• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kojím, ale musíme dokrmovat. Máte zkušenost?

11. července 2014 
@katyxq No, s tou kojnou či MM z banky si dovolím nesouhlasit - to radši UM, než MM od kohosi, o kom vlastně nic nevím... Ono to UM fakt není jed.
10. črc 2014 v 19:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
UM nedat.. Protože to je začátek konce :slight_smile:. Čím víc se přkládá, tím víc se tvojí mlíka.. Já obě děti na začátku kojila třeba i hodinu, postupně se to ustálilo na cca 5 minut :slight_smile:.
10. črc 2014 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jestli je mimco spave a u prsu usina a nepije, tak deset minut nestaci. Ja mela extremne spave prvni mimco. Po pul hodine kojeni skoro nic nevypil a jen spal. Holt se narodil o dva tydny driv a potreboval se dospat. Casem se to zlepsilo, ale i tak byl zvykli byt u prsu dlouho. Druhy mimco bylo naprosty savecek, takze stacilo 6-7 minut na jedno prso a hotovo. Ted u tretiho to mam tak nekde mezi 6-7 minut vetsinou staci, ale obcas musim budit. Taky se narodila o 9 dni driv a dospava se. Kazdopadne ja si ted nemuzu ani dovolit mit malou u prsu treba hodinu, na to nemam cas. A jelikoz mala za posledni tyden pribrala 400 gramu, tak ji staci i ten kratky cas. Dobu kojeni bych klidne prodlouzila treba i na 20 minut u jednoho prsa, ale dele fakt nevim. Jedna kamaradka mi taky tvrdila, ze syna kojila celou hodinu a ze ji v kuse pil. No nevim, kdyz ty moje holky to vyzahnou do 15 minut v pohode. Proste se mi tomu nechce verit. Pokud mimco opravdu poctive saje a to je i slyset jak polyka.
10. črc 2014 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@somalicats UM má své negativní vlivy ... kdo chce, dokáže si je najít :wink:... kdo je popírá, má mezery ve vzdělání. Víc reagovat nehodlám. Nebudu plýtvat energií, kde je to marné.
Odkazy, kde najít kvalitní a oveřené rady pro ty, kdo chtějí opravdu zkusit plně kojit jsem sem dala, je jen na maminkách, jak se k tomu a k ostatním radám zde postaví. Ale já bych si od bezdomovce nenechala radit, jak vydělat milióny.

Nejde ani tak o to, jak dlouho a jak často miminko je u prsu - ale zda z něj efektivně saje mléko :wink: a zda za celý den v součtu získá z prsů dostatek mléka pro svou individuální potřebu.
11. črc 2014 v 00:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
A mimochodem - kdyby tolik žen nebylo schopno plně kojit (jak vyplývá ze statistik), tak pak nechápu, že lidstvo ještě existuje. Ale ono se v posledních desetiletích dělalo vše pro to, aby se nekojilo, lidi ty bludy mají pořád v hlavách a pak se diví, že kojení nefunguje, když tomu nedají to, co je potřeba (samozřejmě jsou maminky, které plně kojit nemohoi, ale těch tolik není).
11. črc 2014 v 01:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katyxq myslim, že moc tlačis na pilu :slight_smile: relax :wink: a promin, ale tvoej rady fakt pozna uplne kazda maminka ktora sa snazi rozkojit, nepises ziadne novinky.... zbytocne len robis dusno.
nie kazda maminka može kojit. ja som sa snazila tri mesiace s tym bojovat. Mala som laktacni sestru, homeopatika, odsavacku... a proste mlieka je malo. tak prikrmujem nutrilonom. Ale mlieko sa stale tvori, nie je pravda ,že UM je koniec kojenia.
moja sestra mohla odkojit celu porodnicu, ja bohuzial nie... nie kazdemu je z hora dano
11. črc 2014 v 08:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luckaamilan Z diskuze je evidentní, že všechny to neznají, nikde jsem taky nepsala, že UM je konec kojení, pak píšu, že jsou ženy, které plně kojit nemůžou.
11. črc 2014 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katyxq Ono je spíš problém s tím stanovit, když ještě má cenu se o to kojení snažit a kdy už přejít na UM. Zakladatelka je ještě v šestinedělí, tam je velká šance, že se to upraví, takže určitě nevzdávat. Já za mě vidím nějakou tu hranici kolem 2 měsíců(samozřejmě pokud dítě jakžtakž přibejvá), když se ani po takové době a aktivní snaze to kojení nedaří, tak bych ten dokrm v klidu dala. Taky se mi nelíbí, když tu plno maminek, při prvním problém bez boje, přejde na UM. Sama jsem to viděla několikrát v nemocnici, jak je nějaký problém tak doktoři řeknou dám UM a co pak zbývá mamince, navíc pokud je to prvorodička, nemá zkušenosti a ani nikoho, kdo by jí v tom podpořil. U druhého dítěte je to už trošku jiné, plno věcí je už automatických, ale zase už je ten první sourozenec, tak toho času taky tolik není. Ono to taky není tak, že v minulosti se jen kojilo a 100% dětí bylo kojených, taky se dávaly náhrady mléka (pro bohatší byly kojné), moje babička dávala mojí tetě zakysané mléko. Ono je to dost těžké, když přijdeš po týdnu na kontrolu k dr. a mimčo nepřibere a pak další týden taky ne, ač děláš, co děláš.....Já bych udělala nějaký seznam kroků ke každému problému při kojení, co je možné vyzkoušet a pokud nic z toho nepomůže, tak prostě s klidem v duši dát to UM. Říct si, udělala jsem vše pro kojení, ale nejde to. :pensive:
11. črc 2014 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@hojda jo, s tím souhlasím :slight_smile:, tak nějak jsem to myslela :wink: (akorát každá máme jiný styl vyjadřování, chybí neverbální komunikace - pohled do očí, grimasy, gesta, takže leccost může jen v psané podobě vyznít jinak)
11. črc 2014 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luckaamilan víš, ono je v pořádku, když se plně informovaná maminka z nějakého důvodu rozhodne přejít na UM. Z jakéhokoliv důvodu - nemusím to chápat, nemusím s tím souhlasit, ale je to její rozhodnutí. Jenomže většinou ty maminky plně informované nejsou. Čerpají z informací tipu: moje dítě je na UM a je úplně v pohodě, UM není jed a kolikrát je lepší než mateřské mléko, když dítě pláče, máš málo mléka (bez ohledu na to, že dítě přibývá na váze), když to nejde, trvá dlouho, kojí se často... je UM lepší, když budete moc kojit, bude z vás dudlík a z dítěte závislák... Tyhle rady se valí ze všech stran - od kamarádek, rodičů, z internetu i od lékařů. A hodně maminek čerpá informace právě z diskuzí jako je tahle. Nebýt příspěvků od @katyxq a podobných, tak si maminky nebo budoucí maminky, které nemají úplně potřebu hledat si odborné informace a vědomosti čerpají převážně ze zmíněných zdrojů, odnesou právě výše zmíněné poznatky. Tj - když kojení nejde jako po másle, zachrání nás UM. Já brala jako samozřejmost, že kojit budu a před porodem jsem neviděla důvod se tím nějak hlouběji zabývat. Jsem ráda, že jsem občas narazila na podobné diskuze a názory "kojících maniaček", protože možná díky tomu jsem odmítla v porodnici nabídku sestry, že malou na noc dokrmí UM. Samozřejmě, že by ji to neotrávilo, ale jsem ráda, že jsem to nedovolila. A jiné maminky třeba díky nim pošlou do háje doktorku, která jim vykládá bludy o tom, že mají kojit se stopkami v ruce, že mají slabé mléko apod.
11. črc 2014 v 11:53  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
@hojda A ono taky "maximum" je pro každou holku jiný. Mnohdy by prostě stačilo dítě přijmout celým srdcem a přestat řešit okolí - především úklid, vaření atd. Zalézt si s miminkem do postele kůže na kůži a nechat čas plynout.
11. črc 2014 v 11:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kajalka Já třeba nevařila (manžel mi nosil jídlo z práce, úklidu jsem taky moc nedala, nebylo kdy). hodinu jsem kojila a dokrmovala, pak přebalit uspat, hodinu odsávala a vyvařovala a za hodinu znovu(i v noci...)....malého jsem musela budit, byl spavý, takže tam toho prostoru bylo opravdu minimum, když jsem chtěla taky chvilku ven s kočárkem.....navíc v jednom týdnu zánět v prsu, bloklá záda, že mě odvezla v noci rychlá (odsávala jsem i v nemocnici na chodbě......,nemohla jsem se hnout, ale odsávačku pořád u sebe :grinning: ) a jako bonus zánět v zubu (u zubaře jsem byla 14 před porodem...... Takže asi tak.
11. črc 2014 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@suzanna123 To jsi vystihla opravdu hezky, podepisuji v plném rozsahu. :slight_smile:
Já jsem kojení před porodem vůbec neřešila, bylo mi to tak nějak jedno, říkala jsem si, že se nebudu stresovat a když tak dám UM. Dnes si říkám, co jsem to byla za blbku. Strávila jsem hodiny u internetu řešením, jaký budu mít vzor povlečení v postýlce, ale základní fakta o kojení jsem si nenastudovala.
Měla jsem ale obrovské štěstí na podporu lidi kolem. Počínaje sestrami v porodnici. Ve čtyři ráno jsem volala na sesternu, že nutně potřebuju dokrm. Sestra přišla, ale bez dokrmu, místo toho zavelela, že jdeme kojit a zůstala u mě hodinu.
Doma si manžel zahrál na laktačního poradce amatéra a pustil se do studia. :slight_smile: Nosil mi malou a jídlo do postele, pomáhal přikládat, na domácnost jsme úplně kašlali. Psychickou podporu na dálku jsem měla i v mámě a tchyni, které obdivují, jak se dnes kojí a je jim líto, že ony tu podporu neměly.
Bohužel ne každý tu podporu má a (ne)kojící maminku dokážou zdeptat i lidi, kteří by měli mít vzdělávání v této oblasti v popisu práce. :angry:
11. črc 2014 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@arrowka Holky, já měla nastudované o kojení snad všechno a stejně mi to bylo k ničemu, malej se nechtěl přisát už na porodním sále a nezájem o kojení mu bohužel vytrval..... Malá byla úplně jiná, tako dravější.
11. črc 2014 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hojda no ale stejně ses mohla snažit víc :slight_smile: pro některé se prostě nikdy nebudeš snažit dostatečně, tak asi nemá smysl to vysvětlovat. Já už jsem bohudík na ty měsíce po druhém porodu skoro zapomněla, hodinu zkoušet kojit, pak odsavat, a to celé 7x denně. K tomu druhé dítě. Jo, mateřství je super. Ale nedokážu říct, co bych dnes udělala jinak. Nejspíš bych asi neodsavala 8,5 měsíce, za tech okolnosti to za to nestalo. A rady, že se nemá vařit a uklízet jsou k smíchu... Kdy by to jako měl člověk dělat?
11. črc 2014 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenka5731 Ne, nemohla, už mám tohle téma uzavřené, spíš jsem měla ubrat a nelpět na plném kojení, tak dlouho. Jenže to pochopí, jen ten kdo si tím projde. Máte ohromné dilema, protože chcete to nejlepší pro své dítě tj. kojení a prospívající dítě, jenže ono se z těch dvou možností pak dost špatně vybírá. Kojené, ale neprospívající dítě, nebo se vzdát kojení a mít prospívající dítě, ale na UM. Já udělala kompromis, kojení a dokrm :pensive: . Obdivuju, že jsi to dala s druhým dítětem, já byla připravená, že pokud by se situace měla opakovat, tak bych to tak dlouho nezvládla. Jsem na vše sama, babičky daleko, manžel jezdí z práce kolem šesté, takže pomoc nikde žádná a nevařit si s druhým dítětem už člověk dovolit nemůže :pensive:.
11. črc 2014 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hojda to byl vtip :wink:
Manžel chodí později než tvůj, starší chodila občas k babičce, ale ne denně a na dlouho, protože bab. byla/je nemocná. Starší měla tou dobou svůj počítač a hodně koukala na pohádky, když jsme byli doma, tak jsem s holkama chodila každé dopoledne spát. A to vaření - myslím si, že jsem fakt moc nevařila, spíš jsme tou dobou jedli ve velkém muesli s mlíkem, tousty se šunkou a sýrem, chleba s tvarohem, jogurty ve velkém a dost často jsme objednávali z hospody hotovky a pizzu :confused: Manžel možná udělal o víkendu nějaké maso na minutku s rýží a já asi občas kotel nějaký hustý polívky a ta byla s chlebem. Detaily už moc nevím, jídelníček byl tou dobou nic moc. Já jsem měla mlíka dost, ale mrňavka se nechtěla přisávat a když už se někdy - náhodou - přisála, tak stejně nepila.
11. črc 2014 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale tohle jsem sem vůbec neměla psát, stejně to sem nepatří. Reagovala jsem na něco jiného, ale nějak to zaniklo.
11. črc 2014 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenka5731 Já to pochopila :wink: :grinning: .
11. črc 2014 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek