Když se 2,5letému dítěti něco zakáže, ubližuje si
Dobry den, chtela bych se zeptat, zda mate zkusenost nekdo s chovanim 2,5 leteho rostaka.
Synovcovi se neco zakaze, ze nesmi a bezi po byte a svihne sebou na zem a nebo boucha hlavou do sklenene skrinky, kdyz ne hlavou tak do toho busi brichem. I po napomenuti neprestava. Vubec sestra nevi, jak ho trestat popr. co udelat. Kdyz mu da na zadek tak opet sebou triskne na zem. Nemate s tim nekdo zkusenost? :/
Dekuji za jakykoliv nazor.
@lajla co mu teda řekneš, když vysvětlujes a dite se stejne 5x znovu proti skříňce rozběhne? (Skleněnou skrin bych teda dala pryc , ale ten problém muže vzniknout jinde, jde o princip ). Nektere deti maji svou hlavu, a co jim rikas je vůbec nezajímá. To je jedna z věcí, kde nemůže následek pocítit, např. jako u rozpálenych kamen, pokud mu sklo opravdu nenechas vysypat na hlavu.
@lenka5731 já psala jak to funguje u nás,pokud jste cetla...na každé dítě zabírá něco jiného, matka své dítě zná nejlíp...když se podíváte na odpovědi ostatních, víceméně se shodneme...a výprask se míjí účinkem u 99%, třeba jste výjimka?
Když Vám dítě bude běhat pod auta...necháte ho zkusit to? Ne...budete se snazit jakkoliv tomu zabránit...jinak může být zlé...i kdybyste to dítě měla pomalu mít na "vodítku"
Já třeba u svých dětí vycitim situace,kdy začíná být zlé a snažím se tomu předcházet...
Ad rozpálená kamna...u nás máme zábranu, jednou se spálí...věřte že podruhé si.da bacha😉
Pokud na dítě opravdu nic nic nezabírá nepomůže rada z koníka, ale obrátila bych se na odborníka... který snad pomůže a nebudu čekat až z toho dítě vyroste...bohužel.co znám matky začnou řešit až když jim dítě přerůstá přes hlavu...pak je to.beh na dlouhou trať
Moje děti tyhle kamikadze úlety, kdy je nemůžeš nechat nést následky, vubec neměly.
@lenka5731 U nás pomáhají důrazně věty typu (na zvýrazněná slova dáváme velký důraz): "To ne, to je NEBEZPEČNÉ.", "POZOR, s tím se musí OPATRNĚ." "TAK NE!"
Syn ve dvou letech přesně ví, co znamená ne, nebezpečně, pozor i opatrně. Nemáme problém, respektuje. Pokud chce něco vyzkoušet, nabízíme asistenci. Teď chce věci dělat hodně sám, tam navrhujeme pro něho vhodnou modifikaci, případně alespoň drobnou pomoc.
Jemu vysvetlovani nejak nepomuze. Kdyz se na nej mluvi vzteka se jeste vic. Nejlepsi bude to probrat nejspis s odbornikem, jinak se asi zblazni. Nejvic mam dojem, ze tam chybi muzska ruka. Tata s nim travi minimum casu. Nauci ho skakat po gauci skakat po nem. On to pak tkousi na vsechny a skace po vsech, protoze mu to jeden povolil. Ten pak odejde na fotbal a nebo za jinou cinnosti a vy se z neho zblaznete :/
@olga_ me tchyne rikala, musite maleho k vasi holcicce poustet na chvilku po kouskach po 5 min a pridavat, pokud vydrzi chvilku v klidu a pak si neumi hrat, aby ji neublizil. Hlavne mu vysvetlovat, ze to je mimi a ze patri do rodiny a ze on je ale ten starsi. Rikala ze i kdyz se nam to nezda tak ty deti hodne rozumi. No docela mam z jeho chovani k nasi male strach, aby k ni neprisel a neprastil ji nebo neco, samozrejme situaci budem hlidat. Pak nastava cas, kdy si reknu co vse ji nauci :/ nevim jak ty deti dokazi od sebe odkoukat a nechtrla bych, aby mela takove vykyvy apod, ale treba to je v genech opravdu netusim. Kazdopadne mame s pritelem na vychovu jiny nazor co tak vidime, ale nemuzu rict nase mala bude jina, nevim jaka bude....
Moje sestra, když už byla opravdu v úzkých, tak prostě dala synovce pod sprchu. Byl tak vzteklý, že se i sám poranil. Jednou pod sprchu a byl konec. Nyní téměř 20letý kluk je neuvěřitelný flegmatik a vody se opravdu nebojí 🙂
@dadaamstaff Tak ono je taky důležité mluvit a vysvětlovat v okamžiku, kdy je ještě možno předejít záchvatu, vyhrocené situaci. Pokud je už dítě v afektu, je třeba mluvit a vysvětlovat hlavně poté. Během toho rázně zasáhnout, uznat vztek jako regulérní projev (nekřičet po dítěti, nebít ho, ale např. pevně k sobě přtisknout).
Jinak mně přijde, že jsi vyplašená z prosté reality 😀. Ono je rozdíl být s dítětem hodinu a 24 hodin denně...
@olga_ No ted s nim 24 hodin jsem a je to sila pro me teda
@astyna mne osobne je davani pod sprchu dost proti srsti, nejde jen o strach z vody, to trauma se muze projevit i jinak. Jako pripustne beru oplachnuti obliceje vlaznou vodou, ale bez nastvanych gest a hrubeho tonu v hlase. Sprcha u me neobstoji ani pri takove obhajobe, ze si uz dite vzteky i ublizovalo, cili bylo tak vlastne konano pro jeho dobro.
nj, ale tady to zabralo 🙂 by se ségra asi uvysvětlovala k smrti 😀
@astyna Samozřejmě, že takový šok zabere, přála bych to všem praktikujícím zažít, až budou jako dospělí opravdu vytočení k nepříčetnosti. Svým dětem bych toto v životě neudělala, snažím se je vychovávat v lásce a respektu a ne v násilí, ať už by mělo jakoukoliv podobu, fyzickou nebo dokonce psychickou.
Opravdu nechápu, že se takřka nikdo nezajímá o to, jak se vyvíjí mozek, emoce a psychika, hlavně, že každý řeší, kdy se dítě otáčí, leze, chodí.. děti prostě nejsou do určitého věku schopny ovládat emoce, vciťovat se, nebo rozeznat ironii.
...a proto je nechme růst jak dříví v lese, protože se jim kde co vyvíjí, jasně 😠 kdybych syna neusměrňovala už nyní (má téměř 12 měsíců), tak mi brzo bude skákat po hlavě. A takové to děti dáváme do PPP, dětským psycholům apod. protože jsme jako rodiče selhali. A státe vychovávej...
Sprchování bych neriskovala. Na plavání nám vypraveli o holčičce, která takhle mela pěkné trauma, babička ji strcila při hysteraku pod sprchu, máma s ní na plavání přišla,šly do sprchy,dítě hrozny afekt, do bazénu pak skoro prý nevlezla a příště už nedošly prý ani dovnitř i když maminka slíbila,ze ji jen omyje a nebude dávat do sprchy...čert ven plavání,ale jaky stres to musel pro dítě byt si neumím představit.
@astyna No to já bych se taky uvysvětlovala-stojím ve dveřích, jeden jde na atletiku, jeden na koně a každý jinam-jeden na vlak, jeden na tramvaj a začnu vysvětlovat do toho malému, proč nemůže mít teď sandály. Když si představím, jak potom jedeme vysokopodlažním autobusem, když nám vlak ujede, tak ty sandály raději hážu za botník-vzteklá, že?No měly být uklizené-uznávám. Aspoň vím, po kom je a proč se dohadujeme.Tuhle jsme se dohadovali, proč nechodit v mokré trávě-i jel prostý venkovan na kole a ječel. Ječel, že jsme na silnici. Měl pravdu . Měla jsem na něj zlost.Nepřejel nás, ale málem.
@dadaamstaff kamarádka má syna, který z normálního pohodového stavu přechází bez upozornění rovnou do afektu. 2x jsem u toho byla a dost jsem se divila :(
@astyna pokud vim ani PPP ani dětský psycholog dítě nevychovaji,jen radi. A nemyslím ze by tu kdokoliv zpochybňoval nutnost hranic u dítěte,ale lze je vyžadovat různými způsoby, z nichž třeba bití nebo sprchování podle me jsou za čarou výchovy a jsou jen vybitím afektu u dospělého.
@kika_21 Tak jste asi něco zanedbala, když byli maličtí. Mám kolem sebe v rodině děti od 1 do 11 let vychované volnou výchovou a všechny jsou hodné, slušné a když se na ně mluví tak poslouchají. Nikdy na ně nebylo křičeno, vždy jim bylo trpělivě vysvětlováno.
Naopak na mě se rodiče vyřádili i s tou sprchou i s křikem. Asi nemusím říkat, že neoplývám seběvědomým, že přesto že mám VŠ tak jsem si nenašla odpovídající zaměstnání apod. V útlém věku se na dětech můžete dopustit těch největších chyb. Dejte si na to pozor - nesmíš, musíš, pojď sem apod.
@vannilla No on je ještě maličký-tak zanedbávám nyní...Spíš ti, co na něj čekají, mají své hlavySyna víc zajímají kešky, než učení-aspoň že jde stranou mobil. Pravda je, že má 3 krát za týden atletiku, tak snad není na tom mobilu příliš.Je schopen o prázdninách trénovat se sestrou, což obnáší běh 40 minut-jsou to oba tvrdohlaví blázni. Kdybych jí vysvětlovala, že je to nesmysl, že je přetížená, řekla by, že má rozepsaný trénink. Prostě tím chci říct, že děti jsou poslušné, ať už toho dosáhnete jakkoliv-ale jen do určitého věku. A tak to má být. Pak už jsou za své věci zodpovědné.
@lajla ctu o Tvem synovi, ja mela tak reagujici na lekarske vysetreni druhou dceru, pomohlo, ze vyspela, navnadili jsme ji na koupeni plysacka (tenkrat jsme skoro zadne nemeli a nakonec to byla myska za 19 kc v ikei), zdalipak to zvladne a nebude plakat. mela od 8 mesicu pichana ouska, v roce operace, ctyrikrat sama v nemocnici (ja s dalsim ditetem doma) a zabralo to ve dvou letech a trech mesicich na jednom spec. vysetreni v brne, kde se moooooc snazila a jen trochu fnukala a opravdu nespustila rev 🙂 vzdycky jsem na ni nejak posunkovala, ze bude odmena (nadsene) a od te doby dobry...
@lenka5731 ja se take divila :/
@dadaamstaff Neboj,až budeš mít svoje dítě přestaneš se divit 😀
@dadaamstaff Neboj, když budeš s vlastním od začátku, bude to lepší. Já jsem třeba klidná povaha, ale syn je teda hodně hodně aktivní. Vlastní děti nás staví někdy do neuvěřitelných životních situací. Neřešila bych to za ségru, protože to za ni ani nevyřešíš. Spíš mně přijde, že prožíváš jakýsi šok z toho, jaké může být taky dítě... Ber to tak, že život s dítětem je jedno velké překvapení. Člověk nestačí kolikrát zírat.
@dadaamstaff ja mam děti 2, jedno z nich to taky umi "rozjet ve velkém ", ale to co jsem viděla u toho chlapečka i tak předčilo moje představy o vztekani a afektu. Ono je dost blbe, že ta míra je přes internet neprenositelna.
@dadaamstaff - plácnutí přes zadek, nebo vůbec jakékoli plácnutí, se u nás naprosto míjelo účinkem - a to od batolete až doteď, tohle u nás prostě nikdy nefungovalo, byla to spolehlivá cesta, jak z malého vztekání udělat velký hysterák....u nás zabíralo a zabírá jedině jednoduché vysvětlení proč se to nesmí dělat a vzápětí nato odvedení pozornosti k něčemu zajímavějšímu.....a jak už tu myslím někdo psal, nedávat dítěti těch zákazů moc, omezit to jen na ty skutečně nebezpečné věci, to pak funguje i jenom zvýšení hlasu, když člověk jinak neřve kvůli každé blbině 😉