Jak rozpoznat a pomoci blízkému s poruchou příjmu potravy?
Ahoj holky, moc prosim o vase autenticke zkusenosti at osobni nebo od nekoho blizkeho. Jak jste rozklicovali, ze ma vas blizky clovek poruchy prijmu potravy? Jake jste mely, vy, kterych se ta porucha primo tykala, triky, jak oblafnout sve okoli? A hlavni otazka: jak muzu jako blizka (ale ne uplne nejblizssi) osoba pomoct?
Vec se ma tak, ze ta blizka osoba, ma zcela zjevnou poruchu. A ja ji nechci nejak kazat a nejak ji nalepkovat diagnozou. Je to proste v jeji hlave a vim, ze to vi. Ale mam ji rada... a chci ji poskytnout naruc a pochopeni...
Můžeš ji přesvědčit, aby vyhledala lékařskou pomoc. Triky jak oblafnout, že jídlo snědla jsou neskutečné, poschovávají ho úplně všude a pokud ji začneš hlídat, nakonec jídlo spolkne. Pak na wc vyklopí. Ono se někdy nedaří ani s lékařem, protože jak přijdou domů, vše se vrátí do zajetých kolejí a opět nejí. Je to běh na dlouhou trať. Doma se to zvládnout nedá.
Ono taky záleží, v jaké fázi člověk je. Pokud je rozjetý do způsobu "chci být hubená a ještě hubenější, přiberu i po slekničce vody" tak fakt doktora, tak to chce i otupit ten strez z jídla práškama a tak.
Nicméně mám v okolí několik lidí, kteří mají vlastně "mírnou poruchu příjmi potravy" - obě holky (kde jsem to zkoumala víc) na základě v dětství ignorované/neznámé potravinové alergie. Obě mají vztah k jídlu "a proč bych si to měl dělat, když mi po tom jen bude blbě", absolutní nezájem a nechuť jíst. V týhle fázi pomáhá prostě být s nimi a chodit s nimi na slušné jídlo (ať už tak, že jdete do reataurace, nebo uvaříte) - ale prostě sdílet to jídlo (dát si fakt bacha, abyste se vyhnuli tomu, z čeho je jim blbě... což ej třeba u histaminové itolerance docela mor...) a v klidu se s nimi najíst vyloženě v postoji "já jím ráda a chci s tebou sdílet to, co já mám ráda". Oni vědí, že jíst musí, ale prostě je to asi jako když já mám jít k zubaři, no - odkládají an nejzazší možný termín a heldají výmluvy... a pak to samozřejmě je o to nepříjemnější.
Poruchou příjmu potravy se zabývá neziskovka Anabell, mají k dispozici konzultace. Já bych asi zeptala tam, jak postupovat.
Pokud ona ví, čím trpí - jen se zatím neléčí, tak nabídnout, že když bude potřebovat, může s tebou mluvit, pomůžeš jí, podpoříš jí v léčbě..