Stačí vám jedno dítě a proč?
Ahoj mamky jedináčků,
jste takto spokojené a proč? Já mám první dvouměsíční dítko a zatím si neumím více dětí představit. Jasně, je moc brzo na tyto úvahy, ale přesto...Možná zůstaneme u jednoho, ale kdo ví...Ale více se mi určitě líbí model dvě děti, ale už teď si maminkovskou roli užívám na maximum, takže možná proč to hrotit..Náš prcek je moc hodný a vše bylo OK, na to bych ráda upozornila.
Díky za názory a pěkný víkend
Jo,a jen dodatek 🙂 V mém okolí je třeba dost lidí, kteří mají jedno dítě a další neplánují - mnohdy kvůli kariéře a také aby tomu jednomu mohli "dopřát" především v budoucnu "kvalitní" vzdělání v zahraničí atd a přitom si stále mohli zachovat svoji určitou životní úroveň ..... Podle mne rozhodnutí o počtu dětí je ovlivněno opravdu mnoha faktory. Pokud opomenu věk, zdravotní stav, zázemí, finanční situaci atd., tak ve velké míře i "povaha" člověka. Někdo prostě je ryze mateřský typ, který chce svůj život zasvětit péči o děti, někdo to má zase jinak. Nekdo v pripade uvahy o dalsim diteti "jede" jen podle srdce, nekdo uvazuje i jak dite zabezpecit. Mnohdy tady ctu, ze dalsi dite nejsou skoro zadne vydaje navic. V prvnich letech urcite ne, ale az zacnou krouzky, pubertalni prani atd., tak uz je to sakra znat, zda ma clovek 1, 2 nebo více dětí. Samozřejmě někdo zase řekne, že dítě kroužky nepotřebuje, nepotřebuje drahé mobily a jiné výstřelky.
ja jsem maminka jedinacka. dcera ma 6 let. po dvou letech zacinam svuj "boj" s prirodou vzdavat....dite ne a ne pocit...umele odmitam, popravde nechci si projit timdle tim kolotocem inseminaci apod, asi bych to psychicky nezvladla.doufam, ze mi dcera jednou odpusti, ze jsem ji sourozence nebyla schopna dat.
Vzdycky jsem touzila mit 3 deti,pokud to pujde,podarilo se.Sama jsem jedinacek,nemela jsem se spatne,ale sourozenec mi moc chybel.Zavidela jsem detem,ze si maji doma s kym hrat a i to ze se maji s kym hadat a prat😀Mamka chtela vic deti,ale bohuzel nemohla a myslim,ze ji to hodne trapilo.Az vnoucata ji vse vynahradily a s tatkou je milujou.Ale hlavne jsem chtela napsat,ze jsem se jako dite citila jako svazana,nasi se o me bali a tak mi spoustu veci zakazovali.Mozna to bude znit hloupe,ale me bylo uz od mala nasich lito,ze maji jenom me a tak jsem se snazila delat to ,co si preji,proste jsem spise plnila jejich prani,prestoze bych radej zila zivot podle sebe.A tak jsem vzdy nebyla stastna,ale to uz je pryc..Tolik jenom k tomu ,jestli jedinacek nebo vice deti..
@nikinnna já jsem ze 4 dětí a rozhodně nemám pocit, že by mě máma někdy neposlouchala nebo se nám nevěnovala naplno. Naopak vždy když jsem potřebovala, tak mi věnovala 100% pozornosti. Nechápu jak to dělala, já bych to se čtyřma nezvládla.. Ale každopádně svoje sourozence miluju a mám k nim krásný vztah. Takže my chceme děti minimálně dvě, možná tři.
@kukokuko Ahoj, ja sama jsem jedinacek, kteremu nikdy nechybel sourozenec a mozna i tim jsem nikdy netouzila po druhem diteti. Ted mam jednoho skoro dvouletého syna a porad na mne touha po druhem neprisla. Sice okolo slysim spoustu hrozeb, jak bude syn chudak a opusteny a sobecký a nebude se umet prosadit nebo se naopak bude prosazovat moc a co budu delat, kdyz mi umre apod. ale proste si nechci porizovat druhe jen proto, ze to tak ma vetsina, kdyz to tak sama necitim. Pokud bych po nem zatoužila, nebranila bych se mu, ale podrizovat se tlaku okoli nebo ujistovanim: "uvidis,jak to bude se dvema super" se mi proste nechce. Manzel je na tom nazorove nastesti podobne. On sice sestru ma, jsou rok od sebe, ale jsou tak povahove rozdilni, ze si nikdy jako deti nehrali, takze take nevidí tu "vyhodu" sourozence (jen podotykam, ze maji dobre vztahy, vidame se, ale proste jako deti byli oba uplne jini a byli to spis dva jedinacci nez sourozenci).
Tak jsem sama zvedava, jestli nekdy po druhem zatouzim...uvidime🙂
Vzdycky jsem chtela dve deti, po problemech v tehotenstvi a po porodu jsem rekla, ze tu bolest uz nikdy nechci absolvovat. A zaroven nejsem super matersky typ 🙂 Manzel nechal rozhodnuti na me, ale sam byl pro jedno dite uz od zacatku. NICMENE postupem casu se nam to oboum rozlezelo v hlave. Pomojla mi moje sestra, ktera mi rekla krasnou vetu: predstav si, ze si sama a ze me nemas 🙂 Pak jsem pozorovala od znamych syna jedinacka, jak se sam na vsech tech prulezkach a trampoline na zahrade nudi, ve srovnani se tremi detmi u moji segry a to tehdy rikal i sam manzel, ze budeme muset poridit sourozence 🙂 ze chce, at ma mala kamarada a neni sama. Takze nam dvoum by stacila ona, ale paradoxne kvuli ni se budeme snazit o druhe 🙂
Jinak myslim si, ze tohle je tak individualni vec, ze by to kazdy mel hlavne udelat podle sebe a toho, jak to citi. Protoze nejlepsi rodic je spokojeny rodic, a kazdy sam vi, jestli bude nejvic spokojenym rodicem s jednim ditetem nebo naopak se ctyrma..
@miaellen jeste se nevzdavejte. Taky jsem touzila po druhem diteti a cim dele jsem cekala,tim jsem se smirovala s tim,ze mozna budeme radi alespon za to jedno. A najednou,prave jako u vas,po 2 letech ,se nam to povedlo. Je mi 35, nevim kolik vam. Vyzkousela jsem i Clostilbegyt na podporu ovulace,ale to bych bylo maximum co bych pro to udelala.Taky jsem nechtela podstoupit IVF nebo IUI. Preji hodne stesti 🙂
Zdravím. Naše dcera bude mít v srpnu 7 a zatím jsme po druhém dítěti nezatoužili a jsme spokojení 😉 Takže se může stát, že už ani nezatoužíme, jelikož se dá podnikat spousta akcí, výletů, dovolených apod. a člověku se čím dál méně chce znovu do těhotenství, plenek, probdělých nocí...zkrátka: ať si každý žije svůj život a nenechá se otrávit řečmi okolí. Jaký si to uděláš, takový to máš...😝
@jupiter2013 32 mi bude za mesic. ten clostil je na recept ? jsem prave zklamana pristupem sveho gynekologa, dal mi nosifol a tot vse a hned nas poslal do CAR a to mu se divila i ma znama gynekolozka, ze mi nenapsal nic na rozjeti ovulacem.
Tak prvně bych řekla,ze největší hloupost je,pořídit druhé dítě za nějakým účelem,tim myslim,kvuli tomu aby první nebyl jedinacek,aby si mel s kym hrat,protoze se to chce,protože se to čeká. Je to sobecké a to budoucí miminko si to nezaslouží. Mělo by byt chtene pro něj samotné,ne aby zaplaclo jakousi diru v zivote prvního dítka. Pokud budu mít druhé dítě určitě to nebude kvůli dceři i kdyby jednou hoodne prosila,ze chce sourozence,az se s mužem rozhodnem,ze nam v zivote chybi další děťátko,ze potrebujeme ještě někomu dávat spoustu lasky a péče,pak teprve se začneme snažit,pro to miminko,ne pro ostatni a kvůli různým modelům. Každej at ma dětí kolik si může dovolit a hlavně kolik dětí ho dostatečně naplní. Někomu na naplnění materskych touch stačí jedno dítě,nekomu ani tři
Jo a ještě bych dodala,ze mam sestru o 5 let mladší a nikdy sem s ni nevychazela a ani nevychazim,sme si uplne cizi a popravdě je jen malo sourozencu,ktere mam ve svem okoli co maji skvělý vztah. To,ze je to sourozenec nezajisti skvělé vztahy
@deene Mam to se sestrou naprosto stejne. Je o téměř 7 let mladší než já. Vzdycky byla protěžovaná, celé dětství jsem slýchala "jseš starší, moudřejší, ustup" a šíleně mě to štvalo. Před 12 lety se naši rozvedli a sestra zůstala na straně otce... byť bych řekla, že větší podíl viny na rozpadu manželství našich měl on. Dnes sestra mamce nepopreje k narozeninám, svátkům, nenabídne pomoc a to mi přijde děsivé za ty léta péče a lásky, kterou od mamky dostala... Jsme každá naprosto jiná a upřímně? Mně moje sestra s tím jaká je (sobecká, prospecharska, neempaticka) ani nijak nechybí... v pubertě mi kradla šminky, oblečení, až jsem si musela začít zamykat svoji skříň (měly jsme společný pokoj).
Tak já zas musím přidat opačný názor.mam sestru o 3 mladší a povahove jsme každá naprosto jak noc a den a možná právě tím jsme si od mala extrémně rozuměly,pomáhaly.kdyz mám jakoukoli radost i starost první to volám segre,tohle mi nikdy kamarádka nemůže vynahradit.plus co si budem vykládat,rodiče nemladnou,jsou tam nějaký problémy atd a to by mělo být jen na jednom dítěti? chudák.sestra teď žije už třetím rokem v USA a já jsem jak bez kousku těla,voláme si pořád,ale moc si chybime,nedovedu si představit být tu "sama" . A i proto chci dát synovi šanci si tento vztah vytvořit a pořídit sourozence,ikdyz to tak samozřejmě mít nemusí,ale aspoň k tomu dostane šanci a nikdy mi nebude vyčítat proč je sám.tak tak jen názor z druhé strany 😊
@deene to vystihla perfektne, mit deti jenom proto, aby dite nebylo samo je malo, ma to svuj vyznam v rozhodovani, ale nikdo nezaruci, ze ty deti potazmo pak dospeli ty hezke vztahy mit budou, to je spis o rodine a prostredi, z ktereho vychazeji, o tom jak moc je laskyplne, jak rodice umi resit konflikty, jake maji piority atd. Viz co tu pise @nikinnna, ktera evidentne nemela moc standartni vztahy ve svoji rodine, i kdyz pristup toho, ze dite je stredobod sveta a laska se musi delit taky neni vporadku, ale to je kazdeho vec.
Spis bych si asi polozila otazku, staci nam to nebo mam jeste potrebu nekdy tehotenstvi, porod, noveho clovicka zazit i se vsim, co to dite bude obnaset, protoze i ti sourozenci jsou jako nebe a dudy a jestli se budou mit radi nebo se rvat jak kone je vcelku jedno, kdyz je dite chtene, pro kazde se v srdci najde misto a v tydnu cas straveny jenom s nim, ano, je dost pravdepodobne, ze si i sourozenci daji lasku navzajem, ostatne cim vic lidi v rodine, tim spolu lidi obvykle umeji lepe jednat a lepe resit konflikty, ale zarucit to nikdo nemuze a zvladnout je potreba vsechny varianty...
Přesně.Taky už neuvažujeme o dalším dítěti, nejdřív možná jo ale už ne.Naše dcerka byla opravdu hodné miminko, neznáme vstávaní řev nic a roste nám zní opravdu společenské dítě nemá problém s dětma dokonce se umí podělit a rozhodně není mamánek a já nemám pocit že bude ochuzená v okolí i rodině má děti s kterými se pravidělně vída a pak doma se jí věnujeme my.Dokonce sní už odmala chodím jednou v roce na babskou dovolenou bez tatínka a tam si to taky užívame jenom my dvě a kámošky 🙂 Pak přijedou kroužky a my víme že ji budeme moct třeba dopřát.A opravdu nikto nezaručí kvalitní sourozenecky vztah já znám z okolí sourozence který se rozhádali kvuli dědičstvu po smrti rodiču tak že dlouhy leta nebavěj taky znam sourozence ktery se nebavěj kvuli partnerum a navštěvuju se max na svatky.Každy si prostě ten svuj život musí zařídit a udělat sám nejduležitější jsou stejně rodiče a to v jakom prostředí vyrústa od toho se to odvíji a opravdu je někdy lepší mít skutečne přátele
@majkylove jee to je mily, ze te vidím 🙂 i kdyz vím, ze do dnes dlužím mail 🙂 a taky si vzpomínám na názor na sourozence co jsi mela po porodu 🙂 🙂 to je supr! Určitě sourozenec by byl supr 🙂 jak jinak žiješ kocko? Hele ja ted mam Vojtíška u táty na chalupě, dnes se po týdnu vrací, jasné ted mi prijde, ze mam dvě deti supr supr ale až se vrátí tak ho budu chtít po 5ti min zabit 🙂🙂 si myslím. Ale a stejska se mi, chodím si cuchat k jeho obleceni 🙂
Ja chtěla sourozence pro prvorozeného syna daleko víc nez jen pro sebe.. Takže me by možná jedno stačilo. Ale dekuju bohu za obě me deti, jsem stastna ze je mam a obě je miluju stejne, možná menší i trosilinku víc coz je dané zřejmě tim, ze logicky potřebuje vzhledem k veku víc chránit nez starší synek.
Ja jsem vzdycky chtela dve deti, tak nejak uplne automaticky, ale priznam se, ze kdyz se mi narodil prvni syn, tak jsem to nejakou dobu prehodnocovala. Zaprve byl dost narocne miminko, vubec jsem si neumela druhe predstavit a tak nejak celkove jsem se bala, ze nebudu schopna rozdelit tu lasku, peci, pozornost, mela jsem z toho strach a dost se v tom placala. Nastesti se to v synovych 16 mesicich vyresilo samo, kdyz jsem otehotnela, ne vylozene neplanovane, ale bylo to hodne velke prekvapeni vzhledem k prakticky neexistujicimu cyklu😃 A jsem strasne rada, ze mame druhy dite. Jednak je uplne stejne bozi jako starsi syn, takze mam proste doma dve totalne bozi decka, coz je lepsi nez jedno, ze jo a tak nejak si myslim, ze je to zdravy pro vsechny -- ano, pozornost se deli, o tom neni nejmensich pochyb, ale ono to neni uplne na skodu, myslim, ze 100% pozornost muze byt dvojsecna zbran a hlavne casem velmi dusiva a obtezujici🙂 A nepopiram, ze to ma i pragmaticke pozitivni dusledky, kluci uz ted, po roce, zacinaji byt partaci a ja mam vic "volna", zabavi se spolu, coz je straane fajn.
A hlavne, ve trech mesicich veku ditete fakt nema cenu nad tim spekulovat, uvidis casem🙂
Nedokazu si predstavit, ze moje dite by nemelo sourozence. Sama mam sourozence, ona ma jinou povahu nez ja. Tim jsme si blizke, rozumime si. Sice je o 7 let mladsi, starala jsem se o ni, hadaly jsme se, ale to k tomu patri. A proto dcera bude mit sourozence, ale ne s velkym vekovym odstupem.
@deene souhlas, to beru jako samozřejmě,že člověk po dalším miminku touží,chce ho sám ó sobě, kdyby to tak nebylo,tak mě nikdo k dalšímu nepřesvědčí, myslím,že většina píše ty další duvody co po tomhle primárním následuje.
@kukokuko vzdycky jsem si predstavovala, ze budu mit 2 deti (jako jsme byli my s brachou). Tak mi to prislo normalni. Bohuzel syn se mi narodil az pozdeji, takze kvuli memu veku zustane mozna sam. Kdybych mela druhe hned po nem, kvuli memu veku, tak se zblaznim - to bych fakt nechtela za zadnou cenu! Takhle se vysilovat nemusim a nechci. I za cenu, ze bude jedinacek. Tehotenstvi, porod, sestinedeli a cely rodicak jsem mela vsechno jednoduche, zadne problemy, zlate dite. Vubec jsem nemela potrebu mit druhe. Moje duvody byly tyto - je s tim dost prace. Stoji to nejakou fyzickou silu. Podruhe bych asi nekojila nebo jen kratce kvuli diteti, pokud by zalezelo jen na me, tak uz nekojim (kojila jsem rok a pul). Unava. Izolace (ale to mi nevadilo, chodila za mnou moje mamka a uzivali jsme si to ona, ja a syn jak opravdovou dovolenou, porad jsme byli na vyletech, venku). Jak se dite osamostatnuje je vsechno daleko jednodussi, uplne kazdy krok k tomu prispiva. Jak zacne lozit, chodit, byt bez plinek, vse se velmi zjednodusuje. Ted mu na podzim budou 4 roky. Poprve jsem zatouzila mit dalsi. Protoze on je cimdal roztomilejsi, ale taky mentalne vyspelejsi, je mi lito, ze je sam. A jeste si chci nekdy cuchnout k tomu miminku. Zaroven se zlepsil vztah mezi mnou a manzelem - tim jak se dite osamostatnilo, naprosto prima umera u nas. A jsem odpocinuta. Konecne by to slo. Osobne si myslim, ze jedinacky maji dnes lidi z duvodu, ze jednak selhavaji muzi jako partneri a otcove (ve velkem...), jednak mame deti pozdeji a dalsi uz se nestihne (muj pripad) a stoji to hodne prace a namahy, coz dneska je vlastne neprijatelne. Zmenila se doba a zijeme v chimere, ze vsechno je a ma byt snadne a dosazitelne. V takove narcisticke dobe. Kazde dite ochuzuje rodinny rozpocet. Vsechno spolu souvisi. Ja jsem ted spokojena, protoze jsem odpocata jako pred ditetem. Skolka je taky zazrak. No a jeste jednou bych to chtela zazit, na druhou stranu, rikam, je mi ted daleko lip nez s malym ditetem kdyz jsem byla doma...
Do teto doby jsem uz dalsi dite nechtela. Az ted, jak syn povyrostl a jak se mi vzdaluje.
Chtěla jsem další i když první bylo až ve 39 letech.Ne moji vinou.Mam další Dceru,je mi 42,nic nestíhám,nemám čas na sebe,dům či zahradu,ale neměnila bych. Chtěla jsem další hlavně kvůli starší dcerce. Neudělala bych ji to,být jedinackem.
Ahoj,ja mam jednu 2,5rocni dcerku☺ a neumím si představit abych mela ještě jedno ...chci ji dat vsechno co muzu ☺ . Hlavně jsem vždy chtěla jen jednu holčičku a tu mam ☺ . Uz mi nic nechybí ☺
@zuzazidkova Krasne napsane 🙂 a naprosto souhlasim, nemas doma nahodou moji malou 😀 taky chvilku neposedi, ale pritom je hodna. tesim se do prace, mozna druhe prijde, ale to je velke mozna a kdyby ne, nevadi, mam svou princeznu 🙂
diskuzi sem nečetla - ale já sem byla to jedno dítě (nemám sourozence) no nikdy mi to nevadilo, brala sem to jako výhodu - měla sem vše, přišlo mi to skvělí!
No a pak sem vyrostla - a až když sem porodila druhého syna mi došlo jak strašně sem byla ochuzená. Teď vím , že to nejlepší co můžeš dát svému dítěti je sourozenec - a tak čekám třetí :D
Zas na druhou stranu když se někdo z jakéhokoli důvodu rozhodně pro jedno - je dobré, že dítě to vnímá, že o nic nepřišlo. Až vyroste a porodí si svojí rodinu tak pak třeba teprve zjistí, že líp je víc (no a nebo taky ne - píšu svůj osobní pohled)
Já mám chlapečka 2,5 roku a druhé dítko si taky neumím vůbec představit. Když to vidím u kamarádek tak je musím jen obdivovat, já bych ale takový "stresy" asi nechtěla... V ideálním případě by se mi líbilo mít druhé, až syn půjde do 1. třídy 🙂 Ale kdo ví.... já sama jsem jedináček a má to své plusy i mínusy 🙂

problemove tehotenstvi, predcasny porod, moje zdrav.problemy po porodu, narocne miminko, silene koliky, pak operace syna a jako nasledek nocni mury a nespani do 4 let, pak caste nemoce ve skolce, takze problemy s praci a diky tomu i s penezma, hypoteka na krku porad.. a navic me zdravotni problemy, ktere bych nejdrive mela dolecit, coz muze byt do pul roku, ale taky klidne za 2 roky.. No a taky vek, ted mi je 36, i kdybych byla do pul roku ok, tak nez otehotnim a porodim, bude mi 38.. I kdyz bych dalsi dite chtela, rozum porad rika ne.. 🙂