Jak docílit toho, aby dítě poslouchalo?
Jakým zázračným způsobem docílíte toho, aby vás dítě aspoň někdy poslechlo? 🙏 Nejde mi o slepou poslušnost, vždy jsem si přála mít s dětmi vztah založený na důvěře a někde to úplně, úplně, úplně selhalo. Před měsícem jsme celá rodina navštívila rodinného psychologa, protože malá si prostě dělá, co chce. Ne jen před námi, ale i u babiček nebo v dětských aktivitách nerespektuje vůbec vedoucí kroužků. Jede si svůj svět, jen to co ona chce a co jí baví. Bylo nám řečeno, že má každopádně nějakou diagnózu, ale v rodinné poradně žádné závěry a diagnózy neudělují. Navíc to není nic extra závažného, aby měla mít asistentku, možná se to může ještě zlepšit nebo taky zhoršit, těžko říct, vlastně jsme se tam vůbec nic nedozvěděli, jen že to máme přežít a že to není zcela standartní dítě. Kdyby se to zhoršovalo moc, ať vyhledáme někoho, kdo vyšetření udělá. Zkoušeli jsme všechno možné i nemožné stejně většinu času ječím jak harpyje až nakonec dostane seřezáno. Partner kolikrát musí odejít se vydýchat, protože ten už to vůbec nezvládá, ani její chování, ani okolí. Když se pak o tom bavíme, tak mi řekne, že to dělat nechce, tak to dělat nebude. Jsou jí 4 roky a úplně klidně mi řekni, tak to udělej ty, já to dělat nebudu.
Nějak asi nevidím světlo na konci tunelu. Často už si všímám, že nás návštěvy neradi hostí a že my už neradi někam chodíme, protože se jedná o úplně běžné záležitosti, které nerespektuje a které běžně respektují mnohem mladší děti. Připadám si sama jak blázen. Když jí dám na zadek, jsem nejhorší, ubohá, špatná máma, když jí na zadek nedám, všichni zas říkají, však za to můžeš sama, kdyby jsi jí občas jednu střelila, chovala by se normálně. Tak nevím, připadám si jak blázen a vyvrhel.
@konidana jenže ona má období vzdoru už od doby, co se narodila. Tohle není žádné období, kdy jsme z ní 2 měsíce zralí do blázince, tohle je stav, který trvá souvisle už od jejich 3/4 roku. Už ve 3/4 roce se začala neskutečně vztekat a nedokázala unést zákaz nebo to, že nebylo po jejím. A od 2,5 let nás pak začala takto obcházet.
no a zdravotně je v pořádku? (předpokládám, že se ti k tomu nějak vyjádřil pediatr, případně jste absolvovali nějaké kolečko specialistů, jako neurolog, rehabilitace, spol.)
já být na tvém místě bych si vyhledala PPP (pedagogicko - psychologickou poradnu) a objednala se na vyšetření.
sama cítíš, že je to takto jak to je neúnosné, má 4, co školka? chodí? a jestli zatím ne, tak problémy tam se nabalí k těm, co už jsou, to centrum kde jste byli, to bylo doporučení pediatra, nebo prostě měli volno? sama píšeš, že vám vlastně nepomohli, takže rada - přežít to - mi přijde silně nedostatečná.
Vy popisujete mého syna. Brzy 6let. Dnes jsem to už nevydržela a poslala zadost do PPP. Poradil mi to psycholog. Tam chodím já a uz i manžela to čeká. Kdo nezažil nepochopí. Syna teda nebiju, úplně tenhle typ trestu odmítám, ale jinak jsme zkoušeli vše. okolo 4let to ještě šlo, ale věkem se to u nás horší, tím vás nechci strašit…. Jen nejste v tom sami.
Měli jsme i období, kdy byl jako vyměněný, někde jsem to tu i psala do diskuze. Tehdy jsme ho nonstop chvalili za všechno (že snědl snídani, ze si vzal slipy, že si umyl ruce) nonstop za vše a docela to šlo, ale popravdě to se nedá skoro 6lete dítě neustále po každé provedené činnosti nekonečně chválit. Rodič se vyčerpá. Takže technika zřejmě dobrá, ale dlouhodobě neudržitelná. Uvidíme co nám poradí odborníci…
no tak to je vztekací povaha. Třeba z toho vyroste. Přeji hodně sil😘 A ta PPP není vůbec špatný nápad. Minimálně poskytou další pohled a názor.
@xxx3d taková je už od narození. Jako miminko nikdy nespala, ani přes den ani v noci. Byli jsme z ní opravdu zoufalý a vyčerpaný, partner se z únavy málem zabil v práci, jak byl vyčerpaný a nepozorný z toho, budila se třeba 14x za noc a přes den taky vůbec nespala. A první záchvaty vzteku, kdy opravdu chytala amoky a nevnímala svět kolem měla ještě před prvním rokem. Kolikrát jsem přes den brečela, zatímco ona se půl hodiny válela po zemi, kopala do věcí a bouchala si hlavou o zem. Spustí to fakt cokoliv a pokaždé i něco jiného, člověk nikdy neví, co zrovna bude špatně. 3x se vzteká kvůli jedné věci a na po čtvrté to je bez problémů a to samé naopak, 3x je to dobré a po čtvrté hodinová hysterie. Asi není žádná situace, kdy se to vyloženě zvrhlo, je to boj o přežití už od doby, kdy byla ještě v porodnici.