Jak zajistit společenský rozvoj tříleté dcery?

@barumba11 Starší chodil do dětské skupiny od 2,5 let, do školky od 4,5 a prvního kamaráda si našel až ve škole. Mladší chodil do školky od 3,5 a kamaráda měl, když byl předškolák, takže tak v 5 letech. U nás to asi bylo trochu jiné tím, že jsou dva, a dlouho si vystačili sami. I ve školce byli první rok ve stejné třídě a hráli si vlastně jen spolu.

@barumba11 dcerka chodi od 2 rokov do skolicky (adaptacna skolka, 2x tyzdne na par hodin), velmi si to tam oblubila a nasla kamaratky.
S mamickami som v kontakte a pravidelne sa navstevujeme alebo stretneme na ihrisku.
Dcerka je jedinacik a aj bohuzial ostane - chcem aby bola v kolektíve deti a naucila sa s nimi zit (delit sa o hracky, komunikacia atd)..
Dcerka je desny introvert ale dokaze si najst cestu

Syn má “kamarádku” ve třech a půl. Ale zná ji od malinka a vlastne je jedina koho poradne vídal, občas se vidime, ale uz min a v mezicase o ni povídá, ma ji rad. Ale ze školky takhle nikoho nema. Mam dojem, ze ty děti jsou na to furt jako maly no. Proste si spolu hrajou. Ale ze vylozene to partactvi prijde dyl.

Dcera má 4, do školky chodí druhý rok, začala ve 2,5, je velmi extrovertní a společenská, ale zatím nemá ani jednu kamarádku/kamaráda v pravém slova smyslu. Hraje si tak nějak se všemi, každý den mi vypráví o někom jiným. 🙂

Jak které dítě, starší šel do školky ve třech, ale pak přišel covid, takže o nějaké pořádné dochazce se dá mluvit od 4,5 let. Byl vždy dost stydlivý, takže kamarády neměl a když, tak o nich nemluvil. A pak najednou se v těch 4,5 letech rovnou zamiloval, ale doslova (když nebyla ve školce, tak skoro neštěstí, podle tempa v šatně jsem poznala, jestli už šla domů atd..., naštěstí to za pár měsíců vyšumnělo). Mladší o kamarádech mluví hodně, ale taky spíše až od těch 4 let.

Ahoj, je brzy! Na kamarádství, jak ho chápeme a vnímáme my dospělí, tak ma čas klidně do předškolního veku. Trapis se něčím, co stejně neovlivnís. Neboj, bude mit kamose, je normalni, Ty jsi taky nic nezanedbala... našla jsem moc hezky článek, ktery to popisuje, vycuc hýr: "Do 3 let dítěte se ještě nebavíme o opravdovém přátelství. Dítě si hraje nebo je v kontaktu téměř s každým dítětem, které projeví zájem a není nepřátelské nebo zlé. V tomto období se děti setkávají především s dětmi přátel rodičů nebo dětmi z mateřských center a dalších kojeneckých aktivit, jako je cvičení, plavání a podobně. Pro batolata je nesmírně důležité se pravidelně setkávat s jinými dětmi, i když si často hrají jen vedle sebe a vypadá to, že není třeba kontakt s jinými dětmi.
Do 6 let je sice pro dítě středobodem vesmíru jejich maminka, přesto se hrou s jiným dítětem od ní postupně odpoutává, až si dokáže hrát samo a osamostatnit se. Děti si vzájemným kontaktem zdokonalují své sociální dovednosti, učí se přijímat druhé, hlídat si své věci a postupně se dělit, vypořádávat se s rozdíly, hájit si svou pozici, a také se rozvíjí jejich komunikační schopnosti.
Předškoláci už si kamarády vybírají. Když jim někdo není sympatický, jednoduše s ním kontakt nevyhledávají. Pro takto staré děti jsou přátelé velmi důležití. Přesto nejlepší kamarád může být každý den někdo jiný. V tomto věku už děti postupně inklinují ke stejnému pohlaví.
Už nejmenší děti, předškoláci tedy nejsou výjimkou, se učí od svých vrstevníků. Učí se zvládat drobné spory, používat a ovládat emoce, učí se být ohleduplní a slušní, budují si svoji vlastní identitu.
Někdy kamarádství ze školky přejde i do začátku základní školy, výjimečně do dospělosti.
Přátelství, které vznikne až na půdě základní školy, bývá silnější a často déle přetrvá."

Cca do tech 3 let si deti vetsinou stejne hraji jen vedle sebe a ne spolu. Nekteri i dele. Je to normalni, ze ve 3 letech nema kamarada sveho veku. Naopak od starsich a dospelych odkoukava plno veci.

Syn chodi do MŠ od svých cca 3 let. Teď má 3,5 let a našel si tam dva nejlepší kamarády, o kterých neustále mluví a drží se stále při sobě. Každý je ale individuální.