Co neříkat ženě po porodu?
Zdravím všechny maminky. Včera jsem četla zajímavý článek na téma, jaké věty se nemají říkat těhotným. Zaujalo mě, že něco takového nepíšou i o ženách v šestinedělí, protože zatímco před porodem mě maximálně sem tam někdo naštval necitlivou hláškou ve stylu "ty máš ale velké břicho," po porodu se s takovými prudícími větami přímo roztrhl pytel. S trochou nadsázky bych řekla, že zatímco těhotná žena přestává být okolím vnímána jako žena, žena po porodu přestává být vnímána i jako člověk s nárokem na svůj život, své zájmy, své názory, své pocity nebo své chyby. Možná to bylo jen mým okolím nebo mnou samotnou, těžko říct. Vypíšu tady hlášky, za které bych dotyčné nejradši prohodila oknem, kdybychom nebydleli v přízemí🙂. A vy se můžete přidat se svými perlami, nebo se inspirovat, co hlavně neříkat svým kamarádkám a příbuzným těsně po porodu.
- "A cvičíš?", "A stahuješ si to břicho?" (= "Vypadáš strašně, děláš s tím aspoň něco?" Ano, po porodu má člověk, který je rád, že se hýbe, určitě jedinou starost - cvičit sedy, lehy a nosit stahovací kalhotky, aby okolí nepobuřoval čímkoli, co nevypadá jako přistávací dráha.)
- "Tohle sundej, to je ti malé," "V tomhle jsou ti vidět špeky," "Tohle je vel. 38, co bys s tím prosím tě dělala?" (Pokud vám po porodu zbylo pár kilo nebo pár centimetrů navíc, okolí to neodpustí a velmi necitlivě komentuje. Ještě větší prohřešek ale je, pokud máte brzy po porodu svoji původní váhu a své míry. Myslím si, že kdybych přibrala 30 kilo, slyšela bych míň těhle keců, než když jsem všechna kila nechala v porodnici a mohla rovnou nosit své původní oblečení.)
- "Tohle teď nebudeš potřebovat." (U mě se to týkalo elegantní části mého šatníku, ale dosaďte si klidně třeba make-up, tenisové rakety nebo abonentku do divadla. Zkrátka "Teď budeš jen přebalovat a kojit a na cokoli jiného můžeš rovnou zapomenout.")
- "A co sis jako myslela? Že se s dítětem vyspíš?" (Kdyby si člověk postěžoval, že se nevyspal kvůli propařené noci, učení se na zkoušku, cestě letadlem nebo hlučným sousedům, každý ho polituje, jaký je chudák, že se nevyspal. Když si na totéž postěžuje šestinedělka, která nespala kvůli kojení, je najednou oheň na střeše. Co si to vůbec dovoluje mít potřebu spánku, když má dítě? Ještě větší prohřešek ale je, pokud se pochlubíte, jak jste se krásně vyspaly. To snad ani nezkoušejte, pokud si nechcete vyslechnout další kázání na téma, jaké jste krkavčí matky. Jisté je, že váš spánek si nenárokuje zdaleka jen ten malý tvoreček.)
- "Ten je celý do našeho rodu, tobě není vůbec podobnej!" "Po mně má přece vlasy a oči" "Ne, ne, ty nemá po tobě. Ty má po svém prastrýci z desátého kolene, ten míval taky takové." (Jasně, a ten ho nejspíš taky devět měsíců nosil v břiše a porodil, zatímco matka je ten poslední, kdo by měl mít se svým dítětem něco společného.)
- "Vašíku, konečně se ti někdo věnuje, viď?" (Aneb celé dny sedím s nohama na stole, zatímco mi dítě řve, a návštěva, která přišla na hodinu, to spasila.)
- "Jak kojíš? / Ukaž, jak kojíš. Určitě to děláš blbě. Takhle to nedělej, dělej to takhle." (Aneb každý je odborníkem na kojení vašeho dítěte, jen vy ne.)
- "Nestresuj se, nebo přijdeš o mléko." (Jasně, tahle věta mě dokonale uklidnila, po ní už se vůbec nestresuju.)
- "To je málo. On vůbec nepije. To nestačí." (Odborník s rentgenovým paprskem ví, kolik toho dítě právě vysálo, ví, že je to málo - a pravděpodobně je to matčinou neschopností, čím jiným taky.....)
- "Nechceš si dávat tohle sem, abys tady neměla takový bordel?" (Aneb "Máš tady děsný bordel." Člověk je v šestinedělí rád, že je rád, a řeší i důležitější věci, než jestli dávat tohle sem nebo tam).
- "Dítě musí být 4 hodiny denně venku, jinak umře." (Aneb "když s ním jsi denně venku 3 hodiny (nedej bože jen dvě nebo jednu), zabíjíš ho". Jasně, že je to blbost, a autorka věty nejspíš pozapomněla, že je mi 31 let a na pohádky už nevěřím. Jenže když vám někdo natvrdo říká, že své dítě zabíjíte, zatímco vy jedete na maximum, zamrzí to, to je jasné).
- "Jakto, že nevíš.......? To přece musíš vědět, to psali v knížce Naše dítě." (Jo, jenže knížka Naše dítě pochází z dob hlubokého socialismu a psali tam taky plno tak přežitých věcí, že jsem si dovolila ji nečíst.)
- "Když už máš dítě, ostříhej se." (= "Už jsi ulovila chlapa, máš s ním dítě, víc od života nemáš právo chtít. Na co bys chtěla být hezká? Teďka jsi jen mlíkárna a s krátkými vlasy se ti bude kojit líp.")
- "Ty s námi na oslavu nepůjdeš, co kdybys tam něco chytla?" (Aneb "máš domácí vězení a je to pro tvé dobro").
- "Právě jsem skončila v práci, mám přijet?" "Ne, děkuju, nic nepotebuju." "Vážně nechceš? Můžu tam být za půl hodiny." "Ne, děkuju, opravdu nejezdi." "Ale já mám čas a můžu přijet, jestli chceš." "Ne, nejezdi, udělej si volné odpoledne." (Po půl hodině) "Tak stojím přede dveřma, pojď mi otevřít."
Všechny věty jsou autentické, opravdu jsem si je přesně v této podobě vyslechla..... A všichni autoři je určitě mysleli strašně dobře, ale nedomysleli je.... a zraňovali jimi, stresovali nebo se přinejmenším ztrapňovali. Jakými větami prudilo okolí po porodu vás?
Tchýňka:
To ho nenecháš odříhnout? - Ne, když usne natvrdo u prsa, to s ním mám třepat? Blije ať odříhlý je, nebo není...
Zase kojíš? Za nás se krmilo co 3 hodiny a dřív se nedostalo. - Oni komunisti vymysleli spoustu hovadin. To ho mám nechat ječet hlady 🙂 Jinak jsou všichni zlatí...
BTW, co neříkat ženě před porodem : tchyně, včera : už sis začala vytahovat bradavky, aby Ti šlo potom to kojení lépe ?? 😀 To jsou fakt perly občas, já bych asi neměla odvahu se takhle zeptat, ale odvaha přichází evidentně s věkem, takže mě to také nejspíš čeká 😀
@svetlanap - u nás se pokopkává - taky bych za to vraždila...
A kdykoliv jsem šla ven, byl málo oblečený a byla mu zimenka...
Doma, v bytě, bylo teplo, tchýně mu navlíkla svetřík, zakryla ho velkým péřovým polštářem - jakože peřina...malý okamžitě zpocený, obličej plný potniček, ale tchýně spokojená...
jo jo holky taky mám občas pocit, že mě škrábne, nebo, že škrábnu já někoho po hlavě. Stejně mě ale dostala ta kaše (malýmu nejsou ještě 3 měsíce) jako u některých "rad" mi zůstává rozum stát. Kdbych neměla vlastní rozum, tak budu chodit a zkoumat jestli není fakt malej, slabej, hubenej a nedej bože mu fakt tu kaši uvařím, se divím, jak může někomu radit kaši, když neví, jak si to ta dotyčná přebere, vždyť bych mu mohla ublížit.
A pak že se nemá člověk v těhotenství stresovat a já už teď v 17tt mám nervy, hlavně teda z tchýně, co bude po porodu. To že mi nahlásila, že si vzala na termín 14 dní dovolené je jedna věc a už teď ty keci druhá. Už jsem dostala kázání jak musím kvůli kyčlím dávat klasické látkové pleny, to že jsem řekla že budu dávat látkové jakože přeslechla. Hlavně jsem dokonale vyškolená co a jak měl můj jako malý rád - to je samozřejmě jedinný správný způsob péče o dítě a co už všechno za krámy, které doma nechci ani vidět, vymyslela že musíme mít a že jenom a jen ona nám je může koupit, to už si ani nevzpomenu. Sice bydlí 300km daleko, ale dokáže mě na tu dálku i tak vytočit. Mimochodem ji tu teď máme na 5 dní a jsem šťastná, že jsem nemocná a můžu ležet v posteli a nemusím s ní řešit svoje těhotenství.
Jinak některé ty keci co tu píšete věřím, že by nebyly tak otravné, kdyby se na ně neptal každý a tím pádem by na ně nemusel člověk stokrát odpovídat😉 ale nejlepší je se usmát a říct "Protože je to naše miminko a my to tak chceme" a kdyžtak ještě dodat, že to nepotřebujeme vysvětlovat proč😉 horší je, když se po tom někdo urazí, že nedostal odpověď😉
nejlepší diskuze na celém koníku, člověk aspoň zjistí, že v tom není sám. Přidám svou trošku do mlýna.
1. Tchyně: víš, ženy s malými prsy mají kvalitnější mlíko? (a významný pohled na moje 75 FF)
2. No jo, tohle dělá přesně jako jeho tatínek, a tohle jako tetička a tamto taky (jasný a po mně nic nemá)
@holkavbotech Mě by tedy zajímalo jak může velikost prsou ovlivnit kvalitu mléka. Chápu strava, pitný režim, ale velikost???
@z_kopretinka Když to říká tchýně, tak může :D
Taky jsem naprosto neschopna, minimalne od oplodneni... V tehotenstvi pindy tipu neni na tobe nuc videt/jejda, teda to budes mit co hubnout (jasne, zdravy a stastny dite je primoumerne mym kilum). Sotva jsem se nekde pochlubila, ze jsem tehotna, okamzite milion tipu od kazdeho (primarne bezdetnych kamaradek) co vsechno ted NESMIM!!! Nebo jinak dite otravim...
Fest me stavil dotaz "kdy se to narodi?" jak jsem to mela tak asi vedet??!!! Planovany termin porodu zpravidla nekoresponduje s realnym terminem porodu... A kdyz jsem rekla, ze doufam, ze az v listopadu, kdy mame termin, koulali na me jak na totalniho idiota...
Co to bude? 'Holcicka' hmmmm, to je tata asi zklamanej, co? Neni, holcicku si pral, udelal si ji a jsme stastni. Dalsi poznamky na tema kluk/holka, jak kdyby holcicky byly menecenne podradne 😠
Kojis? Ano, kojim! Hmmmmmmmmmmm a jeste k tomu pouzivam latkove pliny! -chudak dite, chamtiva krkavci matka ji nechce koupit skvelej jednoraz...
Zase kojis? Jeste kojis? Ano, dceru (3m) kojim, kdy si rekne a jak dlouho sama potrebuje. To bys nemela... A po chvili studia - "teda, to je TAK spokojeny miminko..." ano, delam pro to, co je v mych silach!
To je dobre, ze ji chovas, hladis.... Atd. - ale to ti zabere hrozne moc casu!!! Kdyz je vzhuru, venuju se ji, ma-li o to zajem, zbytek delam tak nejak, kdyz spi...
Jak to zvladas??? Uplne v pohode, jsem na dovolene, dcera rada ji a rada spi, takze si nemuzu na nic stezovat 🙂 - ahaaa - ohromne zklamani 😀 protoze zakonite kazda mamina musi byt vystavena, vypsychla a zrala na lecebnu...
Chodis s maminkama....? Ne, necitim potrebu. Rada si dam "kafe" s bezdetnou nezadanou kamaradkou, ktera me na chvili uvede do nekojiciho sveta, a takhle jsem stastna, vystacime si s manzelem a rodinou 😉
Tak holky ještě jeden zápich mé maminky z dnešního rána: "No ty seš moje hodný miminko, usměj se na babičku." Malej nasmátej, tak jsem si šla odskočit a najednou slyším: "Pojď si ho vzít už zase brečí. Ty ho neslyšíš, nebo co?" Dělá vám to taky maminka, tchýně, že když mimčo ok, tak vám ho málem trhá z náručí a když začne ječet, tak zase rychle za maminkou? Někdy si připadám, že když se směje, ani si ho neužiju, zato řvouna mám na krku furt já. Ne že bych to nedělala ráda, naopak, nevadí mi, že brečí, ale ocenila bych, když už si ho někdo vezme, tak si ho nebere jen na 5 minut, když neřve a nebo že mě aspoň nechá si odskočit nebo se osprchovat bez ohledu na to, jestli brečí nebo ne. Snažím se využít toho, když spí nebo ho někdo chová, ale moje maminka za 3 minuty vždycky "Už seš hotová? Už jdeš?" Hrozně mě s tím stresuje, kolikrát bych si poradila jinak, ale ona se vždycky nabídne, že ho pohlídá, než si udělám to nebo ono a pak mě jen honí. Jak by jste to řešili vy?
Jestli tyto rady budu poslouchat, což zřejmě budu. Tak se raději někam odstěhuju. Protože znám lidi, kteří budou mít blbé připomínky a velmi "užitečné" rady a dávat jasně najevo, že jsem neschopna a že nic neumím. A že jen oni ví nejlépe jak pečovat o dítě. Už teď dostávám rady i když dítě ještě není na světě, ale našel se člověk který nevyzkoušel jiné mléko než nutrilon ale přesto mi předem doporučuje, že nejlepší ze všech um je nutrilon. Škoda mluvit. A nechtěl se vyjádřit ani k tomu, že existuji i jiné mléka, které jsou stejně dobré jako nutrilon.
Další věc - můj otec prohlásil, máš pěkné bříško, už se ti rozšiřují boky a máš větší zadek. Tento argument beru s přehledem.
už se nebudu zmiňovat o své váze - segra měla připomínku, že jsem hodně přibrala, byla to dost opovrhující připomínka.
před mamkou a segrou jsem řekla, že si budu kupovat novou podprsenku a segra samozřejmě neodolala připomínce - už zase?, narážka na moji velikost prsou.
v prvním trimestru mi bylo dost špatně, samozřejmě od člověka, který o nevolnostech ví velké kulové a ještě mě srovnává s jednou krávou, prohodil poznámku "ale moje adelka, netrpěla nevolnostmi".
Netušila jsem, že těhotná žena může být ponižována.
Mě hodně zasáhlo,když se mi narodila dvojčata obě od narození těžce nemocná a i tak když děti potřebovali zvýšenou péči,jsem ještě stíhala plně kojit a odstříkávat a lítat po vyšetřeních a po nemocnicích...tak mi tchýně řekla, jestli tedy kluci nejsou nemocní z mýho mlíka...já nechápala jak to může vůbec vypustit z pusy,jako proč to vůbec říká...ona stále hledala prostě důvod u mě,proč jako jsou kluci tak moc nemocní a i když se pak ukázalo,že v porodnici se narodili nezralý a dostali na operačním sále MRSA a z toho vznikly vážné nemoci...tak stejně si vždy neodpustila nějakou poznámku,že bych měla už přestat v půlroce kojit a dát "normální" jídlo. Jedno dvojče jsem kojila do tří let a druhému jsem odstříkávala do roku a půl a přikrmovala speciálním mlékem. Nikdy jsem neslyšela pochvalu,jak jsem dobrá,že stíhám vše okolo takto nemocných dětí a ještě domácnost a staršího syna. Vždy si našla pochvalu na manžela, jako že pomáhá že to není obvyklé a že mám líbat mu nohy prdel a bůhvíco ještě a děkovat, že mi manžel pomáhá,že ona vše stíhala sama,musím říct že ona měla dvakrát jedináčka, děti po 10 letech,ale stále se srovnávala se mnou.Doteď mě mrzí, že jsem ty její kecy snášela. Např. jsem všem důrazně řekla,že nechci nikoho v porodnici na návštěvě, prostě jsem tam chtěla pouze manžela a syna, ale tchýně stejně dorazila,i když věděla,že si to nepřeji a byla tam 4 hodiny. Jo ale když jsme se dostali rodina do nesnázích a děti měli nemoci dlouho a potřebovala jsem opravdu pomoci,kde jsem dojížděla z vesnice do města bez auta s dvojčaty,tak přišla dvakrát pohlídat jedno mimčo,ale vyslechla jsem si,jak si mám umět poradit sama když je chlap v práci, a né se odvolávat na druhé a něco po nich chtít,že ona taky musela všechno sama. Jenže protože moji rodiče mi také nepomohli, tak jsem musela chtíc nechtíc ty její řeči snášet a byl to děs. Jsem ráda,že to je za mnou a už nikdy více.
@mulzupa Pěkně zaobalená reklama, jen co je pravda 😀 😀
@amazonka.k ani bych neřekla. Mě to přijde teda trapný a okatý 🙂
Pred porodem:
Tchynka ma narozeniny ted 19.4.a ten samy den mam termin....no takze to je jasny ze se mala narodi pres to nejede vlak....a pak dalsi clenove:ne to bude urcite driv....ne to bude pozdeji.....No jasny naplanujte mi to 🙂
A manzelova babicka porad: a kdy se adelka narodi? Bude se strojit?.....Jak to mam asi vědět kdy se sakra narodi.
A kazdej se nas pta jestli manzel pujde k porodu - co jim je potom....kdyz bude chtit tak jo kdyz ne tak ne.
A uz mate vsechno nachystany? - ne budeme asi vsechno kupovat az se narodi.
Tak dalsi perličky....
Moje mamka v porodnici: no ty mas i ty kolena nejaky tlusty (faaaakt bomba po trech dnech vyvolavaneho porodu me asi zajima moje vaha....propos.v porodnici jsem nechala 11kg a mesic po porodu jsem na sve vaze)
A další....na lince jsem mela odstrikane mleko a tchynka: to je tvoje?...rikam ze jo a ona: no nemas to jak smetanu nektere to tak mivaji....(mam vpacene bradavky a jsem rada ze jsem se vubec rozkojila a dokonce i bez kloboucku a ona tohle 🙂
@sim007 s tím nachystaným... jako proč ne, švagr si to tak představoval (než ho jeho žena vyvedla z omylu) prý jedno bodýčko stačí, vše se koupí pak, protože co když by se nakoupilo oblečení a bylo malé nebo zase moc velké... no a kočárek také chtěl kupovat až po porodu, vždyť to tak také udělali jeho rodiče. (jenže tenkrát byl kočárek jeden nebo dva že...)
Super diskuse, moc jsem se pobavila, ale jako někdo kdo děti nemá, ale má spoustu kamarádek s mrňousema bych se chtěla zeptat:
Jaké jsou tedy dotazy kterými projevíte zájem o zdraví a celkově pohodu maminky a miminka a nejsou otravné? Nějak jsem znejistěla 😀
Super a velmi výstižné...Zítra přečtu celé,ale vím že vše sedí 😀
mna sa 3 tyzdne po porode opytal pokladnik v Tescu, ze kedy to cakam 😀 😀 😀 😀 ked som mu povedala, ze uz mam 3 tyzdne doma mimco, stichol a blokoval 😀 no jo, bruchu trvalo kym splaslo.. fakt mu to trvalo desne dlho
a nenavidela som, ked mi kamosky tvrdili a tvrdia do dnes, ze kazda zena moze kojit! ano moze, ale nie kazdej to ide a vydrzi.. a niektore prosto nemozu tecka! ja som kojila s horkou tazkou biedou 3 a pol mesiaca.. bola som z toho smutna ale co som mala robit?
Dekuji za hodne vtipnych vyroku........neco mi to pripomnelo 😀
Docela jsem se tu pobavila, část jsem četla už před porodem a doufala jsem, že mě tohle nečeká. V našem případě jsem na tom naštěstí s rodinou celkem v pohodě. Tchánovci chápou, že je to naše miminko a spíš se nám snaží pomoct. Moji rodiče, jsou také v pohodě, už kdysi dávno pochopili, že mám svou hlavu, a tak se o zbytečné rady ani nepokouší.
Co mě ale dostalo, tak se nám do péče o malou vrtá paní na úklid ... už jsem se dozvěděla, že mám malé uvázat kolem ruky červenou šňůrku, aby jí někdo neuhranul, že její sestra na uhranutí umřela ... že ji hlavně máme dát pokřtít, že to se musí (oba jsme ateisté) ... a když v 1. měsíci malá pět minut kňourala, že ji trápil prdík a paní u nás zrovna uklízela, tak jsem se dozvěděla, že jí mám dávat čajíček (prdíky nás trápí jednou za dva dny, max. 10 minut pak jdou úspěšně ven 🙂 ) ... tyhle rady, ale naštěstí můžu ignorovat a případně si k nim bez obav říct i svůj názor.
Pro me byla nejhorsi veta treba den po porodu - tak kdy bude dalsi?
Trochu me nakrkla svagrova,ktera mi ani ne 14dni po porodu rekla,ze vypadam jak v patym mesici tehotenstvi...no, ani pred tehotenstvim jsem nebyla tycka, bricho jsem mela i predtim-to si jako nepamatovala?ona sama v osmem mesici, hubena jen to male brisko a je mi jasny,ze porodi a bude jako pred tehu....tak treba to se nema rikat
@ladyseta já myslím, že se žádná neurazí, nebo se nebude cítit obtěžovaná, když se zeptáš, jak se jí a miminku daří. Mně dotazy na termín porodu, pohlaví a jméno neobtěžovaly. Mně vadilo, že mi od pátého měsíce každý furt říkal, kde to mimčo nosím, že mám malý břicho a tak, je fakt, že na mě těhotenství vidět bylo až od 7.měsíce a vypadala jsem i před porodem jako bych měla půlku těhotenství před sebou, takže jsem pak na tyhle blbé řeči a dotazy říkala, že mám břicho sundavací nebo že mimino nosím v ruksaku - na blbou otázku, blbá odpověď, že. OBecně bych řekla, že stačí nekomentovat to, jak žena v těhotenství vypadá, pokud jí nechceš říct, že jí to sluší.
Jéééé, holky taky se bavím 🙂 U nás už od začátku těhotenství byli oblíbené otázky a rady tchýně následující:
- kolik jsi přibrala? Co už máš 10, 11, 12, 14 kilo? No to já až do třetího měsíce nevěděla, že jsem těhotná a přibrala jsem jen 9 kilo
- to já se těším až ti vezmu kočárek a budu celej den pryč a ty mě budeš hleda.... Na tohle jsem ji řekla, že na to se rozhodně těšit nemá, protože já si to nepřeju a bez dovolení ji kočárek s malým nedám
- další hlášky - a to Jiřík (můj manžel) byl hrozně šikovnej - nikdy neplakal, v 10 měsících chodil a ve 13 měsících plynule mluvil 😀 - joooo, už to vidím - sice manžel je šikovnej a chytrej, ale o tomto docela pochybuju, takže jsem ji říkala, že naše dítko bude furt plakat, v roce se bude převalovat a mluvit začne až ve školce 😀 Co se dá na to odpovědět jiného 😀
Jinak už mě teďka prudí otázky ode všech když mám poslední týden do termínu - A tak co? Už to bude???? Střílela bych za to!!!! A bohužel to dělá i moje mamka, které jsem říkala, že až to bude, tak to bude a já ji dám vědět, že mě to zbytečně taky na optimismu nepřidává 🙂
Chlapi by měli mít trpělivost. Nejvíc se mi líbí, že po porodu přiberou také někteří muži :D a pak to svádí na to, že mají dítě :D
jednou už jsem sem přispívala, ale teď mám po druhém porodu, takže čerstvá zkušenost. Voláme tchýni ze sálu, že malý je na světě a první její otázka: jsi šitá??
@svetlanap jo tak tohle mám od mojí mamky přesně to samé☹. krm jí pořád ve stejnou dobu a spát může kdy chce, ale když jí dám spát hodinu po obědě...tak proč jde až teď??? má se napapat a šup do postýlky...atd.