• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

S batoletem na dlouhý let letadlem - nebo ho radši nechat u babičky doma?

18. července 2011 
autor
Dík moc všem za odpovědi. Omlouvám se za tak pozdní reakci. Momentálně "půjčíme" babičce malého na den a noc a zjistíme, jak to přežijí (malý se pořád "kojí" = usrkne si pár kapek a pak se mazlí..). :D Vzhledem k tomu, jak je malý živý, se spíš bojím o babičku..
9. srp 2009 ve 23:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
mysonka,
my sme anasu malu asi vo veku 16 mesiacov brali do dubaja, leteli sme z prahy - cesta trvala cez 7 hodin - mala to znasala super - cesta tam bola cez den, zobrali sme knizky, taku tu tabulku na kreslenie, vzala som jej papu - dovolili mi dokonca aj vodu pre nu zobrat - zobrala som taku tu humanu uzavretu... museli sme sa jej sice cely cas venovat, pospala len nejaku hodinku, ale bola super - vacsie deti tam robili omnoho vacsi bordel ako ona ( a to ona je pritom veeeeeeeeelmi hlasne dietatko...)
cesta naspat bola v noci a tu krasne celu prespinkala... :wink:
dovolenka bola krasna a som velmi rada ze na nej bola s nami :slight_smile:
10. srp 2009 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
malá je teď už druhý týden s našima na chatě a doslova si to užívají z mého pohledu bych jela a malou tady nechala, jenže to beru taky tak, že mám mladé rodiče 40 let, záleží jak je babička na tom zdravotně a jestli se na 100 % dokáže o malého postarat, jelikož spolu sami pořádně ještě nebyli měla bych z toho strach, ber to takhle ikdyž prcek s vámi pojede, tak je možný, že jsi to všichni pěkně užijete, pro malého to budou nové věci, tak nebude vědět co dřív pozorovat :slight_smile:
11. srp 2009 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj....myslím že se to dá ustát-já bych teda neletěla tak daleko. ale manžela jsem se ptala a prý v letadle jsou i s detmi a v pohodě! jde o to je opravdu zabavit...je tam i tv za každou sedačkou.chodit se tam může..... :wink:
11. srp 2009 v 17:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím teda to japonsko....nebo jiné dlouhé lety :wink:
11. srp 2009 v 17:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj, malý byl teď přes noc u babičky a naprosto v pohodě - vzpomněl si na mě jednou, ale babi ho v pohodě uklidnila - jezdí tam blízko vlak, který malého hooodně zajímá, a nechal se utáhnout na tom, že musí být v klidu, aby mašinku slyšel, až pojede, a to bylo půl páté ráno a v životě touto dobou beze mě nebo manžela nebyl. Prý si dal trošku mlíčka z flašky a usnul babi v posteli a spal do normálních ranních hodin (uf). Taky si říkám, že by se mu asi v Jap.líbilo (vláčky a tak), ale my tam chceme "poznávat" - chceme tam každý den jet na celodenní výlet, vlakem, autobusem atd., podívat se, co tam mají kde zajímavého. Žádná pobytovka u bazénu nebo u moře, to by tam ani nešlo. A kdyby ta možnost jet tam nebyla díky tomu, že tam mám dočasně kamarádku (a manželem a dvěma dětma 3 a 5 let), takže bydlení zadarmo, a ona to tam už má dost procestované a poradí, co a jak, tak bychom tam ani náhodou nejeli. Teď spíš zvažuju, že malého necháme doma, když se mu u babi líbí a zvládl v pohodě noc, a to i když jinak ho ještě kojím (no, kojím - občas si cucne a jinak se hlavně mazlí, a samozřejmě tak sedmkrát denně jí normální stravu a cucne si umělého mléka - jedna moje kamarádka říká, že má kojení místo čokoládičky :slight_smile: ). Pravda, na sto procent ještě rozhodnutá nejsem, chvílemi si připadám jako krkavčí matka, ale bez malého nebudeme muset řešit jeho jet lag syndrom, riziko infekce z klimatizace, která je tam všude v doprvních prostředcích, riziko infekce od hostitelů (pozn.vždycky, když jsem byli někde v kolektivu a byl tam někdo nachcípaný, tak Honzík to chytil..) a riziko, že budeme "operativně řešit", jak s malým zvládnout takové nevypočitetelnosti, jako je zpoždění letu a letadlo uletělé na přestupu = prodloužení letu že 14 hodin třeba na dvacet (stalo se kamarádům cestou z Kanady, že osm hodin čekali na letišti na přípoj kvůli zpoždění), a podobně. Ale možná se nakonec pochlapím a vezmeme malého s sebou s tím, že všechno zvládnem a průšvihy se nám vyhnou :wink: .
12. srp 2009 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
mysonka,
ak si takto rozhodnuta tak to uz neries - nechaj maleho u starych rodicov a drzim palce aby si to zvladla - on to zvladne urcite :wink:

deti znesu vela (my sme do dubaja isli na rodinnu dovolenku, robili sme za 10 dni asi 4 celodenne vylety aj s malou - vzali sme si auto aj so soferom a sprievodcom a bolo fakt fajn, ale inak sme boli na plazi a hrali sa v piesku... neviem ci v japonsku je takato moznost ...
samozrejme ze dieta aj obmedzuje ( vylihovanie na plazi sa nekonalo - hrali sme sa pekne v chladocku, od 10-tej do 15-tej na izbe alebo terase..., ziadne vecerne diskoteky, len prechadzky po plazi... dubaj ma len 2-hodinove oneskorenie voci nasmu casu, takze to bolo vlastne pre nas idealne, lebo mala vstavala okolo 10-tej a vydrzala byt hore az do nejakej 12-tej... takze sme si dovolenku pekne uzili bez toho aby sme jej rezim nejak prisposobovali casu...skor sme ho vyuzili :slight_smile:)

nam sa tiez let naspat predlzil - mala na letisku spoznala deti z celeho sveta a v poctate cele cakanie sa s nimi hrala - nastastie ona nie je chorlava ani bojazliva, mam pocit ze ma z nas najsilnejsiu imunitu - nechyti skoro nic a ak tak je za 2-3 dni znovu v poriadku, takze tohto som sa nebala...

u vas to moze byt problem s tym jet lackom, tam je asi casovy posun o dost vacsi a aj let dlhsi... okrem toho je naozaj japonsko skor krajina na spoznavanie... ak to beries ako spoznavaci vylet, nechaj maleho doma, ak chces rodinnu dovolenku tak ho zober - urcite sa dobre zahra s detmi tvojho kamarata a mozno ho na par hodin aj postrazia aby ste si vy uzili nejaku tu romantiku v dvojici :slight_smile:

my ideme teraz na dovolenku ale zaplatili sme ju aj svokrovcom, aby sme si mohli uzit aj nas dvoch :slight_smile: zda sa mi to ako najidealnejsie riesenie, len sa to tym trosku predrazi :frowning2:
12. srp 2009 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj mysonka, keď už ste sa odhodlali na takú ďalekú cestu, tak Ja by som na Vašom mieste určite malého zobrala zo sebou... áno, je to oveľa náročnejšie a môže to byť spojené aj s próblémami a možno sa nevyhnete aj zdravotným komplikáciam, ale je to už člen rodiny a ak by sa nedajbože niečo stalo Vám alebo by malý doma ochorel, keď budete tak ďaleko, tak maminka bude chýbať. Priznávam, že som skôr z tých uzkostlivých mamín a viem, že to možno niekedy preháňam, ale môj názor je, že dieťa do 5 rokov by nemalo byť od rodičov odlúčené dlhšie ako na víkend a len vo výnimočných prípadoch viac. Neviem ako dlho plánujete zostať v Japonsku a ani aké veľké dieťatko máš, ale verím, že ak sa predsa len rozhodneš ho nechať u mamy v čase pobytu v Japonsku, tak bude mať s Tvojou maminou už vytvorené dostatčne silné citové puto, aby to bez Teba zvládol bez citovej ujmy. Poznám deti, ktoré bez rodičov vydržia, ale tieto deti v prevažnej miere buď boli kojené krátko, alebo vôbec, a sú teda aj menej závislé na matke, pretože fľašku s mliečkom im môže uvariť aj babička alebo teta a je jednoduchšie ich nechavať už od malička u nich.. narozdiel od kojacej matky, ktorú dieťa logicky považuje aj za zdroj "obživy"... a vyhľadáva jej spoločnosť vždy keď si potrebuje cucnúť :grinning: to je môj názor :wink:
12. srp 2009 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
mysonka,
myslim ze s kojenim to nic nema, kazde dieta sa potrebuje pomojkat, pre tie dlho kojene je to cuckanie mlieka tiez uz len sposob mojkania a nie zdroj obzivy :confounded:
obycajne maju ale kojacie matky omnoho vacsi problem nechat dieta niekomu ( aj to dlhe kojenie je skor uz ich potreba ako potreba dietata - aspon co poznam matky v mojom okoli co koja uz pomaly 3-rocne deti ...)

podla mna je najdolezitejsie aby tvoje dietatko vyrastalo v bezpecnom prostredi - deti ktore vedia ze ich rodicia su pre nich, ze ich miluju etc. su omnoho samostatnejsie a menej bojazlive - lebo maju istotu v svojich blizkych...
samozrejme je dolezite aby malo so starymi rodicmi tiez uz niektore vytvorene ritualy a vztah ( moji rodicia napr. nemaju auto , ja som strasne bojazliva a malu som nikdy autobusom neviezla - prvykrat sa viezla prave s mojimi rodicmi v kociku... nenormalny zazitok ma z toho:slight_smile: vzdy ked ideme k mojim rodicom tak sa vypytuje ci bude moct ist autobusom :wink: lebo so starkym a s babkom tak bola pozriet havka a zvieratka u prababky..., vecer sa zase vzdy hraju s vlacikmi, rano moja malicka chodi do postele k mojim rodicom , lebo ja este spim :sunglasses: maju velmi pekny vztah a viem ze by u nich v pohode vydrzala... ale neviem ci ja by som to vydrzala :sweat_smile: )
12. srp 2009 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Dat, asi sme sa celkom nerozumeli, resp. som to nenapísala celkom správne :stuck_out_tongue_closed_eyes: nemyslela som samozrejme cucnutie ako zdroj obživy po prvom roku dieťatka (neviem aké veľké dieťatko má mysonka)... to je tak do toho roka, potom je to cucnutie z prsníka pre niektoré kojené deti v záasade ešte stále zdroj tekutín a niečo ako uistenie sa, že mamička je na blízku a že keď im je smutno alebo sa nevedia uspinkať tak sa môžu pritúliť a upokojiť sa pri cuckaní :grinning: no napr. pre môjho 14 mesačného synčeka je to stále 90% zdroj tekutín a 50% zdroj potravy.. jednoducho mi ostatné zatiaľ vytrvalo odmieta :frowning2: Takže tak... každé dieťatko je iné.. no a nie kkaždý ma to šťastie, že ma blízko starých rodičov, alebo dokonca s nimi žije, takže to odlúčenie od matky na takú dlhú dobu znáša takéto dieťatko ťažšie... no ale to ako vidím nie je mysonkiin a ani Tvoj prípad. Každopádne s Tebou ale súhlasím v tom, že je dôležité si položiť otázku, či Ja ako matka, by som bez svojho dieťatka vydržala také dlhé odlúčenie... ale ako som už písala, keď je citový vzťah dieťatka k starej mame silný a trávilo s ňou veľa času od malička tak takéto odlúčenie by ho hádam nemalo natoľko traumatizovať... no neviem, každopádne pre mňa by bolo rozhodnutie jednoznačné - dieťa beriem so sebou :wink: .. ale možno takto uvažujem práve preto, lebo som s malým od jeho narodenia prevažne sama... občas ho príde pozrieť dedko - k tomu si už malý vytvoril celkom pekný vzťah, moja mama pracuje v ČR, .sestra v Rakúsku, svokra zomrela, svokor tiež v zahraničí, ale ten nemá rád deti... :angry: no chvalabohu moja mamina ide budúci rok do dôchodku tak dúfam, že už budem môcť ísť aspoň ku kaderníčke a na nákupy a malého mi postráži :grinning:
12. srp 2009 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj calixia,
mysonka pise hned v prvom prispevku ze malicky bude mat 20 mesiacov - to su uz skoro 2 rocky, preto som sa vyjadrovala k dlho kojacim maminam a tym sposobom ze pre deti to v tomto veku uz nie je zdroj obzivy...:wink:

calixia ty mas este male babatko a hlavne je momentalne v obodobi priputania sa - ten vek 9 az 15 mesiacov je v tomto asi najhorsi - deti su strasne nalepene na maminach ( teda aspon moja malicka bola a co sa bavim s maminami tak je to skoro vzdy v tomto veku...), potom sa to dost meni, deti si zacinaju uvedomovat samych seba, zacinaju byt omnoho samostatnejsie...vo veku tvojho dietatka by asi ani moja bez mna dlho nevydrzala...

moji rodicia ani svokrovci nie su nablizku - mala ich vidi tak raz za mesiac, mozno aj menej, ale kazdy vecer s nimi telefonujeme a oni jej spievaju, rozpravaju jej basnicky, ja jej o nich rozpravam - velmi to napomaha ich vztahu... spolu planuju co bude robit ked pride, a ona sa nato strasne tesi... vlastne mam mnohokrat pocit ze ked tam prideme tak sa sprava akoby sa videli naposledy den predtym len preto ze vecer spolu rozpravali a planovali si ten program...
ten vztah sa da budovat aj napriek vzdialenosti, ale samozrejme az ked je dietatko toho schopne :wink:
12. srp 2009 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Dai,
ďakujem za povzbudenie :slight_smile: si zlatá, niekedy mi je fakt smutno, keď vidím ako kamarátkine deti kočíkujú babky, dedkovia a tety a hrajú sa spolu na detskom ihrisku... ach-ach :frowning2: vidím, že nie som sama, to s tým telefonovaním skúšam už aj Ja, ale ako píšeš, môj malý je na to ešte malý :stuck_out_tongue_closed_eyes: akurát ho to rozčuľuje a hádže slúchadlom o zem :confounded: uvidíme neskôr :wink: sa mi páči čo si napísala o Tvojej skúsenosti s malou :grinning: , normálne mi to dodalo silu, hádam to bude časom lepšie :slight_smile:
12. srp 2009 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Neda mi to znovu odpovedet a nekamenujte me prosim :grinning:
Vy co pisete, ze byste vzaly dite s sebou, absolvovali jste nekdy tak dlouhy let (s prestupy to muze byt klidne 20 hodin) sami, pripadne s ditetem? Ja mam za sebou takovych letu dost (s ditetem 1x) a muzu rict, ze by se mi nechtelo letet ani samotne. Deset dni neni tak hrozne dlouha doba, zpetne se tomu jen zasmejete, hur to bude zvladat spise maminka nez dite. Ale dite z toho fakt nic mit nebude (stejne tak jako super rychly a moderni vlak v Japonsku ho uspokoji obycejna masinka u nas), pamatovat si to taky nebude a vy bez nej si to spis uzijete. Samozrejme, ze zvlast, pokud ma kamaradka male deti, tak vam to bude lito, ale stejne si myslim, ze by to s malym bylo spis jedno velke trapeni pro vsechny. Takhle si prarodice uziji maleho, maly jich a vy dva sami sebe :wink:
13. srp 2009 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Niki2, máš pravdu v tom, že taký dlhý let je pre dieťa hrozne náročný a únavný... Ja sama som letela najdlhšie 5 hodín a musím povedať, že to bolo náročné... práve preto, keď sa narodilo moje bábätko, tak som si povedala, že žiadny let pokiaľ to nebude nevyhnutné až do jeho 3 rokov. Mám kamarátku v Austrálii, ktorá nás k sebe pozvala, keď mal malý 7 mesiacov a keďže je tam už posledný rok predpokladala, že neodmietneme a budeme sa z pozvania tešiť... ale tak to nebolo... mala som pocit, že ma nechápe, keď som jej ponuku odmietla :unamused: - malý by možno cestu zvládol, ale Ja ho nechcem trápiť takým náročným cestovaním a absolútne odmietam a ani by ma nenapadlo cestovať bez neho :astonished: .. ale ako píšem to mal malý 7 mesiacov, možno keby mal 3 roky tak nad tým uvažujem... ale určite by som ho zobrala so sebou, ako som písala aj keby to malo znamenať komplikácie, tak si dieťa beriem so sebou aj na opačný koniec zemegule :grinning: a len tak mimochodom, od malička môj otec často cestoval a mama ma od pol roka dala opatrovateľke... síce si to nepamätám, ale už od malička sa správam hrozne precitlivelo, a keď naši často odchádzali tak Ja som celé noci preplakala do vankúša a aj teraz, keď už mám o niečo viac ako 30 rokov, tak mám slzy v očiach pri každom banálmom lúčení sa a hrozne sa mi zviera žalúdok a trasie sa mi hlas - tým nechcem priamo povedať, že to malo na mňa takýto vplyv, ale nevulučujem to, takže chcem toho ušetriť aj svojho malého. Inak moji rodičia sa so mnou aj mojimi sestrami vždy muckali a sú to tí najlepší a najláskavejší ľudia na svete, ktorí sa nám v rámci možností snažili na 100% venovať, no práve do tých mojich troch rokov to mali náročné, aby mama zvládla doštudovať a otec musel mať dve zamestania, aby sme to finančne zvládli...akurát sa mi vždy po nich hrozne cnelo... a keďže Ja mám zatiaľ tú možnosť byť so svojim malým čo najdlhšie, tak to chcem využiť a dúfam, že z neho nebude taká citlivka ako som Ja :sweat_smile: no a možno sú to gény a obaja budeme smokliť aj pri pozeraní rozprávok :grinning: ale to už som asi mimo túto tému :wink:
13. srp 2009 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,
my sme leteli s nasim malym ked mal presne jeden rok 10 hodin do karibiku z londyna....a zvladli sme to tam aj spatky...maly sa samozrejme po nas magal ale kedze sme boli dvaja tak sa to dalo zvladnut...nieco prespal..potom jedol..alebo sme sa hrali..a samozrejme stlacali vsetko mozne na monitore sedacky pred nami :stuck_out_tongue_closed_eyes:
aj som sa s nim prechadzala po ulicke...ved to je dovolene..a bolo to v pohode...maly ma 21 mesiacov a letel uz minimalne 5 krat takze je uz na to zvyknuty...teraz sedi pri okne a pozoruje oblaky alebo si dava dole stolcek a potom si nan rozklada jedlo a pitie...ale najoblubenejsia hracka v lietadle je pre neho pas - ten odopina a zapina donemoty...
2. zář 2009 v 17:24  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
...mysounka ja byvam v Japonsku , mam rocneho synceka . Ked mal Adamko 2 mesiace tak som s nim letela na Slovensko a so 4 mesacnym naspat do JP . Letela som sama bez manzela a v pohode . Teraz letim domov v decembri a taktiez bez manzela sama s Adamkom . ... ak mas taku moznost , tak maleho vezmite so sebou , urcite to vsetci zvladnete .
1. říj 2009 v 01:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
babatko1: ahoj, co děláš v Japonsku?
1. říj 2009 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
NO ked Lakatosovej 3-tyzdnovy syn zvladol letiet na Bahamy na MIss Universe, zvladne to aj toto dieta. Asi by som skusila nocny let, aby toho co najviac prespal. Ale myslim, ze aj denny v pohode zvladne, len to bude chciet trpezlivost z Tvojej strany.
3. říj 2009 ve 13:29  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pozeram,ze uz dlho tu nik nebol,ale aj tak to skusim:slight_smile: Chcela by som s malou letiet v zime do Australie,s prestupom to bude cca 18hod bude mat 1rok v zime...ma s tym niekto skusenosti?A co casovy posun 7hodin...da sa to zvladnut?
18. črc 2011 v 11:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek