Jak zlepšit dětský spánek a udržet rodinnou harmonii?
Ahoj ženy,
potřebuju radu či jak řešit naší situaci ohledně spaní. Máme dvě školkové děti(6a3).. obě děti mají svůj pokoj, kde jsou večer uspaný. My s manželem spíme V ložnici vedle. Jeden čas to fungovalo že oba v noci chodili k nam do ložnice. Jenže 4x v jediný posteli fakt peklo. Proto jsem udělala asi největší blbost jakou jsem mohla. Z jednoho pokojíku jsem udělala hernu a z druhého společnou ložnici pro děti. A tím že budou spát spolu a já když bude nouze, půjdu k nim. No nešlo to. Hádky, bitky, starší mladšího furt vyhazovala s tím že je to její pokoj. Takže vlastně furt řev. Vydrželo to týden a já to opět rozdělila s tím že najdeme tedy na starý režim, který tedy aspoň nějak fungoval. No a problém 😶😶😶. Oba přestali v noci chodit, a místo toho hulakaji po celém bytě. Na mě je jit k prvnímu, lehnu si k němu... aby začal řvát z druhého pokoje další 😂😂😂. Jedno dítě tedy odvádím do ložnice za tatínkem a z druhého pak většinou rezignovaně usnu.... Jenže já už nemůžu. Jsem vyčerpaná, naštvaná. V noci spí. Tak 3h max. A už na sobě pozoruji že to nedávám. Jenže co s tím ???
Vím že jsem to měla řešit na začátku ale Oba byli kojení, oba spali semnou na koze... Nonstop. Neb jsem řešila problém s mlékem. Takže jsou oba mazlivý a potřebují mít někoho vedle sebe. Jenže já už nevím, fakt nevím... Myslela jsem si že v tomto věku už to bude lepší a ne horší jak s malými mimci 😞...
Manžel odmítá jít spát do dětského pokoje aby mi přenechal ložnici. Trochu nám to narušuje manželství, intimitu... Takže se mu ani nedivím. Co s tím 😶😶😶😶?
Když přitvrdim, starší mi vyčítá že jí nemám ráda, že jí neobjimam atd .. furt jen výčitky 🫣
Jsou to malé děti, které se cítí bezpečně po boku svých rodičů, je to naprosto přirozené a v pořádku. A ne, opravdu to není proto, že se kojily non stop celou noc. Tuto potřebu mají i nekojené děti. Pokud to manžel nechápe, měl by si k tomu něco nastudovat. Ostatně on sám také neusíná sám v pokoji, že?
Naše děti s námi spaly v posteli, dokud to potřebovaly. Stěhovaly se společně do pokojíku, když dcera nastoupila do školy, což bylo v době, kdy jim bylo 7 a 5. A dodnes (12,5 a 10,5) mohou kdykoliv přijít k nám, protože strach a potřeba něčí blízkosti není omezena věkem. A ano, děti toho využívají. Prostě přijdou, řeknou, že se jim v hlavě honí divné myšlenky, nebo že se bojí, nebo že nemůžou usnout a prostě spí s námi. A je to tak v pořádku. Nikdy bych v takovém okamžiku dítě neodmítla.
Co se intimity týká, tak ta se přece nemusí uskutečňovat jen na půdě ložnice, rozdat si to můžete kdekoliv. Hádám, že jako mladší jste to tak dělali, stačí si to jen připomenout.
@anonym_autor neřešila bych děti ale manžela...jak jako odmítá jít? Takže to nechá celé na tobě? Ty litáš z jednoho pokoje do druhého k dětem a on si mezitím spokojeně spí v ložnici? Pokud ano, tak je to pěkně sobecký blb*c a absolutně se nedivím že vám to narušuje manželství.. to je ale narušeno jeho postejem, ne dětmi. Jsou prostě ještě malé a chcou spát s váma. Dospělí taky spí většinou spolu v jedné posteli, proč se po dětech chce aby spaly samy? Prostě bych se je oba nastěhovala do ložnice, určitě bych nelítala v noci z jednoho pokoje do druhého. Manžel může spát v posteli s Vámi a nebo ať se odstěhuje na gauč když mu to vadí...
Jednou budeš s laskou vzpomínat na to jak jste se mohli k sobě v noci tulit, až se budou zavírat do pokojů a budou chtit být sami..
@anonym_autor neřešila bych děti ale manžela...jak jako odmítá jít? Takže to nechá celé na tobě? Ty litáš z jednoho pokoje do druhého k dětem a on si mezitím spokojeně spí v ložnici? Pokud ano, tak je to pěkně sobecký blb*c a absolutně se nedivím že vám to narušuje manželství.. to je ale narušeno jeho postejem, ne dětmi. Jsou prostě ještě malé a chcou spát s váma. Dospělí taky spí většinou spolu v jedné posteli, proč se po dětech chce aby spaly samy? Prostě bych se je oba nastěhovala do ložnice, určitě bych nelítala v noci z jednoho pokoje do druhého. Manžel může spát v posteli s Vámi a nebo ať se odstěhuje na gauč když mu to vadí...
Jednou budeš s laskou vzpomínat na to jak jste se mohli k sobě v noci tulit, až se budou zavírat do pokojů a budou chtit být sami..
@anonym_autor mas 2 moznosti. Pridelat bocni postele k manzelske a nebo se odstehovat k deckam do pokoje, kdyz te potrebuji citit. Ja treba spat s deckama odmitam. Pokud by prisly tak se stehuju. Pokud chodis do prace a musis se i vyspat tak jedno z toho musis vyzkouset.
@kokoska29 ale prd. Jednou bude s laskou vzpominat, ze decka konecne spi ve svem a ma koncene zpet manzelsky zivot, protoze deti nejsou stredobod vesmiru. Hyckat se musi i partner.
Já bych z tohoto byla strašně vyčerpaná, když nejsem vyspaná, nefunguju, dělám chyby, špatně vnímám... Mimochodem udržovat manželskou intimitu považuji taky za hodně důležité. Takže bych se snažila najít nějaké řešení schůdné pro všechny. Děti v tomto věku mi malé na samostatné spaní nepřijdou, pokud nejsou nemocné, něco je aktuálně netrápí nebo neřeší. Ale chápu, že ne všechny děti jsou stejné. Nastěhovat dětské postele do ložnice? Ale domluvit se s dětma, že každý má svou postýlku a nebudete se v noci vzájemně rušit, protože spánek je hodně důležitý? To by byl kompromis pro všechny. Domluvit nějakou formu střídání? V pondělí spím v pokojíčku s jedním, v úterý s druhým, ve středu s tatínkem... Netuším, jak máte postele, jestli je tohle třeba reálné. Od staršího mi to dle toho, co píšeš, přijde spíš jako závidění než jako vlastní potřeba, takže bych pracovala i s tím, že 3 roky rozdílu věku je dost na to, aby starší mohl mít určité výsady, ale také bych požadovala větší samostatnost, pokud je jí schopen. Zase, je potřeba brát ohled na každé dítě zvlášť, někdo je v pohodě samostatný, někdo bojácný a nejistý i ve školním věku. Zkuste to nějak vymyslet dohromady s mužem, vzájemně se v tom podpořit a dětem bych to společně pak předložila jako hotovou věc, se kterou si ale musíte být jistí. Děti velmi dobře vycítí nejistotu, takže jak se rozhodnete, za tím si oba stůjte. Zohledněte povahy a schopnosti vašich dětí, prostorové možnosti a zároveň vaše potřeby. Vaše potřeby nejsou podružné, mají stejnou váhu jako potřeby dětí. Rodiče tu nejsou od toho, aby se přizpůsobily dětem, ale aby společně s dětmi žily. Pokud se přes den dětem věnujete, dětem nijak psychicky neublíží, pokud každou noc nebudou v posteli s tebou. Jestli ti tenhle přístup není blízký, zařiďte se jinak. Pokud chodíš do práce, musíš myslet i na sebe.
My máme dva pokojiky.Spala s dětma v tom větším pokoji.Na zemi na matraci.Manžel spal sám v ložnici.
Já bych se na tvém místě hlavně přestala obviňovat, že jsi něco pokazila. Tohle má doma strašně moc rodin, jen se o tom tolik nemluví 😇 A upřímně, děti 6 a 3 roky jsou pořád ještě malé, zvlášť když byly hodně kontaktní a zvyklé usínat s vámi. ❤