• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Na mateřské se asi už zblázním. Máte to podobně?

14. července 2014 
autor
dukie, právě, já měla vždycky z té procházky se sousedkou nervy, a když se mi kluk budil každou chvíli, a doma byl vyčerpaný (přitom mi spal v té době pouze venku, doma třeba jen odpadnul na 15 min), bylo to o ničem. Já si to neužila a malý byl akorát nešťastný.
Proto jsem to pak vzdala a ani už nikomu o venek neříkala.

Jsem si pak říkala, jestli není lepší tu mateřskou trochu flákat, třeba prostě aspoň vypnout na tom písku a bavit se tam s maminama. Ale zase jsem měla pocit, že malý je šťastnějsí, když tam jsem, vše mi podával a ukazoval. Druhý děti ho ještě moc nezajímaly.

Ta návštěva by mohla být lepší. Odpo je kluk vzhůru cca 3 hodiny, než jdeme ven. V té době obědváme a svačíme, ale mezitím je dost času.

dukie, a teď, když je Toníček starší, je to lepší? Už tak nelpí na pevném režimu? Jak ti přes den spí?

Holky, a teď když furt straší s prasečí chřipkou, chodíte někam s dětmi?
15. lis 2009 ve 14:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
egrzuz: :grinning: Ono to tu ale není o tom, že bychom se nudily. :wink: Je to spíš o tom, že díky nestandardním požadavkům našich dětiček se nám obtížně zapojuje do aktivního života maminky na mateřské... ovšem věřím, že se dvočaty to asi není o moc snažší... :sunglasses:

eliotka: Už je to opravdu o moc lepší. Pořád se snažím tak nějak dodržovat trošku režim... jakože ráno vstává s tatínkem, jde s ním na záchod, do koupelny, do kuchyně... :grinning: A až se manžel chystá odejít do práce, tak mě společně vzbudí a já si malýho přeberu a jdeme spolu snídat... a pak někam vyrazíme (já při mateřské dělám účetnictví, takže třeba oběhnout úřady nebo jen tak na procházku, na nákup...), na oběd se vrátíme, pak si hodinku schrupne (což odpovídá na Tvůj další dotaz - spí cca od 14 do 15 hodin, jak kdy)... a pak jdeme třeba ještě jednou ven nebo si hrajeme doma (teď už bývá venku brzo tma, takže spíš doma...)... pak si hraje s taťkem, až přijde z práce... pak koupando, papando a pak s náma chvilku kouká na televizku a pak spinkando. :slight_smile: Prostě se snažím tak nějak dodržovat pevný průběh dne. No ale když jedem k našim, tak vyrazíme dopoledne a vrátíme se až večer... ale to se taky snažím, aby si u babičky a dědečka po obídku zdřímnul a pak zase s nima dovádí... takže v podstatě je to dost podobné tomu běžnému dni.

Žádné vylomeniny (plavání kojenců, cvičení, herny atp.) nepodnikáme. Maximálně se třeba čas od času odpoledne vydáme na společnou procházku s paní, co má stejně starou holčičku. A to Toníček zvládá dobře. :slight_smile:
Dřív bylo i tohle problém, teď už ne. Ale ono to má každé dítko trošku jinak, tak třeba to chce u Vás víc času... vydrž. :wink:

Jo a ještě mě napadlo... s tím kakáním u malýho... už se přišlo na to, čím je to způsobeno? Víš co... jestli ne, tak mi přišla na mysl věc, kterou asi žádná máma neslyší ráda, ale nedá mi to... snad se na mě za to zlobit nebudeš... a kdyby na tom něco bylo a pomohlo to, byla by škoda to nenapsat... není třeba možný, že jak jsi z toho po tý dlouhý době celá zničená a tak... že třeba to vnímá a je to spíš psychický? Jakože má nějaký blok s tím kakáním, protože ví, že je kolem toho každej večer takovej kolotoč... že mu to pak prostě vůbec nejde. Rozumíš, co myslím? Jestli by třeba nestálo za to, aby se s ním naučil opravdu manipulovat v tomhle ohledu taťka... a nezkusil to s ním pár dní on sám (třeba za pomoci tchýně, že by přišla za Váma domů rovnou z práce), jestli si na to netroufá sám (vím, jak na tom chlapi jsou, manžel taky odmítal používat rourku nebo dávat malýmu čípky...)... ale prostě jestli by to nestálo za zkoušku... nevím, jen mě to napadlo, nevnucuju Ti to... u nás se totiž docela často potvrzuje, že když jsem nervózní já, tak je malej protivnější a protivnější... a stačí, aby se mu místo mě věnoval třeba 30 minut manžel... a prcek se směje a dovádí a je úžasnej. A já se mezitím taky nějak uklidním a je zase všechno O.K.
15. lis 2009 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
dukie, ty jsi zlatá.

S tím ps. blokem jsi to totiž asi trefila.
Malý měl mnoho vyšetření, pobytů v nemocnici a hrůza děs. Nenašli nic. Naštěstí. Verdikt je, že je nezralý, jeho zažívání (po každém jídle musí mnohokrát krknout a ještě ted v roce občas ublinkává) i střeva.
A také to, že on neumí (nechce, kdo ví...) tlačit.
Když se mu chce kakat, přijde na něj to nucení, co všichni známe, udělá opak, netlačí, ale zadrží to. TO vyzkoumali v nemocnici.

Ale, musím se pochlubit... Teď o vík. jsme nedali klystýr ani rourkování nebylo. Jen ve stejnou dobu jsme malýho dali s manželem na nočník a manžel mu ukazoval, jak se tlačí.
Když mu to ukazuji já, že jako tak zkřivím obličej a odfukuju, no jako když tlačíme... tak to urputně kroutí hlavou a říká nenene. Ze mně už má asi strach. Ale jak mu to ukazoval manžel, včera i dneska se normálně do nočníku vykakal!

U nás je to zázrak, protože bez pomoci nekáká cca od 3., 4. měs.

Takže byla platonická oslava a doufám, že to i dál takhle půjde. Bylo na něm vidět, jak se snaží, jak neví, jak přesně tlačit. :slight_smile:

egrzuz: asi jsi nečetla diskusi. Ono je to spíš naopak, než že bychom se nudily. :wink:
15. lis 2009 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Mně by se moc ulevilo, protože kdyby kakal sám, odpadlo by večerní točení kolem hovínka (zabere celý večer) a taky by mi líp spal, protože by ho nebolelo bříško. A vůbec by se nám oboum moc ulevilo.

On už je veliký a dukie má parvdu, že jistě vnímá, jak to jeho kakání, vlastně intimní věc, prožíváme. :frowning2:

Doufám atky, že nebude mít následky do budoucna, že zapomene, co bylo s kakáním. :confused:
15. lis 2009 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: No tak to je úžasnýýýý!!! Moc malýmu gratuluju, je velikej šikula! :grinning: Držím pěsti, aby se mu to takhle hezky dařilo i dál. :slight_smile: A třeba fakt ten taťka zapůsobil. Tatínkové dokáží být totiž úžasní! :grinning: Kam my mámy se hrabem... :grinning: :grinning: :grinning:

A abys měla dobrý pocit, že jste v něčem napřed (neříkej, že dobrý pocit nepřijde, páč vím, že to vždycky každou mámu potěší :grinning: ), tak my s nočníkem slavíme totální neúspěch :grinning: . Už jsme jich zkoušeli několik... ale ani na jednom se malýmu nelíbilo, nevydrží tam sedět ani 5 sekund... jakmile ho tam posadíme, tak začne kňourat na protest a všemožně se snaží vstát a utýct. :grinning: Takže to vidím tak, že u nás nočník přeskočíme a naučí se chodit až později rovnou na záchod. :sunglasses:
15. lis 2009 v 17:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: Neboj holka, seš ženská a my přece zvládnem všechno. My měli s malou dooost velké problémy a přiznám se, že do prvního roku jsem byla přesvědčená, že další dítě ne ee a že asi umřu. A to jsem celou dobu i pracovala a hlídal manžel nebo babičky, takže všechno nešlo jen na mě. A dělám doteď - a je to rozhodně ten nejlepší lék, jak se na mateřské nezbláznit. Být jen doma musí být šílený a nedovedu a ani si to nechci představovat. Takhle mi to 100% vyhovuje. Navíc teď si to fakt už užívám, páč Anny je už "samostaná funkční jednotka "- dokáže říct, co chce, kde ji bolí atd. Navíc je hrozně šikovná, uklidí si po sobě, když si otevře musli tyčinku, odnese obal do koše a prostě funguje jako další člen domácnosti a to je super. A abysme doma jen neblbly, chodíme cvičit, plavat a mezi kamarádky :slight_smile: Mateřská je fajn, aspoň mi stát dává nějaký peníze, který mu beztak v březnu dám zpátky na daních :slight_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes: A do práce chodím jen na ranní nebo večerní vysílání a něco málo mezitím, takže si to fakt užívám. A je to pro mě velká dovolená, páč před dítětem jsem dřela jako otrok. Ale pořád si dobře pamatuju ty problémy do jednoho roku a dalšího dítěte se trochu bojím (i když se vlastně těším...). Teď jsem mluvila s kamarádkou, co včera porodila - a holčička jí tam děsně plakala - měla jsem fakt husí kůži, ten první rok je holt náročnej...
15. lis 2009 v 18:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
dukie: však zpočátku nám z nočníku taky utíkal, tedy odlézal :slight_smile: Pak zjistil, že může na nočníku jezdit a to ho dost baví. Jinak jsem ho zpočátku hodně zabavovala, aby tam vydržel. Ale první dvy týdny brečel a kroutil hlavou, že nočník nenene.

monika: jééé, ty jsi mne moc potěšila :slight_smile: Hned je naděje, že bude líp, a že fakt nezešílím. :wink:
15. lis 2009 ve 20:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka, je mi lito, jaky mate trapeni a verim, ze to musi silene ubijet vas oba, resp. vsechny tri :frowning2: , ale co se tyka denniho programu, tak si myslim, ze to trosku "dramatizujes", nemyslim to zle :wink: . Urcite neni v Praze problem sehnat pro deti plavani, cviceni, hudebku, a urcite se casove trefite do intervalu, kdy malej nespi.........treba plavani nam dokonce nabizej, jakej chceme cas, cviceni byva taky v ruzny casy. A na plavani ci cviceni potkas spoustu maminek a beru to podle sebe, urcite clovek vzdycky narazi na nekoho, kdo je mu sympatickej a kdyz se tam budete potkavat, za chvili z vas muzou byt kamaradky a muzete se schazet. Jinak mne neprijde nic spatnyho na tom, kdyz si deti na hristi hrajou samy a maminky u nich vylozene nesedej, to snad neni nic spatnyho, ze si chtej popovidat s jinyma maminkama a pokud jejich deti si hezky hrajou a nikomu neublizujou, tak o co jde, ze bych tim "flakala materskou" si fakt nemyslim :grinning: :wink:
No, takze "nesed panenko v koute, nenajdou te" :slight_smile:
15. lis 2009 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to byla legrace :slight_smile: :confused:
Mám toho taky plný kecky, navíc hlídání nějak nehrozí, takže mám děti na krku celý den a večer padám :confused:
15. lis 2009 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
já teda nevím, ale kdybych si prošla tím, čím eliotka, tak bych asi taky "dramatizovala". Jasně, že jsou na tom některé maminky hůř. To je bez debaty. Ale každý bere ten svůj problém jako středobod světa. Já sem zase "profesionálně postižená" a na malý hned vidím různý choroby :unamused: . Kdybych měla takový psychický strašák za zády, tak bych se asi chovala jako eliotka.
Každopádně gratuluji k "samovolnému" bobíku!!!
To by člověk ani neřekl, kolik radosti udělá bobek, co?! :grinning: :grinning: :grinning:
15. lis 2009 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
misak, přesně tak :wink: Jsem si taky říkala, jestli to sem psát, ale to víte, když vám dítě celý život nekandí samo a strávíte půlku jeho života po nemocnicích, to se těžko vysvětluje, jaká je pak z toho radost. :wink:

lucka: máš pravdu, že bych asi měla být víc "akční". Ale to je tak, plavání nelze-máme ekzem, a jak jsem říkala, zkoušeli jsme yamahu, byla v době spánku a nešlo to, herničky to samé - zatím, ty co jsem našla.
Ale nevzdávám to. :slight_smile: :wink: Ale určitě ne za cenu, že to malého rozhodí (jako každá změna režimu) na další dva dny.
To je těžké vysvětlit, kdo nezažil, zdá se mu to podivné.
15. lis 2009 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je něco jiného, když máte děcko, které potřebuje speciální péči a má v něčem problém, jako je to u Eliotky. My máme něco podbného a vím, že to málokdo pochopí, že se každý divý, co jako dělám. Natož aby bral nějaké ohledy. Třeba moje máma, ta se diví moc, na co si jako furt stěžuju...
Těžko se popisuje, jak náročné je fyzicky a hlavně psychyicky vše pak zvládnout...
15. lis 2009 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka a jak moc mate exzem? Malej ma taky (trosicku) a chodime plavat. Ono se mu to lepsi "samo od sebe", tak snad z toho vyroste. No ale samozrejme mas pravdu,hledej dal, uricte neco zkuste, ale ne za cenu toho, aby to malyho rozhodilo, to souhlasim :slight_smile:. A drzim palecky, at jde malymu kakani uz samo, jen to sem pis, chapu, ze musis mit strasnou radost :slight_smile: !!!! A fakt si to clovek ani nedovede predstavit, cim jste si prochazeli ci jeste prochazite :pensive: . Ale proste si myslim, i jak pises, ze bys mela byt vic akcni:slight_smile:, prave kdyz budete nekam vyrazet, tak ver tomu, ze te to strasne psychicky nakopne a to samozrejme deticky vsechno citi :slight_smile: a budes tak nejak vsechno zkratka zvladat lip, doufam :wink:
mikulka, ja vim a rozhodne vase trapeni nezlehcuju, jen se snazim eliotku "nakopnout" :wink: .
15. lis 2009 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holčeny, já myslím, že máte pravdu, je potřeba být trošku akční, ačkoliv se to fakt v případě dětí, které se nechají snadno rozhodit, dobře říká a hůř dělá... a je to takový zašmodrchaný kolotoč, protože maminka je totálně vyřízená a nějak nemá sílu být akční... a tím se to celé motá stále dokola. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Fakt vím, o čem mluvím. A myslím, že eliotka hlavně potřebovala někoho, s kým si popovídá... prostě si vypovídat, ulevit si. :slight_smile: Už to samo o sobě dokáže dělat zázraky. A od toho tu jsme, ne? :dizzy_face:
16. lis 2009 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby ja som tiez sama, v cudzom meste bez babiciek..ale netreba sa bat, treba ist von, je tolko moznosti co sa da cez den s babatkom robit, ci ist nakupovat, ci do baby group ci dokonca plavat....ci len na prechadzku! a urcite takto stretnete nejaku mamicku-kamosku..hoci ja este len cakam :grinning:

ale ano ak je to dieta s problemami no neni to lahke, sama si to neviem predstavit bez rodiny ci inej pomoci.....asi by som sa prestahovala blizsie k rodine a priatelom aby mohli pomahat :dizzy_face:
16. lis 2009 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
me strasne unavuje kdyz partner mi borti co tady s ebuduje nejak bez nej kdyz je v praci priklad..musime byt doma nebo nekde v poledne na prikrm ..on"proc jako zrovna v poledne?rikam protoze to tak sakra je nemuzu ji to davat kdy chci jen kvuli jeho pohodlnosti nasleduje hadka ze jsem precitlivela a ze decku je to jedno ..vysvetlit?nema cenu..nakojim odjedu do obchodu chci po nem at ju da jeste pred vecerem na chvilku dachnout do postylky prijedu za hodinu mala nespi lezi mrzka na podlozce manzel u pc prej nekdo tukal ona nechtela spat pritom si mne oci fnuka a nakonec neusne ani v tech 8pac je pretazena takze opet hadka on mi rekne,ze o co jde at ju dam teda spat vysvetlit ,ze jakmile decko pretahne nejde on to urco vi jen to neprizna a navic je pohodlnej..postara s eo ni veme ju ven bere ju rano,ale proste kvuli sve lenosti zrejme se mi snazi neustale nabouravat system co doma mame ..a jeste me za to nadava ze to moc resim. ha ha ja kdyz nekam jedu tak musim byt v pohode porad rika at si nekam zajdu,ale ja jsem nervni z toho ,ze mala jen lezi na zemi on si s ni nepohraje pac ma pc v hlave..druha sedi pred tv a do toho jeste nespi jak mam bejt v psychicke pohod enevim jinak je zlatej uvari uklidi postara se ,ale v tomto me desne sere a ja se potrebuju uvolnit a verit mu ,ze to udela jak ma bejt ,ale on mi rekne,ze jak to neudela jak ja chcu tak je peklo ,ale to neni pravda,ze ja to tak chci a nijak jinak jen to tak ty deti proste maji a on to jaksi nebere :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
16. lis 2009 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
aponchie :frowning2: a on nevie aky mate rezim denny? cez vikendy to hadam vidi....je to smutne ked taketo veci citam :frowning2: mozno by si mu mala kupit knizku o detoch :grinning: moj muz od zaciatku vsetko so mnou cital a zaujimal sa a aj preto by teraz urcite nepovedal ze decku je jedno kedy mu das obed! :confused:
16. lis 2009 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
aponchie: Já to mám doma taky. Ne teda v takové míře, ale manžel to taky těžko chápe, že dítě musí mít nějaký režim. Resp. dokud byl Toníček malej, tak to chápal. Co mu byl rok, tak má pocit, že už je to velikej kluk a že moc nadělám (což má asi od své maminky, která by od roku dítě např. úplně v pohodě cpala čokoládou...)... Jako ano, byl mu rok, ale to neznamená, že tím padne všechno, co jsem se až dosud snažila budovat a dodržovat...

Takže Tě chápu. A bohužel, zdá se mi, že je to u chlapů normální. Víš jak... kdyby měli to dítě na starost 24 hodin denně oni, tak by taky takhle "přeháněli"... protože by věděli, jaký to je, když jsou vyřízení a dítě přetažený... takže nespí... a když jsou sami utahaní, těžko se to snáší, člověk je na nervy, protože si už taky konečně chce odpočinout... tohle prostě nepochopíš, pokud nezažiješ. No a většina chlapů nezažije, no. :grinning:

Posledně, když jsme se kvůli čemusi takhle dohadovali a on chtěl dávat malýmu hranolky, páč už je to velkej kluk, že, tak co by nemohl... :stuck_out_tongue_closed_eyes: , tak jsem na něj nakonec musela zařvat, jestli má jako pocit, že až doteď jsem se o malýho starala špatně. :angry:
16. lis 2009 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
on mi rika at du do prace a on bude doma :pensive:
16. lis 2009 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby sak im dajtte deti na starost 24h denne....moj muz "sefuje" cez vikendy a ja cez tyzden :grinning:
16. lis 2009 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Egrzuz-právě jsi mi vzala slova z pusy, :grinning: :grinning: taky mám dvojčátka a i když jsou vymodlená,tak někdy mám pocit,že už to taky neustojím.Přes den jsem ráda,že mě holky naspí aspoň hodinu,jinak je pořád v akci,teď už se zvedáme,takže o to je to horší¨.Jsem doma sama od rána do večera,manžel chodí domů hodinu před koupáním a já musím stíhat všechno.....,je to ale prostě náš úděl :wink:
16. lis 2009 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Egrzuz-právě jsi mi vzala slova z pusy, :grinning: :grinning: taky mám dvojčátka a i když jsou vymodlená,tak někdy mám pocit,že už to taky neustojím.Přes den jsem ráda,že mě holka naspí aspoň hodinu,jinak je pořád v akci,teď už se zvedáme,takže o to je to horší¨.Jsem doma sama od rána do večera,manžel chodí domů hodinu před koupáním a já musím stíhat všechno.....,je to ale prostě náš úděl :wink:
16. lis 2009 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
rimmel me by svihlo pac on by neudelal doma lautr nic pac by preci nestihal takze by me ten bordel desne stval tady :grinning: navic by decka jen nekde lezeli a divali se na tv nebo sedeli na kline a hrali s tatkou hry to ani nahodou
16. lis 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
docela se bavím a taky si přihodím- ikdyž vím, že debata o tchýních je vedená jinde, ale sem to teď momentálně sedne jako zadek na hrnec :grinning: . Taky sem cíťa a moc to řeším- manžel dostal ve třech měsících rajskou s knedlíkem a jak mu chutnala! No a to je argument, proti kterýmu nejde nic říct :angry: .To, že můj drahý byl v jedenácti letech v nemocnici pro ledvinové kameny a návaznou ledvinovou koliku už nevidí jako spojitost s její "racionální" stravou v dětství.. Naštěstí je manžel trochu medicíny znalý :slight_smile: a tak s tímhle boj teda nemáme. Jediné co mu také chvíli trvalo, bylo právě pochopení rytmu. A tak sem měla také vnitřní hysteráky, že od rodičů chce odjet po odpoledním spánku malé( od jedněch to je sto a od druhých stotřicet km- zaplaťpánBůh :grinning: ), auto nenaložené apod. Naštěstí už i on se řídí pravidlem- Bětuška se nepodřizuje nám, ale my jí. Uf, ale dalo to práci :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. lis 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to nevies pokym neskusis..daj mu sancu a on si po par dnoch uvedomi ze to neni len tak!
16. lis 2009 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to vubec manzel je studovany na jidlo to by si nikdy nedovolil detem davat nejake prasarny navic je kuchar takze to jsme v klidu jen me stve ta jeho lenost a ve jmenu ji osocuje potazmo me a nebavi me zduvodnovat veci co jsou dane
16. lis 2009 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já mám manžela super, ale samozřejmě nějaký režim taky úplně nedodržuje, natož aby se podíval na hodinky a ěek teřba v určitou hodinu dělat to či ono. TO je asi normální. Jinak v jídle je opatrnější, než já. Ten by malýmu hned tak něco nedal. :confused:

aponchie, to je dobrý mít manžela kuchaře, ne? Vaří i pro malou a bude i pro druhou?

Já měla dneska skvělý den. Přijel mi kamarád, tak to bylo krásné dopoledne a odpo přišel zase kamarád manželovi (manžel byl doma), který je moc milý. A malý byl bezva celou dobu, obě ty návštěvy. Lidi mu vůbec nevadí, nestydí se. To jsem si všimla i na té yamaze, jak jsme tam byli na zkušební hodině. Tak ještě vychytat ty časy, aby se mu vůbec nerozhodil režim a je to. :wink:

Jak se těšíte na zítřek, co plánujete?
16. lis 2009 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliotka: Gratuluju k příjemnému dni! Je fajn, že to malýmu nevadilo a že to vše hezky zvládnul. Jen tak dál. :dizzy_face:

Zítra manžel bude pracovat, takže to vidím tak, že dopoledne zajdu s Toníčkem procházkou k babi (ke tchýni), dovezem jí vajíčka od našich, pokecáme... a po poledni tam za náma přijde manžel a pak půjdem asi všichni společně zase procházkou domů. :slight_smile: Žádný velký zázraky nechystáme. :slight_smile:
16. lis 2009 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
My taky ne, spíš si budeme užívat, že jsme všichni spolu. :wink:
M8 teda přijít manželova ségra s dítětem, ale ještě to není jisté.
16. lis 2009 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj...

myslím, že taky záleží na tom, že u prvního dítěte nejsme zvyklé na ten šok: vše věnovat dítěti, nemít ani chvilku pro sebe, nemít časna koníčky, četbu, televizi, kamarády... Teda aspoŇ ne ten první rok, ale spš bych řekla i dva, tři.. :confused:

A taky moc záleží n atom, kolik nám je. Fakt.

Holku jsem měla v 26 - byla hyperaktivní, nespala, naspala ani né půlku, co jiný děti, byla moc moc náročná. Ale zvládala jsem to nějak. Unavená jsem byla, hlavně první 4 měsíce a pak první dva roky, ale jako dalo se.

Kluka jsem měla skoro v 35 - hodné dítě, klidné, vyrovnané, sluníčko. A já padala a ještě někdy padám na hubu. Jsem mnohem vyčerpanější. Taky mě už každkou chvíli něco bolí - stáří. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Ten věk je prostě znát. Naše mámy stíhaly víc, a bez pomůcek, mikrovlnek a plín, ale rodily dříve!! A o tom to bylo taky. Nehledě na to, že dřívější doba byla zpomalená.
26. lis 2009 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek