Matematika 1. třída. Co s tím?

Používám dva postupy:
buď ten rozklad (i když ten výklad ve videu mi nesedí - prostě vezmu jen jednotkovou část, odečtu menší od většího a to, co mi zbyde, pak odečtu od desítky)
Nebo pokud má možnost používat číselnou osu, tak ať si prostě ukáže číslo na ní a pak odkrokuje jako v člověče-nezlob se dolů po ose.... a je na výsledku. (Je to lepší na chápání toho, co to odčítání vlastně je, horší na to, když pak tu osu před sebou nemáš... ale tou dobou už mívá dítě naučené ty odečty buď na zpaměť, nebo nějakým dalším mechanismem.)

Ne úplně rada, ale učitelky 1. třídy píší, že dost dětí to v 1. nepochopí - a dost to dělá až ve 2. třídě.

Musi pochopit, pri odecitani, ze nejdriv musi odecist cast do 10, a pak zbytek. Chce to jenom trenink.

Trénujem na počítadle

Tohle se u nás dělá až na konci školního roku s tím, že se to po dětech bude chtít až ve 2. třídě.

A když si to rezepíše? 15-7, pod tu 7 si udělá vidlici, jako že se sedmička rozdělí na 5 a 2 a odečte se 15-5-2=8... zkoušeli jste to takhle?
Je to dost těžké...syn se to učil až na začátku druhé třídy a trvalo mu to.

Učit na něčem praktickém, korálky, počítadlo, kostky... U nás museli vždy počty do 20 kreslit - nakreslily 15 kuliček a 7 škrtly.

Syn mel 20 kolecek vzdy deset do 1 rady

přes číselnou osu. potom něco s čím si to dokáže představit, takže korálky víčka apod...a trénink a trénink.

Přechod přes desítku je těžký a dělám ho až v druhé třídě. Jsou děti co to prostě "vidí", jsou děti, které používají prsty, počítadlo, osu, rozklad používalo málo které. Jakákoliv pomůcka je v pořádku.

U Hejného je ještě tzv. krokování, je to číselná ose, po které dítě chodí, některým dětem to taky může pomoct, že si to fyzicky odkrokují. Každopádně nevyžadovat, aby to dítě umělo z hlavy, využívat pomůcky, co mu bude vyhovovat.

U nás jedou matiku s prvky Hejneho, od začátku krokovali a ani s tím přechodem přes 10 pak nebyl problém...

dcera to zatím nechápe ani ve druhé třídě. V násobilce je o dost úspěšnější a já mám konečně o něco menší pocit zmaru.

Prozatím jsem udělala kartičky, kde jsem vypsala jak můžeme rozdělit 10 (9//1, 8//2, 7//3, 6//4, 5//5), 9, 8, 7, 6. To rozkládání s ní sice trénuju, ale vypadá to tak, že jí musím vést každičký krůček. Kartičky nám pomáhají, aby zjištění, jak číslo rozložíme, netrvalo dalších 5 minut u každého příkladu...
Sama od sebe počítá vždy jen na prstech, což je sice fajn, ale když odčítá, tak se trefí možná tak v desetině příkladů. Prostě nedokáže jít po číselné řadě správně pozpátku. Ani na číselné řadě.

Chce to něco praktického, co si dítě může i osahat a lépe to pochopí. Desítky udělat například ze zmačkaných papírků, provázku, brček (cokoli vás napadne). Dítě musí pochopit, že je potřeba rozmotat, rozebrat tu kuličku, klubíčko (= tu desítku) a odebírat i z ní. 🙂

S tím má asi problém dost děti. Syn v 1.tride a neustále počítají do 10 a to už je konec roku. My máme opačný "problem", že syn se už ve třídě začal nudit. Tak jsem mu vysvětlila odčítání i sčítání tak, aby si to číslo rozložil a počítá si sám,když stíhá, co má.
Paní učitelka říkala, že si to deti musí zautomatizovat při počítání do 10 a pak teprve jde dál. Ukázala bych mu to i názorně.

tak to je taky zajímavý nápad, něco "rozmotat". My jsme i zkoušeli jen udělat desítky z těstovin a jednotky ze zrnek rýže... ale zatím nic i když už druhá třída. Ale tak my jsme zatím v nedokončeném kolečku s PPP, no..

Všem děkuji za rady.. Za nás asi nejlepší ten rozklad a číselná osa, vypadá, že už to chápe a ví jak na to.. Hlavně to chce trénink

Doporučuji krokovací pás. Při odčítání si ukáže prstem na číslo, třeba 15. Chce odčítat? Tak jde doleva, třeba o 7 políček = kroků. Chce přičítat? Jde směrem doprava. U dcery ve škole jedou Hejného metodu a většina dětí už teď krokovací pás při sčítání a odčítání do 20 nepotřebuje. Mají ho ale izolepou stále nalepený na lavici a můžou ho použít. Doma jsem vyrobila na PC a zalaminovala. Od října do února jsme s ním pracovaly a už ho opravdu nepotřebuje.

U nás pomohlo počkat. V první třídě používala číselnou osu, s tou to zvládla v pohodě, ale bez ní ani ránu, tak jsme to nechali být, koncem prázdnin jsme začali opakovat a najednou sčítání zvládla úplně bez pomoci a odčítání potom v září, když si to znovu vysvětlovali ve škole. Teď násobení a dělení v pohodě, prostě v tom mozku potřebovalo něco dozrát.

Opravdu chce to jen trénink,hlavička si s tím časem poradí. Dceři odečítání s přechodem v první třídě nejdřív neslo,naučila jsem ji to odečitat na pravítku a také rozkladem. V některých školách s tím začínají až ve 2tr a asi vědí proč.