Co je pro vás adekvátní pomoc od partnera - otce dětí?
Ahoj, vím, že je to možná kontroverzní téma, soudě podle reakcí v diskuzích a fórech, ale zajímalo by mne, jak moc náročné na partnery a otce svých dětí jste? Co považujete za povinnost otce a co za pomoc? Například je chození do práce povinnost? A jak to pokračuje ve všední dny..přijde z práce a hned pomáhá nebo si dá nohy na gauč, zapne telku, nají se..a pak se zajímá? Nakupuje, vaří, přebaluje, koupe, obléká, uklízí, hraje si..umí dítě nakrmit? Myslí na vás? Řekne sám od sebe, že malé pohlídá, ať si dáte vanu? Můžete mu s klidným srdcem dítě svěřit na delší čas? Necháváte mu prostor k tomu, aby dělal jen na co přijde sám..nebo si ho musíte ,,vycvičit" aby byl co k čemu? Možná moc otázek, ale ráda si přečtu vaše praktické zkušenosti. Takže neváhejte, chlubte se i nadávejte 😀
Stručné shrnutí
- Nároky na „adekvátní pomoc“ otce silně závisí na jeho pracovní době a fyzické/psychické náročnosti zaměstnání; v praxi se v diskusi opakovaně ukazuje rozmezí od osmihodinové kancelářské směny po dvanáctky a noční směny, což přímo ovlivňuje, kolik času může otec věnovat dětem a domácnosti.
- Mezi konkrétními formami pomoci, které rodiče považují za adekvátní, jsou pravidelné převazy povinností (přebalování, koupání, krmení, uspávání), aktivní venčení/hlídání přes víkend a převzetí noční služby; některé domácnosti sdílí i vaření, nákupy a drobné opravy.
- Praktická řešení z diskuse zahrnují jasné rozepsání úkolů (seznamy na nákup, napsané návody), postupné zaučování otců během víkendů nebo krátkých hlídacích bloků, zapojení rodiny (babičky) a externí služby (paní na pomoc např. 1× za 14 dnů) a v krajním případě zvážení střídavé péče.
Nejčastější otázky
Q: Je chození do práce považováno za povinnost otce?
A: V diskusi je chození do práce většinou vykreslováno jako samozřejmá povinnost otce; respondenti uvádějí typické časy pracovní doby jako 8 hodin v kanceláři, dvanáctihodinové směny nebo noční služby a připouštějí výjimky při zdravotních omezeních.
Q: Jaké konkrétní úkony by měl otec zvládat v péči o malé dítě?
A: Otcové v praxi dělají převážně přebalování, krmení, koupání, uspávání, venčení s kočárkem a večerní péči; příklady z diskuse: „přebaluje od začátku“, „koupí cca z 98 %“ nebo „nakrmí a uloží k večeru“.
Q: Jak naučit partnera samostatně pečovat o dítě?
A: Doporučené postupy zahrnují postupné zadávání konkrétních úkolů (např. „dej mu přesný seznam nákupu“), předpřipravené návody a ingredience, zařazené zkoušky samostatného hlídání o víkendu a pozitivní motivaci za úspěch.
Q: Co dělat, když partner po příchodu z práce „sedí u televize“ a nedělá domácí práce?
A: V diskusi se uvádí praktická opatření: otevřená domluva o rozdělení času, rozdělení volného času na dílčí role (např. čas pro dítě / čas pro domácnost / společný čas), snížení nadstandardního servisu (např. studené večeře) a případné zapojení externí pomoci nebo rodiny.
Q: Mohu dítě svěřit partnerovi na delší čas, když zatím málo pomáhá?
A: Někteří rodiče svěřili dítě partnerovi na delší dobu až po postupném zaučování; doporučené podmínky jsou jasný plán jídelního a spánkového režimu, napsané instrukce a zkušební vícehodinové bloky před delší absencí matky.
Q: Kde hledat pomoc, když domácí zátěž přerůstá pevné rozdělení rolí?
A: Zmíněné zdroje v diskusi zahrnují rodinnou podporu (babičky), externí úklidovou službu či „paní na pomoc“ (např. 1× za 14 dnů) a občasné hlídání u prarodičů; někteří respondenti zmiňují i wellnes víkendy jako způsob regenerace.
Závěry z diskuze
Shoda
- Chození do práce většina považuje za základní povinnost partnera a primární zdroj rodinného příjmu.
- Základní péče o dítě (přebalování, krmení, koupání, uspávání, venčení) patří mezi běžně očekávané formy pomoci, i když rozsah plnění závisí na pracovním režimu.
Sporné názory
- Někteří rodiče považují současnou míru pomoci partnera za adekvátní vzhledem k jeho pracovní vytíženosti, zatímco jiní ji považují za nedostatečnou a očekávají větší samostatnost a nasazení.
- Někteří tvrdí, že rodičovská péče „není stejně náročná jako 8 hodin v práci“ a tudíž by měl partner dělat víc, zatímco jiní poukazují, že vyčerpávající práce, noční směny nebo zdravotní omezení omlouvají nižší zapojení.
Otevřené otázky
- Kdy je vhodné přejít od postupného zaučování k plnému svěřování dítěte partnerovi na několik dní?
- Jak nastavit dlouhodobé a férové rozdělení domácích povinností při nerovnoměrných pracovních směnách?
- Jak efektivně měnit zaběhlé chování partnera, který po práci preferuje „odpočinek u televize“, bez eskalace konfliktu?
Zmíněné značky a firmy
PlayStation, Ulice, VŠ, školka, porodnice
Zmíněné produkty a metody
střídavá péče, paní na pomoc (úklid 1× za 14 dnů), látkové plenky, Pampers, Sunar, kočárek, PlayStation, noční směny/dvanáctky, napsat přesný seznam/návod, postupné zaučování během víkendů
Místa a osoby
Jižní Čechy, Mácháč
u nás tak nějak pohoda. Tatínek jezdí z práce kolem 5 plus mínus, spíš moc ne... Má uvařený oběd, nají se, mrkne na teletext a jedeme autem všeci ven. Teď obvykle buď někam na zmrzlinu, na kávičku, někdy nakoupit, nakrmit kačeny atd. Jak jsme doma, nemá problém se ji věnovat, ovšem musím něco dělat.. prostě jak jsem s něma, tak má tendence čučet na tv... Každou sobotu dopoledne vyrážejí sami ven, bere si ji rád, mám si jít někam sama a dělat, co mě baví 😀. V neděli ráno jezdí na tenis, pokud je malá vzhůru, bere ji sebou, když ne, mám ji doma. odpoledne vždy někam jedeme, moc nejsme domácí rodina...
Pokud bych chtěla sama kdykoliv on je doma, někam jít bez malé, není problém.
Je fakt, že doma toho moc neudělá, vynáší koš, rovná myčku a částečně i pračku...+ seká zahradu. Ale beru, že vydělává, mohu si dovolit, co chci, tudíž po něm moc nechci. Má náročné zaměstnání, denně jezdí přes hodinu tam a zase zpět, tak je blbé, aby doma lítal s hadrem 😀
Co se týče péče o malou, jak byla menší, koupal ji, teď jen pomáhá, jelikož dítko od jisté doby nesnáší koupání, takže jsou na to třeba dva..Jak jdme ven, dám jim oblečení, obleče, vymění plínu. Krmím já, je to rychlejší a bez fleků... Ale udělal by to, ovšem malá je pak jak čuně...
Celkově je to vše o domluvě, jak potřebuji něco nebo někam odvést či nutně chci jet někam něco koupit, není problém🙂
@bonavoxa potom je na diskuzi nejvyssi cas, vid? Ja jsem v jednu chvili "rezignovala " a neresila jsem to s manzelem vubec s tim, ze ten kdo se o neco ochuzuje, je on sam. Potom jsme nekde byli o vikendu a mala se porad drzela me, az ho to asi i trochu mrzelo. Kazdopadne jsem mu potom vysvetlila, ze jestli chce mit s dcerou nejaky (resp. hezky) vztah, musi na tom pracovat uz ted. Pozdeji to nedozene. Tenkrat poprve mu neco zustalo v hlave a zacalo se vse menit.
U nás to funguje tak, že manžel vydělává (bereme to jako povinnost, aby zabezpečil rodinu), dělá dlouhý a krátký týden od šesti do šesti. Pokud má ranní, tak přijde z prce, umyje se, věnuje se malý, blbne s ní, jde je vykoupat, oblékne do pyžámka (uspávm já, jinak neusne), pokud má noční, tak po vzbuzení se věnuje malý, např. vyluxuje, vyndá myčku. Když má volno, tak se o malou a o domácnost staráme tak nějak rovným dílem, on např. luxuje, já za ním chodím s mopem, malá buď se svým vysavačem nebo koštětem, takže se zapojuje celá rodina 😀, dá prádlo do pračky, věším ho většinou já, on mi donese koš k sušáku (peru věci na ruby a on to zásadně neotáčí), stará se o myčku... Pokud chci nebo má malá náročnější noc, tak mě necháv vyspat. Když byla malá, tak jí první měsíc nepřebaloval a neoblékal (bál se toho, jak je maličká), ale když trošičku povyrostla, tak se staral se vším všudy. Svěřit i na několik dní bych se mu jí opravdu nebála, zastal by stejnou roli jako já(až na upávání, ale to by se nějak poddalo), vlastně je to jediný člověk, kterému bych jí s klidným srdcem svěřila 😀
@kotcheva
@8sd9 Tak podotýkám, že jsem na tom s manželem hooodně podobně. On chodí spát stejně jako já, tzn. kolem 23 h a ráno vstává tak kolem 9 a jde do práce. Domů přichází po 20 h a to už malá spí. Já s malou vstávám v rozmězí půl šestá až půl sedmá. Takže spánku málo. Když se stane, že je náhodou doma dřív než malá spí, tak jediná jeho starost je najíst se a sednout si k TV. Pak mě ještě dostává tím, když mi oznámí, že jde s kámošema na pivko nebo že jede o víkendu na pánskou jízdu, protože potřebuje přijít na jiné myšlenky. To mám sto chutí ho kopnout do zadku. Jinak od narození malé jednu já snad na 200%, protože domácnost se sama neobstará, malá taky ne a do toho ještě 4 hod denně pracuji na počítači z domu, abych přivydělala nějakou kačku a on neměl pocit, že vydělává jenom on. Do toho všeho jsem blbě nemocná, jako že odpočinek je pro mě důležitý. Bohužel hádky jsou u nás v poslední době skoro na denním pořádku a začínám zjišťovat, že když si jede na svůj úžasný odpočinkový víkend, tak že nám je doma tak nějak volněji. Nemusím se tak honit, aby měl náš tatínek teplou večeři a tak, trochu se bojím, kam tohle povede, protože už mě to přestává fakt bavit. Výroba dětí ty naše pány tvorstva baví, ale starosti kolem už jdou jaksi mimo ně.
Malou bych mu nesvěřila, jednou jsem to zkusila a malá chudák nedostala najíst a šel s ní na dlouhou procházku, protože prej byla protivná. Takže pokud se tedy nedej bože rozvedeme, malou prostě nedostane, protože by se mi taky chuděra nemusela vrátit živá
@bonavoxa U nás je to tak, že po dobu co je táta v práci hlídám já - to je zase moje práce. Když přijde domů, tak náš čas dělíme na třetiny. Třetinu volného času se stará on a já doháním domácnost nebo si třeba umyji vlasy nebo cokoliv bez dětí. Třetinu zase já hlídám a on si dělá co potřebuje, zahradničí, čte noviny nebo cokoli... A poslední třetinu strávíme tak nějak všichni spolu. Je jasné, že to nepočítáme na minuty, ale tak nějak vše dle potřeby. Je jejich táta a tak to oba bereme. Neznamená to, že jsem na ně sama a on chodí "jen" do práce, protože práce má fixní dobu, ale děti tu jsou na 24 hodin denně. Tahle práce totiž nikdy nekončí..Prostě je normálně obstarává: krmí, koupe, uspává, zabaví... každý den, stejně jako každý den já... To jsme si vyjasnili už před početím..🙂 Ale on celkově má hezký vztah k dětem, tak možná i proto to bere jako samozřejmost... Tak snad se to i u tebe zlepší, držím palec...
My to máme doma trochu jinak..manžel pracuje z domu..spousta lidí mi říká, že je to super, je, ale někdy nám z toho taky trochu hrabe...vstáváme kolem 7 (dřív to bylo i ve 4), když má malá blbou noc, vezme si manžel malou a nechá mě dospat. Když vstává hodně brzo, vezmu si ji potom já a dospává manžel. Dopoledne jdu s malou na písek, manžel si vyřizuje pochůzky, potom uvařím, všichni se naobědváme...dřív to bylo tak, že jsme chodili ven s kočárkem, malá se dvě hodiny vyspala a potom jsme třeba další dvě hodiny ťapali a tak. Teď spí doma a ven chodíme už jenom na procházku bez kočáru. Potom manžel pracuje, v mezičase vykoupe malou a já potom uspávám. Chodíme spát kolem 12. Se vším doma pomáhá, krom žehlení a praní. Malou obstará, uspí, takže klidně můžu večer ven. Ráno chodím cvičit, dost po doktorech, není problém, aby manžel pohlídal. Myslím, že vydělávat by měl chlap, postarat se o rodinu, ženská by se měla starat o rodinný krb...
@jika10 A nemohl by manžel ráno dřív vstávat a vracet se z práce už v podvečer, aby pomohl s malou? Má tu pracovaní dobu nějak divně posunutou.. Dál bych na tvém místě trochu brzdila s tou péčí o něj - např. studené večeře, apod. Jinak držím pěsti! Zažila jsem to stejné, ovšem u nás to nezájmem o dítě a rodinný život zdaleka nekončilo..
@jika10 No jo, tak to je problém.. Jakmile člověk jednou žije v partnerství, měl by všechno řešit pohledem dvou lidí, nikoliv jen svým. Takže pokud chce pohodlí, měl by ho hledat pro Vás pro oba, nejen pro sebe. Jestliže ale ve svým myšlenkách má jen sám sebe, těžko se radí jak s ním žít v páru.. Já osobně bych tedy asi začala jednat obdobně - ubrala bych na servisu pro něj: večeře jen studené, žehlit jen košile, uklízet na místo jen věci své a dceřiné..
@kotcheva Naprosto stejný scénář jako u nás....Bohužel to nemůžu dál trpět. A on si myslí, že je dobrý otec.