• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak skloubit péči o dítě a domácnost?

Ahoj maminy, prosím o radu. Mám sedmiměsíční dceru. Potřebovala bych doma zavést pomalu pravidelnější režim :slight_smile: , abych kromě péče o ní začala víc zvládat i domácnost, manželský život a i tak trošku si ukrást čas i na sebe :dizzy_face: ... Jak na to? Skoro nic nezvládám :frowning2: ... Malá mi nevydrží s a m a na sedačce, v postýlce, na houpačce, v ohrádce... Prý ji moc chovám a moc se jí věnuji... Mně se naopak zdá, že skoro vůbec.... Nemám to srdce ji nechat vyřvat :pensive: .... Když ji vidím uplakanou, tak se ve mě něco hne, co mě zlomí... A pak mám výčitky a připadám si neschopná a nemožná... a jak malá spí (konečně), tak se jí omlouvám.... Před rodinou ji hájím (rostou jí z oubky, bla, bla...), přes den ji chovám. Manžel mi to dosud toleroval, ale už cítím, že mu to taky začíná vadit, protože doma to jde od desíti k pěti, i když mi v rámci možností pomáhá. A to děláme jenom to nejnutnější, ani nežehlím, už skoro ani nevařím... Já jsem uštvaná a nikde to není vidět a to mně štve asi nejvíc :rolling_eyes: ... Jak si to zařídit, aby se mi toho začalo víc dařit? Pozdě usíná, takže to ani v noci nedoženu... Přes den mi spí jenom v kočárku, jenže když s ní jsem venku, doma opět všechno stojí... Jsem moc měkká, málo tvrdá, nedůrazná? Samo se to asi nepoddá, že? Ale nějakou pravidelnost už potřebujeme jinak už fakt zešílím :grinning: . Jak to děláte vy, ráda se poučím... :confused: Díky moc.
27. led 2014 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
A máte balkón? Že bys jí uspala na balkóně a pak měla čas pro sebe. Já to takto dělala s oběma dětmi a ten čas volna během dne, zatímco spala, se hodil :wink:
27. led 2014 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, měla jsem to stejně. Také jsem měla náročnou dcerku, teď už jí je 3,5 roku :slight_smile: Určitě by neškodilo, kdyby se zapojil někdo z rodiny a vzal malou třeba do kočárku, zatímco ty se postaráš o domácnost. A pokud to nejde, je potřeba jen počkat, až malá trošku vyzraje a zklidní se sama. Můžeš se pokusit prodlužovat intervaly, kdy se nechová - udělat to tak, aby na tebe viděla, byla blízko, ale třeba tě jen pozorovala, mluvit mezi tím na ní .. i když to jsi už určitě všechno vyzkoušela ... A manžel, pokud se mu něco nelíbí, tak udělá nejlíp, když se zapojí do péče o domácnost sám. To, co popisuješ, si myslím zažije spousta maminek, je to úplně normální, prostě jen vydrž, bude líp. Co se týče spaní pouze v kočárku, měly jsme to také a jednou jsem jí prostě dala nekompromisně do postýlky a i když se jí to nelíbilo, byla jsem tam s ní do té doby, než usnula. Snažila jsem se jí ukonejšit jen slovně, ležela při tom v postýlce a najednou usnula. Nějakou dobu jí to pak vydrželo a nám se tím s manželem strašně ulevilo, i když to byla "jen" hodinka. Najednou byla doma mnohem větší pohoda, všichni byli odpočatější - včetně dcerky :slight_smile:
27. led 2014 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám čas na sebe cca 2 hodiny, když spí. Ale kolikrát právě uklízím nebo vařím. Usíná mi taky pozdě, až kolem 22.00, Obvykle ještě do půlnoci uklízíme, pereme ap. Mám to podobně....a zjistila jsem, že čistá domácnost je na úkor malé, tak na to prdím. Když má lepší dny, tak stíhám víc. Víc než hračky po zemi mě tankuje to, že nemáme na sebe moc času s mužem...ale musím říct, že časem je to lepší, malá vydrží dýl si hrát ve stoličce nebo v ohrádce. Uštvaná jsme taky...v podstat jsem si zvyklaˇna sebe moc nemyslet.... my máme teda problém, že žijeme u jeho rodičů...mít sama svůj klid, tak si to zorganizuju jinak....
27. led 2014 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
A se spaním v postýlce bojujeme. přes den jenom kočárek...v noci je schopná řvát nebo skákat v postýlce i hodiny....pokaždé je to stejné. Neusíná sama..zatím :(
27. led 2014 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@llluckaaa ... ona asi pozná, že s ní nikdo nedrndá.... má talent.... :slight_smile:
27. led 2014 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@agne s tim se potykam stale,cca 18 mesicu :wink::wink:prcek spal bud jen v jedoucim kocarku,nebo u prsa,jak chci od nej odejit,tak se behem chvilky probere a vyzaduje pozornost..ale zachranila me ohradka,do ktere jsem mu dala ruzne veci,ktere ho zajimaly,ovladace,krupky,pet lahve...cokoli,co ho na chvili zabavilo. Neni to ideal,alespon jsem byla schopna trochu uvarit,vyluxovat a podobne... Cim je starsi,tim objevuje cim dal vic veci,je to sice o nerv uhlidat,ale zase uz nechce tolik nosit..jsou deti nenarocne a jsou deti narocnejsi..kamaradka mela prvni holcicku totalni zavislacku,kde i navsteva WC byla horor a kloucek je pohodar...drz se,snaz se veci naplanovat,ja napr.hodne veci predvaruju uz vecer,nebo odkladam do mrazaku a kdyz ma prcek sve dny,tak se to hodi...pri zehleni jsem mu dala do ohradky nejake kousky pradla,on se v tom rochnil,studoval cedulky a par kousku jsem vyzehlila..pujde to,uvidis.
27. led 2014 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem si tím prošla 3x :slight_smile: a pokaždé když už jsem byla zaběhnutá v režimu tak se nám narodilo dítě :grinning:, teď potřetí mám dojem, že začínám stíhat hodně věcí až teď když jsou Klárce 2roky a jsem v netěhotném stavu :slight_smile:, předtím jsem dělala jen to nejnutnější (nádobí, vysávat, prach a praní žehlení jak kdy a víc nic) a důkladněji uklízet, žehlit a navařit jedině v době, kdy byl tatínek doma nebo si vzaly děti babičky :slight_smile:, pokud máš postýlku s kolečky tak klidně žehli a malou měj kousek od sebe, u toho jí zpívej a povídej, není možné, že by ji nezaujal třeba zvuk syčící žehličky :slight_smile:, vaříš tak ji ukazuj co bereš do ruky, co s tím děláš, říkej jak to chutná a voní třeba jí to zaujme :slight_smile:
27. led 2014 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@agne Třeba si zvykne. Já taky musela občas odbíhat zase chvilku jezdit, ale kvůli té chvilce klidu to stojí za to :slight_smile:
27. led 2014 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak u nás to bylo obdobně, srovnalo se to tak do roka. Teď má malá 3 roky a máme tu i 7mi měsíčního bráchu a zvládám naprosto všechno i s volným časem pro sebe, manžela a ještě nevíc jsem se dala na studium VŠ - chce to vychytat si to sama a nastavit podle svého. Za prvný bych ti doporučila jak psaly holky, pokud máš možnost, dát malou na chvilku někomu na hlídání, to ti uleví jako blázen. A neomlouvej se malé za nic, prostě musíš dělat i jiný věci a ne ji mít jen na rukou :slight_smile: Ono je fakt potřeba být někdy trochu tvrďák, i když v jádru taková nejsi, ale neboj, malá to zmákne. Já to měla naprosto stejný jako ty. Dcera byla předčasně narozená, vyžadovala víc péče, jedla co dvě hodiny i v noci a já sama jsem se bála ji svěřit někomu jinýmu, ani manželovi ne....když si teď na to vzpomenu, jak jsem ten její první rok přežívala, tak nechápu :grinning: Stačilo ale zatnout zuby, trošku dát nejakej režim nejen jí, ale hlavně i sobě a zapojit i manžela a šlo to jak po másle a teď i s dvěma je to naprostá pohoda :slight_smile: Držím palce a neboj, bude líp :slight_smile:
27. led 2014 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Určitě to není tím, že bys byla neschopná! Malá vyžaduje péči a vůbec se nedivím, že ji tu péči prostě chceš dát. Určitě se to časem zlepší, prozatím bych hledala spíš možnosti v okolí než u sebe - hlavně pomoc od muže.
27. led 2014 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám děti 16 měsíců od sebe a oba jsem od začátku učila, aby si uměli chvíli sami vyhrát... ze začátku chvilku, oba věděli, že jsem někde poblíž, tak si pomalu zvykali... jasný, že bez chvilky pláče se to někdy neobejde, protože oba mě někdy potřebují najednou... teď to začíná být dobrý v tom, že si začínají hrát spolu, takže se zabaví... více než hračky se nám osvědčily běžné věci - kelímky, plastové láhve, kolíčky,, lžičky, misky, krabičky, míčky.. atd. s tím si vyhrajou oba :slight_smile: Nebo jsem třeba vařila a u toho zpívala, tak to taky vcelku vydrželi, když jsem jim mezi tím ještě přihazovala nové hračky. Nevím jak jsem toho dosáhla, ale oba mi v kočárku usínali sami, bez ježdění a houpání, hlavně kluk je v tomhle dokonalý (zatím :slight_smile: položím do kočáru a během minuty je tuhoš :grinning: a spí klidně 4 hodiny (doma je to teda se spaním o dost horší, ale ten čerstvý vzduch prostě dělá své). Zatím se to s nimi nechá vcelku zvládnout i s tou domácností ... když jsou vzhůru dělám věci které nezaberou moc času a můžu na ně po očku koukat (nandat a vyndat myčku, pračku, pověsit prádlo, utřít nádobí, vaření jednodušších jídel, luxování (malýmu se ten hluk líbí), zbytek (vytírání, žehlení atd.) musím dělat, když oba spí (což je trochu problém), večer moc možnost nemám, protože manžel spí většinou v obýváku a chodí spát brzo. Domácí práce dělám postupně, aby se mi to nenahromadilo, jinak jsem v kelu :slight_smile: Moc času na sebe nemám a hlídání teda taky ne (ani manžel se moc nesnaží). Myslím že jediné řešení je učit svoje dítě, aby se učilo hrát si chvíli samo, postupně ten čas prodlužovat, ono si zvykne. Já teda nepřiběhnu hned, když si dítě usmyslí (tak samozřejmě rozlišuju o jaký pláč jde, ale když je nakrmené, přebalené a má zábavu, tak si v klidu dojdu na záchod a vyčistím si zuby :slight_smile: i když se děcko třeba rozčiluje. Jako abych sebou brala dítě na wc, jak se občas dočtu, tak to ani náhodou :wink:
27. led 2014 v 15:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@agne Ahojky, já jsme režim budovala podle jídla, malý jedl pravidelně po třech hodinách (mléko, později tuhou stravu). To byly takové stabilní body. Po jídle jsem uspávala, a to tak, že jsem na začátku drndala s kolébkou a později s cestovní postýlkou (výborné na svaly na rukou :slight_smile:). A co mi myslím pomáhalo nejvíc - pořád jsem na syna mluvila a od narození mu zpívala. Zvykl si tak, že i když jsem se mu plně nevěnovala, např. jsem žehlila, vařila, stále mě slyšel (a musel na mě ovšem taky vidět). Ad žehlení - měla jsem super metodu: co vyžehlená věc, to malé pomazlení. Bylo to pravda časově náročnější, ale šlo to.
27. led 2014 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Díky za naději, že se to zlepší... :grinning: Pořád se asi bojím, abych ji nezpůsobila nějaké trauma... Někdy už na ni kolikrát zařvu "A dost", protože jsou dny, kdy není nic hotovýho, s malou si ani moc nepohraji, jelikož chci prvně něco udělat, a pak si říkám, že asi nemám tolik trpělivosti... že jsem snad měla s mateřstvím počkat až po pětatřicítce... :confused: anebo že mi už chybí ta energie, kterou bych měla v -nácti :sweat_smile: . Jenže někdy mi to fakt už leze na mozek... Snažím se k tomu alespoň o jeden dva kroužky v týdnu, aby se dostala mezi děti a já mezi maminy, ale mamku kamarádku stále nemám... Vím, že bordel v bytě šťastné dítě :wink: , ale kolikrát už to je fakt chlívek :angry: , tj. není si pomalu ani kde sednout... A hlavně do budoucna bychom ještě alespoň sestřičku nebo bratříčka, ale když to nezvládám teď ani s jedním co bude pak... :confused: Tak jo, pomalu a jistě to budu zkoušet usměrňovat, abychom byli doma všichni tři spokojení a uspokojení... :sweat_smile:
27. led 2014 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne mala zo zaciatku spala v kociku, tak som ju supla na balkon a kym spala ja som si porobila robotu...neskor ked uz spala menej, prisla na rad ohradka, vzdy bola tam kde ja aby ma videla a pocula...nevravim ze tam vydrzala hodiny ale dost na to aby som aspon co-to urobila...aj si pomrncala ale tym sa jej rozhodne nic nestane. proste dieta je sebec, ono neviem ze mama ma aj ine starosti ako behat okolo neho..treba mu to ukazat, nech je vsade pri tebe, ak nevie inak ale nech sa chvilu zaobide aj bez tvojej pomoci. ako pisali baby, kecaj, spievaj, davaj jej varesky ked varis atd atd...teraz uz ma moja rok a cca 15min sa zahra aj uplne sama, v izbicke...ak ju potrebujem zabavit na dlhsie, posadim ju do stolicky, dam nieco chrumat a pustim dvd spievankovo...vzdy som taketo odsudzovala ale holt ked pri rom stichne na 30min a ja mozem medzitym povysavat trebars tak je to super...takymto stylom si doobeda v pohode porobim co myslim a zvysok dna sa venujem malej...a nemam pocit zeby so ju nejako zanedbavala alebo ze utrpi ujmu na zdravi kvoli tomu :slight_smile: no a cas pre seba....ked spinka, ja nerobim nic. bud si s nou lahnem (teraz mame zle noci kvoli zubkom) alebo relaxujem...aj ja som len clovek. no a samozrejme sem tam babicky, aj ked len na hodku-dve zoberu malu, je to super...tiez manzel ked pride z roboty co-to pomoze....proste da sa ked sa chce. Na zaciaku som bola taka ista, mala som pocit ze stale nieco robim a pritom nic neurobim :slight_smile: potom som sa zatala a proste si malej mrncanie nevsimala a naucila sa ze musime aj pracovat....tvoja uz je dost velka na to aby si to zacala praktizovat. neboj sa, nic tym neutrpi ze si pomrnci 10min. Vela stastia!
PS: ale rob jak citis....kazde dieta je ine, tak jak aj maminka je kazda ina.
28. led 2014 v 10:47  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Kromě toho, co už bylo napsáno, bych se zamyslela, jestli nezkusit nošení v šátku: Budeš mít dítko u sebe, ale volné ruce.
28. led 2014 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@agne Ono se to poddá, neboj :slight_smile: a sosanna88 má pravdu v tom, že když miminko chvilku kňourá, trauma z toho mít nebude. A nošení v šátku podle siebs je taky dobré, pokud není moc těžká.

Anebo si to zařiď jako ženy v Sexu ve městě - pořiď si chůvu, hospodyni a uklízečku :D
28. led 2014 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, někdy bych brala někoho na výpomoc doma :slight_smile:
Kolikrát se z toho můžu zbláznit.
Ale na druhou stranu trochu bince neuškodí, udělá se to jindy a když si děti trochu pobrečí, když musím něco udělat, tak se taky nic neděje.
A co mi taky zbývá :grinning:
25. únor 2014 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@agne Zkoušej postupně co nejvíce dceru zapojovat do svých činností. Např. při vaření si ji dát co nejvíce k sobě např. do lehátka, na zem a podávat ji nejrůznější věci, se kterými děláš. Když budeš utírat prach, dát ji hadřík, apod. Čím více bude pohyblivá, tím více Tě pak bude napodobovat a zapojí se více....Nebo zkusit ten šátek. Ale jestli nebyla doteď zvyklá, tak nevím, zda se ji to bude líbit.
25. únor 2014 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek