Ahoj holky mate taky někdy ten pocit? Mám kluka 3 roky a holku 10 mesicu. Babičky nemame a pritel hodne pracuje. Syn nema zadnou stanovenou diagnózu, ale je z tech "je jiny". Je hrozne citlivej, neni tolik prubojnej. V kolektivu tichy, radsi si hraje sam. Ke vsemu je beran a po zlem snim nejde nic. Porad se chce mazlit, vysi na me, zarli na segru a vyzaduje hrozne pozornosti.
@muhehehe taky to bylo první, co mě napadlo, že nejvíc prospěje vypadnout a chvíli se zabývat něčím jiným, čímkoliv, než neustálým odpovídáním na proč? Protože spokojenej odpočatej člověk je trpělivej, to mám fakt vyzkoušené na vlastním modelu a já trpělivý nejsem ani trochu.
Ale to může být tím, že já nevýchovu nemůžu vystát, neskutečně mě iritujou obě ty dvě ženský, jejich způsob projevu, taková ta nadřazenost, že mají patent na rozum a všechny mizerné rodiče ( tynenevýchovné) teď převychovají a každou naprosto banalitu patnáctkrát zopakují. Takže mě by tahle rada byla dost na houby.
@muhehehe Vystihla jsi to přesně. Mám to podobně - na děti celé dny sama a co bych dala za to, abych si aspoň v klidu došla na WC😂 Pak už někdy stačí maličkost a ...... Občas si říkám, mít tak jen dvě hoďky za týden pro sebe, sednout třeba na kolo a šlapat s vítrem o závod, nic a nikoho neřešit.........
@klara2606 ja se pridavam k tomu ze proste podle me jen potrebujes vypadnout od deti a si uplne normalni matka, ja mam doma 3r a druha 1,5r a uz zacina dost mluvit I ta mladsi a starsi zatim nechodi do skolky takze chapu tvoje pocity a pak mam vecer hlavu jak balon z neustalyho nasazeni a ve finale se clovek vytoci kvuli.blbosti...
A taky je fakt ze se snazim domluvit s nima a neresit blbosti (napr.chce si oblict princeznovy saty k tomu puntikaty teplaky, prouzkaty ponozky a flitrovej svetr? Klidne, nebudu kvuli tomu delat zbytecny sceny) ale rozhodne jsou veci ktery proste budou po mym ad.to strihani nehtu, nebo koupani, cisteni zubu atd..v tom si teda vymrcovat nebudou to by totiz taky mohly za chvilu chodit jak cunata, jen je potreba delat takovy veci v klidu treba vecer, verim ze kdybych rano pred odchodem na ne nastoupila se strihanim nehtu tak budou delat taky sceny 😀
Jo jinak s tou nevychovou souhlas, postoje ok zkoukla jsem par tech jejich webminaru,ale kdyz 2hodiny furt dokola resi neco co by se dalo rict za 15 minut tak me trochu tecou nervy 😀
@klara2606 A co zkusit tu Nevýchovu nebo zajít za nějakým odborníkem? Pomohl by vám si navzájem rozumět.
Špatná máma nejsi, já si myslím, že to, co popisuješ, zná drtivá většina ženských. Jsi unavená. Mysli víc na sebe, dopřej si nějaký odpočinek bez dětí jak to jen jde, vraž je v sobotu chlapovi a jsi někam sama. Mimochodem, špatná máma by o tomto vůbec nepřemýšlela. Jsi naopak skvělá, že si to uvědomuješ a chceš na tom pracovat!
@klara2606
no narozdil od tebe si ale s detma vi rady.
Je dobre polozit si otazku proc te vlastne dane priklady irituji?Ze by ti to pripominalo neprijemne tve vlastni detstvi?
@zelenaesmolda No, ona hl. svoje deti nema :D
@bayt nemá, což hodně lidí kritizovalo, tak se najednou objevila ještě jedna paní, co má děti dvě, u starší narazila, když vychovávala tradičně, u mladší zkusila nevýchovu a vše je najednou naprosto dokonalé...
Mně třeba její bezdětnost nevadí, ono za mě jsou nejhorší rádkyně jednomatky (taky jsem), jímž u dítěte něco konkrétně fungovalo a myslí si, že to tak musejí mít všichni...
@vitezove K "dětem kamarádek" - ono i k tomu je třeba přistupovat s rezervou, protože s vlastními dětmi se funguje podstatně jinak než s dětmi "cizími". To, co si dítě dovolí k rodičům si k tetě, babičce či paní učitelce velmi často nedovolí. Je to samozřejmě v pořádku, protože doma je ve svém, v bezpečí a kde jindy si má dovolit být samo sebou než doma, ale to že Ti něco funguje jako tetě ještě automaticky neznamená, že by to tak fungovalo i matce.
Koncepty typu Nevýchova a RaR nejsou špatné (mně tedy víc sedí RaR), ale nebrala bych je jako dogma - spíš jen jako inspiraci.
@priefi týrání bych tomu opravdu neřekla. V té době to bylo normální. Nebyla to rána na zadek přes plenu. Prostě mě seřezala. Neměla jsem žádné rány nebo modřiny. Nebála jsem se jít domů nebo tak. Ale zlomila o mě pár hřebenů, vařeček a tak. Pamatuju si spíš ten strach a zmatenost, než vysloveně bolest.
Nevýchova není samospasná. Mě paní z Nevýchovy vytáčí, nad vším roní krokodýlí slzy, vyvolává v člověku pocit viny, že všechno dělá špatně. Na webináře se nemůžu dívat. Co by šlo říct za 20 minut, roztahá do hodiny. Občas si přečtu volný obsah pro inspiraci.
@eviicka
Presne.Maminy s jednym dietatom vie furt vsetko najlepsie.Tiez som taka bola a nechapala som,na co ostatne mamy stazovali.No lenze teraz mam 3,kazde ine a kazde svojim sposobom komplikovane,takze ma ucia kazdy den byt na sebe pracovat.
@drep
Toto mi tiez velmi vadi.Ale niektore modelove situacie tam su pekne vysvetlene.
@vitezove
Dnes sa to kvalifikuje ako neprimerany fyzicky trest.A ano,islo o tyranie,pretoze si matka na tebe vybijala svoju zlost.To,ze ti plakala na rameni na tom nic nemeni.Je to nelieceny cholerik.
@bayt
tak ale vychovava deti sveho partnera.nemusi bio rodic vzdycky byt ten nejlepsi ne?
Já to vidím na úplně jinou radu, ale usuzuji jen z toho úvodního příspěvku, takže samozřejmě můžu být úplně mimo. Nevýchova to podle mne nespasí, to jádro problému je podle mne někde jinde.. Dítě se mi jeví jako úplně normální a ani nevnímám, že bys mu nějak nerozuměla. Jen tě už asi někdy štve holá (a hlavně stálá) přítomnost dětí a drnčí ti z toho hlava, a pak není daleko k nějakému úletu typu ,,na zadek kvůli nehtům". Protože babičky nejsou a přítel hodně pracuje. Pokud to je jen trochu možné, tak ať to přítel občas trochu omezí, nebo vynechá nějaký svůj koníček, a vypadne někam s dětmi ven na půl dne. Nebo aspoň každý den na hodinu dvě, až přijde z práce. Já myslím že nepotřebuješ nastudovávat nějaké zázračné rady k výchově dítěte, které se jeví jako dítě běžné 🙂 , ale jen trochu dobít.. naopak ty dětičky chvíli vůbec neřešit, nečíst si nic o výchově, ale dělat si svoje. To je fuk, jestli si číst, něco uklidit, uvařit, nebo jít na kafe s kamarádkou, kouknout do nějakého obchodu, projít se po lese. Co je ti blízké, nebo na co ti dlouhodobě nezbýval čas a štve tě to, klidně i přízemnosti typu mytí oken 🙂 Ale bez dětí. Budeš se pak na ně těšit a společný čas pofrčí úplně jinak, než teď, kdy se prostě snažíš přežít den. Pletu se? Zkus to a řekneme si 🙂 PS - vím, o čem mluvím.