Bezdětní "odborníci" na děti a jejich rady

@nataly007 Ahojky, díky za pohled z druhé strany, ale dovol, abych se k tomu také vyjádřila. Bezdětný určitě může mít rozsáhlé teoretické znalosti a určitě může i laicky poznat, že něco dělá maminka špatně. Třeba to kouření u kočárku nebo kachna v 8 měsících. Na to člověk opravdu nemusí být profík ani nemusí mít děti, aby poznal, že to není ideální. ALE co bezdětný nikdy nemůže naplno pochopit, je, jak je strašně náročné děti mít. To rozhodně nezjistí, pokud hlídal párkrát na pár hodin nějaké dítě, ani pokud přečetl pár moudrých knížek. To se nedá dopředu odhadnout, to se musí zažít.

Jednou, když byl prckovi asi rok, jsem KONEČNĚ dostala od manžela propustku, abych vyrazila sama bez dítěte za našimi kamarády. Čekaly mě dvě hodiny bez toho, abych měla na krku dítě, dvě hodiny strávené tak, jako kdysi před dítětem. Dříve naprostá normálka, po roce mateřství zázrak, dar z nebes a chvíle, na kterou jsem se šíleně těšila. Jenže, co čert nechtěl, dala jsem si u těch přátel 1 dcl vína a ještě stále jsem kojila. Jedna kamarádka, mimochodem absolventka lékařstké fakulty, se do mě pustila takovým způsobem, že jsem se až rozbrečela. Obvinila mě, že má prcek kvůli mně ekzémy a div ho nezabíjím. Ano, určitě mohla mít jako lékařka nastudované odbornější zdroje než já, určitě měla pravdu a lepší než ten zlomek promile alkoholu v mléce by pro to dítě byl nulový obsah alkoholu. Ale absolutně nepochopila, jak pro mě byl ten uplynulý rok náročný a jak moc jsem potřebovala vrátit se na ty dvě hodinky do starých časů. Výsledkem bylo, že jsem si sice nedala žádné víno, ale celý další den probrečela a o dítě se starala jen mechanicky.

Na mateřství je z mého pohledu nejtěžší právě to, že matka jede nadoraz, pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a NIKDO to neocení (teprve později to samotné dítě). Je to bráno jako naprostá normálka, samozřejmost. A každý vidí jen ty chyby, kterých se při tom dopustila, a radí, jak by to měla dělat lépe. Ano, možná to jsou skutečně objektivní chyby, ale ať si to ten člověk nejdřív zkusí (nemyslím na 2 hodiny) a pak teprve soudí. Já určitě neschvaluju cigaretu (ani u kočárku, ani obecně) a další prohřešky mnohých matek. Ale když vidím matku, co si zapálila u kočárku, už to vidím trošku jinak než dřív a nedovolila bych si ji soudit. Už v ní prostě vidím člověka, který zvládl porodit, vzdát se svého spánku, volného času, zálib, sexu, práce, peněz a mnohdy i kamarádů a vše to obětoval svému dítěti. Jediné, čeho se nedokázala vzdát, je ta cigareta. A určitě nechce a nepotřebuje slyšet, že by neměla kouřit, určitě to ví sama, ale prostě to zrovna nezvládla. Určitě by jí mnohem víc pomohlo slyšet, jak je dobrá, že zvládla to všechno ostatní, co se bere jako samozřejmost.

Taky nevím, co je to aniball a masáž hráze. Ale až nekdy budu vyprávět někomu o svém porodu, opravdu nechci slyšet, že jsem to měla použít. Chci slyšet, jak jsem dobrá, že jsem to zvládla, a jak to muselo být šílené....

Jinak ta kamarádka, o které jsem psala, se teď hroutí z toho, že musí pečovat o svou nemocnou matku až do osmi večer (!). Pak jde domů, odpočine si, udělá si svoje a vyspí se. Vůbec nechápe, že ta péče o dítě je to samé i v noci, bez toho, aby si někdy mohla odpočinout. (Matka je soběstačná, zvládá se pohybovat, oblékat, chodit na WC atd., takže s ní fyzicky manipulovat nemusí, je to čistě o té psychické náročnosti)

@mysicka_lb věřím, že mateřství a péče o dítě je náročné a je tam mnoho aspektů, které si zatím nedokážu představit. Je logické, že žena na mateřské potřebuje taky občas vypnout a mít čas jen pro sebe. Jen jsem chtěla poukázat, že ne všichni bezdětní jsou co se týká dětí úplně mimo a ne všechny matky jsou bezchybné a ví, co je pro dítě nejlepší, jenom díky tomu, že porodily. Nemluvím o tom, když čas od çasu trochu člověk zhřeší, třeba ta decka vína, nebo jednou za čas je dítě v nevhodné poloze, ale je to zrovna jediná, kde se chvilku zabaví a žena si může aspoň nerušeně dojít na záchod.
Spís mi vadí, když některé dělají soustavně to, co nejen, že není ideální, ale může to být nebo prokazatelně je i škodlivé a když se na to upozorní, tak reagují ve stylu, že nechápou, proč by to měly dělat jinak a nechtějí slyšet cizí názor (něco jiného je, když prostě žena cigaretě neodolá, i když ví, že by bylo lepší, kdyby si ji nedala, než když se na vás osopí, že cigarety jsou její věc, ona mi je nenutí a nikomu do toho nic není, že to dychá i její dítě).
Občas mi třeba na kamarádkách, které mají děti vadí to, že ve chvíli, kdy se stanou matkami, vědí všechno nejlépe, i to co s mateřstvím nijak nesouvisí. Takže pak mě vyučená kuchařka poučuje o chemoterapii, protože o tom četla clánek na internetu a i když 5 let soustavně v laboratoři vyvíjím individiální léčbu dětských nádorů a co hodinu mam na telefonu doktory z onkologie, tak jak funguje ten byznys ve zdravotnictví pochopím, až budu mít děti. Nebo příteli elektroinženýrovi vysvětluje škodlivost záření z mikrovlnky a necce slyšet, že ji i v provozu proměřoval vším, co má, včetně dozimetru, a prostě nic. Taky že až bude mít děti, tak pochopí, jaké to je zlo a nikdy jim nedá jídlo, které mikrovlnkou prošlo. Takže tak.
Chápu, že vychovat dítě je náročné a obdivuju ty, které to zvládly, jen mi občas vadí, že mnohé matky považují bezdětné lidi za hloupé, kteří o fungovaní světa nic neví, a ony jsou nejchytřejší úplně ve všem, protože jsou přece matky.

@nataly007 ono i jisté matky nejednou považují jiné matky za hloupé, které o fungování světa nic neví, a ony jsou nejchytřejší úplně ve všem, protože jsou přece matky. 😀 kůň tady je toho věrným důkazem nejednou.

@nataly007 taky neustale vyslycham rady prevazne od babicky. Jeji rady typu, mela by jsi ji nosit na rukach podlozenou polstarem, a to by jsi mela delat tak a tak. Boze muj. Musis ji vice oblekat aby neprochladla. Tchyne to same. No proste si mysli, ze vychovaly deckanpred 30 az 50 lety, ze nam muzou kecat do vychovy. Me vubec nezajima co bylo pres tolika lety. Rozhodne nejedu podle prirucek. A taky se hodne divilynproc nechci choditko. Nedokazaly pochopit ze dnes to diteti skodi. Pote co me mamka a babina davaly do choditka mam spatne chodidla.

@aklin mně vadí takovéto - vy máte spousto zbytečností, to my jsme neměli - takže když je bolela před 30 lety záda z přebalování, tak mě musí dneska bolet taky. Nebo když neprojely s kočárem, tak já si mám taky koupit levný, oni to taky zvládali bez aretačních koleček a odlehčených podvozků. Snad pokrok je na to, aby nám věci ulehčil

@koordinatorka_odboje tak na tohle zasadne odpovidam otazkou: a kdybys to tenkrat mela budes to pouzivat a budes za to rada?

@aklin No a co, že nemají ponětí, však ji nechte být. Pokud to není úplná asociálka, tak si poradí. Někdo má opravdu dítě od začátku v pokojíčku a spinká mu celou noc, a kdyby ne, tak velmi rychle přijmou opatření. Já jsem nakupovala většinu věcí až v 8. a 9. měsíci, oblečení jsem dokupovala po porodu podle potřeby a byla jsem naprosto spokojená, že nemám dopředu zavalený byt blbostmi, které bych nevyužila.

Tady ta tolerance k jiným názorům a přístupům přímo prýští 😀

5 let na rodičáku mně naučilo, v jakékoliv diskusi o dětech, nejdřív důkladně prozkoumat terén a až potém otevřít pusu. Mám celkem hodně přátel, dětných i bezdětných a téma péče o děti se bohužel stává tématem číslo jedna. U několika velmi dobrých kamarádů jsem se naučila mlčet, usmívat se a když se vypovídají, převést diskusi jinam. Jinak jsu to skvělí lidé, ale prostě názor na děti máme diametrálně odlišný a jen čas ukáže, čí způsob výchovy udělá z potomků fajn lidi a čí ne (stejně si myslím, že z obou).

On ten čas ty bezdětné naučí, oni si na to přijdou - ale myslím že každý má prostor pro svoje chyby - nikdo se nerodí jako nejlepší rodič na světě a to nejhorší na tom všem je, že ať se člověk ve výchově vydá jakoukoliv cestou, to, jak to dopadlo se dozví až mnohem později a už nemá většinou šanci své chyby napravit.

já se přiznám, že nejdebilnější rady jsem dostávala od zkušených matek, právě bezdětné okolí mlčelo nebo se spíš ptalo, jak dělám to či ono (že mám tak hodný a usměvavý dítě)... Ale protože všechny měly patent na výchovu dětí, do dceřiných 6m jsem z nich vážně kvetla, pak to pomalu ustalo. Byla jsem za odpornou příšeru, že dítěti nepomůžu se sednutím a nevystelu jí zádíčka polštářem, nedám jí dudáka (nikdy ho nechtěla), neodstavím ji záměrně v 6m měsících a nešoupnu na sunar, protože jenom tak je to správně, co ze sebe dělám socku a matku Terezu, že používám látkové plenky 😀 co je na jednorázu tak špatnýho... proč dceři čaj neosladím, vždyť by jí to určitě chutnalo (nechutnalo, má ráda kyselé), proč už jí nedávám kousky v příkrmech, rozmazluju ji (co na tom, že má čtyři zuby a kousky ji natahují).... prostě každá, která viděla dceru i jednou měsíčně 2 hodiny, věděla 100x lépe než já, co a jak mám dělat lépe, protože tak to dělaly ony... ale jaksi si ani jedna nepřipouští ty problémy, které si jejich potomci (včetně mě) s sebou nesou do života (fyzické i psychické)
Ale jak říkám, naštěstí všechny radilky vychladly a nechávají mě žít, když je zřejmé, že moje dítě není týrané, zanedbávané ani nešťastné 😉

taky nesnáším ty zaručené a nejlepší rady okolí. Hrozný na tom je to, že bych ráda s dcerou chodila do dětského centra. Bohužel se tam schází BIO matky....to není nic proti zdravému životnímu stylu. taky se o něj doma snažíme. Já takhle říkám maminám co unzávají pouze pezplenkovou metodu, šátkování, znakování s dítětem apod. Takže, když si tam přihasím s kočárkem a zmíním se o tom, že máme doma postýlku....ve které mimochodem spí pouze plyšáci, používám pampersky a peru v prášku....možná mě i ukamenují. Co je proti tomu všemu reptání babiček....budeme jiné ?????? A bezdětné kamarádky a sestry??? Mě se moje sestra už mockrát omluvila za hlášky a doporučení, které jsem dostávala. Zkušenosti jsou nepřenosné. Vzhledem k tomu, že nejsem 20 letá prvorodička se tomuhle jenom směju. NO A CO!!!! Třeba teď se mě naše babička s dědou snaží, donutit, abych naučila malou na nočník.....Jsem v klidu. Vždycky jen odpovím...u prvního jsem vás poslechla. 2 měsíce jsem stále dokola prala počurané věci a zbytečně malého peskovala. U druhého jsem měla tolik životních starostí, že jsem to nechala osudu a jednoho dne 2,5 roku...mi donesl pleny a řekl NENE. Už se nikdy nepočůral....co je lepší??? A pleny kupujeme sami....jejich názorů a rad si vážím. Některé jsou užitečné, ale tentokrát jsem rodič já a budu si to dělat podle svého. Poděkovat a blbé rady vypustit.

@elvira Presne. Toto ked pocujem, tak sa mi nozik vo vrecku otvara. Este tu o tom, jak sme my husakove deti sme uz ako 9 mesacne jedli stravu pre dospelych, mam strasne rada.

Krásné téma 🙂 Musím ale říct, jako už pár příspěvků přede mnou, že v našem případě jsou ty nejhorší (a nevyžádané) rady taky od zasloužilých matek. Člověk se neptá a hned dostává nášup toho, co dělám blbě a měla bych dělat jinak...že jejich dítě/děti to a ono...bez naprostého ohledu na to, že každé dítě je jiné a může chtít a potřebovat něco jiného... Naštěstí si ve svém věku umím už říct, že já to cítím tak a tak a proto to tak budu dělat tak, jak dělám, nikoliv podle rady. A nejvíc mě dostává, když dostávám rady na to, jak něco změnit (např. usínání malého později večer), aniž by ti lidi věděli, že nám to tak vyhovuje a neobtěžuje nás to a že by nám naopak vadilo, kdyby usínal dřív, ale vstával brzy ráno.
Přiznávám taky, že jako bezdětná jsem měla fůru představ o tom, co a jak a co a jak já bych nikdy nedělala (např. společné spaní s dítětem v posteli). Většina těch představ po porodu rychle vzala za své. Ale v kontaktu s matkami jsem si je tehdy myslela v duchu, neudílela jako rady...tak aspoň že tak 🙂

@elvira to vypadá na klon moji tchyně 😀 😀

Když tu slyším ty rady co dostavate, tak přesně slyším jak moji mámu tak i tchýni. Ale korunu všemu dodala moje švagrová, která prohlásila větu. Jen ji nech, děti jsou gumové a přežijí všechno. Já šla do kolen a poslala jí někam. Už je to 15 let tak nevím co přesně se stalo, ale tahle věta mi zůstane v hlavě.
Můžu jen doufat, že budu svým dcerám oporou a budu je tolerovat až se jednou rozhodnou založit rodinu a budou si chtít věci dělat po svém. 😝 a já to dokážu 😝

Casto az moc radi i samotne maminky...vidim to na diskuzích dnes a denně.

@nelam uhodila jsi hřebíček na hlavičku 🙂 uz jen ty DR dnes kdy si každy druhy načte na netu a pak v ordinaci děla, ze ví vic viz casto problematika ockovani apod 😔

@nov777 Mému synovi budou v červnu čtyři. Mám čtyřletou mateřskou a loni by se stejně do školky nedostal, brali děti narozené do března. Je to moje poslední dítě a jsem šťastná za ten čas co můžeme být spolu. Niijak ho neizoluji, jezdí třeba i na týden sám k babičce, chodíme za kamarady...Ale neustále všude narážím na otázku proč už dávno nechodí do školky a kdy půjde. Připadám si pomalu jak tyranka kvůli tomu, že mám ještě možnost být ze svým dítětem a věnovat se mu.

No, ono to nejsou jenom bezdětné kamarádky. Oni to jsou VŠICHNI.
Všimla jsem si, že NEJMÉNĚ doporučení dávají mámy dětí, které měly, mají nějaký problém, např. opožděný psychomotorický vývoj atp. Což je na první pohled paradoxní, protože právě ony s tím dítětem většinou nejvíce "makají" - rehabilitace, logopedie, ergoterapie atp. Jenže zrovna tyhle mámy ví, že každé dítě je jiné, na každé platí jiný přístup, má jiné tempo atp.
Většinou dostanete radu, jak na divokého kluka od mámy, která má takovou tu tichou holčičku (tak ho na 5 minut pošli za dveře). Jak na nejedlíka Vám nejlíp poradí máma žravého dítěte (tak mu prostě nedáš odpoledne najíst a večeři už Ti slupne). Jak na dítě, které neumí usnout Vám nejlíp poradí máma, která ho položí do postýlky a ono usne (prostě ho utaháš) nebo usne po 3 minutách pobrekávání (nech ho vyřvat).

Tak já se musím přiznat, že jsem měla taky patent na rozum a výchovu, s jedním tříměsíčním miminem jsem přesně věděla, jak vychovávat ty starší děti. To snad až časem dostane člověk tu správnou pokoru k životu. A někdo jí holt nezíská nikdy 😀

@terezapetrova Přesně tak, každý si umí stanovit diagnózu ještě než vstoupí do čekárny. 🙂 Já pracuji ve školství a tam je to snad úplně nejhorší, všichni rodiče vědí nejlépe, jak to dělat a učitelka je ta blbá... Však ono stačí zalistovat i v této diskuzi a už se tu dozvíme, jak to dělají špatně ve školkách a nepředpokládám, že komentující jsou z branže... musím se usmívat 🙂 Takže radící bezdětné mě nechávají úplně klidnou.

@bartovka83 Rozumim, posledni dotaz padl vcera vecer od sousedky. Odpovidam na tento dotaz minimalne ctyrikrat tydne a uz me to vytaci do vrtule 😉

@nelam Ucila jsem ve statnim skolstvi, takze z branze jsem. A paradoxne jsem tak negativni nazor na stav naseho skolstvi predtim ani nemela. To me dostal az kontakt zevnitr. 😉

@nelam 🙂

Leckdo keca do lecčeho. Bezdetna kamaradka co si nevi rady s vlastním zivotem a nabyla pocit že vzhled je nadevše mi řekne "přestaň ji už kojit -je na čase! " (male byl rok) a nedokazu ji vysvětlit že ja nejsem parťák na to s ni 3x v tydnu někde litat . To mi ještě vždycky zdůrazní že "bez malé !!" .
Starší zase mají to věcné '"uz by mela ..."
no a ti co deti maji byvaji kapitola sama pro sebe -pri rozhovoru s nimi mivam pocit totalniho selhani.
Samozrejme vsude se najdou pitomci alei zlati llidé.
Jako brzdetna jsem prozmenu zazivala to jak tu uz padlo , ze snad nemam pravo ani dychat. Kdyz jsem otěhotněla mela jsem i radost z toho ze už budu "součástí" ... ne nejsem. Zase jsem mimoň 😀 tak ja nevím .... 😀 😀

@nov777 nucení dětí do jídla, učení typu stáda... Nepracuji v soukromém sektoru, ani na prestižní škole, tak kde je tohle běžná praxe? A naprosto respektuji, že někdo ve třech či čtyřech letech nedá dítě do školky, i když jsem zastánce 1 roku školky pro předškoláky. V první třídě jsem měla dvě děcka, která nenavštěvovala školku a byl to pro ně docela šok, pominu-li pláč ze stýskání po mamince, právě ten kontakt s větší skupinou dětí jim chyběl. Jedno dítko se chorobně upnulo na svou sousedku, bez ní nebylo schopné do školy chodit a fungovat, druhé naopak své názory prosazovala násilím. A obě jsou to šikovné děti z normálních rodin, trvalo tak rok, rok a půl než se to porovnalo.

@monynka.s S tím posledním odstavcem se musím úplně ztotožnit. 😀

@nelam No, vidis. A tohle jsou presne ty reci, ktery jsou podle me mimo. To, ze znas z praxe dve deti, ktere to nezvladly, vubec nic o realite te situace nevypovida. A to, ze na tve skole deti nenuti spat ani jist, neznamena, ze to jinde nedelaji. Respektuji tvuj nazor, ty respektuj ten muj.

@nelam souhlasim...kluci nikdy nespali ve školce. Nechtěli. Naštěstí, jsem si pro ně mohla chodit poo. Ještě horší ovšem bylo, že do třídy šli pouze tehdy, když tam byla jejich paní učitelka. Pokud byl záskok....jeli jsme domu 😀 ....a to bylo řečí!!!!! Že nevidí důvod, proč jdou děti domů, že je tahle taky hodná a následovala přednáška o tom, že dítě si nesmí vybrecet vše co chce. To u nás nikdy nefungovalo a fungovat nebude. Když mám ale možnost vzít je domů a nebo je tam nechat dopoledne řvát a další dny se s nima dohadovat, že nejdou do školky ani na to dopoledne....co je lepší??!!

@nov777 uvedla jsem jen svůj konkrétní poslední případ, samozřejmě, že dělat závěry ze dvou případů by byl nesmysl. Ale to je jedno, já váš názor respektuji, koneckonců školka není povinné zařízení a máte možnost volby. Přála bych vám jinou zkušenost...

@libara vůbec si za vás netroufám rozhodovat, koneckonců byla bych plkací matka, která nemá své vlastní v tomto věku.