Netěší mě role matky 😞((
Ten pocit ze mě musí ven. Mám 3 měs. miminko a namísto toho, abych si užívala roli matky, tak jsem nešťastná a dítě mi leze na nervy ☹ 😨 Po 6 nedělí, kdy jsme se zbavili kolik, jsem si říkala, že teď už snad bude jen lépe. Role matky mě začínala těšit. Ale posledních pár dní se Tobiáš začíná vztekat stále častěji a málokdy se stane, že dokáže být 20min. v klidu. Hrazdička s hračkama mu spíš začala lézt na nervy a vzteká se v ní, tak ho do ní radši nedávám, v košíku být nechce, chovat ho věčně taky nebudu protože mi připadá, že si na to začal zvykat. Chovám jen když už opravdu se vztek mění v pláč. Kolikrát ani to nepomůže ( a to si ho beru i ven na zahradu ). Navíc mám problémy s usínáním. Usínám 2 hodiny. Tobiáš chodí spát v 9 večer, vstává v 5 ráno. Často bývám unavená, nevyspalá, a z toho následně vzteklá. Přes den když Tobiáš usne třeba na 2, 3 hodky, tak nemám šanci si jít lehnout s ním, protože než usnu, už se probouzí. Málokdy se mi povede že do hodiny zaberu . Večer... když už usíná, se děsím následujícího dne, kolikrát se zase navzteká a zvládnu to, aniž by mi ruply nervy??? Manžel mi naštěstí pomáhá ale také bývá často na nervy, např. když se celý týden těší na oblíbený závod Moto GP a nemá tu chvilku klid, protože malej večně kňourá. O víkendu spí u něj on, takže alespoň o víkend se vyspím. Ale od pondělí do pátku je to boj ☹ Říkám si poslední dobou, kdybych mohla vrátit zpět loňský rok, kdy jsem se rozhodla otěhotnět, protože mě ten stereotyp nebavil, rozhodla bych se nyní pro to: nemít dítě. Všude kolem sebe jsem slyšela jak je krásné být matkou, jak se ti změní život k lepšímu ale já to tak necítím. Je mi do breku když se tu o tom rozepisuji a nenávidím se za moje pocity. Ale já už to neumím v sobě dusit. Musí to ven i za cenu odsuzujících komentářů . Má matka mi cca v 1měs. věku Tobiáše nabídla, že si malého vezme na pár dní (bydlí 100km od nás), ale to jsem zavrhla. Jednou jsem jí řekla, že Tobiášek užívá tyto a tyto léky a že si nepřeji aby ho v období 6nedělí brala kočárkem do obch. center a nedokázala to respektovat. Není to jen tento důvod, proč jí ho nechci půjčit. Dalším důvodem je ten, že by mi moc chyběl, i přes to, co tu teď píši. Na druhou stranu si nedokážu představit, že bych o něj přišla. To bych nepřežila.
Jen si říkám, kdy budu zažívat ty pocity, které tu všechny matky pociťují: užívání si role matky, nejšťastnější období v životě, nepopsatelná mateřská láska apod. Kdy? Přijde to vůbec někdy nebo budu jen zažívat ty nepříjemné pocity, které zažívám poslední dny a děsí mě to!!!
PS: tento příspěvek prosím nekomentujte pokud mě chcete soudit, jak špatná máma jsem.
Stručné shrnutí
- Poporodní únava, nespavost a opakovaný intenzivní pláč tříměsíčního miminka často vedou k frustraci a dočasným negativním pocitům z role matky; praktická řešení zahrnují sdílení péče s partnerem, zapojení rodiny na hlídání a používání nosítka nebo kočárku pro delší procházky.
- V diskusi převládal závěr, že intenzivní obtíže se často zmírní mezi 4. a 6. měsícem nebo po zavedení příkrmů, a výraznější zlepšení může nastat kolem roku, kdy dítě začne samo lézt a hrát si.
- Jako dostupné intervence rodiče zmiňovali lékařské vyšetření/psychiatrickou konzultaci při podezření na poporodní depresi, volně prodejné uklidňující prostředky (meduňkový čaj, Sedatif 2 tablety pod jazyk), Bachovy květové esence, homeopatika (např. China 9ch) a metody jako ergonosítko, zavinutí podle Karpa nebo kontaktní rodičovství.
Nejčastější otázky
Q: Jak řešit poporodní únavu a nespavost?
A: Při podezření na depresi doporučují diskusní příspěvky vyhledat lékaře nebo psychiatra; jako volně dostupné prostředky byly zmíněny meduňkový čaj 2× denně, homeopatikum Sedatif (2 tablety nechat rozpustit pod jazykem) a Bachovy květové esence, a někteří diskutující uvedli i užívání China 9ch nebo antidepresiv podle indikace lékaře.
Q: Kdy obvykle přecházejí časté záchvaty pláče u miminka a pocit nesnášení role matky?
A: Více diskutujících popisovalo zlepšení během 4.–6. měsíce po zavedení příkrmů nebo v době, kdy se dítě dokázalo samo zabavit, a někteří uváděli další výrazné zlepšení kolem jednoho roku.
Q: Jaké pomůcky a metody pomáhají uklidnit plačící miminko?
A: V diskuzi byly konkrétně doporučeny ergo nosítko, nošení v náručí (např. "tygřík" polohování), dlouhé procházky v kočárku, houpačka, masáže bříška, pevné zavinutí podle Karpa a koupel v Balneolu.
Q: Kdy vyhledat odbornou pomoc pro poporodní deprese nebo výrazné psychické potíže?
A: Diskutující doporučovali kontaktovat praktického lékaře nebo psychiatra, zvláště pokud jsou přítomné časté rozplakávání, neschopnost usnout více hodin, intenzivní pocity viny nebo myšlenky o ublížení sobě či dítěti.
Q: Jak si zajistit praktickou pomoc a odpočinek během náročného období s miminkem?
A: Jako konkrétní možnosti byly navrženy domluva s partnerem na pravidelném střídání (večery, víkendy), požádání babičky nebo jiné rodiny o hlídání na pár hodin či víkend, nošení dítěte v nosítku, a zařazení pravidelného času pro sebe (masáž, plavání, pilates).
Q: Co dělat, když rodič má vinící nebo drastické myšlenky (např. "babybox")?
A: Diskutující sdíleli, že podobné myšlenky se objevují v souvislosti s hormonální bouří a vyčerpáním a doporučovali hledat podporu u jiných matek, číst osvětu (např. blog Modrý koník: https://www.modrykonik.cz/blog/pebecka/article/materska-laska-se-nerodi-s-ditetem-pngpzr/ ) a vyhledat odborníka (psycholog/psychiatr).
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících uvádí, že první měsíce jsou velmi náročné a že situace se často zlepší mezi 4.–6. měsícem, při zavedení příkrmů nebo kolem 1 roku.
- Doporučuje se hledat pomoc v praxi: praktický lékař, psychiatr nebo psycholog při podezření na poporodní depresi.
- Praktická opatření, která pomáhají, zahrnují nošení v ergonomickém nosítku, delší procházky v kočárku, zapojení partnera/rodiny a zajištění momentů odpočinku pro matku.
Sporné názory
- Někteří diskutující doporučovali alternativní prostředky jako homeopatika (např. China 9ch), Sedatif a Bachovy květové esence, zatímco jiní zdůrazňovali nutnost lékařské/psychiatrické intervence; obě možnosti byly prezentovány jako používané v praxi.
- Někteří doporučují dávat dítě na hlídání babičce či rodině pro odpočinek matky, jiní považovali půjčení velmi malého miminka na delší dobu za nevhodné a upřednostňovali kratší hlídání doma.
Otevřené otázky
- Jak přesně rozlišit běžnou poporodní únavu od klinicky významné poporodní deprese v raných měsících?
- Kdy je nejlepší kombinovat farmakoterapii (antidepresiva) s nefarmakologickými postupy u matek s poruchou spánku a výraznou únavou?
- Které konkrétní postupy (zavinutí podle Karpa, nosítko, plavání) fungují nejspolehlivěji u dětí s vysokou dráždivostí?
Zmíněné značky a firmy
Sedatif, Balneol, Modrý koník, Motol
Zmíněné produkty a metody
Sedatif, meduňkový čaj 2× denně, Bachovy květové esence, Balneol koupel, homeopatika (China 9ch), ergo nosítko, nošení v nosítku, pevné zavinutí podle Karpa, zavinutí, plavání pro děti, masáže bříška, pilates, kontaktní rodičovství, houpačka, procházky v kočárku, antidepresiva, Karpa zavinutí, babybox
Místa a osoby
Motol, Modrý koník
@absintka19 😂😂😂😂 ted jsi me fakt pobavila. Je videt, ze nemas nejmensi tuseni, co je to narocne dite🤷♀️ A ver, ze kdyby ti dite rvalo v kocare zpusobem, jako to nektere deti umi, tak bys kupovala satek takovou rychlosti, az by ses sama nestacila divit. Anebo sedela treba rok doma😅
@absintka19 🙂 Vaší dceři je teprve rok. Možná se tomuto tvrzení budete sama jednou usmívat. A třeba jednou taky budete mít druhé, třetí a teprve tehdy si uvědomíte, že ne vždy je výchova tak jednoduchá. Ale teorie pěkná :D
@absintka19 to je blbost, malej znal kocar, prestal se mu brzy libit a chtel byt u me...to jsem mu nemusela "ukazovat", vi sam co chce a to je mama
Kdyz se malej narodil..pokladala jsem ho do postylky..vozila v kocarku..cim to ze uz asi po 6 tydnech v tom kocarku rval a ja se s nim vracela z prochazky v naruci? Pokazde...a rval kdyz nespal nonstop..i jako starsi ve sportaku, i v golfaci... Takze na prochazku s kocarem a jak se vyspal,tak sup do nositka..do mesta v nositku, jibak to neslo..jak se naucil chodit v roce,tak kocar byl uplne pase ..divny ze ja jsem rodic a vychovavam...ja mu to vusvetlovala nekolikrat ale nejak to nepochopil,ze lezet je lepsi..
Jak to tady čtu, tak si říkám, že jsou dva tábory - nesmiřitelné tábory. Každý by si měl uvědomit, že nikde není vytesaná pravda a každý by měl dělat to, co vyhovuje jemu a tomu druhému. Někdo radši kočár, někdo šátek. Každý dle svého gusta a nakonec stejně platí: jaké si to každý udělá, takové to má.
Já jako bezdětná jsem si myslela, že rodič si vychovává svá dítka dle svého přesvědčení a svědomí. Teď s dcerou vidím, že je to opravdu spolupráce a výsledek obou - jak matky, tak potomka. S některými jde výchova snadno s jinými je to obtížný. A myslím, že žádná matka není dokonalá (snad jsem se žádné teď nedotkla), protože člověk se prostě ve svém životě mýlí. Ale hloupý je jen ten, kdo se ze svých chyb nepoučí.
@lenkagsxr: Děkuji ti za odpověď. V těžkých chvílích je opravdu obtížné vidět, že bude zase líp. Jsem ráda, že se vše zlepšilo a už má malý sourozence. Já jsem se nikdy moc nehrnula do mateřství a teď mám 14M dceru a je to pro mě stále náročné (prvních pět měsíců převážně prořvala - koliky, vyzkoušeli jsme snad vše, ale zabral opravdu až čas, bojkoty kojení, měsíce, kdy se mi budila po hodině, dvou a než jsem usnula, už zase byla vzhůru, doteď mi nejí a nepřibírá na váze, tak jak by měla, krom mléka mi nechce nic pít a zatím nezjištěná příčina jejích zácep (teď čekáme na výsledky, zda se potvrdí celiakie nebo intolerance krav.mléka) a porod byl pro mě doslova 25h horor). A teď zvažuji, zda bude druhý potomek, protože se bojím, že bych dvě děti nezvládla. Tedy dvě podobné děti. Kdyby druhé dítko aspoň v noci hezky spalo, tak ano, ale to mi nikdo nezaručí 😀. Klobou dolů před matkami, které mají dvě a více dětí.
@bayt dite vi jen to co mu clovek ukaze a dovoli. Moje mala satek nemela, takze kocar. Nic jineho nebylo a hotovo. Ja jsem rodic, ja vychovavam, rozhoduju....