• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Na mateřské mi kleslo sebevědomí

27. srpna 2016 
Ahojte, holky. Jsem na mateřské teprv pár dní a musím říct, že mi sebevědomí skočilo dolů jak hrom :confused: . Jste na tom taky tak? V práci jsem byla na vedoucí pozici, po odpolednách běhala po brigádách, studovala doktorát... a najednou jsem doma, sice tvořím seminárky a píšu odborné články a nějakou brigádu už jsem taky stihla... ale přijde mi, že se nějak mění mé okolí. Chovají se ke mně, jako bych s tím bříškem, co mám, měla ztratit veškeré zájmy a záliby, co jsem měla. Jako by mě teď měly zajímat akorát dětské bazárky a slevy v Tescu. I na záliby, které jsme měli s manželem společné, najednou nedochází... on se totiž místo se mnou domlouvá s rodiči, případně s kamarády... a já si připadám, že mu jde akorát o to, abych mu dokonale ustlala postel (on je totiž manžel hrozný puntičkář), abych měla papuče u postele položené kolmo k oknu, napekla mu buchty a připravila teplou večeři. Tak jsem z toho celá zdrblá. Nikdo mě neposlouchá, když říkám, že já jsem pořád Já, že me pořád baví a zajímají stejné věci jako dřív (no, věci kolem miminka samozřejně taky, těším se na něj...), že jsem pořád stejná... Očekávám moc? Nebo má okolí pravdu? Teď už nejsem já, ale uzavřená symbiotická jednotka miminko-maminka, jejíž náplní je pouze kojení a plenky? :frowning2:
26. únor 2009 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Věru...a jak dlouho jsi na mateřské????
Asi jsi měla jiné plány do budoucna ne?? nebo jste mimi plánovali??
Jinak nesmutni a užívej si tu matěřskou, vždyt co by za to jiné maminky daly!!!!
A tak puntičkááář?? No tak to by u me asi moc neuspěl....jestli ti to zezačátku nevadilo, tak nevím jestli ho ted předěláš anebo vůbec jestli chceš, ale myslím si že starat se o miminko a o domácnost je podle mě docela dobrý-to navařeno měl manžel taky...a když jsem zrovna neměla náladu tak hold veselá bída...a studená večeře, ale on to neřešil a puntičkář tedy není... :slight_smile:
26. únor 2009 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
veru: to bude spíš v hlavě než v tom okolí :wink:
hormony pracují :slight_smile:
já to naštěstí neznám

před těhu jsem taky pracovala na velmi slušně placených manažerských pozicích
a teď jen dělámnějaké drbky pro přátele (připravuju projektíky apod.)
vůbec nemámpocit, že by semnoujednal někdo jako s nickou - jen jednání obvykle končí slovy - tak a kdy to bude, případně: můžeme se na vás obracet i po porodu .... a další variace na dané téma (pokud to jsou ženské, zdrbneme ještě o mateřství a jde se domů :slight_smile:)

ale nijak se za tím neženu - není kam ... těším se na miminko a to je priorira č. 1 - za pár týdnů si budeme jen sami pro sebe ....a vím už teď že až budu potřebovat, mám se kde odreagovat

manža se naštěstí chová v pohodě -ne že by se jeho chování nezměnilo (to by mě taky docela naštval), ale pořád se se mnou radí o pracovních věcech, zajímáho můj názor ....a zároveň říká, jak je rád, že se chystám na prcka, že oceňuje, že jsempráci úplně přepustila na druhou kolej

možná mám štěstí na nastavení okolí - ale možnájsem si to porovnala v hlavě před těhu, jak to přesně chci, co čekám ...a ono to tak je
26. únor 2009 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
veruska:drž se toho co tě baví a ono je to přejde....
26. únor 2009 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
veru:drzim moc pesticky,aby se vse vratilo do starych koleji :wink:
26. únor 2009 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Veruska, já tě docela chápu. Jsem na mateřské od pátku a připadám si děsně nevyužitá. A docela se doma nudííím, byla jsem zvyklá na práci a najednou jsem doma. Manžel pracuje od rána do večera, takže jsem tady sama. Všichni mají tendenci se mnou mluvit o porodu, jakej byl, jakej bude... A takový ty rady a řeči už mi taky lezou na nervy, nejvíc mě točí, když mi někdo řekne: "tak jak to jde, mamino?"
26. únor 2009 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
A já byla doma skoro celé těhotenství, na rizikovém, ležela jsem jak placka. Práce mi chyběla jenom chvíli, pak jsem se přeorientovala na mimino, četla si na netu a taky pletla svetříky pro miminko... Nakonec to uteklo rychle. Vám chybí pár týdnů, tak si sedněte a hlaďte bříška... Kdy ještě budete mít takový klid? Po porodu jsem pak na sebe byla strašně hrdá, že jsem to zvládla, že už jsem maminka... Jediné, co mi poněkud sebevědomí sráží, jsou strie na zadku a lehce zpláclá prsa=) Jsem pyšná, jaké mám krásné miminko. Takže vydržte, ono se to spraví! (ehm, taky bych se lehce snažila naznačit puntičkářskému manželovi, že možná ne vždycky bude vše tiptop :wink: )
26. únor 2009 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
náhodou mateřská ještě bez mimi je super! já byla doma od 2měsíce a byla jsem ráda, že jsem doma a mám od klientů klid, nikdo nevys.....a já si dělám co chci. Objezdila jsem kamarádky, celý dny chodila po venku, na vycházky se psem, poklidila si. No verusko nevím jestli miminko byla správná volba, to si asi budete muset zvyknout, že budete ted doma a budete ráda, že stihnete poklidit a navařit a práce asi půjde stranou, vždy život není jen o práci ne?

Jo a manžel si asi bude muset zvyknout, nebo poklidit sám...tak bych to viděla já.
26. únor 2009 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Verusko, musim souhlasit s lacherkou...ja pracovala do cca mesice pred porodem, takze docela dlouho a vzhledem k tomu, ze jsme zrovna v te dobe rekonstruovali nove koupeny byt a stehovali, nemela jsem na takove myslenky cas, kdyz byla chvilka, tak jsem si pustila film, chvili odfoukla, ale pokud uz ted slo tve sebevedomi dolu, tak se priprav na to, ze miminko je zmena 100x vetsi a i kdyz je to krasny, minimalne prvnich 6 tydnu se placas prave jen mezi tema plinkama a kojenim. Nechci te strasit, jen takova je proste realita. Takze si ted uzivej volno, brisko, hodne odpocivej, protoze pak uz se rozhodne nudit nebudes :wink: .A manzelovi bych naznacila, ze to puntickarstvi fakt nebude momentalne na miste a postel at si stele sam, vzdyt ma taky ruky ne? :wink:
26. únor 2009 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já si mateřskou užívám plnými doušky,okolí je na mě milé a pořád dává na mě pozor, manžel se taky snaží...chodí do práce a já se starám o domácnost a vařím mu, uklízím atd. a jsem za to ráda, mám aspoň nějakou činnost a nenudím se.Jinak tky chodím pořád ven a snažím se chodit mezi lidi a dokonce jsem teď začřalo o sebe více pečovat, kosmetika, kadeřnictví...a je mi to moc příjemné a těhulkování a mateřskou si pěkně užívám...už jen prá dní a bude po pohodě.Bude tu mimi a bude to horší, člověk si bude muset vytvořit nějaký harmonogram,aby to vše fungovalo jak má....
27. únor 2009 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky!
Tak já si teď nejsem jistá,jestli mé sebevědomí mateřskou nějak utrpělo.Spíš naopak. :grinning:
Ale když si vzpomenu na první 2 měsíce,tak to jsem si připadala,jako když jsem oříznutá od světa,od známých a kamarádů.Přeci jenom to mimčo pláče,když to zrovna mamča nepotřebuje a některé okolí to moc neakceptuje.Takže nějaké vysedávání na zahrádkách u hospůdek neexistovalo.Hlídání jsme neměli(ani nemáme teď),tak se to muselo vadržet.Ale od té doby je to už pohodový. :slight_smile:
Někteří kamarádi se začai chovat,jako když neexistujeme,ale zase jsme jich plno poznali(např.býv.spolůžáky,co mají stejně staré děti jako my apd.),takže se to vyrovnalo. :slight_smile:
Já mateřskou netrpím.Užívám si jí,protože vím,že za chvlíli skončí a já se vrátím do práce.
27. únor 2009 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
kde jsi věru????
27. únor 2009 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nj, kdyz ja vim, ze to nebude stejny jako driv. Mimco jsme uz moc chteli. Ale stejne mam sto chuti rvat ze: ja jsem porad ja. I kdyz mam brisko (no, a uz ne na dlouho :slight_smile: ). Nechci, aby ve mne vsichni videli jen maminku a hospodynku :rolling_eyes: . Vzdycky jsem si zakladala na tom, ze kdyz uz nejsu hezka :confused: , tak su aspon chytra :sweat_smile: . No, a ted nic :angry: .
27. únor 2009 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale prosímtě....koukej sem navalit nějaké foto!!! Tomu se jenom říká těhudemence :grinning: a to přejde jen co se to narodí...budeš se tomu pak smát. A když přijde nějaká ta poporodní depička...taky se dá zvládnout a nejsnáze s koníkem!!
Já nejsem ani hezká a ani chytrá :grinning: :grinning: ale ted si to chci konečně užít. Jen at manžílek vydělává korunky a ty si to pěkně užívej....vždyt je to úděl maminek se starat o mimčo....když to to prostě nepůjde....jako že půjde-přinejhorším ten rok vydržíš a dáš do jeslí a hurááá do práce, ovšem pak tě chci vidět...to by byl mazec si to představ.....mimi nebude hajat tak dobře a ty budeš nevyspalá a unavená, ráno do jeslí...po práci pro něj do jeslí...a uvařit a práce kolem toho co je...jak bys to zvládala?? pokud není chůva a babča tak nevííím!!! :astonished:
27. únor 2009 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
jeden má dělat kariéru a druhý se starat o rodinu!!!! jinak to nejde a pak nemá smysl si zakládat rodinu!!!co??? :sweat_smile:
27. únor 2009 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, ja nevim, ja si docela myslela, ze jde oboje. Vetsina kamosek zvladla mimco a doktorat... taky se snazim ten doktorat dodelat... Navic splacime uver, takze kazda korunka z brigady se hodi :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Toz uvidim, jak to pujde s mimcem. Na materskou bych chtela na dva roky a pak nejlip druhe mimco. Ale to uz bych chtela ten doktorat mit :sweat_smile:
27. únor 2009 v 17:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
určitě to zvládneš.....ti budu držet palce!!! Možná jste měli ještě počkat vid. Tak uvidíš :wink:
27. únor 2009 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nj, kdyz zdrave je mit deti do 25 let a mne uz je 28. Navic nase otehotneni byl opravdu zazrak (posledni ovulaci jsem mela pul roku pred otehotnenim a pak porad nic), prisel chvili pote, co me povysili v praci, dostala jsem se na doktorat a prijali mi par projektu na ministerstvu... navic i ted porad delam neco do prace nebo do skoly... tak mi ta adaptace asi trva trosku dele :rolling_eyes: . Holt, musim si nejak preprogramovat mozek na novou roli... a nebo to jen moc resim :stuck_out_tongue_closed_eyes:
27. únor 2009 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to je krásná práce, jak daleko jsi se dostala.... :dizzy_face: :dizzy_face: ale role maminky ti půjde... a do práce se dostaneš hold déle!!! Anebo doma můžeš pokračovat v práci, pokud ti to čas dovolí.

neboj se o zdraví mimíska....mě je 33let a zatím je vše v pořádku. A kamarádka ted otěhotněla a má podobný problém...začala dělat kariéru(ne takovou jako ty) rok do maturity a pak chtěla asi pořádně podnikat, měla velké ambice, děti odrostlý a nového partnera...a bum je těhotná a bude ji ted 40let...tak mi tu plakala, nevěděla co dělat-mimi neplánovala, ale zas by ji to bylo líto-ke všemu když jsem já a pak mě prý viděla s mímem by ji to mrzelo....tak si to nechala a ted musí tu školu aspon dodělat. Panebože, ještě že já nemám takové problémy...jsem spíš typ rodinný a manžel dělá kariéru-toho zase moc nevidím jezdí pryč i na 14dní a když je tydy v práci tak jezdí až večer...tak si vyber!!! Ještě že mám dceru-s holkama se lépe drbe :grinning:
27. únor 2009 v 19:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
a s tou ovulkou....to asi proto, že už jsi měla to nejhorší...nervíky atd za sebou a už jsi se jen těšila na práci...tak to bývá-žádný stres. :wink:
27. únor 2009 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
...a taky neříkám že jsou začátky lehký...ale všechno jde, oni ti prckové za to nemohou.
Ale popravdě...já si to poprvé vůbec nepřipouštěla a mamka vždycky říkala-počkej uvidíš to není sranda a já hahaha...já si taky myslela že to bude jen spát a jíst a občas to přebalím...joooo prd!!!Jenže to mi bylo 24let a já fakt nebyla připravená...měla jsem deprese a brečela-no vážně...abych tady jen nechválila!!!

ted mi je 33 a jsem fakt na to připravená...strašně se těším-úplně jinak to prožívám a hlavně se těším asi proto, že to bude poslední mimi, tak si ho pořádně rozmazánkuju :grinning: :grinning:
27. únor 2009 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To ja si vzdycky myslela, ze v manzelstvi maji byt role vyrovnany, do role zivitele manzela nenutim, spis jsem rada, kdyz obcas navari, uklidi,obcas aj vyzehli... no, a ja klidne stravim sobotu na brigade. No, naivni predstavy o tom, jak mimco uspim a budu sprtat a pracovat na projektech me jeste neopustily...ona me asi pouci az realita :sweat_smile:
28. únor 2009 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj verus, naprosto te chapu, i tvoje pocity, ja mam termin za tyden, mimi prislo "planovane", nicmene dost neplanovane prisel i papir o podpore grantoveho projektu na 3 roky :grinning: a tak i ja mam mozna naivni predstavy, ze to s manzelem nejak zvladnem, do toho dodelat doktorat a nic si nedelat z reci typu "ty se chces hned vratit do prace? a jak to prosim te myslis, ze zvladnes?", jak to bude s kojenim, vzdyt nemas hlidani, ses "krkavci matka"...atd. uz ani nevysvetluju, jen proste: mlicko, kdyz je da se odstrikat, manzel muze hlidat navecir, zatim co mamina sedi hodku dve u pocitace, trosku se desim, ze nas v pristich par letech asi neceka moc dovolenych spolecnych apod. protoze ty ja asi budu travit pri pokusech v laboratori, zatimco manza bude hlidat :slight_smile: ...proste nejak to skloubit musi jit, ne vsude na svete jsou zeny 4 roky sami na materske a pokud se rodice maji radi a umi si ty role rozdelit, tak to musi fungovat...no, hlavne at je mimi zdrave a pak se to da zvladnout,takze drz se a ono se to vytribi
1. bře 2009 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my se rádi máme, ale role si bohužel rozdělit nemůžeme. Ale radek si to zas užije o víkendu a tyky uvaří a já odpočívám...tak jsem spokojená. Ona ho ta práce baví....mě baví si s ním o tom povídat co nového atd.....tak asi tak u nás.

Holky vy to zvládnete-třeba to půjde i s tou prací...uvidíte jak se budete cítit!!! Každý je jiný. :wink:
2. bře 2009 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo, ja taky doufam, ze manzel bude hlidat, kdyz se budu sprtat na zkousky a bude obcas drndat kocarek kolem univerzity. Myslim si, ze bude-li miminko hodnasek, dve hodinky denne bych u pocitace nejak stravit mohla...nu, uvidim. Kdyz ja taky od 14 let ziju vice mene samostatne a snad uz ani nedokazu byt na druhem 100 % zavisla... vzdycky jsem byla zvykla postarat se o sebe, pripadne jeste o nekoho druheho, ale predstava, ze se staram jen o miminko, mi nejak nejde do hlavy. Pritom se na nej moc tesime, je to nas maly zazrak... ale ja jsem prece porad ja... aspon myslim
3. bře 2009 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
verus, jasne, ze jsi, ty pocity mi neprijsou nenormalni, ne kazda mamina se dokaze celou materskou bavit jen o kojeni, prdikach a drndani kocarku :wink: hlavne aby mimisove byli zdravi a pak to pujde :wink:
4. bře 2009 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, my mame s manzelem oba atopicky ekzem, tak trochu cekam nevrle, skrabajici se miminko... ale i s tim se da zit :wink:
4. bře 2009 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
:frowning2: ja ho mela taky od malicka, nastesti v dospelosti se to zlepsilo, zas ale pribylo alergicke astma, tak at mate zdrave mimi, nekdy to preskoci generaci :slight_smile: nebo dve :wink:
4. bře 2009 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kez by. Ale moc tomu neverim. Oba mame ekzem, alergii, astma :angry: . Hlavne me vytaci tchyne, kdyz rika, ze nechape, z ceho manzel ten ekzem muze mit, kdyz sice bydleli ve meste, ale kazdou volnou chvilku s nim chodila do prirody... Ale ze kourila jak fabrika , to uz pomlci :rolling_eyes: . Nu, uvidime, jak na tom bude nas mimisek. Ja mam aspon dobrou kozni doktorku, detskou, nechala si mne jako extra-pacienta, tak tam budu pripadne chodit i s brouckem.
4. bře 2009 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoji,hlavně zůstaň sama sebou,já to tak taky měla,byla jsem neustále v procesu...makala v práci doma starost o tři psy...manžel pracuje v Německu a tak jsem hodně sama a mám teď tři týdny do porodu a nepracuju poslední dva týdny...pracuji v otcově firmě takže je pořád co dělat a je dobře,že mě otec jako těhotnou nebral až doteď...a řeknu ti,že jsem se jak jsem otěhotněla nejvíc bála toho,že se mnou všichni začnou řešit,jen blinkání plínky a prdíky a podobné věci...všem jsem od začátku dávala najevo,že se nic nemění ani já rozhodně ne...na děti mám stále realistický pohled a nehodlám se měnit jen proto,že přivedu na svět dítě...budu se snažit být dobrá mám,ale nestane se to pro mě středobodem světa...všeho s mírou jak se říká...takže pokud ti můžu poradit...dělej všechno jako dřív i s mimim uvnitř v bříšku...protože on to všechno vnímá a ví kdy jsi spokojená a kdy ne...upozorni okolí,že nejsi nemocná,ale jen těhotná...a to není žádné mínus...tak držím pěsti a manžela ti teda nezádivím takového puntičkáře mít doma...no nevím jak to bude zvládat až přijde do domáctnosti mimi...to budeš mít ještě hodně těžké:slight_smile:)
4. bře 2009 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, obnovuju téma. Už nevím, co s tím, ale poslední dobou se cítím hrozně méněcenná. Nikdy jsem nebyla buhví jak seběvědomá, ale teď je to děs. Nelíbím se sama sobě (rozestup břišních svalů po porodu, takže stále vypadám jako těhotná), navíc jsem nemocná a podepisuje se to na mě všemi možnými boláky na těle, po psychické stránce jsem schopná se rozbrečet kvůli jakékoliv pitomosti - všechno mě hned dojme a chce se mi brečet. Přidám si méněcenná i před manželem, protože jsme prožili dvě těžký období - poporodní depresi a moji nemoc - kdy mě skvěle podržel, ale na druhou stranu si říkám, že je mu jako něco dlužím, že on je hrdina a já jsem chudinka, co byla na palici. Navíc mi třeba onehdy řekl, kdy jsem se naposledy koupala - byla jsem trochu zapocená, když přišel z práce, protože lítám v tom vedru kolem dítěte a holt jak jsem nemocná, tak se víc potím. Dost mě to urazilo. Přijdu si nepřitažlivá a na nic. No prostě hrůza :frowning2: Nějaké tipy, jak tomu sebevědomí trochu pomoci?
27. srp 2016 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek