Co neříkat ženě po porodu?

Zdravím všechny maminky. Včera jsem četla zajímavý článek na téma, jaké věty se nemají říkat těhotným. Zaujalo mě, že něco takového nepíšou i o ženách v šestinedělí, protože zatímco před porodem mě maximálně sem tam někdo naštval necitlivou hláškou ve stylu "ty máš ale velké břicho," po porodu se s takovými prudícími větami přímo roztrhl pytel. S trochou nadsázky bych řekla, že zatímco těhotná žena přestává být okolím vnímána jako žena, žena po porodu přestává být vnímána i jako člověk s nárokem na svůj život, své zájmy, své názory, své pocity nebo své chyby. Možná to bylo jen mým okolím nebo mnou samotnou, těžko říct. Vypíšu tady hlášky, za které bych dotyčné nejradši prohodila oknem, kdybychom nebydleli v přízemí🙂. A vy se můžete přidat se svými perlami, nebo se inspirovat, co hlavně neříkat svým kamarádkám a příbuzným těsně po porodu.

- "A cvičíš?", "A stahuješ si to břicho?" (= "Vypadáš strašně, děláš s tím aspoň něco?" Ano, po porodu má člověk, který je rád, že se hýbe, určitě jedinou starost - cvičit sedy, lehy a nosit stahovací kalhotky, aby okolí nepobuřoval čímkoli, co nevypadá jako přistávací dráha.)

- "Tohle sundej, to je ti malé," "V tomhle jsou ti vidět špeky," "Tohle je vel. 38, co bys s tím prosím tě dělala?" (Pokud vám po porodu zbylo pár kilo nebo pár centimetrů navíc, okolí to neodpustí a velmi necitlivě komentuje. Ještě větší prohřešek ale je, pokud máte brzy po porodu svoji původní váhu a své míry. Myslím si, že kdybych přibrala 30 kilo, slyšela bych míň těhle keců, než když jsem všechna kila nechala v porodnici a mohla rovnou nosit své původní oblečení.)

- "Tohle teď nebudeš potřebovat." (U mě se to týkalo elegantní části mého šatníku, ale dosaďte si klidně třeba make-up, tenisové rakety nebo abonentku do divadla. Zkrátka "Teď budeš jen přebalovat a kojit a na cokoli jiného můžeš rovnou zapomenout.")

- "A co sis jako myslela? Že se s dítětem vyspíš?" (Kdyby si člověk postěžoval, že se nevyspal kvůli propařené noci, učení se na zkoušku, cestě letadlem nebo hlučným sousedům, každý ho polituje, jaký je chudák, že se nevyspal. Když si na totéž postěžuje šestinedělka, která nespala kvůli kojení, je najednou oheň na střeše. Co si to vůbec dovoluje mít potřebu spánku, když má dítě? Ještě větší prohřešek ale je, pokud se pochlubíte, jak jste se krásně vyspaly. To snad ani nezkoušejte, pokud si nechcete vyslechnout další kázání na téma, jaké jste krkavčí matky. Jisté je, že váš spánek si nenárokuje zdaleka jen ten malý tvoreček.)

- "Ten je celý do našeho rodu, tobě není vůbec podobnej!" "Po mně má přece vlasy a oči" "Ne, ne, ty nemá po tobě. Ty má po svém prastrýci z desátého kolene, ten míval taky takové." (Jasně, a ten ho nejspíš taky devět měsíců nosil v břiše a porodil, zatímco matka je ten poslední, kdo by měl mít se svým dítětem něco společného.)

- "Vašíku, konečně se ti někdo věnuje, viď?" (Aneb celé dny sedím s nohama na stole, zatímco mi dítě řve, a návštěva, která přišla na hodinu, to spasila.)

- "Jak kojíš? / Ukaž, jak kojíš. Určitě to děláš blbě. Takhle to nedělej, dělej to takhle." (Aneb každý je odborníkem na kojení vašeho dítěte, jen vy ne.)

- "Nestresuj se, nebo přijdeš o mléko." (Jasně, tahle věta mě dokonale uklidnila, po ní už se vůbec nestresuju.)

- "To je málo. On vůbec nepije. To nestačí." (Odborník s rentgenovým paprskem ví, kolik toho dítě právě vysálo, ví, že je to málo - a pravděpodobně je to matčinou neschopností, čím jiným taky.....)

- "Nechceš si dávat tohle sem, abys tady neměla takový bordel?" (Aneb "Máš tady děsný bordel." Člověk je v šestinedělí rád, že je rád, a řeší i důležitější věci, než jestli dávat tohle sem nebo tam).

- "Dítě musí být 4 hodiny denně venku, jinak umře." (Aneb "když s ním jsi denně venku 3 hodiny (nedej bože jen dvě nebo jednu), zabíjíš ho". Jasně, že je to blbost, a autorka věty nejspíš pozapomněla, že je mi 31 let a na pohádky už nevěřím. Jenže když vám někdo natvrdo říká, že své dítě zabíjíte, zatímco vy jedete na maximum, zamrzí to, to je jasné).

- "Jakto, že nevíš.......? To přece musíš vědět, to psali v knížce Naše dítě." (Jo, jenže knížka Naše dítě pochází z dob hlubokého socialismu a psali tam taky plno tak přežitých věcí, že jsem si dovolila ji nečíst.)

- "Když už máš dítě, ostříhej se." (= "Už jsi ulovila chlapa, máš s ním dítě, víc od života nemáš právo chtít. Na co bys chtěla být hezká? Teďka jsi jen mlíkárna a s krátkými vlasy se ti bude kojit líp.")

- "Ty s námi na oslavu nepůjdeš, co kdybys tam něco chytla?" (Aneb "máš domácí vězení a je to pro tvé dobro").

- "Právě jsem skončila v práci, mám přijet?" "Ne, děkuju, nic nepotebuju." "Vážně nechceš? Můžu tam být za půl hodiny." "Ne, děkuju, opravdu nejezdi." "Ale já mám čas a můžu přijet, jestli chceš." "Ne, nejezdi, udělej si volné odpoledne." (Po půl hodině) "Tak stojím přede dveřma, pojď mi otevřít."

Všechny věty jsou autentické, opravdu jsem si je přesně v této podobě vyslechla..... A všichni autoři je určitě mysleli strašně dobře, ale nedomysleli je.... a zraňovali jimi, stresovali nebo se přinejmenším ztrapňovali. Jakými větami prudilo okolí po porodu vás?
bella22
29. lis 2014
@kajovaevicka nesouhlasím, Evi, ceeeelá máma!!😉
sim007
30. lis 2014
@partyzanka91 jasny, kazdy ma sve klady a zapory 🙂
thesun
19. pro 2014
bože tak to mě fakt pobavilo, koukám všude stejné. Já ještě dodám: když se mi změnšilo biřcho na téměř původní tvar tak jsem si chtěla vrátit peircing do pupíku a polovička "co to děláš, si snad matka od rodiny!" to mě rozsekalo 😃
fcmarket
21. pro 2014
Mě zatím nevytáčí nic. Ale perlili jsme u porodu.
Přítel - Můžu ti nějak pomoct?
Já - Teď už je trochu pozdě ne, neměl si mě naprcat. 🙂
Veškerý přítomný personál propukl v šílený smích.

Na otázku Kojíš? je nejlepší odpověď - Ne,krmím ho gulášem 🙂 . -Dál už nikdo neřeší a dá se použít minimálně půl roku.
regresa
21. pro 2014
otazka kojis/jeste kojis je neprijemna nejspis kazde z nas...ovsem: vzdycky muze mit jeste horsi obmenu. U nas zarucene ta tchynina "To uz zase kojis?!" Maly byly tri tydny, venku asi 40, v neznamym prostredi (jeli jsme se pochlubit babicce - venku pec, uvnitr mrazak)...takze se dozadovala mlicka aspon po dvou hodinach. Nastesti ji usadil pritel s tim, ze je to maly miminko a ma proste zizen. Ze ona se taky napije, kdykoli chce a neceka, az ji nekdo rekne, ze uz muze, ze uz je to dostatecne dlouho.

Co jsem ale nekousla nikdy, jsou kecy typu "Ty uz mi zase odjizdis...zustan tady se mnou" (stale na tritydenni miminko) "Jo, jasne, a cim ji budete krmit? 🙂" "Koupime sunar, ze jo...?" Tohle byla delsi konverzace, ze ktery vyplynulo, ze mamu kojenec potrebuje pouze pro jeji kozy (pardon), ze vsechno vi nejlip babicka (protoze je dlouhovekou ucitelkou ve skolce), ze suner verzus materske mleko rozhodne vyhrava na plny care (protoze jeji deti taky byly na sunaru a jak jsou zdravy a skvely)...

Taky se mi moc libilo, kdyz nakoukla do knizky s radama pro rodice s miminkama do roka. Nasla tam jeden bod a to, ze novopecena maminka se nema nervovat. A nasla super reseni: Peta at si jede klidne domu a my tam zustaneme aspon dva tydny. Tam????? Nastesti to rekla jemu, kdyby to rekla mne, musel by vymyslet, kam s mrtvolou - a me by rozhodne nesvihlo 😃

za tech dva a pul roku jsem si toho samozrejme stihla vyslechnout mnohem vic (nejcasteji prave od pritelovi maminky, zurila jsem vzdycky jeste tydny potom). Jako libustku, kterou do dneska nevim, jestli se smat nebo brecet, vztekat...beru vsechny dotazy typu "a kolik vazite? (jako obe dohromady? To nevim, nikdy me nenapadlo, stoupnout si na vahu s ni) "uz chodite? (ja uz pomerne dlouho, ona ma cas) "spite?" (no ja jsem vzhuru - vzdyt se s tebou zrovna bavim, mala si hraje)

tak hodne sily, maminky, v tomhle pripade muzu pouzit pritelovu oblibenou hlasku "a bude hur" 🙂
hancazivocich
21. pro 2014
Kdy to čekáš?
fcmarket
21. pro 2014
Ještě mě napadla jedna hláška, opět přítel. Z porodnice jsme přijeli (vcelku zničený) v sobotu dopoledne, do docela bordelu, nenakoupeno, on o víkendu oba dny v práci (aby na něj nebyli naštvaní kolegové - já asi můžu být) se v pondělí ráno probral a povídá - Já sem ti nějakej unavenej, půjdu ještě spát, jo 😃
No měl kliku, že jsem byla unavená dojít pro nůž 🙂
cindy210178
21. pro 2014
já po prvním porodu byla alergická na otázku A kdy budete mít druhé dítě. Na to jsem byla do 2 let věku holky alergická.
partyzanka91
26. pro 2014
Hele není to přímo po porodu ale tohle prostě musím napsat. Máme kámoše, který chová psy a je věčně na cvičáku atak. a dokonce bere psy nastejno s lidma. KDyž si choval naší malou tak řekl, já tě teď vrátím paničce a není to jedinkrát cose přeřek. Já jsem přeci máma a ne žádná panička a miminko je snad na úplně jiné rovni jak zvíře. Vím že se jen přeřek ze zvyku, ale fakt mi to dost vadí a to jinak se snažím brát vše spíš z humorem, ovšem tohle je pro mě moc.
fcmarket
26. pro 2014
@partyzanka91 Máme taky psa a občas se takhle přeřeknu sama 😃
pabka
27. pro 2014
@fcmarket taky mame psa a prereknu se podobne temer denne a to jsou dceri uz 2,5 roku 🙂 takze uz bych si mohla zvyknout je rozlisovat 🙂 🙂 a vubec to nikomu nevadi 🙂 mam pejsky taky skoro na urovni lidi, u některých jsou i nad nimi.. 🙂
rousse
27. pro 2014
@regresa joooo mateřský plurál - na to jsem dost alergická už delší dobu... i když jsem byla netěhotná, tak mě napadaly přesně stejný reakce, když jsem viděla fotky známých a kamarádek na FB s komentem: "máme první zoubek" "už sedíme" "kakáme do nočníčku" apod. 😃 při té představě jako oba sedí na nočníčku mě brali všichni čerti🙂))
pabka
28. pro 2014
@rousse přesně tak, to me taky 🙂 a ještě o něco vtipnejsi a silenejsi to je, když tak mluví chlap 🙂 ve stylu "než jsme otehotneli" nebo "porodime na jare" 🙂
rituska88
28. pro 2014
Tak já přidám pár novinek od nás. Malýmu je 7 měsíců, ale tchánovci ho vidí jen když jim ho dovezeme až pod nos, za celou dobu u nás ani jednou nebyli a to od nás bydlí necelých 5 km. Teď jsme u nich byli na návštěvě a strašně se divili, že malej brečí, když kolem něho začnou lítat a chce ho chovat švagrová, kterou viděl jednou v životě, nebo si tchýně stoupne těsně k němu, hledí mu do očí a něco mu vykládá - prostě je nezná, tak se bojí. A miluju hlášky typu: ,,No jo, když ty jsi pořád s maminkou..." To je snad normální, že je miminko pořád s maminkou, ne? A kdyby za ním taky někdy přijeli, tak by se jich nebál. Zajímaný, že mých rodičů se nebojí - jezdí za ním totiž každý týden a věnujou se mu, tak je s nima rád úplně stejně jako se mnou nebo s tatínkem.
Další věc je jídlo. Kdyby bylo na tchánovi a tchýni, už by malej baštil guláš s pětima knedlema, bramborovej salát s majonézou a další mňamky. Tchán se mě normálě vážně zeptal, jestli mu nechci dát zelňačku, že dělali na oběd a ještě jim zbylo. Když jsem odpověděla, že ani náhodou, tak se na mě i s tchýní dívali jakobych byla úplně blbá a hysterická matka, vždyť oni měli 3 děti, tak jsou přece chytřejší než já. A to je pořád: A už mu dáváš...? Proč ne? A co mu teda už dáváš? Když měl malej 3 měsíce a byl plně kojený, strašně se divili, proč mu nedávám banán nebo tvaroh s ovocem.
Ale co mě vytáčí úplně nejvíc je věta: ,,Jestli bude šikovnej po tatínkovi, tak už bude brzo chodit. On chodil už v 9ti měsících." Co to sakra je ,,šikovnej po tatínkovi"?! To já jsem jako nešikovná jenom proto, že jsem chodila normálně jako každé jiné dítě? Navíc nevěřím tomu, že by v 9ti měsících úplně sám chodil, to zas tchýně přehání. Už se těším, až bude malýmu 9 měsíců, nebude chodit a ona bude vykládat, že je holt po mamince (úplně nemožnej).
agritia
28. pro 2014
Super téma 😃 Já si v těhu psala deníček a věty, co mě vytáčely, jsem si zapisovala 😃
A je pravda, že teprve ty rady po porodu měly pořádné grády 😃 Většinu ,,super,, rad už jste napsaly za mě a já přidám tyhle 🙂
Takže - 1. Domácí mazlíčci - rada příbuzné po příchodu z porodnice - musíš se věnovat i psovi nebo bude trpět, byl tu už před dítětem, tak má přednost, v očích slzy a psa chtěla odvézt k sobě...
2. Nejvíc mi vadila věta - Teď Ti všechno skončilo, už nikdy nebudeš dělat, co se ti zlíbí...Teď budeš otrokem dítěte
3. Sex už nikdy nebude jako před tím ( u nás byl skvělý a ještě se zlepšil, heč 😃 ) , dítě ti zničí postavu...
4. Věta : To já jsem při dítěti stihla uvařit, upéct, vyprat, uklidit, vyžehlit, zajít si na kávu, na nehty, ke kadeřnici, tak co děláš furt špatně, že je odpoledne a jsi pořád v pyžamu??? (její dítě jen spalo a jedlo, moje řvalo a spalo po 10-ti minutách 😞 )
Zkrátka - nehodnotit tělo ženy po porodu (9. měsíců se měnilo, 9. měsíců se bude dávat zpět dohromady)
- nemít potřebu vytvořit čerstvé mamince kojící nebo krmicí kalendář
- neříkat jí, co všechno s příchodem dítěte ztratila, ale raději o co bude život krásnější
- nesrovnávat její dítě s jinými dětmi
- nedávat nevyžádané rady
Lepší je podpořit, vyslechnout, povzbudit a ne vše komentovat a hodnotit 🙂
z_kopretinka
28. pro 2014
Co vytáčí mě: M jsou skoro 4 měsíce - a kdy budete mít druhé? Kolik jsi přibrala? Jen 4kg - kecáš? Musíš cvičit ať si to břicho zmenšíš (nebyla jsem hubená ani před těhotenstvím - naopak jsem zhubla od porodu o dost víc) Nějaká pani co se zná s mámou - já jí vůbec neznám (to jste zhubla hodně po porodu, jsem viděla fotky ze svatby a tam jste taková víc oplácaná - v tu dobu jsem měla po porodu dole jen to co jsem nabrala v těhu) Neuspávej jí nech jí se vybrečet. Ona je celá tchýně - tak tuhle větu nesnáším nejvíc.
mimi1004
28. pro 2014
Rodila jsem ve 26+2tt a uznávám, že se to nedá s porodem v termínu srovnávat, přesto mě rozesmálo, když za mnou přítel (tatínek dcery) přišel den po porodu a řekl "to tě nemohlo bolet". No jasně, malá měla sice jen 720g a porodní bolesti = menstruační bolesti, ale o nástřihu jsem věděla až moc dobře a to nemluvím o bolavé psychice. Když jsem začala ztrácet mléko, tchán mi radil, abych pila hodně mlíka. Taky že se s tak malým dítětem nesmí chodit ven - no jasně, nebudu chodit na nákupy a doktoři z poradny pro nedonošené děti budou do té naši prd*le za námi jezdit. Zavřu se doma jen proto, že jsem máma. Malou ještě máme v Motole a já se po přečtení prvních čtyřech stránek tohoto fóra děsím toho, co vypukne, až nám ji v dohledné době propustí. Moje máma už řeší čajíčky a že ji musím pořádně oblíkat... Ještě že mám hubu! Jo a tchán, když jsem ještě odstřikávala mlíko, vařil ostrá jídla a furt se divil, že jeho pozvání ke stolu odmítám. Tchýně v tomhle naštěstí stála při mně, ale 7 týdnů po porodu mi řekla, že jsem se spravila (přibrala). Ano, těch 6kg stále mám, ale porodila jsem ve 27tt a poslední, co mě trápí, je má figura. Ona při tom váží více než já... A budu vážit ještě víc, protože abych tyhle kecy v budoucnu vydýchala, budu si muset obalit nervy dalším tukem!
mimi1004
28. pro 2014
A už se těším, až tchánovci zjistí, že jdu v dubnu s kamarádkou do divadla. Malou bude mít na starost přítel. Je to i jeho dítě. Když to zjistila moje máma, tak hned že přijede. My střední Čechy, ona severní Morava. Tak jsem ji to zadrhla. Přítel je táta a musí pár hodin beze mě s malou zvládnout. Naštěstí on se mnou souhlasí 🙂
shorthy
28. pro 2014
Me jako tehulku fascinuje hlaska: "Nehlad si porad to bricho, maleho rozmazlis" co je komu do toho? Proste mam rada ten dotyk a dela mi to dobre si brisko hladit 🙂 jinak perfektni diskuze, fakt jsem se zasmala 🙂
helenka88
29. pro 2014
před porodem:tak co, už rodíš? po porodu: kojíš?...věty na zabitííííííí
madre1
29. pro 2014
Četla jsem jen začátek diskuze a u některých příspěvků jsem čůrala smíchy 😃
Mám už trochu odrostlejší děti,ale i tak mi v hlavě zůstalo pár originálních hlášek.Např. když se nám narodilo 1.dítě,mojí matku zajímalo pouze to,jestli kojím(prý je to teď moderní-my jsme vyrostli na Sunaru,protože to za nás moderní nebylo :-N )a mého otce,jestli vyvářím pleny(nějak zaspal dobu,protože se už dávno používají papírové) 😃 Když se nám narodilo 2.dítě a jeli jsme ho poprvé ukázat mým rodičům,tak mě otec uvítal větou:"Tak,kdy budete mít to 3.dítě?" :-N Jsem ze 3.dětí,tak to automaticky musíme mít stejné jako oni.Když jsem s oběma vyrazila poprvé na procházku,všichni sousedi se vyrojili před svůj barák a jeden po druhém se ptali:"Co ten starší,......nežárlí?" :-N
oktarina
29. pro 2014
@madre1 jj nezarli? To zacne,neboj. (jako bych se bala ze moje dite nemlati kostkou do hlavy to mladsi a chybelo mi to 😃
babulinkab
29. pro 2014
hlášky, které mě dokázaly rozpálit 😃 😃 😃

- a neměla bys jí/jemu dát čajíček? má určitě žízeň!!! (jasně, když jsem plně kojila a mlíka měla spoustu)
- a tebe to kojení nebolí???
- oni mají ještě plíny??? to vy jste byli v roce bez plín...
- a neměli by ti víc spát???
agritia
29. pro 2014
@madre1 Taky jsem ze tří dětí a můj manžel také. A od tchýně mám samozřejmě naordinováno, že musíme mít taky tři děti ]-( A ještě bychom podle ní měli mít syna a pojmenovat ho po otci, protože je to u nich tradice... Takže vidím, že je to všude stejné 😃 Tchýním zdar 😃
sedmiteckas
29. pro 2014
Jak už tady zaznělo, dostávaly mě dotazy: "Kojíš?" - "Ne" - "Jakto (a tady už si lidé dokonce i kolikrát odpověděli sami) - aha, nemáš mlíko" 🙂 Dále zaznělo: "Nesmíš s ní pořád být (myšleno s malou), zvykne si na tebe, uvážeš si ji k sobě a upleteš si na sebe bič." 🙂 Jinak tchyně nějak ani nerýpe a drží pusu, protože ví, že mám svoji hlavu, jsem umíněná a o žádné rady nestojím 🙂
tak2014
29. pro 2014
já si prostě nemůžu pomoct...ale podle mě se tady podporujete ve vzájemné přecitlivělosti 😉 Většina těch otázek je naprosto normální, pokládala jsem je taky, některé zdejší "výroky" teď v těhotenství slýchám a přijde mi to normální...nebo by bylo normálnější, když by se mě v 7. měsíci těhotenství ptali na to, jestli příští měsíc nejedu na horolezeckou výpravu...??? takže rozum do hrsti dámy 😎
katka_mel
29. pro 2014
Krásné hlášky. 🙂 Asi bylo už vše řečeno. Jen co mě ne že naštvalo, ale dostalo do rozpaků, když jsem byla po porodu na třídním srazu a rodila jsem CS, tak se každý vyptával a holky, že chtějí vidět jizvu. Tak jsem na ně tupě zírala a říkám, že to by jsme musely na záchod. Přítel spolužačky, že to chce taky vidět a žádná z holek nechápala, proč na záchod. Až když jsem vysvětlila, že břicho nepářou odhora až dolů, ale dělá se řez nad ochlupením, konečně pochopily a uznaly, že tohle vidět nepotřebují. 😃Myslím, že jsem do rozpaků nakoned dostala i já je. 🙂
mysicka_lbautor
29. pro 2014
@tak2014 Ona po porodu skutečně přichází jakási přecitlivělost. Není to dáno tím, že by se pár holek poplácalo po rameni na Modrém koníku🙂, ale můžou za to hormony, vyčerpání a také velké životní změny.... Já jsem taky dřív nechápala, jak někoho může rozbrečet třeba prostá otázka "kojíš?", ale teď už tomu rozumím. Myslím, že v březnu si na tuhle diskuzi taky ještě vzpomeneš🙂. Ale moc Ti samozřejmě přeju, aby Tě takové kecy buď minuly, nebo jsi je dokázala hodit za hlavu.
bonavoxa
29. pro 2014
@rituska88 ..Chutná" tchyně..jako ta moje...ještě, že s nima nebydlíte!
mimi1004
29. pro 2014
@tak2014 Až ti kolem termínu porodu bude volat půlka příbuzenstva, známých a kamarádek s otázkou "Už rodíš? A kdy porodíš?", normální ti to nepřijde. Ale snad tě to mine... Anebo ti možná přijde normální, když se ti pak budou všichni šťourat v rodinném životě a dávat ti najevo, jak jsi neschopná matka. Anebo nám sem pak taky přispěješ nějakou story. V každém případě držím pěstičky, ať ti to těhu i nadále dělá jen radost a máš zdravé mimčo, protože to je to, oč tu běží 🙂

Začni psát odpověď...

Odešli