Dvouletá dcera odmítá otce. Jak to řešit?
Ahoj, dceři teprve budou za pár měsíců dva roky. Poslední dobou (cca měsíc) má v určitý čas úplnou averzi na manžela (vlastního otce).
Ráno když vstaneme, tak je úplně v pohodě. Manžel jde do práce - normálně se rozloučí. Pak mi cely den povídá o tom jak se na nej těší a jak ho má ráda.
Přijede z práce a tak cca půl hodiny je vše v pohodě. Potom ho ale začne odhanet a jenom maminka, maminka. Chlap mě ani nemůže obejmout nebo vedle mě třeba sedět. Nedávno ho dokonce v rozčilení kousla, protože mě objal a dal mi pusu.
A jakmile nastane večerní příprava na spánek (koupani, čtení a pod) tak nemůže byt ani ve stejné místnosti.
Nikdy na ni nevztahl ruku, nehádáme se před ní ani na sebe nekricime.
Chlapa to mrzí a mě taky. On s ní chce trávit čas, chce si s ní hrát, ale prostě ne.
Zažil jste někdo? Přejde to? Mám to řešit s doktorem?
Diky.
Anonym z důvodu toho, ze nechci aby se vědělo co doma řešíme.
Mě to přijde jako normální žárlivost. Taky to starší dcera měla jednu chvíli. Jak mě muž objal, tak zahodila hračky a hned ho běžela z řevem odhánět. 😀 Nesměl na mě vůbec sahat. Přešlo to během pár měsíců.
@cherie24 U toho mě ještě napadlo, že když syn přišel, že jako žárlí, když mě chlap objímal, tak ho chlap přirozeně zvedl a objímal se s námi, myslím, že se mu to i moc zalíbilo, tak teď už je to takové automatické, že se někdy objímáme všichni tři - a vlastně syn ví, že pokud chce, tak může, tak "nežárlí", když se objímáme jen my dva.
Ale teda takový to "nechci za tátou", "dneska mě musíš vyzvednout ty a ne táta", "chci za babičkou na kole" (večer), "nechci za babičkou" (ráno), ... to střídá rychleji než ponožky 🙂.
Mne to přijde úplně normální období. U nás se stridalo období tatínek nesmí nic ani se na mne podívat s obdobím všechno tatínek a maminka se nesmí na mne ani podívat 😂🙈. Když měli takové období tak mne "vzali na milost" jen tehdy když byl manžel v práci.
Není to manželem, není to dítětem - je to obdobím. Je to prostě něco jako separačka - dítě si prostě potřebuje být jisté, že "maminka je jeho". Je to velmi časté třeba u toho uspávání - prostě už je unavená, už potřebuje svou jistotu.
Na jednu stranu je to přirozené, na druhou bych ale dítěti připomínala, že nemůže odtrhávat maminku od tatínka. Jako ano, samozřejmě, že ji mnohem snáz uspíš, když bude manžel v jiné místnosti - ale zavést třeba pravidlo, že do pokoje už jde jen s tebou, ale z obýváku prostě tatínka vyhazovat nesmí (teda pokud spí ve svém pokoji)? Mazelní všichni tři taky dost pomáhá (protože často to je "vidím mazlení - chci mazlení"). Prostě ano, na jednu stranu je to vlastně úplně normální dětská potřeba, na druhou stranu už v tomhle věku se to dítě potřebuje (přiměřeně) učit, že nemůže velet celé domácnosti a že někdy se musí přizpůsobit ono, protože maminka chce taky obejmout tatínka, když ho celý den neviděla.
Držím palce. Neboj, tatínek si ještě svou princeznu užije. Naopak se často později role obrátí a je na všechno třeba zase jen tatínek.
Co čekáš ,že s tím lékař udělá?
Moc všem děkuji za uklidnění. Počkáme co ukáže čas. 😊
@zmrzlinka nevím, zmínit se, zda to není nějaký projev třeba autismu 🤷🏻♀️
@merope my se mazlíme společně běžně. V tom problém nebyl. 🙂 Prostě mě potřebovala jenom pro sebe. Chvílemi to bylo vlastně vtipné. Zabraná do hry a jak viděla chlapa v blízkosti, tak to byl fofr a už mi vysela na noze. 😀 Řekla bych, že jsme jinak dost kontaktní rodina. Jak mezi sebou, tak i s dětmi.
Obe deti to tak v riznych obdobich maji, at uz tatinek nebo maminka. U dcery to ted trvalo docela dlouho, pomohla az dovolena, kdyz se s tatinkem kamaradili vic nez jen po prichodu z prace
Mám 2 deti a to jsem nezazila nikdy... ( ani na mámu ani na tatu)
Přejde. Horší je, když pak dítě podobně začne odmítat matku 😀 ... a pak když matka něco nepovolí, jde za otcem a zase zpátky 😀 ... pevné nervy, je to na budku.