Zůstat nebo nezůstat ?

Ahoj, potřebovala bych slyšet zkušenosti lidí, kteří byli v dlouhodobě stagnujícím vztahu.

Mám pocit, že vedle manžela postupně ztrácím energii sama ze sebe. Nejde ani tak o jednu konkrétní hádku, spíš o dlouhodobý pocit pasivity, stagnace a toho, že život jen „nějak plyne“. Začínám mít dojem, že se mi nechce nic moc dělat, že jsem celkově bez jiskry a bez chuti do věcí, které mi dřív dávaly energii.

Nejvíc mě mate to, že chvíle, kdy jsem se cítila nejvíc svobodně, byly paradoxně ty, kdy byl mezi námi odstup a já si mohla dělat věci po svém bez tlaku nebo tíhy.

Zároveň máme problém v tom, že o těchhle věcech moc neumíme mluvit. Nejsme typ lidí, co by přirozeně a snadno komunikovali o emocích nebo vztahových problémech, takže se to v nás spíš hromadí než řeší.

Chodím i k psychologovi a snažím se v tom zorientovat, ale pořád sama nevím, jestli jde o období, které se dá změnit, nebo jestli už jen popisuju stav, který se táhne moc dlouho.

Zažil někdo něco podobného? Dá se z takové stagnace ještě vrátit zpět do vztahu, kde se člověk zase cítí živý? Co vám pomohlo?