Kojení - bojovala jsem, ale vyčerpalo mě to, už nechci
Ahoj ženy, mám doma malou dva týdny a posledních pár dnů pro mě bylo fakt peklo.... jsem po sekci a mlíko se mi rozjíždí blbě, když malá ten první týden vytáhla 25, byl to zázrak. Mám celkem velká prsa a fakt mi nejde lehnout si s malou do postele a kojit ji vleže, zkoušela jsem to a mě bolí celé tělo a ona se jen rozčiluje. Také mám vpáčené bradavky a musím používat kloboučky, tudíž stejně musím vstát, klobouček umýt, nasadit si ho - ona ho navíc někdy sáním stáhne z bradavky pryč, musím kojení přerušit, nasadit znova, ona se vzteká atd. Můžu ji kojit jen vsedě na "fotbalistu", stejně mě z těch velkých koz bolí záda. V porodnici mi půjčili elektrickou odsávačku, takže s tím naopak mám 3x tolik sraní - nevidím na tom nic pohodlného ani příjemného pro mámu i dítě. My u toho trpíme obě. Aby vůbec něco vypila, musím jí dát pít tak 12 minut z jednoho prsa, 12 z druhého, dát tak 30-40 ml odstříkaného z lahve, aby neřvala hladem, potom odstříkat další várku, hodina a čtvrt pryč a kdy mám spát? Předevčírem jsem celý den probrečela a upřímně jsem si myslela, že se půjdu zabít a bude klid. Ten den se o malou musel starat muž, protože já ji ani nedovedla pochovat, abych se u toho nerozbrečela a máma si myslela, že mi zavolá nějakého psychiatra. Říkala jsem si, že tohle je nájezd na poporodní depresi jak blázen.
Pro kojení jsem zkusila udělat všechno - čaje, homeopatika, poslouchala jsem sestry v nemocnici a budila ji co 2,5 hodiny, nikdy si nevytáhne sama dost a pořád brečí. V porodnici mi nechtěli dát příkrm a nakonec chudák spadla z 3930 na 3560 a já ty lidi úplně nenáviděla, proč mi to UM nedali dřív. Měla jsem tu minulý týden laktační poradkyni a stejně mi nic kloudného neporadila, malá akorát začala řvát po kojení hlady ještě víc než předtím (rady typu "nechte ji sát půl hodiny z jednoho, ona si to vytáhne") - upřímně jsem ztratila trpělivost a na kojení kašlu. Zítra jdeme k pediatričce, už teď o víkendu jsem malou přikrmila UM, jinak byl furt řev, přece ji nenechám umřít hlady - doktorce řeknu, že jestli mě někdo bude dál nutit do kojení, tak si asi něco udělám. Už jsem z toho psychicky úplně na dně. Podle mě je snad zásadní, aby dítě i matka byly v pohodě a ne že budu za každou cenu "zkoušet vydržet". Byla bych dřív v Bohnicích.
Prosím nedávejte mi rady typu "musíš to zkoušet". Já zkusila dost. A cítím, že další zkoušení by mi jen vyvolalo odpor k mateřství. Už tak cítím, že tohle není ten směr, kterým se chci dát, nechci být doma coby pochodující mlíkárna a řešit akorát posraný plínky, měla jsem v plánu tak za měsíc pomalu zase pracovat (jsem OSVČ a s mužem se můžeme prostřídat, on péči o dítě miluje). Chci jen vědět, že v tom nejsem sama.
@lu777 Dotazy na kojeni me nechavali chladnou. Dokud jsem kojila, tak jsem rekla, ze kojim. Pak jsem s klidem odpovidala, ze ne. Taky jsem koukala, kdyz se me ptal sedesatiletej soused 😉 Mam zkusenost i s tim druhym a na to je zcela klidne lzu. Tohle neni info, ktere chci sirit mezi drbnama. Takze asi tak. A tento dotaz dostavam velmi casto. Sice mi prijde, ze jsou ty lidi vadni, ale co uz. Kazdej jsme nejakej. 😉
Vy už máte všechno připravené na svátky vánoční že tady na sebe štěkáte a řešíte kraviny? To jste dobré teda 🙂
@sedmiteckas Jo, mam. To chce organizaci.
@lu777 Vidím, že je to všude stejné. Já na vycházce s kočárkem potkala postaršího souseda na rande 😀 A ženská, kterou vidím poprvé (a snad naposledy) se mě ptá, jestli kojím. Byla jsem z toho tak vyvalená, že jsem normálně odpověděla, že ano místo odpovědi typu "a vám je do toho co"... Načež ještě dodala No ještě, že tak. Byla jsem z ní vykulená ještě půl dne. Z rodiny se mě taky ptali ze všech stran. Proč, to fakt nepochopím...
@nov777 taky si myslím.
@sedmiteckas ja jo 😀
@sedmiteckas já taky hotovo a co ne, to není nutné a nebo se dořeší postupně 😉. Plus se o malou stará i manžel, má volno 🙂.
S tím ptaním na kojení je to jako s šaháním na těhotenské bříško. Lidi to berou automaticky.
Za nekojení tě nikdo do vězení nezavře, takže když se tak rozhodneš, tak nekoj a nic se nestane🙂 Za ztrátu duševního zdraví to opravdu nestojí a děti, které vyrostly na UM nejsou o nic horší než kojené🙂 Skoro nikdo z naší generace nebyl moc kojený (kdysi byl trend nasadit co nejdříve sunar) a jaké jsme šikulky🙂
Ale na druhou stranu nemyslím, že je třeba urážet kojící maminky slovy ,,chodící mlíkárna, co řeší jen posrané pleny''. Já jsem rodila akutní sekcí v celkové narkóze, dceru jsem poprvé viděla až za nějakých 9 hodin - přivezli mi ji ukázat na JIP. S kojením a vůbec psychikou po porodu jsem měla opravdu velké problémy celé šestinedělí, ale nakonec se podařilo, hodně mi psychicky pomohl manžel. Jsem taky OSVČ a světe div se, i když jsem kojila, tak jsem taky zvládla pracovat (samozřejmě o něco méně než před porodem a v jiném režimu) už měsíc po porodu.
@sedmiteckas vánoce nejsou o shonu, ale o pohodě 🙂 připravit věci na Vánoce je otázka pár dnů pokud se to nepřehání se sladkým a průběžně se uklízí 🙂
děti právě s mužem pečou chleba 🙂
jinak ovšem naprosto souhlas, nějak se to tu zvrtlo... je to smutné, že se nedokážeme domluvit a to jsme z velké části na jedné lodi - matky menších dětí...
jak by se pak mohli domluvit lidi různých ras a kulturního zázemi 😅 to je pak utopie opravdu 😕
ono je to hlavně celé o egu... 😉
vtipné je, že tohle se odehrává x krát... další "bojová pole plná min" jsou např.
- porod
- používání dudlíku
- používání papírovek versus látkovek
- používání chodítka
- učení na nočník
- příprava předškoláka
No a samostatná kapitola jsou manželské krize 😉
a všechny ty bitvy jsou podobné....
s věkem dětí mi přijde, že tohle trochu odeznívá.... projdeme si výchovou třeba dalšího dítěte a zjistíme na vlastní kůži důležitou věc: každé dítě je jiné 😅 (to se fakt musí zakusit, jinak se to těžko vysvětluje)...
a celkově nás ten život trochu otluče a dobře nám tak, ono ty nemoci a finanční potíže nebo manželské krize nám ukážou, že věci opravdu nejsou černobílé 🙂
@jaya Ja to myslim vseobecne. Vzdycky je spatne, kdyz svuj postoj cpes druhym a je fuk, ceho se to tyka. Kazdopadne ja to u sebe beru tak, ze se rozhodnu pro sebe a co delaj ostatni, je jejich vec. Problem mam, kdyz mi vysvetluji, ze moje rozhodnuti je spatne a pod jejich vlivem a tlakem ho mam zmenit. Ani by me nenapadlo nekomu vykladat, ze ma dat diteti um, papirovou plinku nebo ockovat.
@nov777 ono je to hlavně nikam nevedoucí... protože i kdybych kojila 3 roky tak mě někdo může kritizovat za to, že s dítětem nespím v posteli nebo že mu pustím televizi nebo že občas jí v restauraci...
a já se zase můžu podivovat třeba nad tím, že některé děti chodí spát po desáté večer nebo že mají doma tablet v předškolním věku atd. atd. atd...(dosaďte si prakticky cokoli)
z toho prostě není cesta ven....
člověk si může říkat, že v jedné věci udělal správné rozhodnutí...
jenže těch rozhodnutí dělá člověk s dítětem snad stovky denně!...
a kolikrát zpětně zhodnotí že to měl udělat jinak 😖 😔
a to počkejme až dorazí puberta a děti nám to osolí a řeknou nám co jsme všechny udělaly blbě 😀 😀 😝
a to samé se týká i tzv. pokrokových názorů, to co bylo pokrokové za našich rodičů a čím se řídili se teď zamítá... a jsem si jistá, že až moje děti budou mít děti, tak mi budou říkat jak jsem věci dělala špatně!
@nov777 A neni to treba tak, ze mainstream nemusis nikomu "nutit"? Ja jsem treba rada, ze nekdo tu dava rady, i prestoze mu je za to spilano. Diky tomu jsem leccos zmenila a zjistila, ze neco muzu delat lip 😉 Holt nemam duvod si myslet, ze neco delam podle sebe dokonale, muzu i sama sebe prekonat 😉 Jestli vis, co tim myslim. Ono je to ale i o tom, jak je clovek otevreny jinym myslenkam, jinym pohledum na vec. Na druhou stranu je pravda, ze zakladatelka tohoto tematu si jiste nerikala o rady, takze tady to na urodnou pudu padnout nemohlo. 😅
@nov777 jo to máš pravdu... ale ve 30 už by většina dětí měla s tím co na nich rodiče napáchali být tak nějak srovnaná... nebo se s tím začít srovnávat... 🙂
@jaya moc tomu příspěvku nerozumím se přiznám...
co je mainstream je mi jedno... naštěstí se nemusím snažit nevybočovat z řady kvůli např. režimu... mainstream je i plno věcí, se kterými nesouhlasím...
v životě se rozhoduju podle toho co zapadá do mých představ, co mi vyhovuje, někdy se seknu, takže pak to zkoriguju... a časem to většinou vidím s odstupem celé jinak... a plno věcí nechávám s věkem víc a víc plavat...
to není o radách - je to:
1. o nevyžádaných radách...
2. o radách podávaných ve smyslu "já to vím líp, jsem lepší matka".... jenže tohle člověk nikdy nemůže říct... věci na světě nejsou černé nebo bílé.... 😉 a kojení je jedna věc z TISÍCŮ v mateřství 🙂
3.hlavně tady u této diskuse nešlo o radu, zakladatelka o ni nežádala... 😉 😉
cítila se mizerně, vyčerpaně... a v podstatě potřebuje slyšet "zabojovala jsi a teď to nech plavat, jsou důležitější věci než kojení... užívej si svého miminka, velmi rychle to uteče, škoda ten čas strávit mizernými pocity, dítě Tě potřebuje v pohodě"...
jenže ten nadhled tu chybí 😉
a pak to sklouzává do osobních invektiv na obou stranách.... tím se ničeho nedosáhne, jedině toho, že jsou oba tábory ještě víc zarputilé....
@bielamacka když to nejde,tak to nejde,svět se nezboří a co jsme zatím slyšela tak velká prsa nejsou znamením dobrého kojení a dostatku mlíka,spíš se jedná o to aby jsi se srovnala sama se sebou,že se Ti to nepodařilo-co jsi očekávala a co jsi splnila nebo se podařilo,jinak záleží hlavně na tom,aby jste byly obě v pohodě a je úplně jedno jestli na UM nebo na kojo,i když já byla zastánce druhé varianty a skoro rok jsem kojila i při práci-což o to,malý jedl už všecko,tak hlady netrpěl🙂
Ono je to hlavně o tom, jak to má každý v hlavě..... já se taky těžce smiřuji ........ že já celý den peču, vařím, uklízím a kluci hrají hry na netu a já jen dělám servis střídavý s kojením malé. A to se ještě snažím pracovat.
Přirozené kojení je fajn, ale 14 měsíční kojení mi úplně odjebalo záda a teď jsem v půlce a když si lehnu na záda cítím, jak se mi páteř propadá jako nůž projíždějící máslem. Ale i když nemůžu ráno vstát, já jsem si řekla, že mě vše posílí...... a nenechám se dodrbat. Taková jsem já.
Taky mě baví hesla matek proč nedám dítě do školky jen od 8 do 11.30 .......... protože já nemám babičky. Jen jednu a to aktivní. Já mám práci do 15.30 a školka na druhé straně města končí v 16h. Každý to soudí podle svých možností.... a zkušeností.
Největší lhaní sama sobě je, když si ženská myslí, že s dítětem bude štabajzna a že ji v další práci neovlivní žádná spála či neštovičky...... a bude vše skvěle zvládat a nikdo jí nebude muset pomáhat....... jaká chyba😀 A nakonec si uvědomí, že probendila nejhezčí období dítěte.
@lu777 mužů potvrdit. Mám dvojčata a všichni se me ptali, jestli jsou z umelyho a jestli kojim. Fakt psycho.