Jak zvládnout neodložitelné miminko a dvouleťáka?

ještě dodám že nosítko a šátek zkoušíme ale malý v něm krom prvního pokusu jenom řve a odtahuje se, hlídání mi velice brzy skončí babička se vrátí do práce, a staršímu se snažím věnovat jakkoliv to jenom jde, hrajeme si zatimco mám mimčo na ruce, ale už to taky nedávám mám z toho namožené zápesti a za chvíli už neudržim ani hrnek 🤦🏻‍♀️

@misaa56 jo kočár je taky problém, jsem z toho úplně na palici protože jsou kluci úplně jak přes kopírák, přestože byl první na UM, tak krom kojení samotného je ti úplně to samé, nosítko ne, kočár ne, postýlka ne 😂 o to je to horší protože vím že první se v kočáru nenaučil spát nikdy, nosítka taky nikdy, a postýlka až kolem těch 5-6 měsíců 🙈 jenže to jsem měla čas se s nim nonstop prdět zejo 🙈
a upřímně představa že s nima jdu oběma teď ven mě děsí k smrti protože starší vezme čáru a utíká mi a ještě by skončil někde pod autem když musím drzet kočár, a to máme dvojkocar ale v něm vydrží starší jen chvíli 🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️🤦🏻‍♀️

Kdyz sw narodila naše druhá dcerka, první bylo bez tři týdnů 3, ano velká výhoda byla, neměla pleny, oblékla se a dost si udělala sama. Ale mala do tří měsíce spala jen na rukách jinak jen rvala. Manzel dělal v tu dobu krátký, dlouhý týden takže když byl.v práci byla jsem s nima celé dny sama, vařila, uklizela a zalevala jsem zahradu až když obě dvě usnuli. Babičky máme daleko. Radu nemám, ale zvládnout se to určitě dá 😊, přejde to. Ale neříkám že to nebylo náročné období. Ale já jsem zase taková že když to jinak nejde prostě necham brečet. Ale spousta věcí se dá dělat s miminem v ruce.

@klaruskaholubinka nás starší ještě nemá úplně ani 2 roky, takže je to takový ten věk kdy si sice kamkoliv dojde a vyleze, ale ještě nemá moc rozum z ničeho no ... někdy si říkám co to bylo za hloupý napad si dělat rozestup 2 roky místo 3, kdy už mohl starší chodit do školky a být víc samostatný 😔

Po pravdě ono s tou školou to taky není výhra, mladší je v červenci, starší šla v září do školky, ale zase oblékání nějak spojit jídlo pro mladší, ráno ji odvést, pak za 3,5 hodiny pro ni zpět, pac chodila půl roku po obědě. A ty nemoci, starší chytne vše byli jsme hodně po nemocnicích. Ona to taky není výhra, ale jo člověk si to dopoledne odpočine a má jen to miminko. Je pravda že když se to zlepšilo tak jsem si to užívala že mám doma jen to miminko.

Každopádně přeji ať se to brzy zlepší 😊. Já si pamatuji, že se mi pak starší schválně i začala pocuravat jak jsem na ni neměla ten čas.

Muj malej prtous taky nerad satek, ale proste obcas “musi”. Jinak bych nic neudelala. Davam ho tam fakt jen, kdyz uz je teda krajni mez a u toho hopsam jak opice, aby se uklidnil a pak se s tim smiri a je spokojenej 😅 volne ruce jsou potreba a mnohdy volim mezi ma rvat v satku nebo ma rvat na zemi.
Jsou narocna ta mimina 😀

@exbordelar jo asi to tak taky budeme dělat protože nechat ho brecet samotného je pro mě úplně stejný ne-li větší stres než kdyby mi řval na rukách když se snažím něco udělat 🙈

Radu nemam, ty zacatky jsou proste tezke.
Ale sedne si to, drz se 🍀♥️

Já se u druhého dokonce záhy naučila vázat si ji v šátku na záda, abych sobě a staršímu zvládla aspoň rychle něco uvařit. První dva měsíce si pamatuju jen zhruba v mlze, a to miminko ochotně spalo v kočárku. Lepšit se to začalo během třetího měsíce, kdy se dalo už celkem spolehnout na nějaký režim. Jojo, čtvrtý trimestr není výmysl.

Syn taky zdrhal a zdrhá pořád. Naštěstí máme zahradu takže jsme většinu času venku tam. Dcera naštěstí má kočár ráda, takže ten náš asi i zachránil 😅 ale určitě bude líp 🍀

Mozna jsi to zkousela, ale radsi se zeptam... Zkouselas mu v tom satku nacpat prso?

@jana_zofie bohužel my kojime s kloboučkama, to bych nedala 😔 uz tak i v naprostém pohodlí v sedě musím furt hlídat aby vyl jak má 🙄 až malý trochu povyroste a bude mít větší pusinku tak zkusíme odbourat

Ja teda nejsem laktacni a neznam vas pripad, ale maly se mi v satku prisaval lip nez pri jakekoli jine poloze. Mozna bych se zkusila zeptat nejake laktacni poradkyne, jestli by to, ze mu to prso zkusis dat bylo spis na skodu nebo k uzitku. At uz by sal nebo ne. Nektere delaji i poradenstvi po telefonu. Ale jak rikam, nevim, jen me to tak napadlo. Proste jen uvaha, nemusis ji ani brat vazne.

@jana_zofie my to průběžně zkoušíme bez ale zatím je to úplně marný, malý se na tu plochou bradavku tváří jak kdybych ho tím chtěla otrávit 😂 máme kombinaci velký plochý prsa a malinkate miminko (narodil se 2,5kg )

Mně hrozně pomohl šátek, zrovna ho prodávám, mladší první tři měsíce hrozně vřískala a nic moc spala přes den. V noci naštěstí dobře. Seděl na ni termín 4. trimestr, protože po tom třetím měsíci z ní bylo zlaté dítě, zabavila se, přestala být nespokojená a po roce spala 3 hodiny po obědě. Držím palce!

Ahojky mám to podobně první 3 teď už velké byli po sobě rok a půl a dva toky, nechápu, vše bylo ok. Teď mám 3.5 roku chlapce,1.5 holčičku a malého 3 měsíce,je to náročné,ale když udělám řád tak se to dá.Podotykám, že jsem s nimi prakticky sama, manžel dělá 13 ti hodinovky a někdy nemá ani den volna mezi směny, babičky nemám. Pořídila jsem si ke kočárku stupinek se sedátkem a vodítko na ruku pro děti, takže takto to řeším když musím MHD k lékařům či ven. Malej je taky neodložitelnej a malá se ještě taky kojí, takže je to kolikrát o nervy,ale neměnila bych. Neboj to si sedne,jak najdeš ten správný systém, který bude vyhovovat tobě i dětem 😘

Mladší se narodil v prosinci o měsíc dříve, prvorozený měl necelé čtyři roky. No nebudu ti lhát, občas to bylo peklo a ještě pořád je 🙈. Staršího jsem dala znovu do školky až po Velikonocích a stejně je to mazec, co už stihl za bacily přitáhnout. Takže neustále řeším sople a kašel u dvou dětí. Navíc máme školku v jiné vesnici, já bez auta, takže vyzvedávání ze školky je takový každodenní menší výlet 🙈.
Šátkové nosítko jsem hodně používala v šestinedělí, pak dlouho bojkot a teď mi konečně zase nosítko akceptuje. Musel do něj prostě dorůst. Nejraději je na rukách, ale ve čtyřech měsících má náš nedonošeneček 8 kilo, takže to se nedá 😂.

Jinak máme celý den roztažený gauč a tam se odehrává náš život 😂. Já kojím na kojícím polštáři a hraju si u toho se starším synem. Čteme knížky, skládáme puzzle, super je Albi tužka. Někdy kojím na zemi, uprostřed kolejiště nebo autodráhy.😂 No a někdy to prostě zachrání puštěné pohádky 😉. U gauče mám menší přenosnou postýlku a když se zadaří, tak do ní malého přendám. Na parapetu mám jídlo a pití, ať nemusím vstávat 😁.
Většinou vaříme s manželem večer, ať to druhý den jen ohřeju a udělám přílohu nebo mrsknu přes noc maso do pomalého hrnce, to je vynález století. Brambory si taky oškrábu den předem, strčím do lednice a jen druhý den uvařím.
Neboj, oni to půjde a některé dny to nepůjde, tak prostě objednáš pizzu 😉.

Já jen tak zkusím napsat co jsme a jak jsme dělali, třeba jedna věc pomůže trošku. Rozdíl jsem tedy měla 2 roky a 4 měsíce. První dva týdny s námi byl manžel, tak staršího zabavil, tak jsem měla aspoň trochu takové pravé šestinedělí a váleli jsme se s miminkem jen v posteli. Pak jsme hodně četli v posteli s miminem v náručí, vždycky strašně pomůže vypadnout ven, teď už je i dobré počasí, tak se dá trávit celé dny po venku. Rozhodit někde velkou deku, vzít kyblíčky... Domácí práce až na výjimky děláme spolu až když je doma manžel. Když jednou není domácí navařený, nehroutim se, koupim polívku v Albertu nebo si prostě zajdeme. To stejný s televizí - je to sice zlý pán, ale dobrý sluha a když je potřeba, tak mu prostě na půl hodiny něco pustim, a nebudu se hroutit výčitkama. Při hraní jsme si prostě kecnuli, něco vytáhnuli, miminko prostě bylo v náručí, nebo položený na koberci vedle nás. Ted když už je miminu 8 měsíců, tak je to paradoxně všechno trochu náročnější, protože už je musim od sebe trhat, berou si hračky, chtěj něco oba co neuměj. S novorozenečkem to bylo lehčí vlastně. Kam ho položíš, tam ho najdeš.

@lennus presne takhle to měl i první syn, a zatím druhý jede hak přes kopírák vše úplně dvojče, tak mám v hlavě ten milník 3 měsíce že pak to bude snad už o něčem jiným 🙏 první byl teda na um a teď kojime takže to je náročnější než dat každé 2-3 hoďky láhev, ale jinak mají vše úplně stejné 😁

@pavulka haha tak to máme obyvak zařízený úplně stejně 😂

Zase prso můžeš vytáhnput kdekoliv, ne? Ale rozumím, žes byla zvyklá a fungovalo to. U mladší jsem si říkala, že to je jen období a musí to přejít, už jsem byla víc nad věcí.

Mam mezi detmi 25 mesicu a da se rict, ze prvni rok stravila v satku, pak v nositku, zkousej, treba si zvykne a budes mit volne ruce na starsiho a vareni apod. Narocne to je, ale hrozne rychle to utece. Ja jsem tedy taky uprimne rada, kdyz je to novorozenecke obdobi za nami 😀 Dcera je celkem pohodarka, ale prvni dva mesice nespala v noci snad vubec a jeste to prokladala vecernim placem, ale pak se vse zlepsilo a je to uz pohoda. Bude lip, drzim pesti a soucitim 🙂

@lennus no upřímně, mnohem pohodlnější je mít v batůžku láhev nachystanou s teplou vodou v termoobalu, vedle um v dávkovači a jen to tam nasypat a fakt láhev praveze kdekoliv mezi lidma za každého počasí klidně i ve stoje a měl vypito rychle 😁 já teda nejsem ten typ co by pohodlně vyvaloval kozy na veřejnosti, nedělala jsem to před kojením tak mi to není příjemný ani teď 😁 takže to je najít místo (většinou auto někde zaparkovany bokem) uvelebit se, nachystat klobouk a čekat až se malý vydudá 😁 zlatá láhev fakt 😂 kterou může mimochodem dát i táta ve dne v noci, střídali jsme se, fakt paráda 😅 ale samozřejmě bych nikdy malému neodepřela mm když není důvod, první syn měl šílený cévní nádor na rtu takže se od nařízení přidávat nesměl a měl spešl láhev, to bylo něco jiného 🙂

*od narození, ale nařízení vlastně taky 😅

@pavulka uplne vidim ten zivot na tom rozkladacim gauci 😂👍🏻

Zrovna se hrabu ve vzpominkach na tohle obdobi.Je jim ted 10 a 12 let a vubec si to nepamatuju... Takze to prezit lze 😁.Jen syn zarlil,to vim.Jsou 2 a 8mesicu od sebe

Jak to čtu,tak mi v hlavně běží ty hrozný dny po narození dcery. Syn měl 15m, když se narodila. Mimino. Navíc handicap, chodit začal až ve 2,5 letech a teď jsou mu 3,5 a furt to bez kočárku nejde. Celkové opoždění (doteď má pleny, nemluví atp). Dcera byla ďáblův novorozenec. Narodila se v pátek 21:48 a noc na sobotu byla první a poslední, co prospala. Pak prostě nespala. Nikdy, nikde. Satek, nosítko, kočár...nic. pořád rev, kojení, rev, nošení,.rev,.kojení...10min spánku a zas.... navíc přítel obchoďák, takže celé dny pryč. Co dny, bývá pryč ut-ctv i přes noci. Někdy i déle. Jo a pomoc žádná jiná. Jeho rodina 150km od nás, moji rodiče 1700km. Když bylo zřejmé, že to s ní bude masakr, tak asi 3 týdny skoro nikam pracovně nejezdil, ale pak už musel ze. Upřímně jsem to skoro všechno zapomněla. Bylo to hrůzný období. Mimino, co nonstop řve a druhý o trochu starší, co nic nechápe....Já s ní ani skoro nemohla na procházku... večerní koupání probíhalo světelnou rychlosti s tím, že mi po celou dobu rvala v lehátku. Jo a nespala ani v noci: první tři měsíce výhradně na prsu a budila se klidně 3x do hodiny. Odstavila jsem ji v 10m protože i tehdy se budila co hodinu, i když už trochu v postýlce. Všichni mi říkali, vydrz bude lépe....já jsem si tenkrát fakt každej večer říkala: hurá, další den za námi a o den blíž,kdy bude líp.
A fakt je!!! I když se to teď nezdá, jednou má to budeš vzpomínat jako na noční můru a ani si to moc nebudeš pamatovat. 😀 ale věř mi, že tě chápu až moc dobře....
Treba dcera měsíc po tom odstavu začala spát krásně. Od té doby.spi celou noc, žádné uspávání a po obědě dá 2h. 🙂