Huráaaaa. Po velmi dlouhé době nás čeká odpoledne bez dětí. Předcházelo tomu velmi náročné dopoledne se synem, ale věřím, že to nakonec u babičky a u dědy zvládne. Dcera se bude snažit pomoci, co to půjde. Oba mají slíbenou odměnu, tak snad to bude ok.
A naše odpoledne?
Ústí nad Labem: Rock in open Air festival
14:00 ALKEHOL
15:30 DYMYTRY
17:15 HORKÝŽE SLÍŽE
18:45 TRAUTENBERK
20:45 TRAKTOR
Když se kácí les. Ikdyž ve chvilkách, kdy jsem venku sama a zalézám do zadního rohu zahrady, až za voliéru, si připadám spíš jak ztracená Červená Karkulka. I ten vlk by se našel. Tedy, mě našel náš pes. I tady chce drbat a nechápe, že na těžké nůžky potřebuji dvě ruce.
Thůje jsme měli vysazené asi 17 let po celé spodní straně zahrady. 47 metrů délky. Většinu jsem vloni a letos ostříhala, manžel uřezal největší stvoly. A postupně vykopáváme kořeny. Místo nich jsou již hroznové víno, borůvky, angrešty, rybizy, sloupová slivoň i jabloně. Po boční straně thůje zůstanou, ale ostříhám kompletně jejich spodní část, abychom mohli kolem chodit, mohl zde proběhnout pes, abychom pod nimi našli odpočívající kačeny. Apod.
Tiské skály, pro nás náročnější výlet, syna musíme všude vodit a držet. Byl to trošku risk i vzhledem jeho aktuálnímu strachu z výšek. Ale zvládl to překvapivě krásně, až na drobnosti, které nás už nijak nevzrušují.
Tentokrát mám opravdu pocit, že letošní pobyt v lázních, byl synovi ku prospěchu.
Banánový chlebíček fit, bílý jogurt s čekankovým sirupem.
Zdravější verze vaflí z vloček a skyru. K tomu jogurt s čekankovým sirupem, meruňky a broskve.
Chytání malých rybiček je vlastně docela zábava. Přicházím tomu na chuť. Člověk má pocit ,,lovce,, 🫣😁 a z úspěchu radost. Co já, ale děti.
Hotovoooo. Zabetonovaný vjezd, komplet. Teď poklidit písek, bordel kolem a dodělat vzadu pod střechou zatravňováky, které se tu válí asi deset let, pod vozejk. Pak úklid dílny, nahození její poslední strany, dát sítě na novou voliéru, dodělat beton kolem bazénu.......no, ok. Nekončíme. Ale radost mám. Konečně mohou být auta doma za plotem.
Banánové lívanečky: 2 zralé banány, 2 vejce, mléko, vločky, špaldová mouka, skořice
K tomu : tříska tvarohu smíchaného a řeckým jogurtem,čekankovým sirupem, borůvky.
Výlet jsme započali na menším kempu v Chlumu, navštívili jsme svět obrů, prošli městečko a ochutnali zdejší zmrzlinu. Další den jsme jeli do Jindřichova Hradce odkud pocházela má babička a opět jsme si bříška naplnili výbornou zmrzlinou ( dvakrát, byla skvělá a vedro k padnutí). Pokračovali jsme do malého kempu u Veselí nad Lužnicí, kde reklama slibovala koupání u krásných čistých pískovcových jezer. To se tedy nekonalo, protože do tak špinavé vody jsem odmítla pustit i psa. Ráno jsme pokračovali k hradu Švihov, kde se natáčela Popelka. Neminula nás prohlídka, ani obrovská zmrzlina u hradu ( dvakrát 😁), ani legenda o štěstí pro toho, kdo strčí prst do neidentifikované části těla a otvoru ve zdi ( dali jsme to).
Koupání na řece Úhlavě v Přešticích a ukázka rodného domu naší babičky v blízké vesničce, kam jsem jezdívala jako malá k babičce na celé prázdniny, nebylo úplně špatné. A nakonec Plasy, naše oblíbená zastávka, procházka, pramen, klášter a prodejní výstava drobností ( pracholepů), zoo, přespání. Nakonec jsme náš výlet zakončili v Libořicích na srazu veteránů a amerik. Vybrala bych si.
Všichni jsou unavení, vedro bylo veliké , ale konečně jsme si zkusili být na výletě déle, než přes jednu noc. A zvládli jsme to. Přeci jen je to u nás trošku náročnější, ale ono to půjde. 😊
Čerstvé bazalkové pesto. ..na těstoviny je skvělé.
Dnešní snídaně. Dorty to běžně nebývají, ale tyto zbyly z předešlé oslavy, přeci se to nevyhodí. Popravdě jsem ráda, že je už máme z krku. Přeci jen se snažíme jíst zdravěji. Syn bohužel snídá každý den to samé... rohlík a klobáska ( každý den, každý týden, každý měsíc, každý rok.) Ale nechci hned po ránu řešit meltdown, tak to nechávám být. Někdy si dá syn navíc vajíčka, okurku, případně sušenku. Cokoli z toho je vlastně úspěch. Ráda peču , snažím se o zdravější verze, takže hodně ovoce, tvarohu, málo těsta, často ze špaldové mouky. Ráda snídám vločky s mlékem, chia semínky, čekankovým sirupem. Teplé. Někdy nepřidává nic, jindy skořicí, ovoce nebo protejnelu. Vždy bílý jogurt navíc. Chléb s Gervaise, sýrem a rajčetem je u nás také oblíbený. Dcera si dá občas rohlik s nutellou. Ale většinou chce míchaná vajíčka nebo omeletu.
Pravda, miluji prázdniny. Na přípravu jídla máme vždy dostatek času, neřeším odjezd do školy a do práce a jsme daleko víc v pohodě. A když je navíc doma i manžel, společné snídaně si užíváme ještě víc.
Většinu jídel si připravujeme doma od prvopočátku ze základních surovin. Salát s kuřecím masem a jogurtový topingem je úžasný, mohla bych ho jíst pořád. Nyní začínám přicházet na chuť rýžovému papíru. Občas dělám závitky , klasika s mletým masem a zeleninou, ale tentokrát jsem je zkusila nasladko s jablíčkem a také s jablíčkem a jogurtem. Moc nám chutnají. Dcera chce zítra vyzkoušet jen s tvarohem, já s tvarohem a ovocem. Je to rychle připravené, pečené v horkovzdušné fritéza a člověk toho může sníst hodně. 😁 Navíc pro manžela budu dělat klasické závitky naslano.
Máme namalováno, můžeme odevzdat. Další razítko bude naše.
Exkurze ve sklárně v Harrachově, malování na skleničku, oběd v místní hospůdce, ale i nákup ve zdejším obchodě, se nám moc líbil. Jen to bylo drahé, dražší než jsem předpokládala. Ale ok, vezeme si něco domů. A té radosti.... Odpoledne jsme ještě protnuli muzeem lyžování a zmrzkou ve zdejší kavárně.
Majaland poprvé a naposled. Některé atrakce nejsou pro nás, stejně tak osvětlení ( toho jsem se docela zalekla). Dceři se tam ale líbilo, ikdyž to asi přehnala s horskou dráhou ( to blikající světlo není dobré ani pro ni), syn obrečel, že nemohl na lodičky ( kvůli výšce), na některé atrakce nemohli vůbec (kvůli jejich nemoci neriskujeme). Oběd v pohodě. Celkově asi ok, pro zdravé děti v pohodě, ale nic, co by bylo na vícero návštěv.
Vánoční dílničky ve škole, s účastí rodičů. S dětmi jsem byla sama, manžel je bohužel v práci. Zvládli jsme to bez úhony. Tak dobré.
Konečně troška radosti i pro mě samotnou.
Dcerka vyrobila svícen, bylo by ji líto, kdyby nebyl na stole. Syn si zase přál koupit vánoční hvězdu. Tak snad budou spokojení oba. A já jsem si koupila ubrus na vánoční stůl ( ještě jeden bych ráda ušila, látku na něj mám už docela dlouho, abychom měli náhradní, kdyby se stala nehoda. Ale protože mám doma malá čuňátka, vzala jsem rovnou i hnědé kulaté podložky pod talíře. Ty se případně jen otřou.
Koupila jsem si ale ještě dřevěný regálek do koupelny na ručníky a mám objednané dřevěné zásuvky, které bych ráda dala do spodního patra. Každým dnem mi má přijít i velký regál do prádelny, tam se mi pak vejde věci. ☺️ Objednala jsem si koš k pianu, na noty, malé doprovodné nástroje, zpěvníky. No a nakoupila jsem si velké boxy na látky a to ostatní věci, co jen tak valím po své šicí dílně.
Dětem do pokoje jsem koupila nástavbu na stůl, aby pouklízely všechny kraviny na stole, minilampičky a pod.
Dnes jsem vyzvedla balíček pro děti kamarádů, co přijedou na Silvestra. Objednala jsem dárek pro manžela a zvažuji, zda narychlo nevzít ještě jeden. Včera nám přišel, v pořadí náš druhý, společný dárek, takže i my budeme mít něco pod stromem. Čeká mě balení, ještě budeme s dcerou dopékat další várku rohlíčků, už nejsou.
Plánů je ještě hodně, tak moc se těším na víkend.
Konečně hotovo pro všechny ,,přespolní,,. Do školy, práce, cvičení dětí... Syn má navic narozky, tak bude mít mimo cukroví a dárků pro vylosovaného kamaráda, balíček s drobnostmi pro všechny děti a tašku s malým pohoštěním. U dcery se pro změnu na Vánoce obdarovávají všichni napříč třídou, tak má také balíčky pro všechny. A dostane cukroví. + Něco pro učitelky, asistentku, vychovatelku... Bylo toho dost. Snad udělají dárečky radost.
První darované cukroví, tak snad bude chutnat. Jen škoda, že jsem nestihla dodělat vše, ještě mě čekají tři druhy.
Cukroví peču sama, respektive s dětmi. Baví mě to. Jen mě mrzí, že nemám tolik času, kolik bych si přála. A vždy musím nakonec pospíchat. Ale zase je vše opravdu čerstvé. Manžel mi dnes říkal, že běžná cena se pohybuje mezi 7-9 sty za kilo. Na tácku je necelé půl kilo. Popravdě nevím, kolik mě stojí domácí výroba. Ale je jasné, že cukroví už dávno není ,,levnou,, záležitostí.
Navíc jsem se dala do výroby cedulek na dárečky do školy .z nouze. Zapomněla jsme je totiž koupit. Ale věřím, že dětem se budou líbit.
Náš malý přírůstek do rodiny. Dvě malé perličky vyseděla hedvábnička ( druh slepičky).
To rajče jsem tam fakt nezasela aneb když si žije zahrada vlastním životem.
Když víš, že se můžeš těšit na snídani...
Moji kluci chtěli jít na rybičky, malá se prý ocachtá v rybníčku. Já šla s kyblíčkem na ostružiny, že jako bude na koláč. No, je toho jaksi trošku víc. Ostružin je na tom místě hromada. Šlo to rychle. Těším se ale, až budou zrát ostružiny na zahradě, jsou větší a trhání jde rychleji.
Každopádně bude pořádný koláč. 😁
Nové fotky ze zahrady a nekončící radost z úrody.
Ráno s krouťákama...jsou to vlastně suché koblížky z kynutého těsta ( těsto klidně na buchty, vánočku). U nás jsou žádané.
Tento červený rybíz u nás dozrává později, než ostatní. Možná je to umístěním v zahradě, možná jde o jiný poddruh. Nevím. Ale každý rok se o něj dělím s mamkou. Dnes jsme ji dovezli první misku. A také se mi konečně daří doskládat dřevo do dřevníku. Na zimu budeme připraveni. Zvládli jsme také návštěvu u prarodičů, u kterých je na návštěvě teta. Rádi jsme ji viděli.
Hlavně ať už neprší, náš taťka teď bude mít volno, chceme vyrazit na naplánované výlety.
Látkové kapesníky? Nikdy! Nikdy?
Když jsem byla malá, nenáviděla jsem je. S bráchou jsme se smáli taťkovi, když mu čouhal kapesník z kapsy od tepláků. Nesnášela jsme ,,mít rýmu,, a mít po ruce kapesník nebo dokonce smrkat do pleny. Jak nechutné. Když se konečně objevili papírové kapesníky, milovala jsem je. Bylo super, když je mamka začala kupovat. Nejdříve na cesty do školy, práce. Až když jsme byli větší, vydupali jsme si s bráchou, že je fakt chceme kupovat i domů.
Ano, v papírových kapesnících jsem žila spokojeně roky. No a pak jsem najednou měla malé děti a ty měly z papírových kapesníků odřené nosy. V zoufalství jsem vytáhla látkové kapesníky ze skříně, co mi kdysi ,,do výbavy,, dala mamka. A ono to pomohlo. Žádné odřené nosy a děti se naučily krásně smrkat. V té době jsem hodně šila. Probrala jsem tedy zbytky popelínu a našila pár prvních látkových jednorázových kapesníčků. Jednorázových proto, že se používaly stejně jako papírové...tedy vzít, vysmrkat, hodit do kýblíčku, navíc ale také vyprat. Fungovalo to parádně a tak se těch pár kapesníčků časem pořádně rozrostlo. Většinou, když jsou děti nemocné, našiji zase pár dalších. Šiji je z popelínu, tedy 100% bavlny. Metr látky se dá koupit již za 40-60 Kč, v různých akcích. Např. nyní jsem koupila moc hezké popelíny za 49 Kč za metr ( a to bez akce a slevy). Látka mívá na šířku 150 cm. Vystačí na cca 24 malých kapesníčků.
Kapesníčky peru většinou na 60°C s předpírkou, sem tam protočím na 90°C. Přidávám trošku dezinfekce na praní. Peru je najednou s obyč. plenkami a utěráčky, které šiju pro změnu ze zbytků úpletů a teplákovin. U nás doma se využije vše. Děti věčně něco rozlévají, něco upatlají, pobryndají...a zde mi také není líto, když se utěráček vyhodí (třeba když se rozhodnout malovat temperami a otírají si jimi nehody kolem podložky).
Jen to skládání vypraného, je trošku nuda. Tak to nechávám na večery u televize. Dnes máme těch kapesníčků něco kolem třista. No, asi i víc. Počítat to nechci. Myslím si, že cena látky byla max. 500 Kč ( možná i méně, protože je jich dost ušitých z různých odstřižků). Ty první kapesníčky máme tak sedm, možná osm let, už jsou v trošku horším stavu. Ale věřím, že se za tu dobu dávno zaplatily, ikdyž je děti používají jen doma ( přeci jen praní stojí méně, než nákup papírových).
PS: Žehlím nerada, ale jednou za čas sama sebe ukecám. No, dnes to nebylo.
Dnes vosí hnízda. Mňam.
Nový přírůstek. Něco tak prťavého jsem snad ještě neviděla. Je tak roztomilý.
Dnes jsme ozdobili stromeček. Syn o tom mluví od začátku prosince. Tedy mluví. Každý den to slyším asi stokrát. Bere to tak, že na ta světýlka lákáme Ježíška. Bez nich by nevěděl, že má přinést dárky i k nám. Dcera ho v tom samozřejmě podporuje. Dnes jsem dospěla k tomu, že stromeček bude, jinak skončím v blázinci. A zítra musí manžel dát světýlka do zahrady, protože ihned začalo šílené druhé kolo. A to už nedám.
