Pocity po narození druhého dítěte
Ahoj holky,
Chtěla bych se s vámi podělit o moje pocity a vedet jestli někdo zažíval něco podobného a jak se s tim srovnal časem.
Mam 2,5 letou dceru a pred měsícem se mi narodila další holčička. Jsem moc vděčná za obě moje děti, moc jsem si vždycky přála mít 2 děti, přála jsem si pro dceru parťáka, ona deti miluje. Akorat mi je strašně smutno po starší dceři. Strasne to všechno uteklo. Byla jsem predtim porad s ni, spala s ni v pokoji, každý den s ni ráno vstavala a chodila ven na hřiště, nyní s ní spí manžel a já spím s miminkem a je mi smutno. Chybí mi ten společný čas. Mladší dcera je neodlozitelna a nemam na starší dceru čas. Manžel jezdí hodně pozdě z práce takže neni moc prostor aby si vzal miminko a ja mohla byt se starší dcerou. Kdyz jdeme na hřiště, nemůžu se ji věnovat, nikam ji vysadit ani pohoupat protože musim vozit kočárek. Zažívala jste některá podoben pocity? Co vám pomohlo?
Já myslím, že jí nechybí jen ten společný čas, ale i ten váš život, jaký jste měly před narozením miminka. ❤️ A to je přece úplně pochopitelné. Najednou se všechno změnilo a ty si vlastně trochu stýskáš po období, kdy jste byly jen vy dvě. Neznamená to, že máš mladší dcerku o něco míň ráda. Možná bych zkusila najít aspoň nějaký malý každodenní rituál jen pro vás dvě, třeba společné čtení nebo chvilku mazlení. Nemusí to být hned celé odpoledne na hřišti. Dej tomu čas, vždyť jste spolu teprve měsíc ve čtyřech. ❤️
A určitě vám vyhovuje, že spíte odděleně? My vždycky spali všichni spolu, v různých obdobích různě poskládaní
Spali jsme všichni pohromadě. U prsu miminko a k mým zádům přitisknutá starší během uspávání, na noc jsem ji pak přendala do postýlky vedle postele. Moře času jsme strávili spolu na gauči, miminko u prsu, dcerka přitulená a četli jsme knížky, skládali stavebnici... Na ven jsem používala nosítko, abych měla volné ruce. A na vození kočárku dostala dcerka kočárek taky, takže jsme vozily spolu. Ty začátky jsou pekelně náročné, jak je najednou všechno jinak, než ji byla zvyklá. Ale ono se to utřepe, miminko bude víc spát nebo déle klidné a míň tě potřebovat, jenom vydrž. Společný čas si užijete i ve třech a va čtyřech, není důležité být u toho samy, ale věnovat si navzájem pozornost, a to půjde stále líp, uvidíš.

Však když je manžel v práci, věnuješ se jí. Když je maličká v kočárku, můžeš se starší přece věnovat. Zkus si uvědomit, že ta starší tě měla 2 a půl roku jen pro sebe, to ta mladší nikdy nezažije.