• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@zizala79 když něco chceš - klekni si k němu, dívej se mu z očí do očí, drž ho při tom za ruce, fyzický kontakt je důležitý, aby tě prostě vnímal, což třeba při hře tě prostě opravdu nemusí vnímat.....takže fakt kontakt - z očí do očí a dotek! Ne 5 činností najednou, ale jednu - chceš po něm toho moc! jedna věc s tvojí pomocí, je ještě malej!
30. led 2014 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@reruna děkuju za reakci, ten fyzický kontakt, kleknout k němu, atd. to vyzkouším, zatím jsem to neudělala, i když jsem to tady už aj četla.

s tím, že po jednom, to ano, ono to asi vyznělo "hůř", než dělám. já mu těch několik věcí předestřu, aby věděl, co bude a nakonec, že bude něco zajímavého pro něho (uklidíme, zuby, pyžamo, pohádka) a třeba se ho aj zeptám, co chce číst, abych ho do toho ještě víc vtáhla, nebo když chci jó zaujmut pozornost, tak chceš číst motýli nebo autíčko, aby se musel soustředit na to příjemné a volit ze dvou zajímavých věcí, někdy řekne, že obě, nebo řekne motýli a pučmeloud, prostě, co má rád. a někdy to fakt funguje výborně, i když předtím odmítal pracovat, někdy to prostě nefunguje.
a uklízím obvykle s ním, jakože mu neřeknu najednou několik věcí, co má udělat, ale dej dráhu do krabice, čekám, až bude, mezitím mluvím, hele, zatáčka, na tady máš most, nebo já uklízím autíčka, on díly autodráhy, atd. nejsem až zas takovej esesák, to až když už ti trvá moc dlouho a vidím, že si ze mě dělá srandu.

spíš mi šlo nejvíc o situace, kdy evidentně vidím, že zkouší. protože jak jsi psala, že mně opravdu nevnímá, tak to si myslím, že ano, protože řeknu dvakrát, co po něm chci a když nereaguje, tak se bez dalšího zvednu a odcházím, tedy chystám se k odchodu, musím si vzít bačkory, no a někdy ani nenavlíknu jednu a už natahuje/kňučí. v tuhle chvíli asi by měl nastoupit ten doporučovaný fyzický kontakt, je fakt, že to jsem nikdy neudělala a jen opakuju svůj požadavek, ze začátku se opravdu snažím pozitivně, s tím bonusem na konci, atd. potom poněkolikáté dojde na ten můj odchod do kuchyně, on za mnou třeba aj dojde a že teda jo, že budou zuby, dojdeme do koupelny a odmítá otevřít pusu a "budeme si teda čistit ty zuby?" "ne", tak zase odchod, obvykle už aj jeho řev, pak třeba ještě dvakrát za mnou dojde a zase nic, to už aj někdy já řvu, no tak to fakt nevím, co už. jakože když se blíží hodina spánku, tak mě to prostě ve spojení s mojí vlastní únavou a narůstající frustrací z toho, že mě neposlouchá, začne fakt hodně štvát
31. led 2014 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zizala79 no, trochu to pusobi zmatene, jde o to formulovat jasne a durazne, co je potreba udelat, vyhnout se prikazum, rikat, co bude, tak aby vnimal a pak to udelat, musi z tebe citit jistotu. Vydrz, tohle obdobi je tezke, po 3. roce se to bude zlepsovat
31. led 2014 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
1. únor 2014 v 01:02 • wiky1405
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
2. únor 2014 ve 13:19 • chinoll
@zizala79 zuby jsou kapitola sama pro sebe, někdy je ta pusa zamčená i u „andílků”
A k té posloupnosti činností - zrovna mě napadlo udělat „hodiny”, kde budeš mít nakreslené činnosti, co za ten večer chceš splnit a ručičku postupně přesouvat od jedné k druhé až k té pohádce.
Čas a posloupnost je hodně složitá veličina, takže to „až pak, až uklidíš” mu prostě někdy může připadat nekonečné. Třeba ve chvíli, kdy si myslíš, že tě ignoruje, si on současně myslí, že ty ho vodíš za nos a pohádky se nidky nedočká. Obrázky by mohly pomoct.
4. únor 2014 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@cervena_vila díky, to zní dobře, to kolečko činností, jen nevím, zda děláme na 100 % všechno každý den stejně, což by teda bylo rozumné, že. asi aj ano, jen jsem to nikdy takto nesledovala. on je minimálně na 75 % "hodnej" a "rozumnej", možná spíš i na 90 %, jakože to funguje dobře a scény jsou, nejenom kvůli zubům, ale dost omezeně. @reruna možná ten můj příspěvek působil zmateně, že jsem chtěla napsat, jak to je, když to funguje, a jak, když to nefunguje. prostě je hodnej až tak, že potom, když dojde na to, že "zlobí", tak mě to právě překvapí a nejsem na to nachystaná a bohužel to přichází většinou tehdy, když už jsem sama unavená
4. únor 2014 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zizala79 a unavená mamka je taky podrážděná mamka, že...
Jestli tě obrázky zaujaly, koukni na www.montessoridoma.cz, je tam dost nápadů na tyhle „nápovědy”, celý článek o připraveném prostředí, tam jsou cedulky s obrázky a tak.
4. únor 2014 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
9. únor 2014 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
ahoj maminky, nemáte někdo na prodej tu knížku Respektovat a být respektován.? děkuji
11. únor 2014 v 19:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sabor nemám, ale dá se stáhnout, čtu knihy tímhle způsobem v mobilu, třeba když se zavřu tajně na wc a chvilku na mě nikdo nebouchá :grinning: :sweat_smile:
15. únor 2014 v 17:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@cervena_vila děkuji, a kde ji mohu táhnout? děkuji
16. únor 2014 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sabor dřív byl na uložto, ale teď není, poslala bych ti kopii, ale chcípl mi počítač a nedostanu se k tomu.
23. únor 2014 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Až teď jsem narazila na tuhle diskusi, musím pročíst v klidu a ne s pištící cácorou na krku :grinning:
23. únor 2014 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender no, už u druhého bodu s autorkou bohužel nesouhlasím.... :frowning2: nic pro mě... jediné body, kdy souhlasím je 10 a 12...
23. únor 2014 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hansed :slight_smile: no, já víceméně souhlasím +/- se všemi, někdy ne v úplně té podobě, jak píše, ale principiálně ano :slight_smile:
24. únor 2014 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila jak se to dělá aby na tebe nikdo nebouchal :grinning:
24. únor 2014 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender Bouchají, proto čtu Absorbující mysl už asi třetí měsíc... (ale Hru o trůny jsem zvládla číst i při stavění lega :grinning: )
25. únor 2014 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@kopretinka84
pěkně napsáno. Každý rodič je jiný. Ale většinou spadáme pod 3 hlavní typy:
- rodič autoritativní (tzv. rodič policajt)
- rodič liberální (tzv. rodič učitel)
- rodič partner
Při každém problému a situaci se zachováme jako jeden z těchto typů. Je důležité si začít uvědomovat jak se zachováme a snažit se každou situaci řešit jako rodič partner. Dálesi je potřeba uvědomit, že problém není v dítěti ani v rodiči, ale v komunikaci!. A taky v tom, jak se na své dítě díváme, co si o něm myslíme, jako ho posuzujeme. Proč je to důležité a jak jedná rodič "partner" si přečtěte třeba tady http://www.mini-kurzy.cz/vychova-deti-nevychovou/
snad jsem pomohl
25. únor 2014 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luuku tak docela by mě zajímalo proč zrovna liberální rodič je označen jako rodič učitel
26. únor 2014 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna to mě taky zaujalo. Pod pojmem liberální rodič si představím rodiče,který nevychovává, nechá si dítě skákat po hlavě, to, co se tu občas označuje jako "americká" výchova.
1. bře 2014 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Důvod: “Pro komerční prodej a prezentaci slouží profil Profesionála.”
6. bře 2014 ve 20:29 • bursma
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Důvod: “spam”
11. bře 2014 v 19:41 • bursma
@bursma když to sem nepatří, tak to sem nepiš :stuck_out_tongue_closed_eyes:
11. bře 2014 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Zatím se nás období vzdoru příliš netýká i když někdy už teď - v roce a půl - si umí pěkně prosazovat svou...ale zkusila jsem si se svojí dcerou hrát tak trochu jinak a více o tom píšu na svém blogu zde: http://materskadovolena.blogspot.cz/
12. bře 2014 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kocour1 Chtěla jsem ti napsat k Tvému článku o inspirací Montessori doma, ale musela bych si vytvořit nějaký účet, tak to lupnu sem (ostatní prominou?). Super je mísa s krupicí a luštěninami, nabírá cedníkem, krupice propadá dírkami a luštěniny jí zůstanou, může je nasypat vedle do misky. Musí se to dělat na velkém tácu, ale děti to baví pořád dokola. Hry s vodou: přelévání z malého do velkého přes trychtýř, dobré jsou na to ty dětské sady nádobí. No a moje Maya ráda hledá dvojice ponožek, čímž mi doopravdy pomáhá. Včera jsme byly doma samy a normálně uvařila oběd :sweat_smile: oloupala a nakrájela (s pomocí) zeleninu, hodila do hrnce, přidala sůl, majoránku, plechovku fazolí, vše řádně zamíchala a pak se dmula pýchou nad tím, jakou má dobrou polívku, pořád na ni ukazovala (ještě skoro nemluví) a snědla celou misku. Takže tak. Montessori prostě. Rok a půl jí byl v prosinci.
22. bře 2014 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kocour1 Kolem toho roku a půl byla oblíbená činnost dávat brčka do lahve od máchadla a zase je vysypávat, vysypat kostky z krabičky (12kostek) a zase je tam skládat. Cokoliv jako puzzle, ačkoliv puzzle významově samozřejmě ještě neumí, ale dává různé dílky k sobě. Navlékání velkých korálků - nikdy je nejedla, takže se nebojím. A pořídila jsem starou miskovou váhu a sadu závaží, které jsem milovala u prababičky jako dítě a existuje to ve dřevě jako Montessori pomůcka - vkládání válečků do otvorů správné velikosti, což starožitná závažíčka mají taky a ještě je tam prožitek jiné hmotnosti. Takže u nás pořád někdo něco váží - poníky, korálky, kostky... :dizzy_face:
22. bře 2014 v 15:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, vsechny zdravim, dlouho jsem tu nebyla, se tretim prirustkem najednou nejak neni cas ani sledovat, natoz psat :slight_smile: Ale ted bych chtela poprosit o naprosto konkretni radu k tomu, co se stalo dneska. Tonik - nas nejstarsi a cerstve ctyrlety - je vubec posledni dobou o neco divocejsi a vzdorovitejsi, nez ho zname a to uz si tim hlavnim obdobim vzdoru prosel. Podle me je to ted vzdor vedomejsi, opravdu vedome zkouseni, kam az muze zajit...prikladem budiz prave dnesni epizoda, kdy si vzal bez dovoleni cokoladu (mela byt uklizena, ale nebyla) a tatinek mu za to vynadal - ano, mel asi reagovat jinak, ale stalo se. Ja u toho primo nebyla (kojila jsem malou), tak jsem do situace nezasahovala. Tonda odesel a kdyz prochazel kolem me, videla jsem mu v obliceji, jak se ho to napomenuti od taty dotklo. Dve minuty na to jsem ho nasla, jak na chodbe kresli propiskou po zdi. Zadne male kresbicky, pekne rozmachnuta cmaranice pres celou zed. Malem me porazilo. Moje prvni reakce samozrejme byla na nej houknout a tuzku mu okamzite vzit. Pak jsem se sla ale vydychat a z nedostatku jine inspirace jsem mu aspon v klidu, ale prisnym tonem vysvetlila, ze takhle teda ne. Ze on moc dobre vi, ze se pise na papir nebo na zed jedine na tabulovou tapetu, kterou tam k tomuhle ucelu maji. A ze to z te zdi nejde umyt a ted se tam na tu pocmaranou zed budeme muset kazdy den divat (to ho asi nedojalo :sweat_smile: ) a ze se mi to vazne nelibi a ze se moc zlobim. Pak prisel muj muz a z Tondova vyrazu jsem pochopila, ze to vsechno bylo kvuli te predchozi "nespravedlnosti". Ze tim vyjadril, jak moc se na tatu zlobi. A ted cekal na jeho reakci. Jenze se nedockal. Muj muz jen prohlasil, ze to radsi nebude vubec komentovat a tim to pro nej skoncilo. Nechtel se rozcilit, videl, ze ja uz to "resim". Jenze tim to v Tondovych ocich jakoby odsouhlasil, aspon ja mela ten pocit, protoze najednou byl Tonik zase ve vyborne nalade, jako by se nechumelilo a ja si mohla vypravet, co jsem chtela. Pak jsem se k tomu jeste jednou vratila pozdeji, kdyz jsme byli v kuchyni sami - na moje dotazy priznal, ze to udelal proto, ze se zlobil na tatu...vic uz jsme ale nedoresili. A mne to ted nejde z hlavy. Jak jsem mela reagovat jinak? Co s tim, aby se to neopakovalo? Kdyby vysledek nehrozil jeste vetsim prusvihem na zdi, nechala bych ho to zkusit aspon symbolicky ocistit, ale to bohuzel nejde.Moc dekuju za vsechny komentare a rady... ono je toho ted vic, s cim bych potrebovala poradit, ale tohle byla takova konkretni dnesni kapka..impulz k napsani...diky
28. dub 2014 v 00:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
také si jdu k Vám pro radu...
knížku Respektovat a být respkektován mám přečtenou skoro 2x :slight_smile: přesto si často nevím rady
syn má 2,5 a jeho NE je slyšet x-krát za hodinu, navíc máme teď mimčo 3m
brášku miluje a tady až takový problém není
nejhorší je u nás ukládání, protože má velmi nízkou potřebu spánku (nespí přes den, v noci tak od 21.30 do 7.30), kámen úrazu je pozdější příchod tatínka z práce - po sedmé večer a syn chytá druhý dech a chce si ho "užít"
když není tatínek doma, spinká i od 20.15
ale těžko se s ním na něčem domlouvá, pohádka není lákadlem
do obýváku se vrací z růžných "důvodů", naposledy vymyslel... "dobrý ráno" :slight_smile:

odchody na "čas" jsou dalším kamenem úrazu
vysvětlení, že např nestihneme bráškovo očkování u paní doktorky... k ničemu.

jednoduché pravidlo "jednat jako se svým kamarádem, partnerem" občas vezme za své, neb kamarád by pochopil, že k doktorce je třeba se dostavit...
díky za Váš pohled či rady
28. dub 2014 v 06:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě jsem chtěla podotknout, že je dost "nezávislý"
takže volba typu buď půjdeš s námi nebo budeš sám doma klidně končí volbou sám doma...(už jsem i za sebou zavřela dveře)
28. dub 2014 v 07:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek