• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@zlilly babičce to dělá taky a tátovi též,ten ještě k tomu nemá nervy a řve,@geliva ano je to tím že ona se trošku nakrmí a pak řekne že nechce protože to neumí ale mama umí,pak toho sní víc jen co mi řekne že už nechce,není to ani tím že by měla těžší příbory nebo velké to ne,má normální dětskou lžíci na polívku a dětskou vydličku a nůž,a já to otrocky dělám jen z toho důvodu že bude mít 3r za měsíc a má jen13kg,a ne nedopuju jí něčím jiným,sladkost má za odměnu ale hodinu před jídlem má zakázané,jediné co u ní podporuju je ovoce a zelenina,u babičky jsem si to pošefovala taky,výhoda je že dává přednost jablíčku před jakýmkoliv sladkým,ona jablka zbožnuje
12. dub 2013 v 07:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@nanny85 ..ahoj, klid. můj syn měl ve třech letech 12,3 kg, taky nejedelík a k tomu i nepiják, když snědl v klidu pět lžiček, mohli jsme oslavovat. a vyrostl z toho :wink: . čím menší byly komentáře kolem jídla, tím to bylo lepší. chceš- nechceš, další jídlo bude až svačinka, popřípadě ti přihřeju znovu oběd. ale nemyslím tím, že když měl touhu krmit, že bych ho nekrmila, hráli jsme si tak, že je jako miminko, ale pokud nechtěl ani krmit ani jíst sám, dostal na výběr. důležité je vyvarovat se vyloženého nucení, výhrůžek, cirkusu kolem jídla, tohle všechno to akorát zhorší :wink: .
12. dub 2013 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nanny85 Jen k té váze, připadá mi to úplně normální váha - juk http://www.mamaaja.cz/index.cfm?module=Calculator&page=Weight
Moje malá má taky 13 kg a je úplně akorát, žádné vyžle (jí teda dobře).
12. dub 2013 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nanny85 matěj taky po mně někdy chce, abych ho krmila... mám pocit, že si tím zkouší, zda jsem ještě ochotná to pro něj udělat... a já jsem... nemám s tím problém... i když vím, že to umí moc dobře sám... myslím, že kdybych z toho problém dělala, on by to vycítil a tlačil by ještě víc (odmítáním jídla), aby toho dosáhl - to je možná váš případ... a že ti nebude tím pádem třeba jíst- z toho bych strach asi neměla... kdo má hlad, tak se nají - dřív nebo pozdějc, děti mají dokonalý pud sebezáchovy, jen jim trochu víc věřit... se zákazy a tresty obecně a u jídla zvlášť bych byla opravdu opatrná, jak už psaly holky, opravdu se to vrátí jak bumerang... držím palce :slight_smile:
12. dub 2013 v 09:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@nanny85 muj synek bude mít 3 roky, a má jen trošičku přes 13. nepřipadá mi to nějak nezdravě málo.
12. dub 2013 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@nanny85 13kg není málo, pokud jinak prospívá. a pokud se najíst umí, (takže to nemusí trénovat) a jenom se jí nechce, tak bych neřešila, časem zase určitě chtít začne :wink: (já osobně jsem někdy naopak ráda, když chcou holky nakrmit, protože se nepobryndají a mají snězené rychleji)
12. dub 2013 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@nanny85 jestlise ti to podaří, fakt zapomeň, že máš problém. o nic nejde. vypust to. jinak se z jídla stane kolotoč dohadování a do budoucna to není dobré. ber to tak, jak to je. proč ti to vadí? jen jí vyjdeš vstříc. at jí chvíli sama, pak se jí zpetej, jestli nechce pomoc a ten zbytek jí dávej. neboj se, že ji budeš krmit do puberty. možná, když jí budeš sovu pomo c nabízet, začne jí odmítat, tříleťáci to tak mají :grinning: . petr vážil ve třech letech 13,20 , jestli tě to uklidní. malá netrpí podvýživou, bud v klidu. držím palce, at se vám to povede přerušit, etn kolotoč.
13. dub 2013 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
ahoj holky,narazila jsem na vaši zajímavou diskuzi..a mám drobný problém-možná jste to řešily,ale nechce se mi pročítat celou diskuzi:slight_smile: Dcera 2,5roku se umí oblíct-skoro všechno-ale problém je, že nechce ráno z pyžama...Kdyby bylo na ní,bude v něm chodit celý den.Já ji ráno přemlouvám,slibuju,vyhrožuju,zkouším ji sama převlíkat, lákám ji na tričko s ....., a že jak se převlečeme,jdem do obchodu, koupit.........na všechno kývá, že ano, že je nadšená, ale převlíkat se nechce. Takže každé ranní převlíkání končí pláčem a násilím ji stáhnu pyžamo. Někdy zabere, že jí slíbím, že obleču jen vršek nebo spodek, tak to teda, že ano, pak chodí další dobu v části pyžama a odmítá se dooblíkat......prostě mě nebaví každý den ráno začínat -ona pláčem a já nervama. tak pokud máte někdo nějaký fígl, budu ráda, když poradíte:slight_smile:díky
13. dub 2013 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pajka00 ahoj, muj starsi syn se kolikrat taky nechtel prevlikat z pyzama (ted uz se to dost zlepsilo a sam hlasi, ze se ted teda oblecem). On prisel do kuchyne/obyvaku a hned zalehnul na zem k autum, takze jsem ho samozrejme honila, ze se musi prevlict, ze v pyzamku se na zemi neleha, ze pak v nem leze do postylky. Byly dny lepsi, kdyz jsem ho nakonec nejak presvedcila a dny horsi, ktere koncivaly tak, jak popisujes ty :unamused: Ja si zpetne myslim, ze se proste jen nechtel nejakym prevlikanim zdrzovat, chtel si nerusene hrat - on se kolikrat nechce zdrzovat ani jidlem :sweat_smile: Jeden cas zabiralo napriklad to, ze jsem to prevleceni po nem nechtela hned. Proste jsem ho nechala chvili hrat, rekla jsem treba, at preparkuje vsechny auta na druhy parkoviste a pak se oblecem. Hodne mi pomohlo radio - ja mam vzdycky pusteny CRo a jak tam "tutaji", kolik je hodin, to ho vzdycky hrozne zajimalo. Tak jsem pak ustanovili, ze az odtutaji devet hodin, on se oblece. Nekdy mel k dobru jen pet minut, nekdy pul hodiny, ale jak zacali tutat, zacalo oblikani. A docela to fungovalo. A vlastne to funguje dodnes, protoze dneska se zacal oblikat sam, kdyz chtel tatovi ukazat, ze uz umi sam i ponozky a zrovna mu to vyslo na tu devatou, tak jsme se tomu spolu zasmali, ze se tak trefil :sweat_smile:
Ber to tak, ze je to zase jen obdobi, ktere prejde. Sotva jsem se trochu zklidnila, ze holt bude Tonik byvat rano chvili v pyzamu, zacal se chtit oblikat sam. Asi v tom pomohlo i zimni obdobi, protoze proste jen tak v pyzamu mu byla zima. Nevim. Proste se to zlepsilo samo. Takze vydrz :wink:
13. dub 2013 ve 23:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@yellowbanna díky za odpověď:slight_smile: většinou to tak je, že ji nechám, protože se mi nechce hned po probuzení ji hnát do oblíkání-já si taky ranní kafe vypiju v pyžamu, ale pak už po školce by to bylo vhodné se převlíct,protože většinou chodíme ven, ale....jak jsem psala, nechce. Dobrý typ to tútání:slight_smile: zkusíme..školka končí před devátou,tak nám to vyjde:slight_smile:)
14. dub 2013 v 19:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pajka00 Moje se nechtěla oblékat do pyžama, tak jsme pyžamo zrušili. Čisté oblečení dostane po koupání a to, v čem spí má pak i na den. Jestli bude chtít mít nějakou super krásnou noční košilku až bude větší, budu ráda. Ale teď mi to nepřipadá důležité. Manžel taky spí jen tak, že se svlékne do trenek a já mám noční tričko na spaní každý den čisté kvůli kojení, takže v nás rozhodně nemá pyžámkový vzor.
15. dub 2013 v 00:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
:slight_smile:jo taky dobrý nápad. Já teda přes léto spím taky v tričku....takže na pyžamech nelpím...nějak to budeme muset pořešit:slight_smile:
15. dub 2013 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuju holky,už to nechávám na ní at si sní kolik chce,pokud chce tak jí dokrmím,což v 90% chce,ano za to nervování to nestojí,zbytečné z toho dělat šarádu,doufám že z toho brzo vyroste,protože táta takovou trpělivost nemá tak doufám že mi jí nezaseká ještě víc až za měsíc nastoupím do práce,Vážne vám děkuju za názory,nápady a návrhy i ze života,moc mi to pomohlo :slight_smile: jste zlaté
15. dub 2013 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@nanny85 bezva, dobré zprávy.
15. dub 2013 ve 21:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
maminky,jste tu super,hlavne ty vase napady
a rady,uz mi dochazi trpelivost,potrebuju radu,pze se ted v posledni dobe opravdu nechovam,tak jak bych chtela,chci malou vychovavat bez kriku a bez placani,atd.Jenze ona neprestala zlobit s pocuravanim,dela to doma a na zahrade,pokud jsme ve meste,v aute rekne si..Moc jsem jiz uz 2x nesla na vysetreni,je v poradku,ale to jeji pricurnuti nebo pocurani trva uz dlouho,od jejich 2 let..Mam za tim hledat neco vic?prostredi ma harmonicke,nic se nezmenilo,jen ted mne s tim vytaci,obcas zakricim,placnu,pak mne to mrzi...ale drive jsme se na ni kvuli tomu nezlobili a ani to nijak neresili,ale ted uz mne to neba,plenu pres den odmita,v noci ji ma,ale pres den nechce,krici ze neni mimino a pak se stejne pocura..
a ted jeste zlobi s odpo spankem,teda nejenom ted,to uz taky chvilku trva,ale vzdy se mi podarilo ji uspat,ted malokdy..ktery potrebuje,ale po obede nechce jit spat,pokud ji tam dostanu,jdu si lehnout prvni,ona prijde,lehne si,prectu pohadku,nebo si povidame a ona pak ne a ne spat,lezim delam,ze spim a ona po mne leze,vali se a opakuje,ja nechci spinkat :-/ co s tim,nepomaha nic,ani po dobrem a ani po zlem-to jsem pak z toho vseho unavena,kdyz nespi,do vecera je to s ni protivne!
a jeste si zacala kousat nehty,nevim kde to videla,dela to u tv kdyz sedi,nebo venku kdyz neco,nekoho pozoruje a stoji..nuzky na nehty u rukou nestrihame,pze ona je vse stihne okamzite okousat :frowning2:
15. dub 2013 ve 23:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monapink písnu jen takovou rychlovku, Klárku jsme začali učit na nočník ve 2 letech.... spolehnout na nepočůrání jsme se mohli až ve 2 a 3/4. Prostě nebyla připravená. Kdybych to tenkrát nehrotila, mohla jsem si ušetřit nervy a začít s učením mnohem déle. Teď u druhého jsem poučená :wink:
16. dub 2013 v 06:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
16. dub 2013 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Koukám, že jste řešily jídlo - mám 3-letého syna a taky dělá děsný problém s obědem. Snídani sní sám, svačiny taky, večeři jak kdy, ale obědy jsou věčný problém. Sedí nad tím a chce krmit (vím příčinu - krmím mladšího...). Ale já bych neměla problém ho dokrmit, kdyby aspoň začal jíst sám a pak řekl, že chce pomoct... Několikrtá se to už zlepšilo, dokázal i sníst celý oběd sám, a pak jsme jeli na pár dní k babičce a tam babička položí talíř na stůl a okmažitě ho začne krmit... na moji prosbu, a´t ho chvíli nechá, a´t jí sám, tak mi řekne, že mu to vystydne nebo že on to sám všechno nesní a ona to přece nevařila, aby se to vyhodilo...moje argumenty absolutně nebere, hladem ho přeci nesmím nechat, vždyť je malý...už jsme se kvůli tomu několikrát pohádaly :frowning2: Jako já to beru, ať si ho teda babička krmí těch pár dní, ale my pak přijedeme domů a zase 14 dní to dávám do "pořádku". Nepomáhá ani říct, že teda u babičky ho krmí babička a doma jí sám a já můžu kdyžtak dokrmit... nepomáhá slíbit třeba sladkost po obědě...kolikrát už byl hladem do svačiny a nijak mu to nevadilo několik dní za sebou (váhově teda rozhodně nestrádá, vypadá hubeně, ale má 18kg). Už mi došly nápady, jak to řešit. Je teda fakt, že nejlíp fungovalo dát na stůl, nastavit minutky na 15min a když nad tím jen tak seděl, tak sebrat a říct, že pak bude svačina. Ale jeho reakce v tu chvíli byla šílená - křičel "já chci papat, já mám hlad..." a pak chodil celé další 2-3hod, že chce něco jíst...
No nic, asi jsem se hlavně potřebovala vypovídat :grinning:

@monapink Můj starší syn nespí přes den od svých 2 let - prostě najednou odmítnul spát, nepomáhalo ležet s ním, taky se po mně válel... tak jsem to nechala být. Večer chodí spát v osm, kolem sedmé, tak si myslím, že těch 11h mu asi stačí. Dr. mi řekla, že její obě děti nespaly od 2 let, a´t to neřeším. Kdyžtak udělat po obědě takovou siestu, přečíst tu pohádku, odpočinout... jsem teda zvědavá, co bude dělat ve školce, kde bude muset povinně ležet:sweat_smile:
20. dub 2013 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tygrous dekuji za reakci :wink: Neresila bych to,kdyby mala byla v pohode,ale to ona neni,kdyz odpo nespi do vecera je ufnukana,uvztekana a plactiva...ted u nas pomohlo,ze jsem to prestala resit a nervovat se z toho a taky to,ze jsem uspavani nevzdala,pred tim jsem resila,ze kdyz bude nevyspala nemuzu s ni nic podnikat,ani nikam jit a ani zvat navstevu,pze mi vadilo jak se pak dcerka chova,ted to neresim a ona zacala opet spat,sice usina kolem pul hodinky,ale to mi neva,hlavne,ze spi..a vecer usina sama u pohadek z CD,neskutecny pokrok :dizzy_face: Ve skolce u nas povinne lezet nemusi,ale muze,dostane na vybranou,bud muze odpocivat nebo si muze hrat..
Jo sourozenecky boj,jak pises pricina je v upoutani maminciny pozornosti,mozna bych k tomu pristoupila,tak ze mladsiho nakrmim a nevim pak dam spat nebo necham hrat a pak teprve dat starsimu s tim,ze bys ho klidne i krmila,jen stavkuje a urcite toho brzo necha,kdyz mu ukazes a vysvetlis,ze by Ti pomohlo,ze se naji sam,pak ze spolu pujdete umyt talire nebo dat do mycky atd.Najit mu nejakou praci,kterou s Tebou bude delat jen on,nejak ho motivovat :wink:
21. dub 2013 v 00:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monapink No tak to jo, jestli byva pak unavena, tak ten spanek potrebuje, to je jasne. nakonec jsi to vyresila "jednoduse":wink:
Ja vim, ze ten starsi takhle vyzaduje pozornost a vim, ze je i chyba na me strane, ze proste tak usilovne chci, abychom se najedli najednou spolecne a pak meli cas na hrani... A taky se snazim, abychom obcas delali neco jen my dva sami bez mladsiho, ale bohuzel to nejde kazdy den, protoze manzel casto byva nekolik dni v kuse pryc. No nejvic mi vadi, ze nam to nejak klape a pak se to u babicky zase na 14 dni rozhodi...ale babicku uz nezmenim, je to vlastne jen ve mne, ja vim :slight_smile:
21. dub 2013 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
No,já mám chlapečka má 3 roky a už rok a půl s ním nejde prostě vydržet.Je mi to líto,jelikož jsme se s manželem na něj strašně moooc těšili,jako miminko uplně zlatý žadný problém,ale pak horor a je to čím dál horší,jsme opravdu nervově vyřízení,dr nám doporučila dětského psychologa a psychiatra,ale mě se do toho moc nechce :confounded: .

Jeho chování je takové,že mám po sobě modřiny manžela pořád kouše do krve a teď,co chodí do školky,tak nám dokonce začal i nadávat.Nevíme jak na něj,nikdy si nehraje sám,potřebuje mne a nebo manžela,když vařím skáče v kuchyni,začne řvát,že mu nedovolím se opařit a tak... :frowning2: .Ví někdo,jak na něj :confused:
22. dub 2013 ve 13:35  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v prosinci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hahahanka proč se bojíš zajít k dětskému psachologovi? opravdu si myslím, že to není žádná ostuda, naopak - ndeska to frčí a lidé tam chodí řešit podstatně banálnější záležitosti. jde o to, že v okamžiku, kdy to začneš nějak řešit, uklidníš se, doma bude větší pohoda - někdo vám bude "zvenku pomáhat", a to celé může přispět i k tomu, že se uklidní i chování malého. asi je to ted začarovaný kruh, vy nervozní, malý to vycítí. oni vám poradí, jak s ním vycházet, jak postupovat, třeba dají nějakou "diagnozu", která má řešení, neboj se, je zbytečné se trápit.
22. dub 2013 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@berenika39
jj chápu,já jen myslela,že to zvládnem sami,jenže to nejde:(.Zkusím,tam zavolat a uvidíme,nejvíce mě však straší,že ani ten nepomůže,no uvidíme,jinak děkuju za komentář:slight_smile:
22. dub 2013 v 18:06  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v prosinci 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@hahahanka Hlavní pozitivum je, že to je sdílená starost - často stačí si o tom jen pokecat a najednou ten problém už není tak velký, jak se před tím zdálo.
23. dub 2013 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@hahahanka pokud vám vaše dr., která ho zná, radí dětského psychologa, tak k němu zajděte, není to nic špatného, je to odborník
25. dub 2013 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
dobrý večer ženy, prosím o radu
situace: jdeme na procházku a bereme s sebou pro dítě (21 měsíců) kolo. má ho od Vánoc a s ním jsme koupili aj helmu, ale venku jsme zatím byli s kolem jen dvakrát a doma jsme mu tu helmu nenutili, ale snažili jsme se mu ji vždy "nabídnout" a oceňovali (ta ti ale sluší, tleskání), že si ji nasadil. on ji samozřejmě z 95 % nechce. jdeme na tu procházku (dojedeme k parku autem, vyndáme kolo, dítě nasedne) a asi deset minut jede bez helmy. šťastnej až na půdu. pak navrhnu, že dneska ne, ale příště bychom to mohli udělat tak, že buď si tu helmi vezme, nebo nebude kolo. no, manžel schválěn "přeslech", že dneska ne a hned to začal uplatňovat. (já jsem to chtěla začít na kratší vzdálenosti, okruh tím parkem byl dost velkej, chtěla jsem to někde blízko u nás na nějakém kratším úseku) dítě brečí, opakovaně se mu nabídne, že dostane helmu a bude moct jet, "souhlasí", ale pak si sedne na kolo, nasadíme mu helmu (nedá se dobře zapnout pod bradou, aniž by si ji nebyl schopen strhnout), on ji hodí na zem a snaží se nás přetlačit a odjet. takže zase scéna, chvíli jdeme pěšky, kolo neseme v ruce, dítě brečí, pak už nebrečí, ale procházka totálně na nic, protože se to takto opakovalo asi desetkrát. tohle trvalo hodinu a půl. nakonec jsme šli na hřiště, kde si trochu pohrál, takže celou dobu nebrečel, ale na tom kole by byl podle mě mnohokrát šťastnější. pak už jsem to opakované nabízení zatrhla, už jsem to neunesla, bylo mi líto, že to odpoledne takhle dopadlo.
jsem přesvědčená o tom, že dítě si tu helmu prostě nasadit nenechá, a to ani s vidinou toho, že na kole si nezajezdí, nějakou dlouhodobou perspektivu nejsem schopná vidět, prostě si myslím, že se to nezlomí, protože s pokrývkama hlavy obecně je problém (nesnáší čepice - nechával si ji, jen když byla fakt zima, nesnáší kapuce)

co byste radily? tedy jak hledíte na ty dvě možnosti (které vidím já), případně vidíte jiné možnosti?
1. povolíme mu jezdit bez helmy budeme ji třeba příležitostně nabízet, ale nepodmiňovat jejím nasazením jízdu. autorita bude v háji, ale .. já se prostě nejsem schopná přesvědčit, že je to tak strašně důležitá věc, přes kterou nejede vlak (jako například pásy v autě, přes to vlak nejede)
2. kolo už vlastně nebude používat, muž ho nutí vzít si helmu aj doma, jinak mu na to kolo nedovollí sednout

děkuju předem za postřehy a rady. už jsem uvažovala i tom, že za mužovými zády budu chodit s dítětem a s kolem ven sama dopoledne, ale to se mi moc nechce, není to fér. navíc za pár měsíců by to na mě stejně dítě napráskalo...
2. kvě 2013 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hahahanka Já bych se taky nestyděla a k tomu psychologovi určitě zašla aspoň na radu. My jsme takto nestandardní dítko měli doma coby mého bratra, naši s ním taktéž chodili po doktorech, řekla bych, že to pomohlo víc našim než bráchovi samotnému, ale aspoň něco. Dneska je bráchovi třicet a je sice svéráznej, ale jinak docela normální:slight_smile: Tak hodně štěstí, ať z toho i ten váš mrňous brzo vyroste.
2. kvě 2013 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@zizala79 já bych bez helmy na kolo nepustila. Stačí jeden pád a.... :zipper_mouth: Takže pokud chceš kolo, bude helma na hlavě. Nechceš? Žádná helma = žádné kolo.
3. kvě 2013 v 07:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@zizala79 souhlasim s @jimmy1 Syn dostal kolo ke druhym narozeninam spolu s helmou, hned pri prvnim nasednuti doma jsme mu dali helmu a vysvetlili, ze kolo bez helmy proste nejde...ma to spojene od sameho zacatku a nikdy proti helme neprotestoval... Ve vasi situaci bych opravdu neustoupila z helmy i za cenu, ze nejaky cas nebude na kole jezdit. Nerikala bych Dneska teda jeste ne, ale priste uz....pak to vypada, ze to neni zas az tak dulezite. Podle me jsou nektere situace, kde si dite nemuze vybrat. Rozhodnout se vlastne muze jestli kolo s helmou nebo zadne kolo... A jestli je helma dulezita? My nejezdime nikde na kopeccich nebo v tezkem terenu, ale uz se nam stalo, ze se maly rozjel na sidlisti, nezvladl zatocit na chodniku, vjel do travy a jak se snazil zastavit, z kola spadl s hlavou u vyvyseneho kanalu...tenkrat jsem byla za helmu fakt vdecna :confused:
3. kvě 2013 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@zizala79 souhlasím s @jimmy1. taky jsem to tak nastavily hned od začátku, že na kolo patří přilba. když vidíme děti na kolech, tak jsem upozorňovali, že má taky přilbu, když si bere kolo m, tak si taky přilbu bere. Asi bych i doma o tom mluvila, našla třeba nějaké obrázky v knížce, kde mají děti přilbu. Domluvila se už doma, že vezmete kolo, ale musí mít přilbu, aby to věděl dopředu.
3. kvě 2013 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek