Fanatismus okolo kojení a dlouhodobé deprese

arwen_arina
6. únor 2017

Píšu sem příspěvek, protože už nevím,jak dál. Rodila jsem v říjnu plánovaným císařem a kojení jsem neřešila, taky jsem o tom nic nevěděla (nemám v rodině maminku ani jinou ženu, kamarádky jsou všechny už před důchodem nebo v důchodu). Dcerku mi asi osm hodin po porodu (v celkové anestezii) přinesli a hned nutili do přisání, nešlo to kvůli špatnému tvaru bradavek. Tak mi táta a manžel přivezli kloboučky. Bylo to ještě horší,malá řvala,já celá bolavá po operaci,do toho hormony. I teď zpětně se celá otřesu:((. Nejhorší bylo jít žebrat o příkrm, ty sestry fanatici pořád ať kojím...dopadlo to tak,že malá nepřibírala,dostala žloutenku a já celé dny probrečela a každý den prosila manžela, ať nás odveze domů,dokonce to došlo tak daleko,že jsem v porodnici uvažovala o sebevraždě:( O tom,že vztahu s dcerkou to mučení každé dvě hodiny nepřidalo,ani nemluvím. Když nás pustili (ukecala jsem jednu hodnější sestru,aby jí před kontrolou nalila sunarem), doma jsem.okamžitě nasadila UM, přestala kojit,ale bohužel pravé prso mi ty expertky rozkojily,takže jsem dostala zánět. S holkou se to srovnalo,po UM je spokojená a úžasně hodná, ale bohužel mně zůstaly deprese,nemůžu se z nich dostat, skončila jsem na AD a výsledek je,že už nechci další děti kvůli tomu fanatismu okolo kojení. Proto se ptám,proč se sakra v 21.století žena nemůže svobodně rozhodnout,jestli chce nebo nechce kojit? Klidně,ráda bych si do porodnice to UM koupila, jestli jde náklady...ale proč proboha tohle? Málem mě to stálo život (a to jsem před porodem nebyla ani trochu labilní,prostě jsem do toho martyria s kojenim byla normální veselá ženská). Dostávám se z toho pomalu,ty deprese tam pořád jsou,dokonce tak,že mě občas nutí si přihnout ze sklenky víc,než bych měla,noční můry jsou na denním pořádku. Prosím všechny,které mají podobnou zkušenost,aby mi napsaly,že v tom nejsem sama,jinak už nevím:(

astyna
6. únor 2017

@arwen_arina

Víš, hlavně to fakt hoď za hlavu. Hlavně kecy okolí - každý je odborník po TVÉM porodu na ledaccos, ale NIKDO není v tvé kůži. Já si už pořídila želví krunýř na všemožné rady ohledně nočníku, mluvení, chození...a vím, že toho ještě bude 🙂

Jsi zkušenější, víš co a jak a věz, že příště, to už bude jiná 🙂

arwen_arina
autor
6. únor 2017

@craki jde o to,ze podopora a nasilne nuceni je neco trochu jineho

lasicek
6. únor 2017

Ja si osobně myslim, ze by si kazda zena jeste pred porodem mela zjistit informace o kojeni. A pripadne pokud opravdu nechce kojit tj nepreje si ani prvni prisati, tak by to mela hned uvest napr v porodnim planu. A vzit si um do porodnice. Kojeni je přirozené a to i prvni prisati, je to zakladni potreba savce. Pokud jsi nechtela kojit, mela jsi jim to oznamit a nechyatat se na to. Nevidim duvod se zlobit na personal, ty jsi nebyla nachystana a nic jim nerekla. Je to tezke, clovek si to musi srovnat v hlave.

astyna
6. únor 2017

@petrasipkova1

Ono by to chtělo totálně překopat péči na oddělení 6nedělek, protože jejich požadavky jsou nereálné. Nesetkala jsem s matkou, které by nevadlo vážení před a po kojení vč. zápisu např. 15gr přírůstků dítěte. Mě se třeba syn vždy při kojení pokadil, takže měl ještě mínusové hodnoty 😀 Díky tomu nepřibíval, logicky vše hned vyprděl ven. Záhada pro celé oddělení, proč nemá přírůstky. Navíc kojení po 3hodinách, to je jako co? Sama nejím pravidelně. Pak to drtivá většina ženských falšuje, aby už mohly domů a dělat si to podle sebe.

karlajasmine
6. únor 2017

@arwen_arina Proste sis bohuzel se sestrama nesedla, jejich pristup ti nevyhovoval a naopak te ztraumatizoval. Ale ted jsi skvela maminka, mas spokojene dite, takze to hod za hlavu 🙂 Priste muzes zkusit rodit jinde, a bud se rovnou rozhodnes nekojit, nebo do toho pujdes s tim, ze to zkusis a kdyz to nepujde, tak to sestram oznamis a nebudes se s nima vubec dohadovat.

arwen_arina
autor
6. únor 2017

@lasicek ja prave nebyla napevno rozhodnuta,ze kojit nechci,ja to chtela zkusit,navic komu se chce davat 400 tydne za UM...jenže kdyz mi.to zpusobilo trapeni,teda hlavne holce,tak jsem v tom nechtela pokračovat...proste rozhodla situace,ale ony mne nutily nasilim a to mi zpusobilo tyto stavy.

karlajasmine
6. únor 2017

@astyna Taky jsem to falsovala, na papir vazeni pred-po jsem si psala, co me napadlo, ctvrty den, kdyz mi zacalo hrabat, mi doslo, ze muj syn potrebuje jist mnohem casteji, nez po 3h 10min z kazdeho prsu, kojila jsem po hodine a pul dokud syn neusul... Na druhy den ho zvazili a zjistili,ze pribal 50gramu :D.. byly z toho v soku, ze tak krasne pribral, a valili jsme domu... U druheho ditete vim, ze budu prikladat od prvniho dne tak casto, jak me to napadne.

astyna
6. únor 2017

Holky, díky za pokec, musím doplést šálu prckovi, tak se tu mějte a hlavu vzhůru! @arwen_arina neboj, za chvíli budeš mít jiné "radosti, starosti" 🙂

astyna
6. únor 2017

@karlajasmine

Já si to plánuju napsat i do porodního plánu. Kamarádka to tam měla taky, takže já si to písnu též - kojení na požádání, protože počítám, že další prtě zase nebude obřík, ale bude potřebovat přiložit častěji.

Normálně se na to už i těším 🙂 jsem blázen 😀 ale hlavně, už mám normální tvar prsou, takže by to mělo jít lépe než s kloboučky.

l_eslie
6. únor 2017

@arwen_arina Kojení a UM rozhodně není prašť jako uhoď. I mléko kuřaček, nemocných, žen které do sebe cpou chemii horem dolem, žen nezdravě se stravujících jak píšete apod. je pro dítě lepší než UM. Nechci se vás dotknout, chápu, že je to pro vás bolavé téma a tímto se "uklidňujete", ale ČR je země s velmi malým počtem dlouhodobě kojících žen, a jeden z důvodů je právě to, že se všude omílá (a vyšlo to od výrobců UM) přesně toto.

koncita
6. únor 2017

@arwen_arina to, že tě nutily kojit, ti ale depresi nezpůsobilo. Pokud se deprese rozvíjela, tak to k tomu mohlo hodně přispět, ale určitě jsi neměla depresi jen proto, že sestry dělaly svoji práci.

karlajasmine
6. únor 2017

@astyna To je dobry napad s tim porodnim planem, diky 🙂 Napisu si to take.

izz76
6. únor 2017

@arwen_arina Já jsem první dceru porodila před 19lety,že budu kojit,jsem brala asi jako samozřejmost,moc jsem se tím nezabývala,že by mohl být nějaký problém mě nenapadlo. Realita po porodu byla jiná,mála se nechtěla přisát,vůbec nebyla hladová a být to jen na mě tak jsem se kojit prostě nenaučila. Jen díky trpělivosti a pomoci sester jsem se rozkojila přes klobouček,první dny jsme dokrmovaly um přes stříkačku,pak už nebylo potřeba... Ve finále jsem na konec kojila přes dva roky a to jen díky sestrám na šestinedělí. Takže i v tvém případě sestry dělaly jen svou práci, kdyby daly dítěti hned flašku z um tak je zas někdo jiný zkritizuje,že nepodporují kojení. Buďme rádi,že to um máme pro případy,že kojit nelze,ale vždy to bude jen náhražka. Přeji ti ať jsi psychicky brzy v pořádku...

arwen_arina
autor
6. únor 2017

@l_eslie
Porad to slysim,ze je nejlepsi,ale nikde jsem necetla,v cem presne je nejlepsi...

lllucit
6. únor 2017

@arwen_arina ani nevis, jak ti rozumím. Mela jsem to hodne podobne, teda aspon s rim kojenim. Prvni dceru jsem mela v breznu 2015. Prirozeny porod, na ktery rada vzpominan. Ale pobyt na sestinedeli byl mor. Drzeli nas tam 12!!!! dni. Snazily se me rozkojit, mela jsem preci normalni porod, takze jsem mela prsa samou modrinu, jak me tam sestry mordovaly, odtrikavat jsem musela pod dohledem snad peti sester. Absolutni ztrata soukromi, zebrani o prikrm. Manzel za nama chodil kazdy den a ja mu tam kazdy den 3 hodiny probrecela. Pak me vzdycky.vytahl ven n vzduch. No sila. Nechat me tam jeste dyl, tak se snad i zabiju. Rozjely se mi poporodni deprese a dceru jsem zacala mit poradne, nebo tak nejak normanlnelne jako mama rada az v jejim tretim mesici. Kdyz me propustily koupily jsme UM a ze me to spadlo a davala jsem.se postupne dohromady a snazila se na ty laktacni fanaticky zapomenout. Ted se mi narodila druha dcera. Sla jsem do jine porodnicr - male, vlastni pokoj a nikdo me nerval prsa, nenutil kojit a uz tam jsem davala um. Taky dceru.miluju hned od zacatku. Zadne deprese, zadny plac. Vim co prozivas. Je to sileny. Snazit se na to zapomenout. Okolo.odsuzuje, ze nekojis. Hruza. Chce to hodne podpory od partnera. Budu drzet palce.

drakenn
6. únor 2017

@koncita vy jste neco pro zdarne kojeni udelala. Zakladatelka ne. O tom pisu. Neprijde mi fer, nehnout prstem a kritizovat nebo kopat kolem sebe a obvinovat ty druhe za sve neuspechy..

lasicek
6. únor 2017

@arwen_arina nebyla jsi rozhodnuta a to byla mozna ta chyba. Rekla jsi jim, ze kojit tedy nechces? Mela jsi jim to rici. Byt tebou uz to neresim, mala ma UM, je spokojena. Tak to nech byt. Uz to nezmenis.

michelette
6. únor 2017

Byla jsem na tom podobne, dlouhy a narocny porod, hormony, mliko nebylo, bradavky rozedrene do krve, mala plakala hlady, vecny natlak jak od sester, tak ze strany babicek 😔 No byla jsem na maslu. 4 dny na sestinedeli a byla jsem uplne na dne. Doma jsem zkousela co slo, ale mala byla a je do ted velky hladovec, tak proste prislo UM a byl klid. Takze asi tusim jak vam je. Ja mam od porodu 10 mesicu a kdyz si na to vzpomenu, tak se mi jezi vlasy na hlave.

japona
6. únor 2017

@arwen_arina Někomu jde kojení snadno, někomu ne. Kecy kojofanaticek, že je chyba na vaši straně, jen se málo snažíte, doporučuji pustit jedním uchem dovnitř, druhým ven. Teorericka příprava na internetu? Wtf!? To je jako se teoreticky připravit, že mi půjde snadno otěhotnět, že dítě bude zdrave, že ho donosim do termínu, porodim během dvou hodin a nebo treba uběhu stovku pod deset sekund.. proc to nejde? Protože každý má genetické dispozice jiné.. jen kojící matky mají dojem, že kojit mohou všichni, staci se snažit. Az se (i vnitrne!) vyrovnate s tím, že je úplně jedno, jestli kojíte nebo ne, bude zase dobře🙂. Kojení je stejne normální jako krmení UM - procentuální zastoupení obou táborů je 50:50, jen ti s um to nemají potřebu tak prezentovat (a nechat do sebe kopat od někoho, kdo má holt štěstí a mléko mu tece..).

koncita
6. únor 2017

@drakenn já taky nesouhlasím se základní myšlenkou zakladatelky, o tom ani nepíšu, ale trochu mě zamrzelo, jak jsi psala, že měla 9 měsíců na přípravu.....jako kdyby řádná příprava zaručovala zdárné kojení. Protože já už víc připravená být nemohla a stejně to nevyšlo....ale já už to mám dávno zpracované, už je to pryč. Teď s dcerkou bylo všechno o trochu lepší, blues bylo teda taky slušný, šestinedělí příšerný, ale depresi jsem se tentokrát snad vyhla. I toho svýho mlíka jsem jí dala mnohem víc než synovi, ale jak říkám, já jsem se svým nekojením už dávno srovnaná, naštěstí!

gabikina
6. únor 2017

@japona Přesně!

Ty řeči o tom že v minulosti se jen kojilo.... no jasně, protože nebylo UM... taky mnohem častěji umirala rodička nebo dítě při porodu, zkrátka jsme se posunuli. Ale že v minulosti byly kojné a kdo nemohl kojit tak strčil dítě sousedce tak to už nikdo nezmiňuje. Já jsem pro kojení, ale rozhodně nejsem takový necita jako některé kojící matky abych ponižovala a urážela ty co nekojí (i když nechcou nebo nemužou). Nechápu některé nekojofobičky že se vždycky tak rozčertí a mají zapotřebí máchat argumentama o tom jam MM je lepší. Je. No a? Kráva z farmy je taky lepší než z chovu a zelenina ze zahrádky lepší než z kauflandu. A kolik z vás má doma zahrádku a krávu??!! 😄

makina28
6. únor 2017

@arwen_arina Ahoj, mám dceru 2 roky 4 měsíce....rodila jsem akutním císařem po 2 dnech porodu. Kojení se taky nezdařilo, bylo to moje a dcery mučení...měla jsem lehčí laktační psychózu, se kterou jsem nikam nešla, pak to už vypadalo dobře a kolem roku dcery se mi občas dostavovaly deprese a šílené fyzické příznaky...zašla jsem po poradě s manželem na psychiatrii k jedné moc milé psychiatričce.....nechtěla mě zbytečně dopovat,ale jeden léčík jsem vyfásla a pravidelně docházela....moje diagnoza jak jsme se spolu doktorkou nasmály : depky vytížené matky 🙂 už měsíc nic neberu, jsem v pohodě. dokonce si říkám, že až ještě baru trošku povyroste možná se nechám ukecat mužem k dalšímu malému háděti....vyrovnat se s tím chce čas a porozumění okolí....nemusíš nikomu nic vysvětlovat, je dobře, že Ti to není jedno, ale teď mysli už jen na vás jako rodinu a až budeš připravená na další, tak budeš a když ne, tak se prdlačka stane - znám hodně jedináčků v pohodě. Jinak jsem napsala o své řeholi článek : zpověď úděsné matky - jestli Ti to pomůže, jsem ráda...vím jaké to je - běs, ale bude lépe, neboj!

panickatlamicka
6. únor 2017

@arwen_arina treba v naprosto unikatnim slozeni? Nebo v tom, ze mm je site na miru kazdemu miminku? Nebo ze narozdil od um nezpusobuje zubni kazy (nocni krmeni)? Pokud chces opravdu vedet, proc je mm lepsi, staci trochu zagooglit.

makina28
6. únor 2017

@drakenn Vaše odpověď mi přijde, že ani od zdravotníka není. Upozorňuji, že jsem celé těhotenství četla o jednotlivých etapách vývoje dítěte o kojení atd atd, mám kamarádky porodní asistentky (jedna je více přírodní, druhá dost nekompromisní na všechno) dost pečlivě jsem s nima všechno probírala....člověk míní, život mění.Moje dcera byla zamotaná do pupečníku a nikdo o tom nevěděl - nikomu to nevyčítám,ale narodila se akutním císařem a byla jako malý čert - řev řev řev řev, že jí hned sestřičky nacpaly dudla a já i po císaři neustále otravovala a ptala se jak docílit kojení rychleji a jak jí pomoci, aby chudák pořád neječela a neubírala šílenou rychlostí.....po odchodu z porodnice jsme si zaplatily rady laktační poradkyně - to již nikdy více 🙂 vyhozené peníze....nebudu Vás napínat po 2 měsících mých rozdrásaných prsou, zachvátů dcery jen když prasa viděla jsem se na to vykašlala - pyšná nejsem,ale chápu, že jí moje vystresované mlíko vážně nejelo a když dostala Sunar bylo jí dobře a neměla takové prdy.....pokud budu mít druhé dítě, budu se snažit kojit----ale kojofobičkou vážně jsou a je dost těžké se s nimi vyrovnat v tom nejcitlivějším období, i když nejste křehule!!!Jediná vaše rada je přínos a to je ten psychiatr, ovšem né v tom duchu jak jste to psala - dost necitlivé....

lucie_kralova
6. únor 2017

Tak já přidám svou zkušenost... Rodit jsem šla s představou, že to bude bolet, ale zvladly to jine bez chemie, zvladnu to taky. O kojeni jsem vubec nepremyslela, brala jsem to automaticky, že to k miminku patří. Ikdyz má matka i tchýně nekojily, já jsem chtěla. Přece se všude píše, že je to to nejlepší pro dite... Porod 29 hodin, po naprostém fyzickém i psychickém vyčerpání jsem rvala ať mi už konečně vrazi tu jehlu s epiduralem, poté jsem se uvolnila, otevřela a porodila přirozeně. Miminko mi hned dali na prsa, rozkojila jsem se pěkně... idylka trvala pouze měsíc, poté přišla zřejmě laktační krize... při každém přiložení mi kluk strašně řval, nebylo kojení bez nervů, zda si to prso vezme nebo ne, jednou se v klidu přisál a podruhé třeba půl dne probrecel hlady, nikam jsem nemohla, protože jsem nikdy nevěděla, zda bude najezeny nebo bude řvát hlady. To léto byly 40tky ve stinu, musela jsem do něj dostat nějaké tekutiny, takže převarena voda po lžičkách...to byl řev když polkl vodu i se vzduchem, takže nic, koupila jsem flasku na vodu, kterou konecne spokojene vypil a ja dál zkoušela kojit, pokaždé mě to stalo nervy, prsa mě bolely jak byly nalite, ale kluk stavkoval, musela jsem odsávat, aby mu pak mléko nevytrysklo mozek, když se náhodou přisál. A tak mě napadlo mu to odstrikane mléko dat do flašky místo vody... a světe div se, ten dacan to pokaždé vypil a byl naprosto spokojený.. A tak jsem začala odsávat jak diva, pokaždé před nabídnutou flaškou jsem zkusila kojit, nic... z flašky pohoda... Jenže já nedělala doma nic jiného než odsavala, dite potřebovalo co 2 hodky nakrmit, manžel už se nemohl na mmě dívat, jak mám kozy neustále nacpane v odsavacce. Nehlede na to, že mléka bylo čím dál méně, kluk pořád hladový, já pořád prsa vycucane... takže další stresy, noci probdele u odsávačky. Tohle martyrium trvalo dva měsíce. Nechtěla jsem to vzdát, pořád jsem si přála kojit, jenze... Mediální masirka, že nejlepší pro dítě je kojeni, mě stála pekne nervy a pocit, že jako matka jsem v tom základním selhala. Nakonec po psychickém vyčerpání, manžel koupil sunar a byl klid. Me vycitky, ale trvaly strašně dlouho, styděla jsem se nějaké kojici matce říct, že me 3 měsíční dítě je na UM. Pohled na kojící maminky mi drásal ještě dlouho srdce.
U druhého dítěte jsem si zakázala něco takového podstupovat, prostě pokud kojit půjde, kojit budu, pokud ne, nebudu se už stresovat a koupím sunar, klidně i do porodnice. Výsledek? Druhého chlapecka jsem kojila do 2 let a strašně jsem si to užívala, hlavně proto, že u toho prvního to nešlo.
Nikoho neodsuzují, někdy to jde, někdy ne, někdo nechce, jiný chce. Každý má svůj život, své problémy, trápeni, starosti....Hlavní je se s tím vším srovnat a žít tak jak to vyhovuje vám.

arwen_arina
autor
6. únor 2017

@panickatlamicka to vis,ze jsem googlila jak vztekla...ale ze bych se dozvedela neco konkrétního,to se říct neda...a co se tyce kazu...kamaradka kojila rok a jeji kluk ma ve trech letech kazu plnou pusu. Tak ja nevim...

panickatlamicka
6. únor 2017

No ja si ted vsimla, ze svym komentarem nejspis neumyslne urazis spis ty. Nesetkala jsem se s tim, ze by kojici maminka oznacila nekojici nejak hanlive, pokud byly kdy nejake kbmentare ostrejsi, co jsem cetla, tak rozhodne neurazely nekojeni dane maminky a ani maminku samotnou.A pokud by nekdo nekojici maminku fakt urazel , tak to si pis, ze se ji zastanu. To jen smerem k tem, co jsou hodne prokojici, slycham vyrazy jako kojofanaticka a nekojobo. nekojofobicka. @gabikina

monikagurthova
6. únor 2017

@arwen_arina ahoj nečetla jsem diskuzi protože když jsem si tím samým procházela před cca 10 měsíci dostala jsem akorát vylagos jestli chceš můžu ti na uklidnění napsat svůj příběh ale do zpráv. 🙂 tady to rozebírat nechci

panickatlamicka
6. únor 2017

Tak to bude spis necim jinym, spatna strava, spatna ustni hygiena.a pokud kojila jen rok, tak to neznamena, ze ve trech letech bude bez kazu precik 🙂 @arwen_arina

nelam
6. únor 2017

Ty jo,to bych neverila,ze nekdo kojici mamu oznaci za biomatku a "ofrnuje" se,ze je kojeni modni zalezitost 😂