Maminky s psychickými problémy
Ahoj holky. Chci se zeptat zda je tu více maminek, které třeba chodí k psychologům, psychiatrům, psychoterapeutům. Chodili jste i před těhotenstvím? Během něj? Jak se na Vás potom dívají lékaři, např. praktičtí? Mám z toho strach, z toho pohledu okolí. No, ona má dítě a přitom je blázen. Znáte to, okolí má hned každého za blázna.
Ona má dítě a není blázen! Naopak, když budeš pečovat o své psychické zdraví, tak jsi zodpovědná a ne blázen. Je to důležité, když budeš v pohodě, bude v pohodě i miminko. Já jsem to podcenila, na konci těhotenství jsem měla velké problémy s přítelem, po porodu to pokračovalo až do dvou měsíců věku miminka a já se nemůžu vzpamatovat doteď (malý už má 4 měsíce). Jsem zralá na prášky (ale nemůžu, kojím) a lituji, že jsem svým pocuchaným nervům nevěnovala pozornost dříve. Kvůli tomu jsem si nemohla naplno užít prvních pár týdnů života mého miláčka, a to už mi nikdo nevrátí...Takže se na okolí vykašli a starej se o sebe co nejlíp to půjde, miminko ti to potom vrátí i s úrokama... šťastná máma, šťastné dítě..to platí navěky 🙂 Držím palečky 😉
Tak v první řadě to vezmu prakticky.
Tedy je potřeba si ošéfovat:
- poporodní deprese
- únavu v prvním roce (i déle) života dítěte a z toho plynoucí možné zhoršení zdravotního stavu
- úpravu medikace, pokud je medikace nutná
Blbé by to bylo v případě takového psychického stavu, že by dotyčná nespolupracovala. Pak bych chápala, že by na to doktoři koukali blbě.
Pokud to holka bere zodpovědně, připouští i možnost ukončit kojení, pokud bude stav takový, že to prostě neumožní a další věci, tak doktoři blbě fakt nekoukají.
Na druhou stranu z vlastní zkušenosti - navaž dobrý vztah s psychologem / psychiatrem už před otěhotněním a domluv se s ním na možnosti telefonických konzultací v případě hospitalizace. Pokud to je možné, navštěvuj jej i v těhotenství (já navštěvovala jen párového a nikoli individuálního, protože toho jsem měla krapet daleko a byl to problém). Nepodceň to a pokud ti budou v nemocnici nabízet psychologa, tak si ho buď vydupej nebo řekni ne a zkontaktuj rovnou i toho svého. Díky covidu už můžou psát na pojišťovnu i online či telefonické konzultace. Jenom to, že si ho v nemocnici vyžádáš, nestačí. Někde ho teda v některých případech poskytnou automaticky, ale někde ho i OPAKOVANĚ!!! (při opakované hospitalizaci) nabídnou a stejně se ho nikdy nedočkáš.
Neurol není zcela bezpečný lék na utlumení problémů po porodu. Opět - tady bych skoro řekla, že ideál napsat fakt kontakty na psychology / psychiatry do karty a jakákoli psychofarmaka konzultovat s nimi. Vůbec vzít si s sebou tablet/chytrý mobil a na webu SUKLu pohlídat jakoukoli medikaci, co ti budou dávat v nemocnici. Zase nechci házet vše do jednoho pytle, ale jsou tam zvyklí na "standardní" rodičky - mě daly třeba na tlak cosi s vedlejším účinkem na psychiku. Oni to zjevně dávají standardně právě proto, že se jim holky zklidní, omezí to stres a tlak jde dolů (stresová část). Já po tom prostě nespala. Skoro vůbec. Noční děsy a další chuťovky.
Jakékoli problémy po porodu (třeba když mi jeden den řekli, že by nejraději dali na tlak léky, co se s nimi nedá kojit a já druhý den řekla, že bych raději zkusila ještě něco, kde se kojit dá) naopak místo psychologa řešili navýšením dávky neurolu. Fajn. Jelikož jsem vše řešila nestátně a neměla zprávy, tak mi dost věcí nenapsali do karty. CHYBA. Když jsem napsala svému psychiatrovi o tom neurolu, doporučil ihned vysadit (resp. tedy doporučil v mé situaci vůbec nebrat). Brala jsem ho asi týden. Abstinenční příznaky jsem díky tomu měla "jen" asi 2 dny.
Takže - doktoři fakt divně nekoukají. Spíše budou divně koukat, když budeš tu psychiku chtít řešit nějak "nestandardně" jinak než jsou zvyklí řešit "zdravé" rodičky. Ale určitě bych si to pohlídala a "šla do toho". Na gyndě si fakt myslí, že neurol je zcela neškodná látka, co klidní poporodní problémy všech :-/.
@uztotakbude Na okolí bych se zvysoka vy...., maminka má být psychicky v pohodě a pokud potřebuje tak ať vyhledá odbornou pomoc, dnes už to snad není žádné stigma nebo ostuda.Naopak to vidím spíše jako ukázku zralosti a zodpovědnosti, když překoná ostych a možnou předpojatost okolí a požádá odborníka o pomoc.
Neřešené psychické problémy a traumata mohou být spouštěčem daleko větších problémů.