Mateřská mne nebaví. Jsem odrovnaná, nevyspalá
Ahoj holky,
trochu se stydím to sem psát, ale snad se mi tím uleví.
Nebaví mne mateřská.
Nečekala bych to, protože miluju děti, chodila jsem často i na brigády k dětem.
Jenže. Můj malý je zlaté dítě, usměvavé a pohodář. Má ale problémy s kakáním, takže mu několkikrát denně musím dávat (samozřejmě po poradě z proktologické ambulance) klystýr, po kterém se také nevykaká, tak do toho ještě rourkuji. Celý den se točí vlastně kolem hovínka.
Většinou to je tak, že malý nespí ani v noci ani přes den, protože ho bolí bříško, nebo když z něj dostanu hovínka ven, je zase úplně probuzený a přetažený, že neusne taky.
Já jsem totálně odrovnaná, chronicky nevyspalá. Nemám čas na nic, pořádně se ani přes den najíst a když, odbíhám k malému (který nespí a poplakává), takl z toho jídla ani nic nemám.
Nemám čas odpovědět na maily, jít si za kamarády na ICQ, natož se s někým sejít venku.
Na kosmetice jsem byla 1x, není prostě čas na nic.
Netěší mne na mateřské valstně nic.
Závidím manželovi, že je v práci, že má čas kouknout na net, nebo si v klidu vypít kávu a jít na oběd, kde může i promluvit s kolegy. Vím, že v práci je stres - měla jsem před mateřskou i náročnou práci, i méně náročnou, pracovala jsem v malé firmě, i v mega firmě, ale já ho mám doma taky.
Když se mi nepodaří malýho vyprázdnit, nejí, blinká, furt jen peru a tak.
Za celý den si třeba ani nesednu.
Holky, napište mi, co vás na mateřšké těší, z čeho se těšíte (já vím, z pokroku děcek, to se taky těším, ale jaksi mi to enstačí, jsem v jakémsi kruhu, sama, za c. den nepromluvím s nikým, jen se vše točí kolem hovna, s prominutím).
Potěšte mne něším, prosím.
Jen mne prosím neodzujte, že si to dělám sama, že mám někam jít a tak. Na dlouho nemůžu, plně kojím a klystýr, rourku, to mohu ědlat jen já, manžel, to neumí.
Omlouvám se za chyby, píšu hrozně rychle.
Stručné shrnutí
- Kojenci s chronickou zácpou a kolikami často vyžadují pravidelný klystýr a zavádění rourky, což vede k chronickému nevyspání pečujících a sociální izolaci rodiny.
- V diskusi byly jako nejčastěji doporučovaná praktická řešení uvedeny nošení v šátku nebo ergonomickém nosítku (Manduca, Ergo, Beco, Patapum), zapojení partnera do krmení a provádění klystýru, zavedení příkrmů a podávání probiotik nebo švestkových přesnídavek.
- V diskusi se zároveň řešila potřeba psychologické či psychiatrické pomoci; část účastnic uváděla, že antidepresiva (serotoninová SSRI) mohou zlepšit stav matky a někdy jsou nasazena i v šestinedělí podle lékaře, zatímco jiné matky preferují řešení bez léků.
Nejčastější otázky
Q: Jak pomoci kojenci s opakující se zácpou a kolikami?
A: V diskusi doporučovaly matky konzultaci s proktologickou ambulancí nebo pediatrem, pravidelné podání klystýru a zavádění rourky podle doporučení lékaře, zkusit probiotické mléko nebo probiotika a nabídnout švestkové přesnídávky (např. Frutapura švestková přesnídávka) či heřmánkový odvar; některé matky zmiňovaly také Sab S. kapičky.
Q: Jaké nosítko nebo šátek vybrat pro kojence kolem 8 kg?
A: V diskuzi byly doporučeny ergonomická nosítka a šátky, konkrétně Manduca, Ergo, Beco nebo Patapum; jedna diskutující uvedla, že Manduca je přizpůsobena dětem od narození a „je do 20 kg, tuším“ (toto tvrzení v diskuzi nebylo odborně ověřeno).
Q: Jak zapojit partnera do péče, když má strach dělat klystýr nebo krmit?
A: Diskuze radila nácvik při klidných příležitostech, domluvit alespoň „jedno odpoledne v týdnu“, kdy partner převezme péči, a trénovat krmení a klystýr postupně za přítomnosti matky, případně pozvat rodinu na občasnou hlídací službu.
Q: Kdy vyhledat psychologa nebo zvážit antidepresiva?
A: V diskusi psychologická pomoc nebo psychiatrické vyšetření doporučovaly už ženy, které popisovaly hranici vyhoření či deprese; jedna zkušená matka v diskuzi uvedla, že některá serotoninová antidepresiva se podle její zkušenosti nasazují i v těhotenství a při kojení a pomohla jí (doporučení konzultovat s psychiatrem a pediatrem).
Q: Pomůže nošení dítěte při kolikách a nespavosti?
A: Více příspěvků konstatovalo, že nošení v šátku nebo ergon. nosítku uklidňuje dítě, pomáhá masírovat bříško a usnadňuje chůzi ven; zároveň se v diskuzi objevily i názory, že nošení může být fyzicky náročné a nevyhovuje každé matce.
Q: Kde hledat sociální kontakt a úlevu na mateřské?
A: Diskuze zmiňovala možnosti kurzů a studia (např. VS, vysoká škola), Zumbu, autoškolu, mateřská centra (MC), skupiny na fórech jako Koník a pravidelné procházky s kamarádkami jako konkrétní cesty k navázání kontaktu a regeneraci.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nošení dětí v šátku nebo ergonomickém nosítku (Manduca, Ergo, Beco, Patapum) pomáhá mnoha matkám uklidnit dítě a zvládnout denní činnosti.
- Zapojení partnera a rodiny do krmení a péče (naučit se klystýr, rourku, krmit lahví) výrazně uleví matce a doporučovalo se opakovaně.
- Vyčerpání, chronické nevyspání a riziko poporodní deprese jsou v této situaci běžné a je vhodné hledat odbornou pomoc (psycholog/psychiatr).
Sporné názory
- Antidepresiva: některé účastnice tvrdily, že serotoninová antidepresiva lze bezpečně užívat i v těhotenství a při kojení podle lékaře; jiné matky radily vyzkoušet zvládnutí bez léků.
- Nošení vs. fyzická zátěž: část matek považovala nošení za zásadní pomoc, jiné varovaly před bolestmi zad a kloubů při nosení těžších dětí.
- Klokanka/klokanka nosítka: některé příspěvky doporučovaly šátek nebo ergonomická nosítka a varovaly před „klokankou“, zatímco jiné matky zmiňovaly různé typy nošení jako věc osobní volby.
Otevřené otázky
- Jak dlouho mohou obtíže „dráždivého dítěte“ nebo těžké koliky/zácpy trvat u jednotlivých dětí?
- Pomohou příkrmy a změna stravy vždy zácpě u kojenců, nebo je to u některých dětí spíše zhoršení?
- Kdy je vhodné bezpečně nasadit antidepresiva u matky na mateřské, aniž by to negativně ovlivnilo kojení či dítě?
Zmíněné značky a firmy
Manduca, Ergo, Beco, Patapum, mamaja.cz, Frutapura, Sab S., Kaufland, Rossmann, Koník
Zmíněné produkty a metody
klystýr, rourka, šátek, nosítko Manduca, Ergo, Beco, Patapum, klokanka, nošení dětí, příkrmy, probiotické mléko, probiotika, Frutapura švestková přesnídávka, švestkové přesnídávky, heřmánkový odvar, Sab S. kapičky, antidepresiva (SSRI), plavání kojenců, homeopatie, psychologická/psychiatrická péče
Místa a osoby
Praha, Beroun, Slovensko
Jsem na mateřské třetí měsíc, a taky mě to nebaví. Malá je ve dne zlatá, nají se, pohrajeme si půl hodinky, pak spí tři až čtyři hodiny a pak to samé. Problém je večer - noc, kdy řve, asi prdy, nepomáhá nic. Kadí jednou za čtyři dny, možná jí bolí i ta zácpa. Občas zabere heřmánek nebo Sab S. kapičky. Když nezabere, nechám jí řvát, protože v noci nemám energii na nějaké aktivity. Nicméně ten stereotyp je na budku, jsem zvyklá žít víc intelektuálně, takže si teď vybírám další vysokou, která by mi tu nudu trochu rozčeřila. Navíc budu mít alternativu k práci, která se mi už zajídala. Musím se domluvit s hlídací babičkou, ale to bude v pohodě.
Já si pořídila druhý dítko s velkým věkovým rozdílem a to je možná podle mě i ten problém, proč mě to doma nebaví. Už jsem si zvykla na jiný život, kluk už byl velkej, takže o víkendech jsem si i lehce přispala. Navíc syna mám z prvního manželství a střídáme se s bývalým ve víkendech, takže když byl u táty, tak jsme měli víkend jen sami pro sebe a to mě teď chybí. Sice jsem ráda, že jsme si malou pořídili, obzvlášť když vidím, jak je z ní manžel hotový, ale je to najednou zase velká změna. A do toho jsem se přestěhovala z Prahy do Berouna, takže tu skoro nikoho neznám. Občas už se sice s někým dám do řeči, ale veškeré známé mám v Praze a tady ani nevím, kam s malou vyrazit na procházku. A tak jak jsem byla ráda, že jsem z Prahy vypadla, tak teď, když jsem pořád tady, tak se mi po ní zase stýská. Naštěstí aspoň jednou nebo dvakrát v týdnu chodím na Zumbu, kde se aspoň odreaguju. Ale jinak se tu nudím. A taky jsem zjistila, že moje nervy už nejsou jako před 10 lety 🙂 Malá je taky nespavec, takže ráno mezi 5 a 6 budíček a je to pěkná divoška, takže nějaký ranní posezení u kávy (jak to slyším někdy u jiných maminek) u mě teda nehrozí! Vím, že bych si to měla užívat, ale nějak mi to nejde. Zato když se mi jednou za čas podaří někam vyrazit, tak se pak na malou hrozně těším a najednou mi to doma nevadí, jenomže se mi to moc nepoštěstí.