Jak se vyrovnat s podezřením na autismus u dítěte?

A nebude to spis vyvojova dysfazie? Pises,ze ocni kontakt udrzi,vi,ze ty jsi mama a tesi se na tatinka. Nemluvi...Syn taky dlouho nemluvil,zvuky zvirat zacal pouzivat az od 18 mesicu. Vrstevniku si v tomto veku nemusi vsimat,muze to byt az kolem 3 let. Zkus se od toho trochu odprostit,kazde dite je jine. Uzivej si ho a casem uvidite. Vyvojova dysfazie se nekdy jevi dost podobne. Jo a jinak,moje deti by taky nesly k cizim lidem. Rvaly by,mely by strach. To mi prijde naopak normalni. Nez aby sel k cizim lidem a nemel vazby na tebe.

@marge_s kdo nezazil nepochopí, 24/7 se o něco snažím a nevidím žádný výsledek ba naopak. Ten kluk má prostě vše na salámu. Poslední týden je k nezastavení jak torpédo, nevydrží nikde nikdy ani minutu vše na chvíli a zas znovu a takhle celý den... Venku teď v tomhle počasí pro nás jedna velká katastrofa protoze chce být jen na zemi po 4 kolena celá v háji. V červenci uz jdeme k psychologovi, i tak nás upozornili že ho sice vyšetří protože rysy tam jsou ale do 3let a nikdo na 100% nikdo neřekne... To čekání mě ubíjí

@terinng jak vis, ze nezazil 😉

@terinng jo a supla bych se na poradnik aspon Nautisu, tyhle kecy jak to pred tretim rokem nejde 🙈… hledej psychologa se zkusenostmi s PAS.

@marge_s není to nic osobního proti vám, asi jsem to blbě napsala. Ale už jsem zoufalá z těch keců okolo mě, musíš mu číst, musíš mu ukazovat,musís mezi lidi. On z toho vyroste a další. Já se můžu doma přetrhnout a nic 🙈

@marge_s jinak v poradiku na ranou péči jsme od května, a psycholog nas čeká 23.7. Praha Motol, strašně se bojím jak vše dopadne vše vidim negativně nemám žádnou oporu

@terinng v pohode 🙂
Tak to jste v dobrych rukou, myslim. Na okoli se vykasli, to casto prudi i kdybys mela standardni dite. Proto rikam, na okoli se vykasli a soustred se na syna. 😉 to co popisujes zatim neni zadny drama a i kdyby to skoncilo diagnozou, neni to konec sveta. Muze se to ubirat tisici ruznymi smery, spektrum je pestre.

Autismus není konec světa. Ano, v některých věcech to bude mít těžší, bude si to muset vydřít.

Asi tam autistické rysy budou, nejsem odborník.

Řekni mi upřímně, proč by se 16 měsíční dítě, nebo jakkoliv staré dítě, mělo automaticky nechat chovat od každého? Také si přece vybíráš koho si pustíš do životního prostoru.

Neuvažuješ o psychologovi i pro sebe, ty jsi z toho úplně ve stresu, tak ať se z toho nezhroutíš.

Napíši jen svůj příběh. Dcerka v 16m neudržela skoro vůbec ocni kontakt,chovat se nechtěla vůbec. Pokud jsme ji vzali do rukou prohla se do luku a nešlo ji pomalu udržet. Na jméno skoro nereagovala. V noci jsme byli rádi za 4hodiny spánku. Slova neuměla vůbec,jen pár nějakých neurčitych slabik. Stačilo se otočit a už byla v trapu ( v 11m uz teda chodila ). Starší dcerku při hraní ignorovala. Vystačila si sama. Když jsem jí ukazovala knížečky atd. těžký nezájem. Cizí lidi moc neřešila (prehlizela), jakmile na ni začali mluvit utekla...byla jsem vystresovana a obávala se,že to dobré nebude...nase detska to teda neresila,ale ta neresi skoro nic. Takze na vlastni pest jsme si prošli logopedii, neurologii a psychologickym vysetrenim...Hodně věcí skokově a rychle dohnala a nebo uplne vymizeli.Ted je dcerce 7let, a máme potvrzenou lehkou vývojovou dysfazii. Preji hlavně pevné nervy,oporu od nejbližších a ať to dopadne jak nejlépe může. Velice chápu tu nejistotu.

@marge_s já vím, jsem plašan který vidí vše bledě asi kvůli tomu že z partnerovi strany mají autistu s těžkou mentální retardaci a jen ta představa mě zabíjí. Dnes udělal pokrok v tom že poprvé vzal mou ruku a chtěl zapnout autíčko obrečela jsem to radostí 😁 musím mu dát čas a uvidíme nic jiného stejně nezbývá

@klaarusa chápu, zatim neřeším že nemluvi žádné slovo neřekl jede si svou řeč. Ať už to dopadne jakkoli budu se z tím muset poprat. Ještě si říkám že má pořád čas aby se něco aspoň malinko změnilo... Spánek má od 4 měsíců v cajku spí celou noc usíná kolem 9 a vstává kolem 6-7. Tak aspoň se můžu prospat 😁🍀

Furt má teprve 16 měsíců, nemá ani rok a půl. Jasně, spoustu věcí, co nedělá, už vrstevníci dělají, ale někteří ne a začnou až později. Pořád si myslím, že je strašně brzo na nějakej závěr. Může to být ale nemusí. Myslim, že taková nějaká "jistota" nastává až kolem 2 roku.
Já byla u syna jista mezi 2-3 rokem.

@terinng Nevím, jestli to napíšu citlivě - snažím se. Je to malé batole. Sotva vyrostlo z miminka. Není mu ani rok a půl. Slova - proč? Ne, děti v tom věku nemluví. Ne, děti v tom věku ani nemusí nutně chodit, přijde na to brzo a nebudeš stíhat. O vrstevníky děti jeví zájem kolem 4 roku. A to ještě blbě. Zvířátka mu jsou asi taky jedno, třeba ho baví lézt na gauč a dolů? Ukazování - to stačí po 18 měsících, nemá je. Ne, nemusí jít k cizím lidem, logicky natáhne ruku k tobě a je to tak úplně správně.
Nech plavat to mluvení. Batole! Ne, to nemluví, má pár svých výrazů a dost.
Nepřidělávej si trápení, nech ho žít si zatím svým životem, je v pohodě a odpovídá ve všem svému věku. A ještě maličkost - svým stresem a nucením ho dělat něco, na co není připravený (mluvení, zvířátka, interakce s vrstevníky, náruč cizích lidí) mu vůbec nepomáháš a možná ho uvádíš do nekomfortní situace, ještě na to nedozrál....

@terinng ahoj, mam taky syna. Má 3 roky a 7 měsíců a od 1,5 roku u něho pozoruji jiné chování problémy se spaním,jídlem,mluvením a problémy s cizím prostředím i lidmi. Do teď taky nezvládá různé rutiny jako je čištění zubů apod. Teď jsme se dočkali už prvních návštěv u klinického psychologa i logopeda a byla nám doporučená raná péče. Před tím jsme byli taky na neurologii. Se vším jsem se smířila časem a teď čekám na diagnózu. Kdyby tě něco zajímalo klidně napiš🙂

@terinng a tak to je jasny 🙂 a sice @levandule_k pise, ze to neni konec sveta-no neni, ale ….casto skoro je. Tezko vymyslis postizeni s tak fantastickym destruktivnim potencialem a tak narocne na psychiku. Ale zivot je jaky je 🤷🏾‍♂️ proste takove veci se stavaji a zhroucena matka nikomu nepomuze.

Kazdopadne jestli se to neurolozce tak zdalo, dobre, ze vas vyslala dal, podchytit co nejdriv je zasadni, pokud budete ok, hodne ti to pomuze, nejistota je nejhorsi.
Jak se ted nezblaznit? Krome toho ze nema cenu dumat co bude? Kazdy jsme jiny, ja bych pribrzdila. Zadny nablbly zviratka (to nebavilo teda ani jedno me dite 🤭) edukacni hracky a tak. Ty tri tydny do vysetreni bych si ho uzivala, nuchnala, hrala si tak, jak se libi jemu, nestresovala se kdyz se neotoci na jmeno, nezkoumala. A az budes vedet-budes moct udelat plan. (Mimochodem je dokazano, ze cele to “rozvijeni” deti fakt nema balneho vyznamu, oni si proste dozrajou az budou chtit), budes znat sveho nepritele.
Jen jednu radu do zacatku kdyby to nedopadlo/ nejdulezitejsi je rozvoj te komunikace. I kdyby ti tvrdili, ze je maly a nema smysl nic delat ablabla, ten nas se treba znaky a pecs naucil v 18m. Oni chteji, jen nevi jak.

Drzim palce!

Autistické znaky má hodně dětí, i když to autismus nakonec není, tím bych tě chtěla uklidit. Podle popisu nevidím u tvého Syna nic extra divného, prostě batole, kluk, trochu svůj... A každá mince má dvě strany, třeba lezení je zdravé, právě i pro vývoj mozku, ví, co je pro něj nejlepší. Vývoj u dětí bývá skokový a nepředvídatelný, tvoje úzkosti mu nepomáhají, obvykle to děti z rodičů cítí. Věř mi, s tím mám celkem zkušenosti. Například i to, že řešíš, že nevnímá vrstevníky je vlastně úplně mimo, ještě tříleté děti ve školce si hrají vedle sebe a ne spolu.

@skarol uplne presne!

Přestaň ho pozorovat, nutit do věcí, o které evidentně ještě zájem nema. A číst literaturu o autismu. Podle popisu máš normální batole. Každý jsme povahové jiný. To že nechodí má stále čas . Moje obě děti se rozchodnily v 18 m. Syn ještě ve dvou a půl mluvil svou hatmatilkou, dcera už ve dvou rikala r a ř. Syn jako malinký nejevil o knihy a ukazování vůbec zájem. Nesnasi, když se do něčeho nuti. Těsné před pátým rokem se sám naučil číst a teď si čte sám knížky a věci co ho zajímaji. Nech ho ještě být, co nedělá teď může být za měsíc. Spíš bych hledala psychologa pro sebe. Z téhle opičí lásky by naopak měl syn velký neprospěch.

@alubif a tak z opici lasky bych nikoho neobvinovala. Ja myslim, ze tam hrajou roli dva faktory: neurolozka + strach, protoze “to zna z okoli”. Kdyby vynechala neurolozku, videla bych normalni dite. Ale ze zkusenosti taky vim, ze kdyz dve deti delaji totez, tak to byt totez nemusi. Kdyz mely nejake projevy me standardni deti, tak ten pocit z toho byl takovy jiny. Treba popis “chodi po spickach” muze vyvolat reakci “ten nas vul zas blbne a chodi po spickach” nebo “ten chodi divne ze jo, neco s nim neni v poradku 🤔”
Takze bych se nejkym soudum na dalku vyhnula a zakladatelka o diagnostiku ani nestala, chce prezit do vysetreni 🤣 a to ma za par 👍.

@terinng
a nebylo by vhodnější si užívat toho prcka? Ptz tohle co pises mi uz hranici s odborniky, ale pro tebe...
Ono i když bude dítě s diagnózou nebo bez, pořád potřebuje milující mámu, ne "zkoumající" co by mu mohlo/nemohlo být...
Mám 2 děti s vývojovou dysfazii (starsi je na tom hur, mladsi lip - ten tu starsi tahne dopredu), dokud mi u starší dcery oficiálně neřekli diagnózu, v životě jsem o tomhle neslyšela, existuje na to velmi tenká knížka, a že dysfatiků, stejně jako autistů, potkávám víc než dost...
A k věci, na diagnózu budeš stejně čekat, odborníci ti řeknou, že tam máš znaky autismu, ale v dnešní době je spousta terapii pro tyto deti, navíc existuje spousta skupinek na FB, kde zjistíš, že nejsi sama a podporu vždy najdeš...
A poslední věc, mám 2 děti s diagnózou, starsi dcera těch dg. ma víc než dost, ale proste žijeme dal, trénujeme mluvení a ono to nějak jde...život je moc kratkej a na hrouceni nemam čas...

Drž se. Vyrovnávání s diagnozou je vždycky těžké. Mě hodně pomohlo, že u nás první diagnoza byla právě ta zmíněná Vývojová disfazie. Pročetla jsme si příběhy těch lidí a zjistila, že "žijí úplně normálně". A fakt mi to hodně pomohlo. Teprve těsně před školou byl synovi napsán autismus (po čtyřech letech váhání) . Je a byl vždycky hodně na hraně té diagnozy. ... Takže jsem si tím před dvěma lety procházela znovu a hodně mi pomohlo, že jsme ve svém okolí, mezi mými dospělými kamarády, kterým jsem se šla "vypalkat na ramínko" našla hned několik diagnostikovaných autistů, kteří... jsou prostě úplně normální dospělí, že? Jen trošku jiní, při bližším pohledu, ale nevědět, že tu diagnozu mají, tak mi to prostě nedojde.
Takže opravdu doporučuju skupiny rodičů a vychovatelů dětí s podobnou diagnozou, ať už online, nebo na živo.
Druhá věc: diagnoza na dítěti nic nezmění. Diagnoza je opravdu o tom, abys mohla všechny ty radílky, že "musíš mu víc číst" umlátit papírem, že "tady je to jinak, nezabere to". V takle nízkém věku je diagnoza opravdu berlička pro rodiče, kteří konečně pochopí, že nejsou neschopní a že mají všechny tetičky poslat do prdele a prostě ke svému dítěti přistupovat jinak, než "takle se to dělalo vždycky a taky jsme vyrostli". Diagnoza reálně nic nezmění na dítěti a nijak mu nepomůže. Navíc není svatý grál - může se měnit.
Co reálně pomáhá, jsou terapie. Píšete, že Rannou péči máte zažádanou, ještě bych zvlážila ergoterapii/fyzioterapii - opoždění hrubé motoriky mi sice nepřijde výrazné, ale je fajn mít v tomhle vedení odborníků.
A ostatně... Diagnoza je papír, který můžete omlátit o hlavu těm tetičkám s tím, že "nechte mě bejt, řeším to s odborníky" . A přesně to už děláte teď. Takže nepotřebujete uzavřenou diagnozu - už teď to řešíte tak dobře a odborně, jak můžete. Takže se tím nebojte odhánět všechny rejpali a ukazovat jim to.

Držet se. půjde to.

@veruuu_kubesovic to určitě ano, už jsem se níže pod příspěvkem zmiňovala, ne každý se z tím dokáže smířit, vyrovnat a jít dál. Protože jsem sama na vlastní oči viděla u nás v rodině autistu a věřte mi není lehké sním pracovat nebo něco učit. Samozřejmě že i když psychicky jsem na tom špatně já 😁 tak pro malého dělám maximum co můžu a když nevíte výsledek tak si myslím že každá máma je z toho špatná. Každopádně máme vše zajištěné, malého si užívám tak i tak a teď hraje jen roli čas nic víc. A děkuju za odpověď 😊

@cilkat děkuju za podporu a radu 🍀 i když vím že to pro nás bude strašně dlouhé kolečko tak i přesto musím jít dál 💪.. Jen ta psychika že proč se tohle děje všem detičkám, je to nespravedlivé. Když vidím maminky které pro prcky dělají maximum, a vždy je něco špatně je mi z toho zle. Pak je tu druhá stránka matek který rodí a odhodí a dítko absolutně zdravé.

@kristyn86 to nikdo neví, neuro nám řekla že rysy tam jsou a že často se to mění právě s VD. Tím že je malinkej 16 měsíců nemíní nikdo čekat na dotazník v 18 tak už nám začíná kolečko vyšetření. Nyní nám stejně nikdo neřekne na 100% ale už j aspoň pod dohledem lékařů a bude se to řešit. Chce to jen čas 🍀

@terinng ahoj, syn ma kombinovane vady. Mimo detskeho autismu take DMO, epilepsii, ADHD, afekty, vyvojovou dysfazii, MR. Po anrozeni mel krvaceni do mozku, ma zjizveni v mozku a obrovske gliosy. Diagnozy prichazeli postupne. Zazili jsme vzestupy i pady. diagnozy prichazeli postupne. Vzdy, kdyz uz to vypadalo nadejne, prislo neco noveho. Jako posledni je genetika, kdy nasli jeste vzacny syndrom, ale take dalsi dedicny, ktery ma za nasledky nemoci srdce, cev a pod. Proste vsechno spatne. Dalsi, ac mensi problemy, ma take dcera.
Ale presto se snazime zit tak nejak normalne, prizpusobujeme cinnosti, hledame moznosti...je to zahul, cviceni, terapie, lazne. Ja v praci nestiham vic, nez kratky uvazek. Musim tu ybt pro deti. Ikdyz moje predstavy byly jine, jakoze deti budou sportovci po mamince apod., jaksi nas to minulo. Ale jsem na ne pysna, protoze jsme dosli uz ted tak daleko, jak nedokazi dojit s podobnymi detmi jini za cely zivot.

Jinak prvni epi zachvat mel syn v roce a pul, autisticke rysy mel snad od vzdy, ale vice viditelne take od roka a pul (resila jsem, zda syn neni hluchy). Ale lekari mi v te dobe tvrdili, ze je na vyrceni jakychkoli diagnoz brzy. Tahlo s e to s nami roky.

Napíšu ti náš příběh. Syn začal chodit až v 16m. Máma řekl až v 27m, oak už šla řeč dopředu velmi rychle. V testu na autismus v 18m bylo snad vše špatně (nemluvil, neukazoval, slova neopakoval, ani zvuky zvířátek,….). Za mesic mu budou 3 roky - mluví s horší výslovností, ale už skládá i složitější věty, říká celé básničky. Děti miluje. Prostě jen má svoje tempo. Třeba to bude i váš případ. A celkově - hák začal mluvit, tak se méně vzteká a je klidnější. Proste byl frustrovaný, ze jsme mu nerozuměli. A to, ze 16m dítě k nikomu kromě maminky nechce je taky ok.

@terinng Uvidite,je dobre,ze budete v rukou odborniku. Lepsi neco resit zbytecne nez pozde. Jo a jinak na spravedlnost uz neverim. Syn VD,ADHD a dcera onkologicke onemocneni. Takze my jsme si to taky dost vyzrali....Ale jedeme dal,snad uz vse ok. Syn uz ma VD vykompenzovanou,vse dohnal. Dcera taky ok,ale clovek ma pri kazde kontrole strach.

Myslim, ze dulezite je se vyprdnout na okoli a jejich reci "mela bys...a on by mel..". Nesrovnavat, nemit velka ocekavani, zit pritomnosti. I kdyby dg dostal, nic moc se nezmeni. Furt si budete cist, furt ukazovat a jednou to ten kyzeny vysledek prinese 🙂 PAS je strasne obecny. Syn ma treba aspergera, coz kdyz sleduju profily treba na IG primo autistu, tak jsme na tom dobre, ackoliv patri taky do skatulky PAS. Autisticky rysy by se u nej nasli uz od malicka, ale potvrzeno az ve skole. Dotaznik nam dr. nedavala, ve skolce nikdo nic nerikal, proste ho brali jen jako nemluvu, palicateho, obcas vztekleho... Ve trech letech mel par svych slov, vic se rozmluvil az v te skolce, ale nebylo to hned, trvalo to dlouho. co se treba ocniho kontaktu tyce, tak ten spis nebyl, ale ja sama ho nevyhledavam, neni mi prijemny. Cizi lidi vubec a to ani vzdalenejsi pribuzny co jsme videli jednou za par mesicu. To sel klidne na hodinu do koupelny nebo se pritulil, schoval oblicej a radeji usnul, nez aby musel mit nejakou spolecenskou interakci..konkretne u nas je nejvetsi problem ta socialni oblast - nema kamarady, neumi cist ruzne situace ve tride, kdyz se snazime vysvetlovat co, jak, proc, tvrdosijne si stoji za tim, ze jen on ma pravdu. Pomalicku to vypada, ze se mu rozjizdi uzkosti, ale to se pry u tehle dg stava, uvidime jak se to bude vyvijet dal, v nejhorsim krome pece psychologa zacneme dochazet i na psychiatrii, kdybychom to nezkrotili. Jinak je to chytrej, sikovnej kluk, obcas trochu vycuranej jakoze klidne rekne po tom co na nas vyjede "vzdyt vis, ze obcas neobladam sve emoce" 😅 Proste papir neni konec sveta. Strasne bude zalezet jaky presny typ se bude vas tykat a zda nebudou nejake pridruzene poruchy, ale ted bych zkusila dat do klidu hlavne sebe a fakt se vyprdnout na okoli. Vsak delas co muzes, nekdy jen v tech malinkych hlavickach trva dele, nez se drahy pospojuji 😉

Náš byl také pomalejší ve všem. Nyní je mu deset a dřív se to tak neřešilo. Než se otočil, odplenkoval se až ve třech letech. Dlouho nemluvil a pak měl logopedické problémy. Hodně jsem si vyslechla od starých generací, jak jejich děti už uměly toto a tamto. Chodil do soukromé školky, kdyby chodil do státní, tak by měl nálepku na všechno možný co existuje a nedostal by se ani na běžnou ZŠ. Naštěstí jsem toto začala řešit na vlastní pěst a od tří let spolupracuji se soukromou speciální pedagožkou a logopedkou. V první třídě a druhé jsme se strašně nadřeli. Musela jsem se naučit, jak se s ním učit, jak s ním pracovat a je potřeba se mu věnovat více, než například jiné maminky vrstevníků. Měl by ADD a k tomu všechny Dys poruchy. Co musím u takového dítěte říct, že pokrok nepřijde ze dne na den. Je to každodenní práce a výsledky se projevují až v řádů měsíců. Takže se neboj. Mě pomohla ale taková pomoc od odborníka. Například v učení čísel různé figle, rutiny. Momentálně chodí na celkem náročnou základní školu, úlevy žádné nemá. Nikdy jsem ho nenechala vyšetřit oficiálně. A je v pohodě. Každopádně ještě ti musím napsat, abys nic nedělala na sílu. Abys mi to ve velmi raném věku nezhnusila a on se nesekl. U nás byl pak problém v učení, že jsem to v první třídě přeháněla a syn učení nemá rád, nebaví ho to. Je stále takový klidný, tichý, ale má své kamarády.