Roste, zraje a já trochu smutním

Ahoj, mam chlapecka, 4 roky...do ted to byl takovy mamcin pupik trochu. Chtěl si hrat skoro jen se mnou, v noci beze mne ani ranu🙂...uzivala jsem si vecery, kdy jsme si cetli knizky, pak se potulili a rano kdyz se probudil zase... Jenze ted z ničeho nic prisel zlom. Najednou rekl, ze pujde spat s tatínkem do pokojicku. A ted kazdy den, že spi jen s tatínkem. Nechce abych ho ráno prisla vzbudit do skolky... Ne, ze by se behem dne na chvilku nepritiskl ale chybi mi to, byla to pro me citova odměna🙂 za cely den pece. Vim, ze je to vyvoj, vidim i v jinych vecech, ze se zmenil (nevadi mu si hrat sam v pokojicku a driv me furt nahanel🙂. Ale nekdy me prepadne smutek. Mam jeste holcicku, 2r a ta se potuli tak normalne pres den ale vecer chce mit svuj prostor uz odmala🙂Takze te me odstrci klidne. No tak si nekdy rikam, ze me snad maji jen na pripravu jídla😁Taky by me zajimali, jak vasi 4 a více -letaci se tuli, jak vas potřebuji i na co se pripravit🙂