Dítě má utužit vztah... jó, to bych chtěla vidět...

Ahojte maminky. 🙂 Zajímá mě, jestli to tak máte (nebo jste měly) některá taky... Rozhodně nechci, abyste z mého příspěvku měly pocit, že něčeho lituju nebo tak... rozhodně ne, jsem šťastná, že máme děťátko - nádherného a moc šikovného chlapečka 🙂 , a jsem moc šťastná, že ho mám právě se svým manželem. 🙂 Ale jak už to tak bývá, má to svá "ale"... :-|

Od porodu žijem s manželem tak nějak pro dítě... ne pro sebe navzájem. Malej byl hodně náročný miminko (což jsem psala už v jiných diskuzích - v tom "nejlepším" proplakal v kuse 18 hodin za den), manžel se o péči o něj se mnou dělil, takže jsme si to "vychutnávali" oba - za což jsem mu vděčná, protože kdyby se k tomu postavil tak, že dítě je moje starost, že on vydělává... tak už jsme stoprocentně od sebe... Je statečnej, že se zapojil, zatnul zuby a trpěl se mnou. :-|

Ale abych se vrátila k tomu, co chci říct... jak jsme se takhle semkli jako rodiče... a syn z toho v podstatě tak nějak vyrostl až těsně před 1. narozeninami, kdy začal chodit a jeho neustálé kňourání a pláč se zmírnili... tak jsme přestali úplně žít jako muž a žena. Občas mi připadne, že si stěží dáme pusu - a když, tak jen ze zvyku či z nějaké nepsané povinnosti... o sexu bych raději ani nemluvila, to by snad ani nebylo o čem. :-p No a nějaké to pohlazení a popovídání si v klidu... toho tedy taky moc není.

Zvládáme domácnost, zvládáme dítě - syn vypadá moc spokojený, manžel s ním po návratu z práce divočí a zápasí a hraje si s ním, vezme ho do parku a tak... to je dokonalý. Ale pro mě už tu sílu nemá... :-| No a to se samozřejmě pak sama sebe ptám, jestli ji nemá nebo nechce mít... jestli je normální, že chlap od manželky "NIC" nechce, jestli vlastně ještě vůbec náš vztah funguje nebo jestli už "jen žijem vedle sebe"... :-p Jestli nemá vliv, že mám nadváhu (což se mi nechce věřit, protože manžel měl taky +15 kilo a ani v duchu mě nenapadlo ho nepohladit, nepolíbit nebo s ním nemít sex... nikdy pro mě svoji přitažlivost kily navíc neztratil... ale kdo ví, u každého to může být jinak...).

Dokud to bylo se synem tak moc náročný, tak mi to ani nepřipadlo... sama jsem všeho měla plný kecky. :-p Ale teď, co je to už 2 měsíce, co se to výrazně zlepšilo a připadne mi, že už to není tak náročný... vidím, že jsme někde uprostřed toho kolotoče ztratili sami sebe. :-|

Snažím se to nějak "nakopnout", projevit aktivitu ze své strany, promluvila jsem si o tom s manželem - překvapilo mě, že on (podle jeho slov) vůbec žádný problém nevidí... vypadá to, že se od té doby tak trošku snaží taky, onehdá dokonce po dlouhé době nechal být televizi a lehli jsme si spolu jen tak do postele a povídali, když syn usnul... Ale stejně z toho celého nemám úplně dobrý pocit... =-)
berenika39
17. říj 2009
dukie, už to, že sem píšeš, znamená, že si to uvědomuješ, že víš, kde je zakopanej pes a snažíš se o změnu...vždyt ty taky nějakej ten optimismus máš. kdyby ne, hodíš flintu do žita a plácáš se v tom...jsi na dobrý cestě, víš, co chceš....
caira
17. říj 2009
kacir teda ty jsi fakt optimista 🙂 jsem se u tvych prispevku fakt usmivala 🙂 takhle pozitivni matku jsem dlouho nevidela x-)

Holky fakt je to tak veliky skok z jednoho na dve deti, ja se toho strasne bojim, uz ted hruzou nemuzu usnout, bojim se, ze to nezvladnu, ze nebudu mit na malou tolik casu a ze se celkove zblaznim...ja jsem i po narozeni male docela dlouho mela problemy s tim se dostat do normalu ( hrooozne dlouho v noci spatne spala) a ja byla fakt s nervama z unavy v kyblu.. :-|
jana.sun
17. říj 2009
ahojte holky,
tak především - díky za toto téma!!!! řešíme s mm to samé, už jsme minulý víkend o tom začali i mluvit, ale pořád to jaksi není ono - no chce to ten čas.
Na jednu stranu si myslím, že nás dítě utužilo - hlavně na začátku mi mm strašně pomohl, měla jsem hodně hnusnou poporodní depku a on mě tak moc podpořil, strašně si ho za to vážím.
ted po roce je ale náš vztah takový chladnější - já docela zvládám domácnost i malého - ale nějak jsem prostě víc matka než manželka. jsem na malého sama, hlídání by bylo, ale 150 km daleko -takže jen jednou za čas. tady v Brně nikoho na hlídání nemáme, mm je dost dlouho v práci a tak nějak jsme "vyhořelý". Myslím si, že je to fakt tím stereotypem. Holt na tom budem muset zapracovat - každý druhý víkend jezdíme na chalupu, kousek tam bydlí tchýně, která Matyho miluje, takže ho asi budem dávat na jednu noc tam, a zkusíme být zas jen spolu - snad to nějak pomůže - potřebujeme hlavně komunikovat - to mluvení nám chybí oběma - ne jen o těch běžných věcech z domácnosti, ale o všem možném - to jsme dřív "provozovali" často, bydleli jsme spolu 10 let, než se Maty narodil. fungovali jsme v pohodě jako dva a ten malý vetřeleček, i když vymodlený, nám to trochu narušil a je to asi ve mně, ale musím se ho naučit brát jako dalšího člena a ne jako jediného na světě. no, snad jsem to napsala aspon trochu srozumitelně.
jana.sun
17. říj 2009
Caira, zvládneš to, neboj 😉 ono nakonec, co už ti jiného zbyde, že x-) ale asi zas trochu utrpí váš vztah, no dvě děti budou záhul - sama se na to chystám, chtěla jsem mít děti tak 2-3 roky od sebe, mm taky - takže bychom pomalu měli začít zadělávat na druhé mimi - jen teda s naší frekvencí to asi jen tak nebude =-) =-) =-)
každopádně si zatím ještě užívej jen jednoho dítka, ani nevím, co ted napsat povzbudivého - z této diskuze vyplívá, že by bylo lepší mít rovnou třetí dítě =-) =-) =-) 😃
annabbell
20. říj 2009
Já musím říct, že náš vztah se poslední dobou hodně zlepšil,mazlíme se a blbneme spolu možná víc než dřív.Ale krize byla-do jednoho roku věku malýho ,a to bylo fakt o ničem-existoval jen malý a nic jiného.Už jsem jen ta máma a ne žena.Teď už je to ale úplně o ničem jiném.Už jsem vždy upravená,zase štíhlá a sebejistá a to hraje taky roli.Spousta mamin o sebe přestane úderem porodu dbát a to je taky velký mínus.
helcenka
20. říj 2009
Já jsem na tom s manželem podobně. Musím říct, že když se malej narodil, manžel mi s ním hodně pomáhal. Vlastně už když jsem byla těhotná, tak se manžel snažil, aby jsme měli nějakou kačku navíc pro mimčo. Malej byl hodný dítě, ale když bylo třeba, manžel k němu i v noci vstával, přebaloval ho a tak. Byla jsem fakt ráda a vděčná, protože v den, kdy se nám prcek narodil mi zároveň zemřel táta. Takže to pro mě bylo nesmírně těžké období, pak přišli tahanice s tátovo matkou, která mě a sestru urážela a nazývala různými jmény, že po tátovi dědíme a tak. Myslela jsem si, že nás to s manželem semklo, ale to jsem se pořádně spletla. Před půl rokem jsme se přestěhovali do většího bytu a tím se všechno změnilo. 😕

Když jsme byli namačkaný ve dvou místnostech, tak to docela šlapalo. Já jsem s malým celý den, když přijde manžel z práce, tak si s broučínkem hraje a různě blbnou. Nemůžu říct, že by se mu nevěnoval, naopak, malej se na něj pověsí a až dovečera nesleze. Když jde malej spát, tak si manžel zaleze a je buď na PC, nebo si čte, nebo prostě něco. Zaleze si do pracovny a je to. Potřebuje prý nějaký čas jenom pro sebe.
Já ho chápu, taky se taky potřebuju zabývat sama sebou, ale u nás je to takhle celý týden. Myslím ale, že potřebujeme trávit nějaký čas spolu, jako manželé, někam zajít, nebo si jen tak povídat, o něčem jiném, než o chodu domácnosti. Pokusy o rozhovor nezabírají. O sexu ani nemluvím. Obvykle ani nechodíme spát ve stejnou dobu. Když už by se manžel k něčemu měl, tak v jednu v noci, a nemůže pochopit, že to už jsem fakt ráda, že můžu spát a že by to pro mě bylo fakt jen z povinnosti. |-|

Je to děs. Teď jsme našetřili nějakou kačku a po Vánocích se chystáme na prodloužený víkend do lázní. Třeba to zabere. Do té doby se z toho snad nezblázním.
Jdu spát, manžel se jde pokoukat na internet. :-p
iris
21. říj 2009
Ahoj...takže u nás...už v těhu si jel manžel po svém, byla jsem hodně sama doma a po narození malého mi nepomáhal vůbec, dle něj jsem byla jen hysterická apod., o sebe jsem dbát nepřestala, ale i tak mi byl manžel rok op narození syna nevěrný se svou kolegyní z práce...snaží se mu věnovat až teď, když já se odhodlávám k tomu, co s tím vztahem bude :-|
sayast
21. říj 2009
ahoj,
tak u nas take nic moc. ja v tehu byla jak princezna,nemusela jsem delat vubec nic,manzel by me na rukou nosil. za to po porodu jsem tvrde spadla na zem |-| . nepomuze s nicim,malou mel venku asi jen 3x nebo 4x. neprebaluje,koupe jen kdyz ho premluvim. s tim ze mu vse pripravim a malou dam uz svlecenou a hned pak zase vezmu. temer vubec ji nerika jmenem (jen mimino-place ti mimino 😢 ). Zarli na ni. vadi mu kdyz zaplace (a to neni uplakany mimco), je vztekly kdyz si ji vezmu k nam do postele abych se vyspala.
komunikovat se snazim,ale jeho odpoved je vzdy ze ho to nezajima,ze se o tom bavit nechce.
kdyz mu reknu ze se tesim az dokojim a pujdem spolu nekam sednout, tak rekne at si jdu s kym chci,ale ze on me sebou nechce |-|
milujeme se cca 2-3x tydne, vse z moji iniacitivy-ne ze bych chtela,ale aby byl spokojeny. stejne je to malo a furt si stezuje. ale sam nezacne. neznam pohlazeni,pusu nebo neco hezkyho 😢 . pry mam vsechno od "mimina"
od julky 3 tydnu si mysli ze mam milence :-N . nevim proc,duvod k tomu nema. kamaradky skoro zadny nemam,vsechny se mi odstehovali nebo jak nemaji deti, tak si nemame co rict, takze jsem pouze s moji mamkou

nejak uz me to prestava bavit 😞
zanett
21. říj 2009
Sayast - divala jsem se do tvyho alba a myslim, ze tvuj manzel je dost mlady (soudim dle jeho vzezreni), rekla bych, ze on je takovy mlady ucho (s prominutim :-N ). Vase situace velmi napadne pripomina situaci me kamosky, ktera mela mimino ve 24 letech (jejimu manzelovi bylo 23, kdyz se jejich dcera narodila) a kamoska si taky casto stezovala, jak ma jeji chlap vic zajem o parby a vylety s klukama nez o dceru a rodinny zivot (uprimne receno; ani jsem se tomu moc nedivila, ona totiz otehotnela 'na truc'). Asi bych ho vic 'pritahla' a zapojila do pece o dceru vic, aby 'zkrotl' (zni to teda strasne tvrde, ale asi vis, jak to myslim). :-N
consti
21. říj 2009
Naprostý souhlas s zanett. Teď jde také o to, kdo dítě chtěl, jestli bylo plánované...Oba vypadáte hodně mladincí a upřímě řečeno si nedovedu představit (respektive neznám) mladého kluka do 25. let, co má mimčo a je z něj nadšený a partnerce se vším pomáhá. Čest těm, co takoví jsou 😉. Pokud teda mimčo bylo plánované a chtěl ho i on, tak bych ho teda zapřáhla víc...
samik2008
21. říj 2009
Myslím že někde sayast psala,že julinka byla oběma chtěná a těšili se na ni,jenže až se narodila tak její manžel zjistil,že to není jen hračka kterou může kdykoliv odložit a jít pryč.Dítě je radost,ale samozřejmě i starost a asi to nemůže jen tak překousnout.

sayst a promin,ale milovat se proto,aby byl spokojený a stejně si stěžuje,to by mě dávno přestalo bavit.
sayast
21. říj 2009
samik,ano, taky uz se moc nesnazim,ale i tak je to spatne. ted predelavame koupelnu,zdime ji, tak si mysli ze si tu uzivam s remeslnikama :-N. a taky nechape z ceho jsem vecer unavena, kdyz delam vse jen ja.

julinka je chteny,planovany dite. obema,mnou teda asi o neco vic. ale nikdy bych ho nenutila kdyby nechtel.
v tehotenstvi to bylo krasne,jeste tak mesic po porodu taky,to mi i strasne pomahal. pak se neco zlomilo.
suki
21. říj 2009
sayst a mluvili jste o tom? Nebo jaká je mezi vámi komunikace?
Jinak ani tak nezáleži na věku holky...MP měl 25, když se NIkolka narodila a teda je fakt úžasný a pozorný otec, takže tam bude jinej problém... :-|

On spíš hodně žárlí a to je problém a to byste myslím měli pořešit s odporníkem...ten by mu možná otevřel oči, otázkou je, jestli by někam šel :-S
sayast
21. říj 2009
suki,nesel. to uz jsem zkousela. pry at si klidne do poradny jdu,ale jeho tam pry nikdo nedostane.

mluvit,mluvit se o tom snazim porad,ale z nej nejak nic nedostanu 😞. citi se odstrceny,ja to vim. ale i kdyz se mu snazim venovat porad, tak narazim na zed, "nevraci" mi to a ja uz na to nemam. taky bych nekde potrebovala nacerpat lasku a ne ji jen davat. kdyz mi ji neopetuje,odvraci se,ale pak si vecer stezuje 8-(
suki
21. říj 2009
😞 😞 to je smutný...ach jo 😞
Dej mu předčíst tyhle stránky, třeba něco pochopí...
Copak on nemá radost, že má takovou krásnou dcerku?
suki
21. říj 2009
teď jsem si přečetla to výše, jak píšeš, že o malé mluví jako o miminu, to je teda ale fakt šílený... 😢
Potřeboval by možná nějakej šok, aby si uvědomil, co může ztratit :-S
sayast
21. říj 2009
kdybych mu to dala precist,tak se jeste urazi co o nem pisu :-N
ma slozitou povahu. kdyz nechodi do prace a ma moznost s julkou byt vetsinu dne, tak je z ni hotovej,ale kdyz je treba cely den v praci, tak kdyz prijde,ani si ji nevsimne a jen je protivnej kdyz zaplace 😞. je mi to lito i kvuli ni. chtela jsem aby mela super tatinka a ne takovyho jako ja 😞
ja uz jsem i smirena ze to neni na cely zivot, mozna bych to i uz rozsekla. ale porad si rikam, co kdyz si to uvedomi,prece julce nevezmu tatu. sama vim jake to je bez nej vyrustat a jak moc me to natrapilo 😢 . tak se porad snazim tomu davat cas no 😞
sayast
21. říj 2009
suki,obcas mam takovy pocit ze kdybych mu opravdu sbalila veci a rekla a jdi a stala si za tim, tak jeste rad pujde. mozna by litoval,casem. ale nevim.
hlavne to nechapu,fakt takovy nebyl. jinak bych s takovym clovekem dite nechtela. na to to mam v hlave fakt srovnany,i kdyz jsem mlada.
suki
21. říj 2009
to je mi strašně líto :-|
ty ho znáš nejlíp, co teda na něj platí?
Co kdyby jsi mu dala nůž na krk? Je to teda drsný, ale co kdyby jsi mu prostě dala ultimátum?
A co teda vlastně po tobě chce?
suki
21. říj 2009
😞 těžký asi je, že možná ani on neví, co chce...
něco ti napíši do IP 😉
sayast
21. říj 2009
kdyz dam ultimatum,tak pujde.
co po me chce? ani nevim :-N. asi vecne upravenou,usmevavou zenu,doma naklizeno,uvareno, sexik kazdy den a hlavne pozornost. jenze to s malym miminkem,ktery je kojeny nejde. i kdybych se na hlavu postavila. a hlavne by ta snaha musela byt z obou stran.
ja ho treba vitam s usmevem,tak co broucku,jak ses mel. a on me splachne vetou jestli jsem si dobre uzila a co jsem vlastne delala |-| 😢 . doma naklizeno,uvareno,dite spici...
sayast
21. říj 2009
ale pak ma zas dny kdy je milionovej. rad nas ma. ale asi nevi co chce. hodne to delaji i kamaradi. i kdyz jsou o dost starsi, tak svobodny,nezadany...
suki
21. říj 2009
:-| možná by mu neuškodilo ...ráno ho probudit a říct...já jdu k našim nebo ke kamarádce a ty se starej o malou, aby veděl, co celej den děláš ]-( ]-(
sayast
21. říj 2009
kdybych nekojila,tak uz to davno udelam 😃
sayast
21. říj 2009
on byl ted 4 mesice bez prace (to tomu hodne nahralo :-| ,i kdyz ja mu nic nevycitala, to vubec) a tak videl ze treba pri kojeni sedim na netu. takze mam casu dost. ale uz nejak nedomysli ze s 11 kg julou u prsa nemuzu varit,uklizet...
suki
21. říj 2009
normálně mu to mlíko odstříkej a hotovo :-o ať se snaží chvilku on....anebo se vykašli na úklid a na vaření a na všechno a pak až se zas tak blbě zeptá tak mu řekni, že tak to vypadá, když celej den nic neděláš ]-( ]-( to mě fakt dokáže vytočit toto... ]-(
sayast
21. říj 2009
😃 😃 😃 😃 😃
on by koukal kdyby doma mel jinou zenskou 😉
ja jsem az moc klidna,tolerantni a splachovaci. mozna taky chyba :-N :-p
suki
21. říj 2009
to má štěstí, že jsi taková, ale on by se měl nad sebou zamyslet :-|
trochu vycepovat by mu možná udělalo dobře 😃
suki
21. říj 2009
tak uvidíš no....třeba se to zlepší, ale já nevím, jestli samo od sebe...nevím moc, co by mu pomohlo otevřít oči
sayast
21. říj 2009
podle mamky a ostatnich z me rodiny jsem na nej moc hodna :-N. i 15-ti letej bracha si to mysli :-N