Jak se vypořádat s úplným vyhořením a úzkostí?
Jsem totálně vyhořená a úzkostlivá, nespím a když ano tak špatně. Nic mě nebaví. Nebaví mě vstávat,chodit do práce,dělat něco s dětma. Všechno mě bolí,nohy , záda,krk a hlava a oči. Sere mě každý nový den. A už vůbec ne nebaví se na to koukat!!! Co s tím.
@lv Na to bohužel nemám čas. Jsem furt v práci a pak děti a domácnost.🤦🏼♀️
No to je možná důvod proč tě nebaví život. Zkus si zařídit nějaký čas v týdnu pouze pro sebe. Z čeho máš jinak čerpat energii a dobíjet baterky, když nemáš chvíli pro sebe a pro věci které tě nabíjí a zazdrojují? Takhle jen vydáváš energii - v práci, na dětech, domácnosti..Ale ty ji potřebuješ někde i dobíjet.
@reeeza To je právě špatně. Nemám na to čas 🤦🏼♀️😓
Kolik je dětem? A kde je tatinek děti?? Co rodina,fungujete,bavite se?
napíšu to teď drsně. až tě to zdravotně položí a zůstaneš v lepším případě doma, v horším na psychiatrii, budeš mít na sebe plno času! tak se jen zamyslet, zda to tak chceš...
Byly doby, kdy jsem také na vše odpovídala "nemám na to čas, nemůžu, bla, bla, bla". A víš co? Když mě to dohnalo fyzicky a já pochopila, kam se tímto přístupem řítím, najednou to šlo. A od té doby mám na sebe čas každý den...
@squezy Manžel funguje ale i přesto chcou děti být semnou. Věk 12 a 9 let.
@gbp Já se pak cítím špatně.😓 Cítím jako bych byla sobecká. Opakovaně po mě furt někdo něco chce.
@miryp Zařídím si antidepresiva.🙏🏼
Antidepresiva tě nespasí, pokud současně nezačneš pracovat na sobě a přístupu k sobě samé.
Ty máš takhle velké děti a nedokážeš se sbalit a na tyden s kamoskou jet na dovo?? Antidepresiva ti nepomůžou.
@squezy Ne to opravdu nedokážu!
@squezy Mame barák a je tam spousty práce. Mně každý se může zabalit a na týden odject.
A psychologa, jen AD to sami nespraví, 1x týdně hodinka, to v rodině zvládnou. Zkuste si všichni sednout, promluvit, jak nějaký díl povinností z tebe sejmout (plácnu pro příklad děti svačiny, sbírat prádlo, vynést koš a udělat myčku, večer poklidit pokoj, chlap jednou týdně komplet servis s vařením, nákupem, nákupy dovoz do domu, ne nutné věci přesunout atp)
tak to ale být nemusí. na týden. máš každý den pro sebe chvilku. nebo aspoň každý druhý, třetí? určitě bych to viděla na nějakého psychologa. nejde to jen zajist praskama, ty máš k sobě špatný přístup. jak můžeš jen dávat a nemít kde doplnit? co tě baví, co máš ráda? a jak často to děláš? já mám malé děti, ty to nechápou, ale i jim se snažím to vysvětlit. ten jde ven tatínek, já si chci číst, dnes se mnou nemůžete, jdu za kamaradkou...apod. tvoje děti jsou už velké, musí to pochopit. a taky určitě poznaj, kdy se jim budeš věnovat s "nabitou baterkou".
Já si taky říkala,nemám na to čas, jela jsem denně na 150%, spánek 4-5 hodin denně, dítě s PAS, tudíž chronickej stres, volný čas nula, hlídání dětí nula, koníčky nula. Pak se mi stala ošklivá zlomenina zápěstí, operace, zavřená s dětma doma přes prázdniny a pak jsem po návratu do práce začala pociťovat chronickou únavu, emoční plochost a úzkosti. Jeden den v práci jsem se psychicky složila a naznala,že už to takhle dál nedám. Následovala 3 měsíční neschopnost, psychiatr, psycholog a řeším vyhoření a depresi, jenom AD ti fakt nepomůžou, utlumí,ale problém nevyřeší. Z vlastní zkušenosti se vyser na no,že nemáš čas, najít si čas pro sebe v téhle fázi už asi nepomůže. Je potřeba to řešit s odborníky. Pokud na to budeš kašlat, mohlo by tě to doběhnout jako mě a takovou zkušenost nepřeju fakt nikomu,ani největšímu nepříteli. Teď začínám stavět svůj život od nuly a měním ho od základu a děkuji Bohu za podporu manžela, i když je to sakra těžký, dlouhý a vyčerpávající.
Neumíš si určit hranice a vymezit svůj osobní prostor. Je v pořádku říct "ne" " teď ne" " zařídí to táta" " už něco mám" atp...
Asi jsi i naučená a přesvědčená, že to jinak nejde a že na to jako máma snad ani nemáš právo.
Asi to máš v hlavě nastavené že tu neustále musíš pro někoho být protože oni by to bez tebe nezvládli. Svojí neustálou přítomností a dostupností tuhle cykličnost jen podporuješ a vytváříš.
Uvidíš, párkrát z toho kolotoče vykoukneš ven ...a zjistíš, že se svět nezbořil. Že to všechno drží pohromadě a funguje. Ať si klidně chvíli brnlají, že nemají komfort 24/7. Navíc je načase je už učit samostatnosti 🙂
Musíš tu být pro druhé, ale taky PRO SEBE.
Jak píšou holky, tak dlouho na sebe nebudeš myslet, až se zhroutíš...Je lepší tomu předcházet.
Navíc jsi dětem vzorem. Chceš aby tvá dcera taky takhle v budoucnu dřela pro všechny okolo? Chceš aby to byl pro syna standard že žena po jeho boku vše oddře, zařídí atp?
@miryp za sebe muzu rict,ze me antidepresiva spasily.Opravdu.Take jsem nemela absolutne cas na nic,jen prace/ prakticka Dr/, rodina.Manzel take lekar,takze sluzby,narocna prace/ hrudni chirurg/ ac se opravdu snazil,co nejvic pomahat,tak moc nemohl.A ja taky proste neumela ubrat v praci.Neskutecne jsem trpela,ze nemuzu byt s detmi tak ,jak bych chtela.Tak nasazena antidepresiva me zachranila.Ne,ze bych se se vsim smirila,ale proste jsem nemela ty strasny stavy beznadeje.Jinak to bylo v dobe,kdy nebylo v" mode" menit povolani.Byt to ted,tak bych profesi zmenila.
@ahyt "nespasí" bylo myšleno tak, že to nevyřeší spouštěč problému. Otupí člověka, ten si pak mnohé věci nepřipouští, ale problém stále existuje. A nepíšeš, jak jsi to měla z dlouhodobého hlediska, ale mám ve svém dosahu dvě osoby na lécích už řadu let a časem se jim ty propady vrátily, protože ani jeden z nich neuměl vyřešit ten primární problém.
Hele, každý má den s 24 hodinami a čas má na to, na co si ho udělá. Děti nemáš úplně malinké, tak se na ně nevymlouvej. Čemu a komu prospěje, až se zhroutíš? Jaký vzor dáváš dětem? Mama je od toho, aby dělala první poslední pro ostatní a neměla žádný prostor pro to, co má ráda? Ze je normální netěšit se, co přinese další den? Píšu to možná drsně, ale prošla jsem si tím taky, jednoho dne už jsem byla na dně a řekla si, že to prostě musím změnit. Nikdo jiný to za tebe neudělá. Už umím říkat NE, umím odpočívat, umím si na sebe udělat čas… už nejsem oběť okolnosti, už řídím co, jak a kdy dělám.
Kecy a vymluvy! Podle me si jedna z těch,ktera si mysli, že kdyby sis ty vzala volno,odjela z domu, že oni chudaci by to bez tebe nezvladli!! A víš co?? Zvladli! Děti máš celkem už velké, řekni mi,co po tobě tak strašně moc chtějí?? A mas velký barak? Super,a co?? Proč ty musíš všechno kolem baraku dělat? Proč si to zrovna ty, která ten celý barak musíš uklizet? Mas doma větší děti a chlapa.

Možná je to deprese, zajdi k lékaři. Psychiatr, a na terapii k psychologovi.