. kvě 2008 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
petua: Ono to jde možná blbě si představit ... ale u nás to tak prostě čtvrt roku fungovalo ... jen s tím rozdílem, že manža doplňoval zeleninu v hyper :grinning: ... taky ho viděli kámoši a kolegové z práce ... ale co se dá dělat ... chtěli jsme rodinu, kterou jsme v té době už čekali, vznikly prostě nenadálý výdaje spojené s pohřbem v rodině a veškerá "machrovinka" musela stranou :wink:
9. kvě 2008 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petua: ted jsem to myslela tak, ze kdyz nechate veci tak jak jsou, nakonec to nejak (dobre) dopadne :wink: . Ze se nemusite snazit o miminko hned. Nejsi opravdu tak stara, aby si resila kazdy mesic MS a hlasite slysela sve biologicke hodiny. A jiste jste zodpovedni, kdyz nechcete privest dite do nejistoty.
Ja treba takova vubec nebyla. Kdyz jsem otehotnela, tak jsem byla studentka, s pritelem jsme chodili pres pul roku a kazdy bydlel u rodicu.
Na druhou stranu rada lidi by pro mimi udelala temer cokoli.
9. kvě 2008 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak já neřikam, že na to chcem skočit hne zítra :wink:, svatba je na podzim.. A pak, těžko říct.. :fearful:
9. kvě 2008 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
petua: já tě naprosto chápu. Je mi 25, manželovi 29, jsme svoji 8 měsíců a pomalu uvažujem o mimču. To by bylo všechno krásné, kdybychom měli svůj byt (bydlíme u rodičů v bytě), kdybych já ještě nestudovala (měla bych končit v září, ale co pak, ví bůh) a kdyby manžel nepracoval teprve 1 rok. Kdyby se náhodou zadařilo teď, tak jsme v háji. Snažení plánujeme až od příštího roku, kdy už snad budu vědět, jak to se mnou bude dál a manžel hodlá zatlačit na vedení, aby mu přidali, nebo se poohlédne jinde. Pak budeme muset vyřešit bydlení. Není to tu sice tak hrozné jak v Praze, ale ceny bytů stouply za poslední 3 roky o 200%, platy bohužel ne. Kdyby se stalo a my čekali mimi, nějak by se to vyřešit muselo, ale ideální by to rozhodně nebylo. Taky nejsme nezodpovědní, ale já to vidím jako ty. Nechci zjistit, že už konečně máme všechno, ale dítě se nedaří. Už když jsme se brali, byl to pro většinu lidí nerozum. Takže o případné rodině se radši nikomu nezmiňuju. Prostě ten rok počkáme, my a asi i vy. Však se to nějak vyvrbí, manžílci vydělají víc a my budem spokojené maminy.
Ale staré rčení "Když dá Pánbůh zajíčka, dá i trávníčka." snad funguje. Ale spoléhat se na to radši nebudem.
10. kvě 2008 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Co se tyce toho hintu, at si vyjedete vydelat do zahranici, prece nemusite sbirat jahody, muzete si zkusit najit praci v oboru, ne? I kdyz ale ono dneska je otazka, zda to cloveku stoji za to, protoze v zahranici uz o tolik vic nevydela a jsou tam vyssi naklady.

Nevim, co manzel dela, ale melouchy prece taky nemusi mit formu doplnovani potravin v hypaci, ne? My jsme oba zamestnani na skole, ale prilezitostne delame pro ledaskoho jednorazove veci (typu programovani, sprava systemu)...
10. kvě 2008 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nevím proč se tady shazuje podřadnější práce ve stylu doplňování zboží ... chtěla jsem tím naznačit, že peníze se vydělat dají, ale komu nevoní práce rukama, je to pak těžký že jo ... kdyby všichni vydělávali jenom hlavou, kdopak asi bude dělat to ostatní? ...
10. kvě 2008 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Petuo, tu hypotéku si (Ty a tisíce mladých párů) bereš na nejmíň dvacet, třicet let dopředu, takže hypotéka nebo dítě by při tomhle algoritmu vedlo nutně k tomu, že vyhraje hypotéka-ale stará dobrá praxe ukazuje, že 99% párů zvládne při té hypotéce naplánovat, vysnažit, odrodit a částečně vychovat jedno, většinou dvě děti a všichni to "nějak" zvládnou:slight_smile:

Marná sláva, peníze jsou vždy až na prvním místě, na druhou stranu jestli přítel teď není spokojen s výší svého platu, ať se poohlíží jinde, proč by mělo platit, že teď má málo (navíc je mu 28, to už asi nebude úplný absolvent nebo ano? může být), ale za rok, dva, deset mu toho spadne do klína dvojnásobně-nespadne, bude muset leccos možná "skousnout".

Tak si myslím, že byste měli o miminku přestat mluvit každý den, ale začít podnikat rázné kroky k jeho praktické realizaci-a tím nemyslím snahu!!! Myslím tím ve volných chvílích mezi přípravama na svatbu projíždět inzeráty, optat se fin. poradců na produkty, zkusit si něco "ušít" na míru, opkukovat po práci mimo Prahu (a bytu tamtéž), prostě mít jasnější vizi, jak na tom budete finančně dál a uvidíš, že se to začne samo vybarvovat. Zvládli to jiní, zvládnete taky, chce to jen přestat mluvit a začít jednat:slight_smile: Hodně štěstí!
10. kvě 2008 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono to vzdycky nejak dopadne... Kamaradka, ktera otehotnela na vejsce, taky nic nemela a rikala, ze je dite prinutilo resit veci razneji a radikalneji, ze optimalni situace neni nikdy.

Jinak souhlasim s gedren, muzete delat treba nejaky poradenstvi nebo brigady ve svem oboru. A i kdyby vas nekdo videl skladat baliky na poste, tak se prece nemusite stydet za to, ze se nebojite prace, ne? Jina vec je to, jak je to placeny a jestli se nevyplati ten cas venovat treba dalsimu vzdelavani a investovat tak do budoucnosti.

My mame treba pocit, ze to s ditetem nezvladneme v tripokojovem byte - zda se nam tak akorat pro dva lidi - to spis poznamka pro pobaveni:slight_smile:. A jako jeste vetsi problem se nam zda, ze nase oktavka neni kombik a nevime, jak se tam s kocarem vejdeme...

Tim nechci bagatelizovat tvuj problem, ale deti jsou uzasna vec, mimino se da poridit celkem levne, zenska na materske skoro zadne vydaje nema, lepsi je bejt stastnej v garsonce nez nestastnej ve vile.
10. kvě 2008 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky! Přidávám se do vaší diskuze. S přítelem jsme na tom byli skoro úplně stejně, možná ještě hůř..., ale miminko jsme strašně moc chtěli! Je nám sice jen 22 let, ale jsme spolu už 5. rokem. 2 roky spolu bydlíme, máme podnájem, ale v dnenší době mít svůj vlastní byt (pokud jej teda nedostanete od rodičů...) je skoro nesplnitelný sen! Přítel má výplatu takovou průměrnou na Karvinou... já mateřskou 7.500,- a do toho platíme podnájem + půjčku, kterou jsme si vzali na vybavení bytečku... a dá se to vše krásně zvládnout! Přesně jak to psala markytkaaa, člověk se musí holt uskrovnit a nesedí tak často v restauračkách (stejně na to s miminkem není časík a lepší jsou přece prochajdy) a taky nakupuje častěji ve velkoobchoďácích a hlídá si různé akce, ale opravdu se dá žít krásně i smalým miminkem a přitom nemít až tak moc penízků... a to musím říct, že malá má vše co jsem chtěla aby mé miminko mělo!!! :wink:
10. kvě 2008 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kozinko: tohle je ten spravny pristup, gratuluju k holcicce, at hezky roste a ma krasnej zivot!!!
10. kvě 2008 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
campi: moc děkujeme!! Tobě taky přejem ať se ti brzy podaří nosit to nejkrásnější štěstíčko v bříšku a potom ho bez problémů a ve zdraví přivést na svět!! :wink:
10. kvě 2008 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kozinko, od vcerejska tam mam dve svetylka z umelyho, tak doufam, ze se poradne zakousnou a pusti se az za 9 mesicu.
10. kvě 2008 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Campi: takto je supr!!!! Takto moc moc držím palečky, nebooooj zakousnou se a mamču nepustí :wink: :dizzy_face:
10. kvě 2008 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
elana: můj manžel začínal v první práci ve 28, takže ve 30 bude v podstatě stále téměř absolvent. Ovšem k 31 narozeninám bych mu chtěla nadělit živý dárek, takže se to nějak bude muset vyřešit. Naštěstí má dobré vzdělání, dobrý obor, jazyky, takže asi víte, čí kariéra má v našem manželství přednost. Kdybych si vzala někoho ze stejné fakulty, tak by to byla teprve bída.
kozinka: gratuluju k holčičce. :slight_smile: My to máme tak, že s mateřskou bychom na tom byli lépe než teď, kdy jsou moje příjmy takřka nulové. Vyřešili jste to dobře, jsem ze stejného kraje a když se dívám na nabídky realit, tak z toho nemůžu dvě noci spát :confounded:
campi: taky držím palce, aby se prcci udrželi a za 9 měsíců vám zpestřili život. :wink: :slight_smile:
10. kvě 2008 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
campi, držím palce, ať to klapne :slight_smile:

ale pobavila mě tvoje poznámka, že mimino se dá pořídit celkem levně. ale jako ironii to beru :grinning:
10. kvě 2008 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, přidávam se taky :wink: taky jsme samozřejmě jako většina mladých lidí kterí právě nedostanu od rodičů ani byt ani prašulky řešili stejnou situaci. 3roky jsem bydleli v podnájmu, pak jsme si vzali hypo - podotýkam že na malý bytíček, na splátku kterého jsme se cítili a víme že i v nejhorším případě mít budeme :wink: holt nemůže mít každý nový barák se záhradou :confounded: pak první rok v novém byl dramatický - nabytek, poplatky a tak, takže jsem si k svý práci (v bance) přibrala hákování o víkendech 12 hod. ve fabrice a mm přesčasy (dělá taky ve fabrice), něco jsme našetřili, ale je to fakt o uskromnování :wink: a pak jsme min. rok otěhotněli, udělali svatbu (za vlastní peníze!) a ted máme naše čmeláčka a je to ještě o větším uskromnování ale stojí to za to!!! :sunglasses: prostě když dva chtěj tak to vždy jde! tot můj názor!
10. kvě 2008 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 7
Tvůj příspěvek