Je správné říct dítěti, že ho nemáte rádi?
Nechci aby to vypadalo, že nemám své dítě ráda. Miluju ho. Ale neskutečně ale fakt neskutečně zlobí, dělá naschvál a já kolikrát nevím kde mi hlava stojí. Přes den i v noci si několikrát řekněme, že se máme rádi, pusinky atd... Ale pak je den kdy neskutečně zlobí a já řeknu nemám tě ráda, protože.... Nebo on zlobí, vidí že jsem naštvaná a ptá se máš mě ráda? Samozřejmě z naštvání řeknu ne.... Večer zase vše ok. Ale jak to máte vy?
Ne a nikdy bych to svému dítěti neřekla. Za žádných okolností. Fuj.
A ty sa divis, preco sa ta to pyta?
Zena, uz to nikey nevyslov
Tohle bych nikdy neřekla, nicméně hodněkrát jsem na děti řvala nebo jim řekla něco, co bylo přes čáru. Tak jsem si s nimi pak sedla, omluvila se jim a vysvětlila jim to. Takže uklidnění, že tohle říkám taky a že je to OK ode mě nedostaneš, ale určitě to není nic, co by nešlo napravit a sebemrskačtsvím se akorát budeš ještě víc stresovat. Prostě si to zapamatuj pro příště, že tohle jí říkat nechceš a s malou si promluv, že ji miluješ i když cokoliv, ale měla jsi vztek a je ti líto, že jsi jí něco takového řekla. A rozlišuj “teď se na tebe strašně zlobím” a “nemám tě ráda”
Ne to jsem diteti nikdy nerekla, ani to nemam v planu. Vlastne to nikomu z meho okoli nerikam, i kdyz me nekdo v urcitou chvili se*e, pravdepodobne jsem tuhle vetu nikdy nevypustila z pusy. Prijde mi to takove infantilni, jako bys ji chtela neco oplatit, zlobis, takze me nemas rada a ja nemam na oplatku rada tebe, hec. Mozna ses nad tim nikdy predtim nezamyslela a ted ti to zacalo vrtat hlavou, proc to vlastne clovek rika. To uvedomeni je super! Clovek ma naprogramovano v hlave spoustu ptakovin.
Zakladatelko, promiň. Ale ty chceš lítost a ujištění, že tohle dělá někdy každá máma. Ne, nedělá, fakt nedělá. Každá máma je někdy fakt vytočená, někdy mluví sprostě, někdy dítěti řekne, že ji fakt štve, ale normální máma nikdy, NIKDY neřekne dítěti, že ho nemá ráda. Přišla sis pro uklidnění, že to dělá každá, ale co ti máme jako říct, když fakt nedělá? Když to řeknu blbě, to dítě si nebude pamatovat, že ho pusinkuješ v posteli, ale bude si sakra dobře pamatovat, že jsi mu říkala, že ho nemáš ráda. Už teď se mu do mozku zarývá, že lásku si musí zasloužit, že když se nechová dobře, nejbližší člověk ho nemá rád, vždyť už teď za tebou chodí pro ujištění, že ho máš ráda, právě proto, že si tím není jisté, už teď mu fakt hodně ku.víš život a žádné pusinky v posteli to nevyžehlí. Tak sakra přestaň litovat sama sebe a chovat se, jako by ti všichni ubližovali, a začni s tím něco dělat. Každý chápeme, co si asi musíš nést s sebou z dětství, ale v žádném případě nemůžeš dopustit, aby to mělo takový vliv na bezbranné malé dítě. Tohle neber, jako že si chceme všichni kopnout, ale jako impulz, že tohle fakt není OK, nikdo ti tady neřekne, že to je OK, ale je to fakt velký špatný a musíš s tím začít něco dělat. Objednej se na terapii a objednej se hned, protože aktuálně svému dítěti opravdu hodně ubližuješ.