2letá holčička se nechce oblékat, utíká, dělá gumovou
Ahoj. Mám dvouletou holčičku (26 měsíců) a od začátku zimy zažívám pořád dokola stejné potíže s oblékáním. Základní denní oblečení si umí krásně obléct sama, s mírným pohlídáním "kde je předek a kde zadek". V momentě, kdy máme jít ven, nastává "peklíčko". Říkám ji třeba: "pojedeme na výlet autíčkem za babičkou, chceš?", odpověď "jo, jo jo". Vytáhnu plínku (doma bez plíny, ale na spaní a na ven v té zimně ještě má), zimní overaly a chci jít oblékat. Rázem ven vůbec nechce, žádná motivace (výlet, procházka, babička, zvířátka, prostě nic,..) nepomáhá a utíká přede mnou. Posledních pár týdnů to korunuje tím, že utíká a ještě se mi u toho směje. Když ji chytnu, začne krčit nohy, smát se a dělat gumovou. Prostě strašná sranda. Nedělá to jen doma, ale i když odněkud odjíždíme. Jinak si myslím, že je to fakt hodné dítě, ale tímto mě vytáčí k nepříčetnosti. Obvyklý scénář z mé strany je, že dostane jednu na zadek abych vůbec mohla dát plínu a pak ještě minimálně jednou, aby postála při zapínání overalu na nohách a nehrála si na gumu. Venku pak už je ráda, v autě je hodná, výlety MHD miluje, kolikrát ji pak zas musím přemlouvat, abychom šly vůbec domů.
Vím, není to správně, dostane denně minimálně 2× na zadek úplně zbytečně. Kritiku beru, ale prosím i s nějakou konstruktivní radou, jak situaci řešit. To, že je projev mojí slabosti, že jí dám na zadek - v podstatě zbytečně -, protože neumím něco řešit vím i bez diskuzního fóra a jsem si vědoma, že se jedná pravděpodobně jen a jen o mé selhání. Jen prostě už nevím, jak to udělat jinak/lépe.
Tak to čtu přesně o té naší malé potvurce. Dva a půl roku má a asi tak kolem Vánoc to bylo s oblečením naprosto šílené. Chtěla jít ven, ale jak jsem donesla oblečení začla běhat a silet. Vytacelo me to děsně a fakt jsem měla co dělat, aby nedostala. Ale nejvíc zabralo mluvit na ní a ptát se jí. Kam patří punčošky a kam tričko a co ještě oblečeme a kam půjdeme a kdo tam bude. Musela přemýšlet a odpovídat a zapomněla zlobit. A teď hlásí jdeme ven a nosí oblečení na hromádku a volá zima moc! Bunda, boty, triko! A nechá se oblíknout. Ale stejně se těším až bude teplo. A nebudou se oblíkat ty vrsty.
@usvitka Podle me to deti v tomhle veku delaj. Dcera to dela taky. Resim to tak, ze se s ni honim i mimo oblekani a pri oblekani ji proste preperu, obvykle ji zlochtam a pak ji oblecu. Proste si s ni zahraju, kdyz si o to rika....Je sikovna tvoje dcera, ze se obleka sama, moje dcera byt uplne bez plenek se oblekat neumi, 22mesicu. Nejsem zastancem fyzickych trestu. Co nechci, aby se delalo me, nedelam diteti. Nehlede na to, ze dneska uz je na to dost dukazu, ze to deti poskozuje.
@kaja2016 se vším souhlasím a je to taky jedna z možností, přijmout výzvu ke hře, ač mimo domov mi to přijde spíše pro ostudu... Každopádně co se týče fyzických trestů je spousta důkazů, že to děti poškozuje, ale otázkou je, kolik bude za pár let/desítek let důkazů, že nekonečné domlouvání taky není úplně dokonalý přístup... (určitě se nechci hádat, ale myslím, že tak jako by se měl člověk snažit primárně po dobrém, tak by měly být i nastavené hranice, za které se nejde)
@usvitka No ono je to asi taky o tom, za co se člověk stydí. Mě to nepřijde k studu ani, když dítě lochtam na veřejnosti, jako to je záležitost maximálně dvou minut a jdeme. To je výhoda toho, že nedovolis, aby mělo dítě prostor se sprájcnout. Naopak vsichni mi rikaji jaka je to pohodova a dobre vychovana holcicka. Jako histerak měla asi dvakrát, třikrát. Jo někdy brečí, ale ví proč a domluvíme se a přestane. Hranice nastavené má a v některých ohledech jsou pevné a nejde se za ně, nikdy. Jinde jsou flexibilnější, protože zjistím, že trvat na něčem např bylo hloupé. Hranice není potřeba nastavovat strachem.
Syn to občas dělá taky. Prostě ho obléknu křič nebo nekřič.
Hihi, u nas to same, kluk 2,5 roku. Jak se jde ven, chechta se a utika. Moje vysvetleni: Tesi, se ven a tu radost transformuje do toho raubirskeho chovani. Reseni: U nas zabira odvest pozornost zpivanim. Reknu mu, at mi neco zazpiva, jeho zpivani bavi a vzdy zpiva a ja oblikam. 😂 Asi to neni idealni, ale funguje to a setri to moje nervy. A nekdy mu reknu, ze je asi nedomazlenej a pomazlim ho "nasilim", to nema rad, tak se necha radsi oblict 😂😂 Jinak figl s tim, ze jdu sama, pouzivam, kdyz nechce jit do vany. Reknu, ze maminka si jde hrat s parnikem a zviratkama, a uz si sundava katata a utika za mnou. 😂 Chce to na ty decka proste vyzrat fištrónem. 😂 Biti nic nevyresi.