Prostě nekojím, došlo mléko. Reakce okolí jsou strašné
Ahoj holky,
už delší dobu si pročítám vaše diskuse,názory a rady.Poprvé sem píšu,protože si myslím že je tu parta dobrých maminek co poradí,pomůžou i potěší.
Jsem mamča dcerky narozené ve 34tt,naštěstí ťuk ťuk ťuk je naprosto v pořádku a zdravá, dokonce už v 8 týdnu začíná dohánět své vrstevníky 🙂 Sice ne váhově,ale vývojově určitě.Mám z ní ohromnou radost.Jediné co mi ji kazí je že nekojím.Prostě není co,snažili jsme se obě 7 týdnů,alespoň částečně + UM. Najednou došlo. Obrečela jsem to asi milionkrát a těch špatných pocitů,ale myslím že to někdo z vás zná. Ale vzchopila jsem se a řekla si a dost, spokojené mimi je pro mě nejdůležitější. Bohužel ty reakce okolí jsou strašné:kojíš?Hlavně koj.Ty nekojíš?Proč ne?Musíš!A ta neskutečná propagace,všechny známé tváře kojí a jak jim mimi prospívá a jak jsou šťastné.Jediné co mě hodně potěšilo, že jsem si přečetla článek o Hance Kynychové, že její dvojčátka jsou už doma(hodně zdraví) ale Hanka se chystá do práce a o děti se bude starat tatínek.Jediné co mě v tu chvíli napadlo,ona přeci nemůže kojit!Jedna známá tvář a nekojí.I když nevím jestli je to pravda,ale v tu chvíli mi bylo nádherně(ne že bych jí to nepřála,právě naopak).
Snad je můj článeček srozumitelný,ale vypovídala jsem se a je mi hoooodně fajn.
Díky!
@privka1984 jak jsem psala, dle mého je to osobní věc, intimní... takže si myslím, že se dá kojit i na veřejnosti tak aby jste se nevystavovala lidem..... Ta zástěra jak zmiňovala @cibetkaa je dobrá věc, myslím, že je to i pro nestydlivky... kolem chodí milion úchylů,který se právě na tohle rádi dívají, jen si to představím a je mi z toho zle! Když není zástěra může být jakákoliv deka, nebo látka, bunda - prostě se to i na veřejnosti dá skrýt... já jsem třeba v nákupních střediscích chodila kojit do přebalovací místnosti.... Nechci nikoho urážet, je to jen můj názor.....
@slunicko333 malá se někdy sama odstaví.. naopak třeba já obdivuji, ty co kojí déle... nechci říct do 4 let, i takový znám a když máma na veřejnosti na dětské oslavě takovouhle 4letou holčičku nakojí, no klidně do mě,ale je to hnus! do 2 let je to paráda. Byla jsem ráda za den, kdy malá začala jíst normálně.. od 1 roku odmítala i sunar, takže ani sunárek neměla a žije je zdravá a čilá 🙂
@evulina77 souhlasim, syna jsem nekojila a reakce okoli byla desna, doma jsem brecela ze snad i ve stredoveku by mu dali kozi mliko a v 21.stoleti mi ho chteli umucit hlady, u dcery jsem zase poznala ze ma hlad a cele okoli vcetne doktorky me presvedcovalo, ze to neni pravda, jaterni testy nasledne potvrdily, ze jsem mela pravdu☹
@dennyl: hele okolí ať se stará hlavně o sebe snažily jste se a nemůžete za to. Kojení je sice to nejlepší ale pokud to z nějakého důvodu nejde tak není proč se hned na dotyčnou rozčilovat a hrotit to i na umělém vyrostla spousta zdravých a chytrých dětí. Moje švagrová také rodila 34 + 0 tt a holčičku měli asi měsíc v inkubátoru, nějkaou dobu odstříkávala a pak už taky kojit přestala. No a nyní je té holčičce pět let a něco a je velice chytrá, bystrá, čiperná, až trošku hyperaktivní. má trochu problém s řečí ale to je proto že je nedonošená. U naší Michalky to taky vypadalo že bude na UM trvalo mi po sekci 4 dny než se rozběhla laktace tak musela mezi tím mít UM z porodnice. Jak jsme dojeli domů už jsem plně kojila. Teď jsou jí 4 měsíce a kvůli kojení máme problémy s játry a možná budu muset přestat. Dokonce mi od mudry v nemocnici bylo řečeno že kojení není vždy to nejlepší ale má i své nevýhody. Ale chápu že jestli lidé v tvém okolí furt kojení vyzdvihujou, že tě to štve. Ale věř že matek co nekojej je spousta a jak mi holky radily když jsem byla zničená z toho že jsem nedokázala porodit své dítě - dobrá matka se nepozná dle toho jak dítě porodí, ale jak se o něj stará. A zrovna tak je to s kojením, to že matka z různých důvodů nekojí neznamená že je špatná, hlavní je ten čas a láska co dceři věnuješ a to by měl kakždý ocenit
Hlavně by si lidi měli hledět hlavně svého. Pokud nechtějí pomoct, pokud se jich nikdo neptá na názor, tak se nestarat. 😠
Někteří lidi jsou fakt na ránu - dobře si pamatuju, jak se starali, proč nemáme dítě /nešlo to/, jestli kojím, kdy bude druhé a milion dalších keců...
Je to každého osobní věc, někdy až intimní, a pokud dotyčný o tom sám nezačne, tak nešířit moudra...
@latkovkybrno no to je pro mně zcela nová informace,u nás v rodině vím že se kojilo vždy bez problémů,a že moje prababičky měly fůůru dětí i dvojčat,tak asi máme ojedinělý rod...
Já chápu že můj příspěvek asi vyzněl útočně ,to tak být nemělo,sama jsem Jasmínku nekojila respektive kojila 4 měsíce částečně a bojovala za každou kapku,ale nebylo to nedostatkem mlékala ale dítkem,takže taky patřím i mezi nekojící,ale taky vím co je o kojení velkou silou bojovat a vybojovat,asi je to trochu mimo téma,štve mně spíše to že někdo nekojí záměrně,to mi hlava nebere..
Takže se omlouvám za více méně nevhodný příspevek všem...
@saminomimino přečti si knihu Radostné dětství? Dítě v Čechách 19.století nebo něco od spisovatelky Pittnerové.....tam se dočteš, že to co si myslíš o kojení jsou bludy...naopak, nekojilo se zdaleka tak často, jak si myslíme, bohatí si najímali kojné, chudé ženy neměly možná ani to kravské mléko, takže se používaly tzv. cumly - v podstatě se rozpustila mouka do vody, rozmočil se chleba nebo jakýsi rohlík a tím se dítě živilo. Pokud dělala žena kojnou, nezřídka se stávalo, že sama svoje vlastní dítě odstavila a živila cumlem a kojila jenom to cizí - myslelo se, že kojení ženu vysiluje a taky aby mělo kojené dost. Kolem kojení panovalo neskutečně mnoho mýtů, ženy kolikrát raději ani nekojily...úmrtnost dětí obrovská....
@saminomimino Veru ale nemusíš se omlouvat. Moje babi měla 10 dětí single a jednou dvojčata a kojila fakt jen některé a jak jsem psala, byly to extrémy, říkala mi, že někdy měla mléka akorát, někdy i pro sousedovic děti a jindy ani kapku a to byla dost nesvá, když se jí to poprvé u 4.dítka stalo.. Ale nebyl čas to řešit, prostě se po týdnu dalo kravské mléko a bylo. Dneska se to řeší víc, to, jak dítě saje, zda dobře, špatně apod. takže je to větší věda, tehdy prostě buď mléko bylo a nebo ne, nebyla moc možnost se tím zabývat jako dneska. Takže i tak se to podle mě moc řeší. Prostě někdo kojit může a někdo ne, nejsme všichni stejní a nemáme stejný těla. A navíc i kdysi byly ženy, co kojit mohly, ale NECHTĚLY, jako královna Viktorie, jestli se nepletu. Kojení jí přišlo odporné a vzdala se ho. Lidé se až tak moc za těch pár desítek či stovek let nezměnili.. 🙂
@koncita: strašné časy, ta chudoba, úmrtnost ☹ to si ani neumíme představit, buďme rádi za to co je. Dnes máme kvalitní porodnictví, dokážou pomoci neplodným párům, nedonošeným dětem, zachrání spoustu žen i miminek co by dříve umřely, máme kvalitní umělá mléka a příkrmy, spoustu pomůcek pro kojení a pohodlí dětí i maminek, spoustu skvělých hraček, chůvičky, hlídače dechu - v dnešní době si leze těhotenství i mateřství užívat.
Vždyť zkusme si porovnat život maminky z 19. století a té dnešní:
dříve celé těhu pracovala na poli, pak porodila někde v chatrči za pomoci bylinkářky, pokud oba přežili byla to jen malá výhra. Takových dětí mívala většinou žena i 6 až 9, když náhodou potratila, normálně jela dál brzy bude další. Děti jako malé běžně umírali na různé nemoci, přežily jen ty silné a všechny čekala jen robota a život v chudobě
a dneska:
žena otěhotní a já pravidelně sledována, chodí na ultrazvuky kde se s partnerem rozplývá nad budoucím drobečkem. Nosí slušivé těhu oblečky a dělá si na památku fotky, užívá si pohodlí a dává průchod emocím, jí na co má chutě. Má jistotu že její porod dopadne dobře protože ho povedou kvalifikovaní lékaři vybaveni nejmodernějšími přístroji. Dítě se před narozením sleduje monitory, nemůže se tedy stát že by se narodilo mrtvé. Porod je pro ní i partnera krásným a emotivním zážitkem. Dítko je obklopeno tou nejlepší péčí, roste je milováné a každá chvilka a důležitý životní zlom se zaznamenává na fotkách. Dětí máme sice méně ale zato neumírají a mají vše.
Možná je to trochu od tématu, ale chci abychom si všichni uvědomili co vlastně máme
Ahoj kojící i nekojící maminky, celé těhotenství jsem plánovala a žila pouze v duchu toho, že budu plně maličkou kojit. Když se vedly debaty na téma UM a kojení u nás doma, tak jsem tvrdila, že jiná alternativa než kojení u nás nebude možná. Asi měsíc před porodem jsem si domů pozvala laktační poradkyni, abych se s ní seznámila v případě, že by po porodu nešlo vše, jak bych si přála. Nechtěla jsem to nechat náhodě. Porod proběhl skvěle, přesně podle představ, přirozeně bez jakéhokoliv zásahu, po porodu s maličkou bonding a přisátí na jedničku. Malá od prvního okamžiku nádherně sála. V nemocnici jsem ji přikládala téměř nonstop, chtěla na prsu být pořád a když jsem ji oddělala začala prs hledat a sála co mohla, svoje ruce a co bylo kolem. Třetí den v porodnici začalo vážení před kojením a po kojení a protože jsem mléko zatím neměla, bylo mi řečeno, že malá toho vypije málo a musím začít dokrmovat. Nechtěla jsem dokrm (Nutrilon) a vedla o tom dlouhé diskuse. Bohužel jsem na příkrm UM další den přistoupila, protože mi bylo řečeno, že nás jinak nepustí domů. Malá nepřibírala a i přesto, že její váhový úbytek měl ještě rezervu, bylo mi řečeno, že nemám mléko a příkrm je nutnost. Dokud malá nepůjde s váhou nahoru, nejdeme domů. Docela mě přístup šokoval. Nejen, že žádná podpora v kojení, ale spíše naopak. Fronty na chodbách pro UM a kapky proti prdíkům. Hrůza. Na psychiku vážení před a po taky nepřidá. UM mi malá v nemocnici zvracela. Domů jsme odcházeli s tím, že jsem ji k prsu přikládala kdykoliv chtěla a dokrmovali jsme UM. S tímto jsme doma pokračovali. Po každém nakojení, ale malá hledala prs a to jsem ji kojila třeba hodinu a půl a prsa střídala. Technika přiložení také v pořádku. Pokud jsem ji nepřiložila opět k prsu, tak začala plakat a hledat prs znova. Mléko se mi sice začalo tvořit, ale asi málo. Takže jsme občas dali 30 ml UM, ale většinou jej vyzvracela. Po konzultaci s pediatričkou jsme zkusili BEBU. Tu udrží. Po nakojení a UM spí 45 min. až 2 hodiny. Zavolala jsem laktační poradkyni, která zkontrolovala přisátí, prý super a že mám mléka dost a že malá nádherně a ukázkově saje. Prý prs potřebuje a mám ji ho dávat kdykoliv bude chtít. Je pravdou, že takto to vypadá pokud nechám prsa pár hodin odpočinout, ale pokud ne, tak po nakojení malá prostě najedená není. A jelikož ji mám na prsu téměř nonstop, tak se mléko asi nestíhá tvořit. Zapomněla jsem říct, že hned po porodu jsem začala brát homeopatika na podporu kojení, piji čaje pro kojící, koupili jsme odsávačku, kterou bohužel neodsaji vůbec nic. Když prs zmáčknu, trocha vyteče, ale jen jak lehce zabarvená voda.... Když po nakojení dám malou na hrudník, aby si odříhla začne mi doslova skákat k prsu. A takhle pořád dokola. Řekla jsem si, že zkusím 24 hodin ležet jen s malou v posteli a nedělat nic jiného než ji být k dispozici. Malou jsem na prsu měla celých 24 hodin. Usnula párkrát na 20 minut. Jinak u prsu mi chvíli saje a pak usíná. Snažím se ji povzbuzovat, aby sála, ale moc to nepomáhá. Jakmile u prsu zabere a chci ji položit bokem, tak se hned znova přisaje a prs nepustí. Je to šíleně vyčerpávající. Jak vypadají moje bradavky ani nemusím popisovat. Výsledkem po 24h. včera večer bylo, že mi z prsů nešlo už vůbec nic a malá se šíleně kroutila, vztekala a hystericky odvracela od prsu. Asi proto, že mléko došlo. Já totálně vyčerpaná a malá taky, protože ani pořádně nespala. Nechtěla jsem už příkrm dát, ale opět ji ho dala. Přestala plakat a usnula na 3 hodiny. Pak jsem ji pouze nakojila a spinká. Je nám dnes 14 dní. Cítím se strašně. Laktační poradkyně radí být chodící dudlík 24h denně, kamarádky, které kojí radí jedno prso, druhé a dát ji dudlík a nechat spát, ale to nefunguje. Navíc po dudlíku je vidět, že neví, co s prsem a ani dudel nechce. Navaluje se ji a vyplivuje ho. Jsem zoufalá. Všude čtu, že plně kojit lze a že není nic jako málo a slabé mléko, ale u nás se to děje. Není spokojená ani malá a já jsme vyčerpaná. Nevím co dělat...... Mám pocit, že jsem vyzkoušela všechny možnosti. Teď nám funguje pouze systém nakojit a když hledá a v prsu už nic nemám, tak dát UM. Máte někdo podobnou zkušenost? Díky a hezký den všem
Když mi někdo řekne, že nekojí a ještě se omlouvá, že prostě malé křičí hlady. Tak si říkám, proč se omlouvá. Sama jsem u první dcery měla dost problémy a tak vím jak dá práci ustojit to.
@l_j Já to přesně takhle měla s nejmladším. První rok jsem snad nedělala nic jiného než kojila. malej řval v kočárku, v postýlce i v autě, jen u prsu byl spokojený. Věděla jsem, že je to naposled, tak jsem kojila za každou cenu, ale bylo dost náročné a kdyby nebylo podpory celé rodiny, tak jsem to nezvládla. Kojila jsem do třech let a jak jsem přestala a malej nastoupil do školky, tak okamžitě nemoc za nemocí. Imunita předaná z MM vydržela opravdu jen po dobu kojení.
Je to jen a jen na tobě jestli budeš kojit, nebo ne, ostatním do toho nic není. Pokud už jsi opravdu unavená, tak se na kojení vyprdni a dej UM. Nejdůležitější je spokojená maminka a spokojené dítě. 🙂
Dceru jsem kojila tři měsíce a staršího syna jen 6 týdnů a taky vyrostli a nenechalo to na nich žádné následky! 😀
1 dite tri mes,druhe bude mit roky a stale kojim. Spokojena maminka=spokojene miminko. Okoli nuze byt do togo jestli mama koji nebo ne houby!!!
Ze zdravotních důvodu nemůžu kojit od samého počátku, dost mě překvapuje jak lidí na to reagují. Ptají se mě proč nekojím, je mi to hodně nepříjemné. Mám pocit jako kdyby mě odsuzovali. Copak za to můžu, že nemůžu kojit?
@l_j ja bych dala prikrm, vychazim z pozice matky ditete, kdy vsichni tvrdili jak ji to mliko ode me staci, jenom ja poznala ze nestaci, bohuzel az ve 4 mesicich a mala uz um neprijala a to jsme zkouseli vsechno, nakonec jsme skoncili na vysokokalorickem mleko 100 ml za 100 korun, jednou denne, ale uz nam to dr chtela zvysovat na vic davek, byli jsme radi ze jsme neskoncili v nemocnici na gastru a ze nam mala neumrela hlady ☹ kdybych mela treti dite, kaslu na kojeni at si kazdy mysli co chce, uz to nechci nidky zazit tu beznoc, ze dite hladovi a ja ho nemuzu nakrmit
LP To, co popisujete je bohužel ta horší varianta, kdy je opravdu těžké najít příčinu, kde je zakopaný pes. Technika ok, dostatečný kontakt, bez dudlíku a přesto mléko nestačí. Prvotní je spokojené miminko, pak se uklidní i maminka. Nebála bych se UM. Předpokládám, že nedokrmujete lahví. Pokud cévkou, klidně poté, co nakojíte a mimi je stále hladové prostě dokrmte, ideálně cévkou na prsu. NEdávejte velké dávky, ale cca 30ml by mohlo stačit. Jakmile uvidíte, že se situace zlepšuje, mimi saje z prsu déle a efektivněji, prsa se nalévají, mimi déle psí, dávku UM snižujte. Ne příliš rychle, např jen o 10 ml každé 3 dny. Dle popisu vše děláte dobře, není důvod k výčitkám.
vím přesně jak se cítíš. syna se mi kojit nepodařilo a trvalo mi déle než rok než jsem se s tím smířila. dceru teď kojím a rozhodně ti můžu říct, že nevidím jen samá pozitiva, jak tvrdí propaganda. tím, že mohu kojení i nekojí porovnat na vlastní kůži, tak vím moc dobře, že má svá pro i proti a že kojené i nekojené děti jsou úžasné a plnohodnotné. kojení není taková bezproblémová automatická věc, jak někteří tvrdí. většina maminek ho má docela vydřené ☹ ne všem matkám je to dáno fyzicky, ne všem psychicky. rozhodně nejsi špatná matka jen proto, že nekojíš! cizím lidem do toho není absolutně nic, jen má každý potřebu ti do toho kecat a dávat rady, o které nestojíš. žena, která se sama rozhodla nekojit ví jistě proč a poznámkami a radami to nikdo nezmění a žena, která nekojí, protože se prostě nepovedlo z nějakého důvodu...tu to akorát trápí a shazuje. škoda, že si to okolí neuvědomuje.
@l_j Já bych zkusila ještě i jinou laktační poradkyni.
Pokud je problém s tvorbou mléka, tak určitě dítěti nedávat dudlík, to většinu malých dětí hodně mate. Jsou výjimky, kdy dítě saje pořád, dudlík lze dát i mrněti, ale když je mlíko.
Pro kojení je především potřeba hodně, hodně tekutin - celkem jedno co - vodu, čaje, polívky, meloun... a dostatečně se najíst - pořádný teplý oběd i dost ostatního během dne. Já osobně hlasuju za maso, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, .víceméně dle chuti a toho, co Tě opravdu zasytí. Pestře a hodně. Pokud seš ve stresu a málo jíš, je to s tvorbou horší.
Dost spát, co to jde.
Být s dítětem, bonding - to máš, takže tam krom kontaktu kůže na kůži, mimino na prsa a tak asi není moc co přidat už. Připadá mi, žes toho udělala už hodně.
Souhlas s tím, že tak 3 dny trvá, než se tvorba uzpůsobí, může to chtít jen vydržet, být s dcerkou ap., nebo zkusit dle emin.
@l_j já jsem takhle bojovala 3 měsíce. Malá byla hodně spavá ze žloutenky a někdy jsem ji i hodinu budila. Přikládala stále až po 8 týdnech jsme zjistili ,že má pod jazykem velkou uzdičku a přirostlý jazyk a proto se ji moc nedařilo sát. Takže jsme se nemohli ani pořadně rozkojit. Skoro vůbec nepřibírala a nakonec jsme skončili na vysokokalorickém mlíku. Takže jsem to musela vzdát a přešla na UM. A ještě cca měsíc jsem kojila v noci a přes den co jsem odstříkala ,to jsem ji večer dala. Malá je sice drobná a občas jí jak měsíční miminko ,ale jinak se zdravá a obě jsme spokojené a klidné. To nejlepší jsem se snažila ji dát ,ale tady jde hlavně o spokojenost miminka.. 🙂
@l_j některé děti málo sají, protože mají uzdičku pod jazykem, mělo by se to kontrolovat už v porodnici, ale někde na to dlabou, takové mimčo se pak nechá kojit hodinu a stejně je hladové. Napadlo mě to, tak zkus nechat zkontrolovat. A pokud to není tohle, tak držím palce, aby vše dobře dopadlo - buď s kojením nebo s UM, někdy to holt nejde, hlavně, aby jsi byla v pohodě ty, protože pak bude i miminko.
Jejda, přečetla jsem si tvůj článek a jsem drobátko v šoku 🙂 Nám kojení také nešlo na stoprocent, z poloviny jsem odsávala odsávačkou a to el.dvoufázovou Medelou a šlo to výborně a z části dávala Sunar. Tak to šlo půl roku, poté pouze umělá strava. Teď budou našemu prckovi tři, je veselý, čilý, zdravý (díky bohu). Takže bych to nehrotila a nenutila sebe ani dítě k něčemu, co vám očividně moc neklape 🙂 Máš to tedy do detailu zmáknutý, co se týče teorie, ale praxe bývá vždy o něčem jiném 😉 Zkus zapřemýšlet zdravým selským způsobem a intuice ti napoví, co je správné... Držím palečky, každopádně 😉
aklin - nemůžeš za to a na lidi kolem se vykašli. U nás máme dědičný problém s kojením, takže u nás v rodině v podstatě nikdo nebyl již minimálně 3 generace kojen a ani já bohužel nekojila. Za sebe musím říct, že téměř ve 40 letech nemám jedinou nemoc, jedinou alergii i když od narození jsem byla ihned na sunaru. I jako dítě jsem byla nemocná jen zřídka.
Moje dcerka sice krásně po narození sála, vše v pořádku z její strany, ale já neměla ani kapku mlíka, takže od narození na Bebě. Chodí do školky a kromě rýmeček a neštovic neměla ještě ani jednou kašel ani nic jiného, snad jen 2x nějakou jednodenní virozu. Naopak kamarádka kojila do 2,5 let, kluk má 6 let, od mala ekzémy, astma, pořád nemocný. Ve školce je tak 2 měsíce z celého roku. Takže neznamená, že když nekojíš, automaticky budeš mít nemocné dítě a když kojíš, tak zcela zdravé. Hlavně klid 😀
Kojit/nekojit - domnívám se, že je to každého věc. První dceru jsem se snažila kojit, ale ani s pomocí dvou laktačních poradkyň se nezadařilo. Nyní je dceři 4,5roku a je zcela zdravá "ťuk, ťuk, ťuk". Nyní jsem se snažila kojit svou druhou dceru a dařilo se dva měsíce až mi museli znovu nasadit medikamenty na endometriózu. Takže opět již nekojim. Každý máme nějaký důvod proč kojíme nebo nekojíme, ale bohužel většina kojících žen se pak na ty nekojící kouká zkrz prsty a div by nás neukřižovali. Berme to tak, že máme spokojené děti a to je pro nás nejdůležitější 😉
@l_j nejak nerozumim tomu, proc teda nenechas prsa nalit a nenechas malou usnout, kdyz pises, ze ti u prsa usne. To se jako potom hned probudi jak ji prso vezmes? Tak male miminko by melo nejakou dobu spat mezi kojenim, tak treba tri hodiny. Cely den. Napije se a zase spi. Ja kojila deset minut a stacilo mi to (dost to bolelo ze zacatku) a pak dite usnulo, strcila jsem mu malicek do pusinky, prso pomalu vytahla a dite hned ulozila spat. Nebo usnul jak prestal sat a sam prso pustil. Dala bych dudlicek a uklidnila se, zda se mi, ze z toho mas velke nervy (ale pusobi to tak, dle toho, co pises, treba se pletu). Nevim, co to je za LP, ja zadnou nemela, ale u pediatricky ta sestra byla LP, a kdyz jsem ji jednou do tf rikala, ze maly pije snad kazdych dvacet minut (to bylo obdobi), tak se hodne divila, nebo kazdou hodinu, to uz nevim. To se nediv, ze se poradne nanapije/nenaji, kdyz nema co pit a cuca neustale. Proc jsi po navratu z porodnice pokracovala v UM? Porad ti jakoze rvala hlady, jo? Nevim, ale pokud mas zkusenost, ze dobre saje a usne, kdyz se poradne napije, tak ji vezmi do kocaru, jdete ven, tam usne, dala bych klidne i dudlicek, nejaky malinky, jsou ruzne tvary dudliku. To je myslim na nich i napsany pro jaky vek jsou. V kocarku ti pravdepodobne usne, dve hodiny budes jezdit, prijdete domu a az se probudi napije se a usne a bude klid 😅
@emin Moc krásně jste to napsala. Hlavně tolerance všech maminek! Ty nekojící, nenapadejte ty co kojí déle, ty co jsou kojící zase ne ty co nekojí... Je to svobodná volba každé z nás, co chceme svému miminku dopřát a co můžeme s ohledem na vlastní zdraví, a jestli kojení jde nebo nejde. Obdivuji ty maminy, co měly problémy a obětovaly se, aby kojení mohly dopřát miminku co nejdéle... Mně kojení šlo a jde zatím bez problémů a to jsem si vůbec na začátku po porodu nemyslela, že to vydrží tak dlouho. Představte si už 14 měsíců. Možná už za tenhle číselný údaj od některých sklidím nehezké komenty, ale prostě malá je závisláček a zatím jí to nechci brát za cenu pláče a velkého odříkání.