Kdy vzít dítě s problémy se sourozencem k psychologovi?
Dobrý den, máme 2 děti, 9 a 6 let. Starší zdravé, mladší kombinované postižení, STMR, chodit začal ve 4 letech, chůze stále není 100%, mluví jen pár slabik, citoslovců, rozumí většině pokynů. Je to veselé dítě, ale náročné. Často jezdíme po lékařích, do léčebny atd...
Starší má v poslední době záchvaty vzteku, nechce pomáhat, jak není po jeho, vydrží se vztekat dlouho, když něco zakážeme (naposledy nedodržela slib ohledně chování z jedné akce - chtěl zůstat déle, ale odcházely jsme dle domluvy, vztekal se, že na další akci nechce, jsme nejhorší rodiče atd.. tak se na další akci nejelo, ale pár minut před začátkem, začal prosit, že tam chce... pak další záchvat vzteku, že se nejelo...).
Po zklidnění je v pohodě.
Vím, že se mu už někdo posmíval ohledně sourozence, že je divnej, blbej apod... to jsme si vysvětlily... Včera na vesnické akci, kde bylo hodně dětí, jsem si všimla zvláštního chování, poté z něj vylezlo, že se za sourozence občas stydí... ve společnosti ale nikdo najevo nic nedává, berou ho takového, jaký je. Mladší je společenský, jde za kde kým, směje se, "povídá si" po jeho, děti jej znají ze školky.
Staršímu je strašně líto, že nemá zdravého sourozence, mladšího má rád, ale teď se nedokáže smířit s tím, že nikdy nebude zdravý. Zná hodně dětí s postižením, některé jsou na tom líp, někteří "ležáci"...
Teď chodí mladší do běžné vesnické školky, hned vedle je ZŠ, kam chodí starší, děti se znají... Příští rok nastoupí mladší do speciální školy ve městě. Starší je rád, měl strach, že by se mu ostatní děti na běžné škole smály (měly tam autistu let a prý se mu ostatní, starší smály, tak proto). Váhám, jestli vzít staršího k psychologovi nebo to ustojíme doma sami...
Stručné shrnutí
- Sourozenci dětí s těžším postižením často vykazují opakované záchvaty vzteku, pocity studu nebo snížené sebevědomí; dostupná pomoc zahrnuje dětského psychologa, rodinnou terapii a podpůrné skupiny pro sourozence.
- Konkrétní intervence z praxe zahrnují rodinné víkendové pobyty pořádané Ranou péčí, terapeutické edukační skupiny jako "Kámoši" na paspoint.cz a práci se speciálními pedagogy či terapeuty (např. hiporehabilitace).
- Rodiče v diskusi doporučují dát dítěti jednorázové či pravidelné individuální sezení u dětského psychologa nebo rodinného terapeuta za účelem podpory zpracování emocí a získání výchovných strategií; rovněž byly zmíněny odborné zdroje jako kniha "Speciální sourozenci: život se sourozencem s postižením" (kritiky.cz).
Nejčastější otázky
Q: Kdy vzít sourozence dítěte s postižením k dětskému psychologovi?
A: K psychologovi je vhodné jít při častých záchvatech vzteku, dlouhodobých změnách v chování, sociálním stažení nebo pokud dítě opakovaně vyjadřuje stud či odmítání sourozence; v diskusi byla zmínka, že PPP může doporučit další vyšetření nebo psychiatrii při podezření na poruchu jako ADHD.
Q: Jaké typy podpory jsou dostupné pro sourozence dětí s postižením?
A: Dostupné jsou individuální sezení u dětského psychologa, rodinná terapie, speciálně zaměřené edukační skupiny (např. "Kámoši" na paspoint.cz), víkendové pobyty pořádané Ranou péčí, práce se speciálním pedagogem a terapie jako hiporehabilitace; jako zdroj pomoci byla zmíněna i kniha na kritiky.cz.
Q: Kde najít psychologa, který nepojede primárně diagnostické kolečko?
A: Doporučuje se hledat soukromého dětského psychologa nebo terapeuta a při objednání jasně formulovat, že očekáváte poradenské a podpůrné sezení, nikoli plnou diagnostiku; na fóru byla doporučena stránka psycholozkaprodeti.cz jako místo k hledání.
Q: Existují skupiny nebo programy speciálně pro sourozence dětí s PAS?
A: Ano, byla zmíněna terapeutická edukační skupina "Kámoši" provozovaná na paspoint.cz zaměřená na sourozence dětí s PAS; uživatelé také doporučovali kontaktovat organizace jako ICSASOV (icsasov.cz) nebo Ranou péči pro programy a pobyty.
Q: Hradí zdravotní pojišťovna sezení u psychologa?
A: V diskusi bylo uvedeno, že někteří psychologové spolupracují se zdravotními pojišťovnami a sezení může být pojišťovnou plně nebo částečně hrazeno; konkrétní rozsah úhrad závisí na dohodě psychologa s pojišťovnou.
Q: Kdy je potřeba zvážit psychiatrické vyšetření kvůli podezření na ADHD?
A: Pokud poradna (PPP) nebo psycholog doporučí posudek pro podezření na ADHD, následuje odeslání k psychiatrovi pro vyšetření a posudek; v diskusi jedna rodina zmínila, že je posílali na psychiatrii kvůli podezření na ADHD.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících souhlasí, že konzultace s dětským psychologem nebo terapeutem je užitečná a nic tím nezkazíte.
- Shodli se, že podpůrné skupiny a programy pro sourozence (víkendové pobyty, edukační skupiny) mohou dětem pomoci sdílet zkušenosti a zpracovat emoce.
Sporné názory
- Někteří doporučují vyhnout se rozsáhlé diagnostice u zdravého sourozence, protože „diagnostické kolečko“ může zvýšit napětí, zatímco jiní uvádějí, že stačí předem sdělit očekávání psychologovi a běžná sezení mohou fungovat i bez plné diagnostiky.
- Někteří rodiče upravují rodinný program podle potřeb zdravého sourozence, zatímco jiní preferují nezměnit program a zahrnout postižené i zdravé dítě stejnak.
Otevřené otázky
- Jaký je optimální věk a četnost psychologických sezení pro sourozence dětí s těžkým postižením?
- Které konkrétní lokální programy a skupiny pro sourozence fungují ve větším rozsahu mimo zmiňované projekty (Paspoint, ICSASOV, Raná péče)?
- Jaký je skutečný rozsah hrazení sezení psychologem ze strany zdravotních pojišťoven v konkrétních případech?
Zmíněné značky a firmy
Paspoint, Kritiky.cz, ICSASOV, Raná péče, PPP (pedagogicko-psychologická poradna), psycholozkaprodeti.cz
Zmíněné produkty a metody
ADHD, PAS (porucha autistického spektra), raná péče víkendové pobyty, terapeutická edukační skupina "Kámoši", rodinná terapie, speciální pedagogika, hiporehabilitace, diagnostické kolečko
Místa a osoby
žádné
starší je chytré, ale hodně citlivé, neprůbojné dítě, moc si nevěří, neumí se bránit
Zkuste najít dobrého dětského psychologa. Ona ta situace je složitá pro všechny, často se mluví o o rodičích, ale pro sourozence nemocného dítěte to je stejně těžké. Držím palce, ať celou situaci zvládnete 🍀
Řekla bych, že pro sourozence je to v mnoha ohledech těžší než pro rodiče. Oni jsou dospělí, je to jejich dítě. Mám vlastní zkušenost se sestrou, měli jsme ji rádi, pomáhali, nikdo se neposmíval, ale je to omezení pro zdravé sourozence. Rodiče se musí víc věnovat jemu, nedá se dělat všechno jak se zadravým , postižené dítě je pro rodinu záhul. Malého chápu a občas by to chtělo vzít ho někam pouze jeho samotného pokud to alespoň trošku jde, třeba jen s jedním z rodičů.
Zkuste, uvidite. Take jsme “preventivne” navstivili, ono to je fakt narocne. Zkusim pohledat, ale mam pocit, ze jsem zahledla i nekoho, kdo se na to specializuje, uz je to nejakou dobu, co jsem resila. Pokud by se nasla podpurna skupina pro sourozence, taky muze byt fajn.
O žádné podpůrné skupině nevím, ani jsem nic na netu nenašla...
S dětmi toho podnikáme dost, většinou je to akce pro staršího, mladší se veze taky, i když z toho tolik nemá...
Jen se starším občas taky něco, jezdíme na hory, lyžuje samozřejmě jen starší s jedním z rodičů.. když má na návštěvě kamarády ze školy (ne z naší obce), tak mladšího od nich držím dál, ať mají klid na své hry..
Mluvím s ním i tak, že díky mladšímu máme spousty nových kamarádů, které bychom jinak nepoznali, jezdíme na hiporehabilitaci, starší to tam má hodně rád, jezdí s námi, kolikrát ho i omlouvám ze školy.. je fakt, že dokud byl ve školce, absolvoval s námi všechny lázně, léčebny, ve škole to už nejde...
Moc akcí, kam vzít jen staršího není no... snažíme se v zimě ty lyže, když je mladší ve školce třeba, občas kino... zas mi přijde divné jít do zoo, bazénu apod jen se starším, když tohle baví i mladšího...
Myslím, že mu i občas dochází, že v dospělosti nebude mít toho zdravého sourozence... vidí vztahy mě a mých sourozenců, tak i manžela... ale má bratrance a sestřenice, snad budou mít dobré vztahy...
Většinou, když je nás někde víc rodin, všude jsou min 2 zdraví sourozenci, od tam má toho nemocného bráchu... jinak nemá problém s mladšími dětmi
@daruna my se naopak snažíme program přizpůsobit staršímu, mladší se veze... jen jsme s ním pomalejší, ale zvládáme hory, moře, výlety vlakem, pěšky... teď ještě dopilujeme kolo, ze sedačky vyrostl.. na většinu dovolených, výletů jezdí i další děti, vždy tam má starší někoho víc k sobě
nevim odkud jste, hledejte neco takoveho https://www.paspoint.cz/kamosi-terapeuticka-edu... Memu diteti docela pomohlo, kdyz si mohlo pokecat s kamaradkou, co ti jejich bratri delaji za kocicarny :D
Toho psychologa jsem nenasla, prece jen je to par let, co jsem to hledala :/ ,ale zjistila jsem, ze vysla na tohle tema kniha. Treba by se mohla hodit. https://www.kritiky.cz/specialni-sourozenci-ziv...
Taky jsme nikdy neprizpusobovali program tomu handicapovanemu, nic nedelili. Ted uz je to jinak, jak jsou deti vetsi, tak potrebuji samostatne aktivity, ale ne kvuli brachovi s PAS. My mame velkou vyhodu, ze ty deti mame tri, rekla bych, ze je to pro ty dva standardni o dost zvladnutelnejsi.
@marge_s děkuji, podívám se... no o 3. jsme taky přemýšleli, ale nikdo nezaručí, že bude zdravé a nejsem smířená starat se o další hendikepované dítě. a taky vzhledem k věku to nebude moc reálné... táhne nám na 40...
napadá mě, že raná péče nabízí víkendové pobyty pro celé rodiny, ještě jsme nikdy nejeli, možná by nebylo od věci to zkusit... jinak zná sourozence postižených dětí, kamarádí s nimi na rehab. pobytech..
naše dítě nemá PAS, ale našla jsem tohle, zkusím jim napsat
https://www.icsasov.cz/o-nas/
je to strasne dilema. My to meli snadne, tak dlouho jsme vahali, az se stala nehoda, selhala nam antikoncepce, tak jsme si rikali, ze to asi tak melo byt. A bylo to to nejlepsi, co nas mohlo potkat Rodila jsem mesic pred 40 narozeninami. Takze se mi to radi, kdyz se to vyresilo za nas .
S nasimi detmi jezdi na vypravy prave i psycholog, takze to je nenasilne moderovane, nejen proste setkani. Ale bohuzel je to vazane na PAS a urcity projekt, takze tam bych vas nedostala.
@marge_s v posledních týdnech o tom 3. uvažujeme dost.. ale pořád jsou tam ty "ale".. 🙂
rozhodne nevadi 🙂 4
(u nas bylo taky hodne veci proti, maly byt, vek, strach, ze se to bude opakovat a hlavne..."tvl aby jsme se z toho pak nepo...."... no nepo... jsme se , ale nekdy je to divocina :D o tom zadna. Ale radost je to velika :D )
@marge_s to věřím 🙂 tak to byly děti ještě malé... u nás by byl rozdíl cca 10 od nejstaršího... teď říká, že by sourozence chtěl 🙂 ale musely by se všichni nějak podělit o 2 pokojíky...
U nas bylo autidlu 7, prostredni 4, pokoj maji jeden 15m2 vsichni tri dohromady, autidlo teda spi s nami. 3+kk 🤷🏾♂️ Je to neco za neco. Ale tak jsem si rikala, deti se uskromni na par let, ale budou mit sourozence - da-li Buh-na skoro cely zivot. Preju stastnou ruku pri rozhodovani 👍 kdyby na to treba jeste prislo
@marge_s to je pravda, to si taky říkám... no nejvíc mě odrazuje věk a strach skrz zdraví, no uvidíme... 🙂 a děkuji...
Včera byl starší zas úplný opak, bude mít na vsi krátké vystoupení, je to hned po obědě, takže jsem chtěla nechat mladšího ve školce a pak pro něj jít, ale prý ne, prý se musí přijít taky podívat... 🙂
Určitě ano , my jdeme tenhle pátek na psychiatrii prp posudek kvůli podezření na ADHD, poslali nás tam z PPP poradny .. takže i tohle by asi chtělo zatím psychologa a pak uvidíte co dál
Zdravím.. za mě k psychologovi ano, nic tím nezkazíte. Nám doktorka pomohla se sociofobií a velikým strachem ze tmy. Dcera (13) ji měla spíš za kamarádku než doktorku. Je teď celkové mnohem klidnější a v pohodě. A někteří spolupracují s pojišťovnami a sezení poj.hradí nebo přispívá.
Zkuste ty rodinné pobyty Ranné péče, nebo zkuste koukat třeba po nějakých speciálních pedagozích a jiných vyloženě terapeutech. Obávám se, že klasický klinický psycholog v tomhle úplně nepomůže, protože pojede diagnostické kolečko a pak se možná dozvíte "no, zkuste se poptat támhle" ...
Zvlášť s tím, co řešíte, bych se u staršího opravdu snažila vyhnout tomu, aby procházel diagnostikou. Přijde mi, že ta by jeho napětí jen zhoršila (a hodila falešný výsledek).
Ale jinak ano, přijde mi, že dochází do věku, kdy si o tom potřebuje popovídat s někým mimo rodinu... Úplně ideální by byl o pár let starší kamarád, který si něčím podobným prochází taky, ale to se hledá fakt blbě.
Další možnost je nějaký rodinný terapeut a jít do toho všichni - to je možná nejpřímější cesta.
U nas je to maličko jine,nemocny je starsi syn,mladsi dcerka je zdrava, hodně chytra. Malicko horší je v komunikaci,protoze syn ji nechce nechat mluvit s detmi, dokonce ikdyz je sam zna ( komunikuje s nima jen u nas doma,mimo domov nikdy. Bohuzel to vyzaduje i po sestre, vysvětlování nepomaha). Dcera je od malicka v ,,zavesu,, , ve smyslu jezdi s nami na terapie, do lazni apod. Spolu jsou hodně, protoze nemame temer zadne hlídání. Budou chodit na stejnou skolu, tak uvidime, co to udela. Dceri vysvetlujeme, ze je braska nemocný a ze to spolecne zvladneme. Jak se bude tvarit,az bude starsi,nevime. Ted si obcas vynuvuje pozornost. Jak jinak, hlavně ve chvili,kdy se naprimo resi neco s brachou. Obcas mu dělá i naschvaly. Ale vlastne se na ni nezlobim,ma to tezke.
@cilkat tak ja myslim, ze tady nejde o nejakou diagnostiku. ALe o to, aby poradili, jak se k tomu standardnimu sourozenci chovat tak, aby byly ty vztahy vyrovnane a aby to pripadne zvladal. Byli jsme v podobne situaci: slo mi o to, aby psycholog vyhodnotil, jestli neni zivot zdraveho sourozence nejak narusovan, jestli neni deprimovan, na co si dat pri vychove pozor. Aspon tak jsem to teda pochopila.
@marge_s Jenže moje zkušenost je, že když jdete normálně ve zdravotním systému k psychologovi, tak dříve, než začne zkoušet cokoliv radit, tak jede několik hodin diagnostické kolečko. Ono to dává smysl, ale zrovna v tomhle případě mi to přijde škodlivé, no. Tak právě dumám, kudy to kolečko obejít, nebo spíš ho rozmělnit do pozdější doby.
@cilkat nevim 🤷🏾♂️ My jsme normalne rekli jaka mame ocekavani a ta byla naplnena. 🙂 Vzdyt ty tam nejdes hledat diagnozu, ale poradit se, jak se chovat “k diagnoze sourozencu”. Tam nevstupuje zadny patologicky faktor. Jina situace by byla, kdyby se treba ten zdravy sebeposkozoval ci jinak se choval jako nekdo kdo uz ma nejaky vazny problem
