Maminky jedináčků

Taky jsem pyšná matka jedináčka, příští týden oslaví Mireček 6 let. Napřed jsem druhé nechtěla (šílený porod a náročné miminko), pak se bohužel přidaly psychické potíže a i když už bych do dalšího šla, zatím nemůžu, kvůli lékům. Je mi skoro 33, nějaký čas ještě je, tak uvidím. Já sama mám bratra o 7 let staršího, něměli jsme a nemáme dobré vztahy, celý život jsem si přála být jedináček. Podle mě našemu synovi nic nechybí, kamarády má ve školce, já se mu můžu naplno věnovat a zvládám i domácnost a práci, to vše s nepříjemnou psychickou poruchou. Takže za mě je jedináček SUPER. I když občas mám pocit, že diktát doby velí mít dvě děti, jedno je divné, tři už taky. Kamarádky se ptali a ptají, kdy budeme mít druhé, a jsem fakt hodně "divná", když říkám (říkala jsem), že druhé nechci.

@veveruse14 presne, taky prevazovalo to, ze mi vadilo, ze jsem sama (muj tata treba take a take to nijak zvlast nevychvaluje).mama moje sestru ma a kritizuje to, ale ona kritizuje vsechny! 😀 no a manzel take sourozence ma a jedinacka nechtel.

@kacca11 plny respekt.

@verka4d presne tak, nejde uvazovat tak jednoduse, budete hroznesocky s vice detmi nebo jedinacek bude vzdy rozmazleny, ale bohuzel mnoho lidi to tak dela, uvazuje tak.a i mnoho lidi se necitlive pta a rype, proc nemate vice deti, nevedi co za tim treba muze byt.viz. kamaradka, moc chtela druhe, manzel ne, tak nemaji a mrzelo ji to hodne, lide se hodne ptali.ted uz moc ne.

@zerog u nás je to ještě tak, že manžel je taky jedináček, moji rodiče rovnež, takže my jsme takova mikro rodina, neměla jsem nikdy ani bratrance/sestřenici, asi proto to bylo u nás tak jasné, že prostě dvě jsou minimum, ale jak teď zjišťuji taky maximum 😀
ale kdybych měla sourozence a s nimi špatnem vztahy, mluvím jinak, že jo. Prostě každý se rozhoduje podle vlastních zkušeností a to je dobře!
já jen věřím, že to že jsem dala synovi sestru, byla jedna z nejlepších věci co jsem mohla udělat. přidám k tomu ještě (pevně doufám) úspěšnou výchovu a pak to bude už jen na nich 😉

@veveruse14 ani nevíš jak Ti rozumím! většinou mají lidé aspoň ty sestřenice bratrance, máš recht.ale matky sestra děti nechtěla tak nemá a otcova nevlastní sestra možná má, ale děda se s tátou od roku a půl věku mého táty nevídal, takže jako by nebyli.proto bez sourozenců, sestřenic a bratranců a z rozvedené rodiny jsem určitě chtěla aspoň dvě děti, bylo mi smutno, byla jsem dost sama, kamarádi byli extra důležití, i partneři, ráda bych ještě třetí dítě, manžel možná do toho půjde, ale ne hned, tak uvidíme, ale pořád doufám, tři jsem měla v hlavě vždy.ale to je pouze má zkušenost a chápu a respektuji, že jiný to může mít zcela jinak z určitých důvodů a je to tak v pořádku.

@hermanecka
Z pohledu dítěte: dal bych nevím co, abych byl jedináček, sourozenci byli na pěst..

Z pohledu dospělého: za sourozence jsem rád, máme dobre vztahy..

Z pohledu rodiče: méně dětí = méně starosti..

Z pohledu rodiče, který o to jedine dítě přijde: Proc jsme jich neměli pět?

..tohle si každý musí vyresit sám, nikdo vas ani vaše možnosti nezna, kazda možnost má své pro i proti🙂

Ahoj,já mám dvě sestry nejstarší je se mnou o 5 let a prostřední o 4roky.Nikdy jsme si moc nerozuměly ony byly naštvané když sem byla malá,že mě musely tahat všude s sebou vodit do školky,školy,doma si se mnou hrát když chtěli jít za kamarádkama tahali s sebou "mimino" a já jak sem cítila že mě nemají rády tak sem za trest na ně žalovala a pro mámu to musel být hrozný boj dělat furt rozhodčí mezi náma.Pak přišla puberta a to sme si doslova přibouchávali dveře pokojíčků!Když bylo nejstarší 18 tak se snažila být pořád někde pryč a ta prostřední si pro jistotu vybrala školu s internátem...No a pak sme se postupně všechny vdaly a každá sme odstěhovaná kolem 100km od sebe a máme své rodiny a času málo.Vidíme se tak 3x do roka.Ale věřím,že kdyby se něco nedejbože stalo našim tak se vzájemně podpoříme.Jinak naši zůstali sami dva v třígeneračním baráku i když měli tři děti.Teď mají sice kupu vnoučat ale musí chodit do práce tak si to moc neužijí.

Ahoj, ozivuju diskuzi, je tu nekdo, komu "staci" jeden prcek? 🙂

@camelinka Ahoj já mám taky 1 a o druhém neuvažuji. Svoji dceru milují , a prostě mi stačí a já se hodně dívám do budoucna a kolem sebe. Když vidím ty maminky které mají třeba 2 roky od sebe, tak na miminko ťuťu ňuňu a na 2 leťáka řvou ticho , teď nemůžu , nech toho atd ... Tak je mi jich hrozně líto a říkám si , že tohle já nechci , abych jednou byla uzel nervů a řvala po díťeti. Chci mít 1 spokojené dítě , kterému dám veškerý svůj volný čas a nebudu na něj.muset řvát.Taky pravda , že máme hodně zvířat , babičky na baterky , starej barák -
Rekonstrukci střechy na krku jonak spadne, chlap tejden v práci , na vše jsem sama, takže si to s 2 dětmi nějak neumím představit.
I když vím , že mít sourozence je určitě lepší. Màm sestru a je a vždy mi byla oporou.
No uvidíme jak se říká - nikdy neříkej nikdy , ale zatím jsem přesvědčená o 1
Odsuzující okolí mě nezajímá . Oni by mi děti neživili, nešatili , nebudou platit školu , naší hypotéku atd...

máme 3letou dceru a další v plánu není. sama mám sestru a vztah nic moc, dětství bez ní by bylo určitě lepší. Manzel ma sestru a vztahy lepší, ale super to taky není. možná ve stáří se k tomu dopracujeme 🙂
dům máme velký, volný pokoj atd. ale nějak se nechceme zahrabat znovu s miminem... finančně to není nejhorší, ale opravdu netuším jak to dělají rodice více děti, když chtějí třeba koupit kvalitní boty ☹ o hlídání ani nemluvím
A když někdy vidím buď ty ustvany matky od více děti a nebo naopak matky, který sou už 5let doma a naprosto ztratili pojem o dění v reálným světě. tak takt nevím co je lepší

@cilka4488 Ahojky,mam to uplne stejne😉