Rozchod na konci těhotenství, sama s miminkem
Dobry den vsem,
Rada bych touto cestou nasla maminku z Prahy nebo strednich cech, ktera zazila rozchod v tehotenstvi a zustala s miminkem sama.
Pritel si po 12ti letech vztahu uvedomil, ze od zivota ocekava neco jineho resp nekoho jineho... a ja sem zustala sama. Zatim nevim, jak vse zvladnu a moc by mi pomohlo, kdyby se nasla maminka, ktera podobnou situaci zazila a hlavne zvladla a ustala se cti.
dekuji
@eigii Holka to je des.. jestli je pro tebe fakt nejdulezitejsi to maly, ktery ti roste v brisku, tak v sobe zkus najit tu silu odejit... sama prece nekde uvnitr vis, co si zaslouzis a vis, ze si tohle nezaslouzis ani ty, ani tvoje dite..
@eigii jestlli je nejdůležitejší ve tvém životě ten malý v bříšku, tak se zvedni, zbal a odejdi. Protože to je jen čekání na průser, nebo na to až tě zbije. Nebo malýho. Ženská seber se, to opravdu chceš, aby z tvýho malýho vyrostl stejnej blbeček jako je jeho otec? A nezapomeň, že příklady táhnou, malej to uvidí a bude se chovat stejně. Seber poslední kapku hrdosti a odejdi, třeba zpět k rodičům, aspoň na chvíli než si najdeš něco jinýho. Dá se zažádat o obecní byt, nebo si najít pronájem. Zajdi si na pracák (kde se vyplácí různé dávky) a zjisti si na o máš nárok. On má povinnost platit na malýho, i na tebe. Pokud bude dělat krky s otcovstvím (ještě jste nebyli na matrice) dá se o otcovství soudit, to teď neřeš. Nedej mu nic zadarmo a už se nenech zblbnout, aby jsi se zase vrátila. Pokud ano, bude se muset snažit hodně, včetně terapie u psychologa a spolu poradna...
@eigii Jo a pises, ze nevis, co delas spatne... spatne delas jen a pouze to, ze s nim jeste jsi.
ano, jsme slabé se sbalit a odejít .:(
@eigii po porodu to bude jeste horsi, zacne zarlit na dite a ty budes potrebovat pomoc, kterou ti neposkytne, jeste ti bude delat naschvaly. Na tvem miste bych se zavcas odstehovala do jineho bytu, vratila k mamince, kamkoliv, kde budes mit aspon zajisteny zakladni podminky pro sebe a dite a jemu bych zatim v kontaktu nebranila, ale domacnost bych si vedla svou a on by chodil na navstevy. Aby citil nejaky odstup a nemohl si tolik dovolovat. Je to tezke byt na vsechno sama, ja si to ani neumim predstavit, ale kdyz bys musela, zvladla bys i to. Porad by to bylo snazsi nez jeste mit na starost takoveho chlapa. On ti pomahat nebude, to je iluze, ze ano. Vsechno ti jen ztizi.
Chtěla bych holky najít tu sílu vzít si věci a jít...za měsíc a půl rodím...chtěla bych zažit krásný těhotenství☹ dnes opět hádka...pracuji jako OSVČ a řešíme jestli dostanu porodný,dozvěděla jsem se že ne,že se to vypočítává zplatu...dnes jsem to řekla doma a řev že jsem neschopná cokoliv zařídit že když jim řeknu že jsem samoživitelka že to dostsnu...hloupost prostě...a pak mi řekne že čeká dítě z takovou píčou....kundou neschopnou a to nejhorší " mám chuť tě chytnout za držku a proplesknout tě"☹...a za vše opět mohu já....cokoliv udělám a řeknu podle něj je špatně☹
@eigii Precti si po sobe, co jsi napsala. A klidne i vickrat! Uz to vidis? Tohle neni normalni. Tohle je nebezpecne! Jsi OSVc. Umis se o sebe postarat, jsi schopna a budes stejne schopna a sikovna maminka. Nebud u takovyho hulvata. Leci si na sobe svoje komplexy. Uz je za pet minut dvanact, nez Ti ublizi!
Souhlasim se zuzi.111, kdyz ne kvuli sobe, tak aspon kvuli miminku v tomhle nezustavej! Po porodu to nebude lepsi.. s ditetem je to narocne a nemam pocit, ze by Ti byl partner oporou..
@eigii on je špatně....!Máte přechozený vztah a do toho dítě.Ten člověk si tě neváží.Jestli můžeš někam jít tak jdi dokud je čas.Zamysli se jestli chceš do tohoto přivést dítě. Pochybuji,že se váš vztah tímto zlepší.Pokud jsi soběstačná tak to zvládneš! Nebo nečekej a ihned vyhledej psychologickou pomoc...třeba ti pořadí novou cestu nebo jak na něj.
Za tu píču...bych mu to dala sežrat!!!Bojuj...držím palce ať ho překvapíš a někam se posuneš!
@eigii znovu opakuju - po porodu to bude vsechno jeste horsi. Nemuzes jit k rodicum? Nebo do podnajmu? Po porodu budes potrebovat pomoc. Bude ti delat naschvaly, bude ho rozcilovat, ze dite rve, mozna bude zarlit, protoze s miminem si neodpocines a jemu se nebudes moct tolik venovat jak by si predstavoval. Prece nechces trapit jeste toho malyho clovicka.
@eigii Pokud ve vztahu zacnes vetu timto ''Chtela bych v sobe najit silu tento vztah ukoncit'', tak necekej na silu a vztah ukonci rovnou. On si te k sobe pripoutal strachem.. mas pocit ze jsi v kleci a ze k tomu, abys mohla odejit, potrebujes nejaky kouzelny klic... ale ve skutecnosti kdyz odejdes tak zjistis, ze tam ani zadna klec nebyla, proste te drzi zpatky jen a jen strach.
Odejit neni tak tezke - az bude pritel v praci, sbal si veci, jestli mas blizke kamaradky nebo rodinu, tak je pozadej o pomoc, aby ti pomohli sbalit si veci a odejit. Nech mu par slov na rozloucenou, ze zkratka se k tobe nechova ani zdaleka tak, jak by se mel chovat pritel k pritelkyni nebo budouci otec k budouci matce sveho ditete. Rekni mu, ze si neprejes uz zadny kontakt a sbohem.
Nastehuj se k rodine, k nekomu blizkemu. Bude urcite prosit, vyhrozovat a dolejzat, ale nevracej se k nemu.
Jednou, dost brzy, te uhodi, a tvoje dite taky.. budete se zbytecne trapit a svemu diteti akorat zkazis jinak zivot. Takovyhle chlapi se NIKDY nezmeni.
Necekej, az budes mit silu, odejdi ted. Teprve az odejdes tak zjistis, kolik sily jsi v sobe vlastne mela. Tu silu akorat ted zakryva strach. Tohle neni laska.. strach do zadneho vztahu nepatri, ani v nejmensim.
@eigii a na co ještě čekáš? Takhle se představuješ svůj život? V tomhle prostředí chceš vychovávat dítě? Máš se vůbec aspoň trochu ráda? Opravdu jsi tak neschopná, abys tohle musela snášet? Je tvůj "přítel" tak úžasný, aby jsi s ním musela být bez ohledu, jak se k tobě chová? zkus se zamyslet a odpověz si podle pravdy. Už dávno tam nemáš co dělat. Děláš mu rohožku. To bych svýmu dítěti neudělala a utíkala bych...
@kristynaak kristi, procetla jsem tuto diskusi a zajima me, jak jste na tom s pritelem ted? jste stale spolu? jak to vypada v pokrocilem stadiu tehotenstvi?
dekuji za odpoved...
@xarxa nikdo nenapsal... jak zvladas Ty? kde bydlis? co tatinek od miminka? ja jsem ted odesla od pritele (se kterym mam treti desetimesicni dceru a ted cekame ctvrte) a nevim, jestli se vratit. co vim, ze zvladnu vsechno (byt sama se ctyrma detma), potrebuju v zivote klid a ne deptani a zvladnu. jen nevim, abych nelitovala. protoze vztah mel i klady.
@verusky tak náš tatínek pořad myslí jen na sebe,to já se mám prej ještě dobře na rozdíl od něj...sprostej hulvát,nemám mu už co říct jen mu za tu jeho nehynoucí lásku poděkovat a navíc čekat jestli mi vrátí co mi dluží abych mohla s malou nějak žít...upřímě ňejak je to záhul starat se o dítě sama a o vše ostatní....?já mít děti 4 takurčitě od chlapa neodejdu ...musela jste ho mít doost ráda když mu porodite 4 děti..... 🙂 hlavně to se 4 sama asi moc nedáte....ale klobouk dolů,mě ta jedna moje malá bohatě stačí...přijdu si pořád nějak k.o a o úklidu rači ani nemluvim☹ jsem ràda že zvládam venčit psa,nakoupit,pustit pracku a malá moc nespí chce pořád pozornost....takže se zapominam i najíst... A koupi se až večer když usne natvrdo...4 x bych to nedávala, sama ne...já být váma tak si to ještě rozmyslím...žádnej chlap není dokonalej...ale hlavně že vás všechny miluje....co bych za to dala....🙂
@xarxa nevim, kdo tu napsal, ze nas chlap miluje? nevypada to tak...
kdyz budes mit zazemi a ne na sobe dluhy, zvladnes byt sama s detma 🙂 i ja se ctyrma a s tim poslednim chlapem mam jen posledni dve. neboj, ted nic nezvladas, ale ono se to casem spravi a prijde sil dost i na Tvuj zivot a Tve zajmy. bude to o ucte. ja nechci, aby si na me chlap dovoloval. to radsi budu sama. a na nemoci deti mam zatim funkcni prarodice, bydli 10km ode me, maji 66 a 68 a tukam, ze jsou dobri, aktivni... a vlastne mi pohlidaji uz i starsi holky, takze vzdycky se to da nejak vyresit... ale ze to bude jednoduche, to vubec netvrdim... jen nechci, aby chlapovi ujelo nejake sproste slovo smerem ke me, to fakt ne...
Tak to chápu....pro mě je to pořád těžký,bydlím s malou u rodičů a nemám na to jít jinam a dluh nám po tatínkovi bohužel zůstal☹ .. Asi proto s náma není...chlapi jsou hold zlý svině...taky jsem žila s jednim kde byli hádky a denně mně urážel a pak to vyvrcholilo do zmlácení...takže vás chápu...hodně sil🙂
@verusky
@xarxa ja mam to obrovske stesti, ze moji rodice vybudovali slusne materialni zazemi, tzn.ze mohu bydlet v jejich byte, ve kterem jsem prozila detstvi (oni zatim prestaveli dum, kde jsme jezdili pracovat na zahradu a od meho mladi jsou tam).
dnes tatinek od ivusky prijel. mel vcera, moje nejstarsi dcera mela narozeniny a pozvala ho. ale vcera mu to nevyslo a dnes rano v osm nas prekvapil. verusce popral, na svoji vlastni malou dceru se dvakrat podival, chvili sedel, cucel rovne a odjel. tak jsem pak chytla depku... dostavali me z toho rodice (ze mu bude trvat, nez pochopi...) samozrejme me mrzi, ze si nechtel s vlastnim ditetem pohrat. a bude mit dve. no je mozne, ze nebude jezdit vubec, musim proste pocitat se vsim.
ale tak kdyz se podivame na pripady vcerejsi srazky vlaku atpod., tak to neni problem... a mame zdrave deti...
s tim Tvym bydlenim u rodicu. no holt budes muset pockat na prince, co Te odtamtud vysvobodi 🙂
@eigii ja jsem měla přesně to co ty s bývalým partnerem. Tak dlouho jsem se balila, az mi to trvalo několik let nez bylo maly skoro 4 roky a lituji těch promarněnych let doteď i kdyz uz mam milujiciho a nejhodnejsiho partnera.
Pro mně byl ten nejlepší na světě, byla to moje první láska ke které jsem se já hloupá vrátila. Opustila jsem bývalého přítele, domov,zvířata.. Prostě všechno...Věřila jsem mu každé slovo..nikdy by mě nenapadlo že zrovna on se ke mě takhle zachová... Už není ten nej.. Teď ho spíš nenavidim za to jaký je to zmetek,několikrát jsem prckovi brecela do plinek.. Ale s tím je konec, jsem ráda že jí mám a že je zdravá, že jsem zvládla všechno sama.On si jednou uvědomí že je zmetek a doufám že si to pak bude vycitat, ale neví o co přichází... Doufám že toho milujícího partnera jednou potkam a bude mít rad mne i malou.... Jen bych byla spokojenější kdybych měla vlastní domov,u rodičů si vždy budu připadat pořád jak na návštěvě... Hold jsem opustila barák za panelák a moje zvířata mi mooc chybí.... Opustila jsem je a trápí mě že bývalí je bez peněz xxx let a bude je krmit asi jen granulemi a jsou tam hlavně pořád sami....to si vycitam že jsem všechno zničila a že jsem malou mohla mít s někým jiným a že by měla tatu a já oporu když jsem ji potřebovala.... V porodnici jsem ještě pořad brecela a neuvědomovala jsem si že jsem dokázala něco úžasného, dat někomu život a na to můžu být pyšná....
Dlouho jsem tu nebyla...muj andilek se narodil a uz je mu mesic...myslela jsem ze se vse zmeni...jako na houpac se to je...jednou je z nej uzasnej chlap a pak hajzl...nedavno na me rval jaka jsem neschopna matka...ze lituje ze se mnou ma dite...cokoliv jsem rekla je podle nej spatne a podle toho jak se prej k nemu chovam...rev a rev...on dela ze me blazna ze za vse muzu ja...dnes stalo neco...co uz nejde vratit a nastal konec....duvod...Ze otravuju jeho rodinu podle nej...opet neschopna...a kdyz mu reknu dej mi moje dite a nekric tu...vstane a uhodi me a ja v naruci malyho...pak jen opet rev ze jsem blazen magor a ze silene miluje malyho ale lituje ze ho ma se mnou.
.ze se celou dobu jen snazil a snazil....asi jsem blazen nebo ja uz nevim...nevim co delat nevim v tomhle jsem nadne...
@eigii ... to je mi líto kočko :( bohužel i takoví jsou chlapi ... ale ty jsi teď už maminka maličkého Tomáška a to ženskou změní, do doby, kdy jednala sama za sebe, teď přišlo mimčo a jak píšeš, teď už jednáš i za malého a takového "tatínka" pokud se tomu pánovi tak dá říkat si nezasloužíš ani ty ani malý - také jsem se trápila při prvním a nechtěla od něho odejít, až mě sám odpudil, že jsem nakonec sebrala všechny síly - sbalila mu sama věci, vystrčila je před dveře a nazdar - pak jsem to patřičně obulela, ale pře dním ani slzu - hajzl - několik měsíců jsem se z toho rozchodu vzpamatovávala, ale s miminkem zas není tolik času na litování a vzpomínání - čas plynul dál - já roky nechtěla vidět nikoho mužs. pohlaví a pak za 5 let mi vstoupil do života můj muž. Jsem šťastná pokud to tak mohu říci, ale také jsem si prošla peklem - holt někomu se zadaří napoprvé někomu ne :( moc ti držím pěstičky a kéž bych tě mohla obejmout a dodat nějak energii, aby bylo na dušičce trochu lépe, ale spraví to vážně až čas a ty to zvládneš ! A přijde ten pan "P"ravý, který bude milovat tebe jak si zasloužíš a prcka jakbysmet. Jestliže je hrubián - nezmění se - spíš bych řekla, že se to věkem či prac. neúspěchy horší. Hlavně ať jste s maličkým zdraví - nic na světě není důležitější 🙂
@eigii Doufám, že už jsi pryč .. 🙂
Za týrání můžou dva, ten co si to dovolí a ten co to přijímá. Nikdy nepochopím ženy, které v tomto žijí, kde je sebeúcta, hrdost, rozum. Na co čekáte? Až přijdete o poslední zbytky sebevědomí?
Pokud máte kde jít, např. mamka vypomůže, není co řešit, pak je chyba jedině ve vás, že v tom setrváváte. Horší ženy, které nemají kde jít a ani nemají našetřeno na podnájem aspoň na prvních pár měsíců.
jak to tady čtu tak jsem stejný případ ☹ s přítelem jsem skoro 8 let,jednou už jsme se rozešli kvůli jeho nevěrám,ale dali jsme to dohromady opět a teď po roce a půl jsme se rozhodli pro miminko...od samého začátku těhotenství je to jak na houpač se....pracuji sama na sebe a vydělávám víc než on....snažím se udělat pro něj první poslední a do práce chodím i když už mi teď hrozí předčasný porod....v hádkách jen slýchávám jaká jsem děvka a k ničemu...a říkám si jak to může říct člověk který vás miluje...??malej to hrozně vnimá když na mě řve a někdy se ho i opravdu bojím...furt dělá to abych si myslela že za vše můžu jen já....za to že mě podváděl...za to jak ho údajně neustále vytáčím...jak se nemůže jít bavit...nevím co dělám špatně??dnes mi nebylo dobře..křeče v podbříšku ani jsme skoro nedošla na toaletu a on nic....radši si jel za kamarádem...ani telefon od něj po práci jak mi je...a příjde domů a řev že mi má dělat dovrního šaška když mě bolí bříško....psychicky mě ten člověk týrá....je jiný náš vztah je horší a horší....hulí trávu a když si nedá tak to vše dostanu pěkně na talíři...nejhoršije že jsem slabá se zbalit a odejít...můj přítel je velká osobnost a umí to dát najevo hodně...vždycky přilezu já a já jsem ta která se omlouvá....jednou bych si přála aby to bylo opačně....ale teĎ je pro mě nejdůližitějšší ten človíček u mě v bříšku a na nic jinýho nemyslím...držím všem palce coo mají podobný problém....