Jak se s tím vyrovnat
Jsem po kyretáži a čerstvě po konci šestinedělí. A dnes nám od přítele bracha a jeho přítelkyně oznámili že jsou v 7 tt. Sem z toho úplně v háji. Brečím a musím dělat ze nic. Zažil jste někdo něco podobného? 😭 moc jim to přeju, ale je mi to tam zatraceně líto vůči mam a mam dělat ze se nic neděje
Přijde mi divné, že vám to oznamují takhle brzy, ale to je jejich věc. Spravedlnost neexistuje, nezbývá, než se s tím smířit. Čas bolest trochu zmírní.
Přijde mi divné, že vám to oznamují takhle brzy, ale to je jejich věc. Spravedlnost neexistuje, nezbývá, než se s tím smířit. Čas bolest trochu zmírní.
@anonym_8b4fbc Proč divné? Někdo z toho má tak obrovskou radost, že to troubí do světa hned.
@jsemhelen Naprosto tě chápu, taky jsem to dřív zažívala. Neboj, brzo se určitě zadaří i vám 🍀🍀
Já bych asi nedělala, že nic…Je přirozený, že jsi strašně smutná, když procházíš takovou ztrátou. A zdá se mi upřímně hodně blbý, že tady máme ten zvyk, že se o těhotenských ztrátách nemluví a dělá se jakoby nic. Tvoje švagrová by třeba svoje chování mohla uzpůsobit tak, aby ti nepřisypávala sůl do ran, ale to by o tom musela vědět…
Taky jsem si tím prošla (několikrát) a kromě manžela o tom věděla jen nejlepší kamarádka, která shodou okolností pár dní po tom, co mi těhotenství skončilo, porodila chlapečka. Když jsem za ní šla do porodnice, strašně mi to pomohlo, protože já kolem sebe najednou jen viděla samý smutný příběhy lidí toužících marně po dítěti a tam bylo jedno úplně normálně počatý, donošený a zdravý miminko, prostě svět byl najednou zase v pořádku a vlastně mi to pomohlo získat naději, že i nám to jednou vyjde.
Zároveň shodou okolností, kdyby to tehdy vyšlo, bývala bych měla stejný termín porodu jako švagrová. Bylo hořkosladký sledovat její těhotenství a mazlit se pak s malou neteří, když se narodila, a představovat si, že moje miminko by teď bylo stejně velký. Dcerka se ale nakonec narodila skoro přesně rok na to, takže holky stejně slaví narozeniny spolu a všechno je asi tak, jak mělo být. Ani já jsem to nikdy švagrové neřekla, nechtěla jsem, aby se kvůli mně cítila špatně anebo aby se začala bát, že to nevyjde ani jí, když jsem potratila já.
Tobě držím palce, ať máš brzy zase důvod k radosti a ať tvojí švagrové těhotenství vyjde. Žádná z nás by touhle bolestí neměla procházet.
Taky jsem si tím prošla, přišli jsme o miminko a o tři dny později mi nejlepší kamarád s kámoškou oznámili že čekají. Navíc u nich to bylo neplánované, my jsme se s manželem snažili a když se to konečně povedlo tak to nedopadlo ☹️ když nám to oznámili tak jsem se rozbrečela, řekla jsme jim co se stalo nám a zároveň jsem měla velikou radost z nich. Velmi mě mrzelo jak to dopadlo protože termín porodu jsme měly stejně, takže sledovat její těhotenství bylo náročné. Když poslali fotku miminka hned po porodu dost jsem to obrečela ale zároveň jsem si užívala že můžu být "teta" a nám se miminko nakonec narodilo o dva roky později, takže jsme se taky dočkali 🙂 je to bolestivé, bohužel velmi časté. Já jsem nedělala že se nic nestalo, přiznala jsem to a asi i to mi pomohlo, tím že o tom kamaradi věděli byli k nám velmi ohleduplní a nemuseli jsme chodit kolem horké kaše a něco předstírat. Držím palce ať vám to brzo vyjde 🍀
@jsemhelen je to naprosto pochopitelné, že ti to přišlo líto. Zažila to velká část holek. Klidně se vyplač, vykecej se kamarádce, bude zase dobře. Uvidíš, že se brzy podaří i vám a budete spolu vozit kočárek.