Jak zvládat vzdor u dvouletého dítěte?
Zdravim damy, chtela bych se tu malinko vypsat, uz jsem hrozne vycerpana ze syna, za tyden ma 2 roky, a poslednich 14 dnu je to snim peklo. Myslela jsem si ze obdobi vzdoru mu zacalo po 1 narozeninach, ale mylila jsem se! Ted mi prijde ze to eskaluje, v zadnem pripade mu nemuzu rict na nic NE-jelikoz v tu chvili nastava konec sveta. Reknu mu at pocka, protoze si dojdu na wc, udelam si kafe, uklidim mu hracku kam ji zrovna on nechce-zachvat. Reknu mu at neutika-zachvat. Uz se rano bojim vstat a blbe se otocit aby nechytil zschvat 😳uprimne nevim jak s tim pracovat, vzteka se cely den, knoura, rve, vali se po zemi, dnes u svaciny vymyslel ze k jogurtu potrebuje velkou lzici a k tomu si prinesl dalsi tri maly, tak jsem mu rekla ze si ma nechat jednu malou a zbytek odnest, a on zacal jecet, lzicky i jogurt hodil na zem, uz dostal na zadek, dala jsem ho do postylky, tam se vyrval, po chvili jsem za nim sla, zacal se smat, dal mi pusu, lzicky si uklidil a i ten jogurt chtel utrit. Nevim jestli na nej v tehle chvilich byt raznejsi, nebo ho nechat a debatovat s nim v klidu? Zkousim to porad, ale nastve se jeste vic popravde. A to nemluvim o tom kdyz se tohle deje venku, to mam sto chuti mu na ten zadek dat ale ty lidi na me koukaji uz kdyz na nej zvysim hlas :roll: zajimalo by me jak to zvladate vy a jak s tím vzdorem a vztekanim pracujete vy :(
1) časem otupíš, čeká tě zhruba rok
2) pomoz mu pochopit emoce, něco se mu nelíbí, nezvládá ten pocit, teprve se to učí
3) nabízej varianty, chceš jít tudy nebo tam? Tričko s obrázkem nebo jiné? Lžičku velkou? Pocit, že rozhoduje tam, kde vlastně všechny volby jsou správně
4) drž hranice tam, kde to je nutné (přecházení silnice, atp.)
@lv Vim ze to teprve zacalo a jeste nas to ceka, musim se hlavne ja nejak obrnit, strasne me to unavuje ze za den tech scen udela tolik ze bych to nespocitala.
Varianty mu nabizim, tam kde to jde, at uz jde o ty tricka, druh jogurtu, a takovy nepodstatny veci, a spolupracuje, ale prijde mi ze ma pak v hlave ze si muze delat podle sveho i veci co proste zakazuju, treba prejit prechod bez me ruky, nechce mi ji dat a chce jit sam, nejede pres to vlak, vysvetluju mu to v klidu a stejne chyti zachvat takze prechazime prechod stylem ze ho pomalu taham za tu ruku, a nebo jde rovnou na ruku.
1) Na lidi nekoukej - oni budou koukat bez ohledu na to, jestli hlas zvýšíš, nebo ne. Pro někoho budeš hysterka, pro ostatní málo rázná...
2) Rozmysli si, co reálně chceš a proč. Vyser se na "se to tak dělává" nebo "dobře to vypadá" ... Třeba u těch lžiček: proč mu to nedovolit? Vadí ti, že to budeš muset mejt? Tak mu řekni "pokud to chceš takhle, tak po sobě ty lžičky umeješ" (samořejmě, že je budeš mejt s ním a přidělá ti to práci - ale on se tím naučí jednak mýt nádobí, druha vidět následek a to, proč to tudíž nedělat). Podobně vlastně s jakoukoliv situací, kterou chceš zakázat - uvědom si, proč ti vadí a proč ji zakazuješ. A řekni mu to nebo ukaž mu ten důsledek. Někdy to samozřejmě nejde - třeba u rozběhnutí do silnice. Nebo je důsledek porušení zákona (typicky krádež lízátka v obchodě), tam je prostě "ne" třeba rychle. Ale nauč se ty sama rozlišit "ne a prostě poslechnout musíš!" a "o tomhle můžeme nějak diskutovat". Protože to jsou oprevdu dva rozdílné typy situací a ty se v nich můžeš chovat různě. A dokonce i máš. Dítě nemá slepě poslechnout každý zákaz. Má se naučit rozlišovat "špatné a dobré zákazy".
A drž se. Jak bude líp mluvit, snáz se domluvíte.
@anonym_autor A vysvětluješ mu všechno v klidu, nebo dáváš "rozkazy"? Třeba zrovna s těma lžičkama bych ho nechala, ušetřila by sis nervy 😃
Je to tak, ty jsi dospělá a emoce ovládat umíš, kdežto dítě ne. U spousty věcí jde místo zákazu zvolit něco jiného, nelez na stůl x uděláme si překážkovou dráhu, nelij vodu x pojď lít sem/kytky atp.
Bude to dobrý.Dás to .Zkus si to nebrat " osobně " 😄I když je to hodně vyčerpávající.
Důležité je držet hranice.Hodne pevně i v méně důležitých věcích.V pubertě se Ti to vrátí .
Narocne obdib a k tomu strasne dlouhe.
Me hodne pomahalo "neukolovat" a predchazet. Neukolovat myslim treba na tvem prikladu "pockej!" (nez uklidim hracku..). Radeji na "pomuzes mi uklidit tu hracku na spravne misto" a udelat to spolu, ale s ditetem zapojenym. To same s tema lzickama. "nechci pak myt 3 lzicky, je to prace navic - jakou bys jedl nejradeji? A jdeme spolu ty ostatni vratit do supliku".. Trochu blbicnec, ale dite se nevztekalo.
To moje trpelo na afektivni zachvaty tj., na moje ne, vyrknute unavenou matkou bez rozmyslu dostala takovy zachvat zlosti, ze prestala dychat, zmodrala a omdlela. To bylo labuzo.. Stal se ze me mistr diplomacie 😂
Predchazeni - napr. vetsinou kolem me na prochazce litala jako magor. Kdyz jsme se blizili k nebezpecnemu useku (do 200m od nas byla frekventovanejsi silnice), tak jsem si ji dopredu chytla za ruku s tim, ze bych ted strasne rada sla s ni, jeslti me muze opatrne dovest k te silnici a prevest, ze jsem zvedava, jestli to umi. - fungovalo to. Kdybych ji rekla, "ted pujdeme za ruku, tady jeszdi hodne aut a mohlo by se neco stat", tak by to nestacilo..
Neboj tohle období vzdoru zase pomine. Prcek se učí, zkouší a emoce ještě neumí zvládat. I my dospěláci s tím máme občas problém. Určitě ale potřebuje aby si mu nastavila hranice, bude se tím lépe učit co ano a co ne. Taky je dobrá změna intonace v hlasu aby věděl že je něco jinak než obvykle. Držím palce ať to období zvládnete oba v pohodě. Učíte se oba dva 🙂
1) časem otupíš, čeká tě zhruba rok
2) pomoz mu pochopit emoce, něco se mu nelíbí, nezvládá ten pocit, teprve se to učí
3) nabízej varianty, chceš jít tudy nebo tam? Tričko s obrázkem nebo jiné? Lžičku velkou? Pocit, že rozhoduje tam, kde vlastně všechny volby jsou správně
4) drž hranice tam, kde to je nutné (přecházení silnice, atp.)