• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Po porodu jsem se změnila, neskutečně žárlím

26. září 2013 
Ahoj holky, mám trošku problém, no už to přerůstá v hodně velký problém. Od porodu jsem se hrozně změnila, neskutečně žárlím, pořád jsem naštvaná, nešťastná, prostě vůbec nevím co se sebou dělat. Manžel už mě má plné zuby, nelezu mu do telefonu, nebo nehlídám maily, ale každé jeho zapnutí FB je pro mě psaní si s milenkami, a nebo ne s milenkami, ale ja hrozně žárlím na to, že mi ho někdo bere. Jsem fakt hrozná, všechno zkazím svoji blbou náladou. Už to trvá moc dlouho a ja už se fakt bojím, že to manžela přestane bavit!:frowning2:((( poraďte, co mám dělat, měla jste některá taky takovou zkušenost?
15. zář 2013 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedlik dvě otázky:
1) přibrala jsi v těhotenství hodně (změnila se ti postava tak, že se ti to nelíbí)?
2) máš možnost si někdy vyrazit bez dítěte, na kafe s kamarádkou, zacvičit si nebo třeba ke kadeřnici?

Mně to přijde, že od porodu možná nemáš až takové sebevědomí, což pak vede k té žárlivosti - a že nejlepší cesta, jak z toho ven, je právě zapracovat na tom sebevědomí a nebýt jen mamina mezi čtyřmi zdmi. Protože čím líp se budeš cítit ty, tím méně budeš na partnerovi "viset" a tak absolutně ho potřebovat.

Ale myslím, že ten nejdůležitější krok, tedy uvědomit si, že to, jak se chováš/cítíš, není OK, máš za sebou, takže teď už to bude na správné cestě!
15. zář 2013 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@maladama Děkuju za reakci. Tak k první otázce. V těhotenství jsem přibrala relativně málo a po porodu rychle shodila na svoji váhu. Ale asi do 5 měsíců jsem měla o pět kilo mín, což u mě znamená, že jsem byla kost a kůže. A taková jsem doteď, sice jsem dvě kila nabrala, ale vypadám hrozně.
A druhá otázka - ano, občas chodím ven, hlavně teda k doktorům a jednou za dva měsíce ke kadeřnici. Ale na kafe jen s maminkama.
S tím sebevědomím máš asi pravdu, připadám si hrozně nepotřebná, nechtěná, ošklivá, no prostě všechno negativní, co můžeš vymyslet. Chovám se fakt příšerně, vím o tom, už jsme o tom i s manželem mluvili, možná to je důvod, proč se mnou pořád je. Ale já už fakt nemůžu, chci se taky umět zasmát, nechci si dělat všude nepřátele (což teď svým chováním dělám), já prostě chci zpět tu, která byla předtím. Do toho jsem ještě neudělala školu, takže prostě všechno špatně. Pomoc, fakt bych se nejradši zahrabala :frowning2:
15. zář 2013 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedlik možná bych na tvém místě zvážila krátkodobé nasazení antidepresiv... nebo aspoň, pokud nekojíš, tak koupit třezalku na nervy, je to takové mírné přírodní antidepresivum. ale při kojení se nesmí. AD jsou taková berlička, aby ses s nimi naučila řešit ty hlubší problémy.
To, že jsi neudělala školu, byla možná taková poslední kapka. Ono to mateřství je takové, sice na jednu stranu naplňující, ale na druhou stranu, od rána do večera něco děláš a co za sebou vidíš? Nic. Stokrát zazpívaná ukolébavka, stokrát přebalený zadeček, stokrát vyprané a vyžehlené prádlo, a stejně zítra začneš nanovo, a ocenění za to nula nula nic.
15. zář 2013 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@sedlik Hormony pracujou. Mně pomáhá hořčík - třeba Magne B6 nastupuje celkem rychle a může se i při kojení. Všelijaký depky a nervozitu mi to odbourává. No a pak si taky zkus najít na situaci to pozitivní. Děti jsou někdy na zabití, ale někdy sladký.
Když budeš v tomhle v pohodě, bude lepší i přístup k manžovi. Zkuste si udělat tu a tam čas jen pro sebe. Večeře ve dvou, kino, nebo výlet.
Je to někdy těžký. Držim palce.
15. zář 2013 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@maladama dekuju, stale kojim jednou denne, tak nevim, jak bych mohla nejake prasky.Presne takovy pocit z toho materstvi mam, dcera je uzasna a vsechno, ale stale neco delam a vlastne nic za mnou neni videt. Asi me to vsechno depta.


@snowvwhite horcik zkusim, moc dekuju. S manzelem se snazime byt spolu, ale sami to nejde. Nemam nikoho nahlidani, takze jsme vzdycky s dcerou. Dekuju za drzeni palcu, budu to potrebovat.
16. zář 2013 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
a jak je dcera stará? to ti ji nemůže pohlídat ani nějaká kamarádka? že by si děti třeba spolu 2h pohráli a vy si s manželem užili chvíli klidu pro sebe? :wink:
16. zář 2013 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blahova_andrea dcera ma rok a ja jsem se prestehovala z daleka a nikoho tu nemam. A davat penize nemuzu, nejsem na tom financne dobre.
16. zář 2013 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedlik to znám. taky jsem se stěhovala před porodem. není to lehký. ale tak třeba si díky koníku najdeš v brně brzy kamarádky :wink:
17. zář 2013 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sedlik Ahoj, možná tomu nebudeš věřit, ale jsme na tom úplně stejně do puntíku :slight_smile:.Já se to snažím řešit tím, že musím vypadnou ven, hledám způsob jak být chvíli bez chlapa a taky jezdím za rodinou, snažím se na ty blbiny s přítelem nemyslet a to, že jde na facebook nějak raději nekomrntuju a jdu zrovna něco dělat.Prostě se snažím nějak zabavit a víc zábavy s dětmi si naplánovat.
17. zář 2013 v 11:25  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hlavně se snaž změnit bo pak to může zajít tak daleko, že ten chlap ses tebou rozejde nebo i rozvede nedejbožeu nás už to zašlo tak daleko, že chlap mi řekl rozejdem se a bude to tak lepší.V tu chvíli jsem na sebou začala opravdu uvažovat a snažit se změnit.no a jsme spolu zase a skoro pět let.
17. zář 2013 v 11:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blahova_andrea jo, uz se snazim najit kamaradky, ale ja jsem takovy neseznamovaci typ, takze mi to trva :frowning2:


@sexymilacek jee, tak to jsem rada, ze v tom nejsem sama. Me manzel rekl, ze si s.ru do vlastniho hnizda, ze se to snazi chapat, ale ze uz mu dochazi trpelivost. Vcera jsem mu brecela dve hodiny, nehadali jsme se, jen jsem mu rikala, jak jsem na dne. A pak mi rekl, ze ad absurdum sem hrozny sobec, protoze vubec nemyslim na nej, co asi proziva kdyz takhle brecim a nemyslim na malou. A ze on s nami travi vetsinu volneho casu (a ma pravdu, proste se fakt snazi a ja vim, ze nas miluje). Takze se fakt snazim, byt happy, nedelat si starosti, delat neco jineho a hlavne chodit ven bez nej. Nebyt na nej tak navazana. Driv jsem hrozne chtela byt porad s nim, odpoledne jsme porad chodili na prochazky a me to nestacilo. Ja tele. Takhle se na to koukam rozumne, ale pak prijde zprava z FB a je to.. Ale bojuju statecne a musim to vyhraz, ja rozvod nechci! A jeste mi manzel rekl, ze pokud rozvod, dcera jde s nim. Coz taky hooodne zapusobilo. Pardon, musela jsem se vykecat:slight_smile:
17. zář 2013 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, ani nevis, jak jsem rada, ze ses odvazila neco takoveho napsat. Ja sice na manzela nezarlim, ale mam stejny "problem" jako ty - po pulroce na materske porad nejsem v pohode. Sice mam uzasnou dceru, ale jinak si pripadam totalne k nicemu, neschopna, nespokojena...prvni mesic jsem se utesovala, ze jsou to hormony po porodu a srovna se to. Po sesti mesicich se o moc lip necitim. Jsem hodne sama - manzel chodi z prace vecer a po prichodu domu uz nema moc chut se se mnou bavit. A ja navic zjistila, ze pokud nechci mluvit o plinkach, prani atd., tak vlastne nemam o cem mluvit. Hrozny zjisteni. Bydlim tu sice dva roky, ale nez jsem otehotnela, byla jsem hodne v praci a nikoho tu neznam (a prekvapive na prochazky s kocarkem snad chodim jenom ja...:frowning2:. Koncim monolog - z holcicky mam strasnou radost, ale zaroven mi v zivote nebylo nikdy tak bidne jako ted... A zatim jsem uplne neprisla na to, jak se z toho mam vymotat.
17. zář 2013 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sedlik Super, jen sevykecej, já ráda vyslechnu a popíšu taky.Moc mi to zaprvé chybí a za drhé jsi skoro stejná krevní skupina jako já.Já jsem taky svým způsobem závislák, ale já se to snažím tak nějak otočit aby byl on a já měla tu výhodu, že se mě chlap nepustí.Dříve jsem byla na tom o dost hůř.Musela jsem být neustále s chlapem, být všude sním a nedej bože kdyby se na něj nějaká koukla nebo on na ni tak to jsem vduchu zuřila a chtělo se mi brečet že už najednou jsem ta poslední.Ale je fakt, že chlapy si občas potřebuji ujistit, že ještě na tom není tak špatně a má potřebu nás občas trápit.Ale jak chlap řekne pokud rozvod tak dítě sním tak už je zle.Ale nesmíš mu ukázat, že to zle je, bojuj a hlavně snaž se být v klidu a nevyčerpávat se, abych ti pravdu řekla, tak brečím pořád, ale to je tím, že jsem slabá a už je toho na mě moc jinak se jakž takž držím.
17. zář 2013 ve 22:19  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kotcheva Holky tak jsme asi tři :slight_smile: Taky se tak cítím a někdy i hůř, ale chci být pozitivní.
17. zář 2013 ve 22:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@kotcheva ahoj, no jsem rada, ze aspon vidis, ze je nas vic. Zeptam se, kojis porad? Ja se snazim uz pres rok neustale analyzovat, proc se citim tak bidne. A jak uz to tady zaznelo, proste clovek porad neco dela a nikdy za tebou neni zadny vysledek (teda ne takovy, ze by si toho nekdo vsiml). Je to hrozne. Driv jsem byla porad v praci, hrozne me bavila, mela jsem uzasne vysledky, vsichni me chvalili jak mi to jde. Ted me nikdo nepochvali, kdyz uklidim, kdyz asi po milionte srovnam veci co mala vytahne ze skrini... Me ted fakt hrozne pomaha, ze mam porad zabavu a hlavne poustim si hudbu a zpivam si. Proste cokoli, ale chci byt stastna a ne furt takova jako ted.je pravda, ze hodne zalezi na tom manzelovi, ja to driv tolik nevnimala, ale ted kdyz to kolem sebe vidim, ze vetsina chlapu je neustale pryc a my mame tatku co nejvic doma - musim se ho zastat, venuje se nam a za to musim byt stastna. Ale to ze nemas o cem mluvit, to chapu. Ale ono se to taky zmeni, az ditko povyroste, jak zacne delat pokroky, chodit. Nezkusila jsi nejake krouzky s ditkem? Jsou to zase jine zazitky. A hlavne, uvedom si, ze kdyz tobe je mizerne, je mizerne i male. U nas to tak je na 100%. (To se mi to ted radi, kdyz mam sve "pohodove dny", ale za chvilku me to zase semele, i kdyz doufam, ze tentokrat se ubranim).
18. zář 2013 v 06:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sexymilacek ja, pred otehotnenim, jsem zavislak vubec nebyla. Manzel foti, samozrejme nefoti prirodu, ale vetsinou zeny, ale me to ani nevadilo, kdyz mi to ukazoval a tak. Proste jsem tomu neprikladala zadnou vahu. Ted je to horsi a ja jsem si rikala, ze je to mozna tim, ze proste se citim zavisla ve vsem na nem. A hlavne je to taky mym sebevedomim, protoze se citim nehezka a tak se bojim asi konkurence. Co ja vim... Muj chlap si snad nic dokazovat nemusi, on je proste jen pratelsky a rad vyslechne lidi kdyz maji problemy, coz se vetsinou hodi zenskym. Jako fakt, kdyz ted mam dobry dny, tak vim, ze je to blbost vse co delam, ze je ochotny a ze nas miluje. Jenze pak vzdycky prijde zlom a je to v .... .ja bojuju, porad bojuju. Nechci brecet, vzdycky si rikam, ze uz nebudu brecet. Ja jsem taky vycerpana, nastesti mala ted uz v noci relativne spi, takze si trochu odpocinu. Ale chci se zeptat, jak to zvladas v takovem stavu mit dve deti? Ja bych chtela druhe, ale bojim se, ze to nedam. Tys je mela nejak rychle po sobe?
18. zář 2013 v 07:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedlik Ahojky, no zvládám to bezproblémů, já nevím prostě v pohodě, je fakt, že občas mi to jde přes hlavu a děti si dělají co chtějí, ale zatím to je v pohodě.Malá má 2,5 a kluk má v pondělí 4.Měla jsem je rychle po sobě, já to tak i chtěla, aby si na sebe jako sourozenci zvykli a hlavně měli se rádi.To dáš dvě děti, to není zas tak velký záhul jak každá tvrdí, ja si ten čas umím rozvrhnout a navíc mám chlapa, který umí uvařit, postarat se o děti, uklidit a to co chci mi doma udělá.Taky je přátelský muj chlap, ochodtný a vyslechne a pro baby se to hodí, jelikož takového chlapa zrovna jak na potvoru hledají.Ty jsi na tom o něco lépe.Tobě za ženskýma neleze a nepodvádí, ten muj taky ne, ale má potřebu si snimi psát a objednávat si snimi schuzku na ,,prý jen na kafe´´.To by tě někdy trefilo jako.Sice vím, že to jsou chudinky, o které by se ani neotřel, ale víš jak. to někdy je.
18. zář 2013 v 08:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sedlik v čem spočívá ten neseznamovací typ? já s tím třeba v brně nikdy problém nemám. je tam spousta komunikativních maminek. u nás je to horší. kdybys chtěla, tak můžeme někdy někam zajít klidně spolu. do brna jezdíme, ale teď méně, protože tam právě už taky nikoho tolik nemáme a prckovi to docela chybí a mě taky :wink:
18. zář 2013 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
18. zář 2013 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea :slight_smile: A copak trápí tebe?
18. zář 2013 ve 22:07  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sedlik @blahova_andrea
Cauky, mame to stejne:wink:. Tedy minimalne v tom,,ze nez jsem otehotnela, byla jsem hodne v praci, moc me bavila a byla jsem v ni dobra:wink:. Navic jsem byla zvykla mit veci pod kontrolou a financni nezavislost. No, a s malinkou je vsechno naprosto jinak. Prvni "ranu" jsem dostala hned v porodnici - chtela jsem kojit a neslo to. Hned tam jsem si pripadala totalne neschopna matka... Potom jsem se s tim srovnala. Ale celkove prevlada pocit, ze se strasne snazim a pritom to neni nikde videt. A ted se navic uz definitivne stanu zavisla na manzelovi i financne. Na tom jsem si vzdycky zakladala, ze se o svoje ucty i hypoteku umim postarat sama. Zkratka je materstvi uzasny, ale chca-nechca trochu otraslo mym sebevedomim:wink:. Zacina se to trochu narovnavat, vsechny dny nejsou spatny:slight_smile:. Kazdopadne jsem zacala chodit s dcerou na plavani a divam se, co dal. Co bude nutne znamenat, ze budu muset kousnout svoji hrdost a dat s manzelem rec na tema penize. je to pro me revoluce ve vsech smerech:slight_smile:.
18. zář 2013 ve 23:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ještě že můj muž nemá a nechce FB :grinning:
18. zář 2013 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@sexymilacek mě teda netrápí vyloženě žárlivost, ale spíš ten zbytek. ta odloučenost od všeho a všech, nedostatek sociálních kontaktů, nedostatek sebevědomí i peněz. taky svého syna miluju a jsem šťastná, že jsem se mohla stát matkou, ale nestačí mi jen to. taky bych ráda chodila víc ven, ať už se synem nebo bez něj, taky bych se ráda zas uměla bavit i o jiných věcech než o dětech a s tím souvisejících tématech, taky bych o sebe zase ráda víc dbala a nestyděla se za sebe. FB nepoužíváme ani jeden, takže toto náš problém není. ale nevyvážené chutě do intimností nás trápí i bez toho.
19. zář 2013 v 08:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kotcheva úplně ti rozumím. já jsem taky zvyklá být finančně nezávislá. jen mě to tedy zůstalo i na mateřské, kdy je to jediné období, kdy bych jistou závislost na penězích muže ustála a možná i uvítala. ale dítě mám s mužem, který živí ještě děti z prvního manželství a je samej dluh, takže rodinu v podstatě táhnu já ze svých úspor. od října jde na pracák a já si hledám brigádu, protože ani úspory nejsou nevyčerpatelné. ono nám to možná i prospěje. já se dostanu někam ven bez svých kluků, naučím se zase, že je nade mnou nějaká autorita (doma velím já), taky budu zase mluvit s cizíma dospělýma :grinning: a v neposlední řadě donesu nějaký ty penízky. a přítel? ten si toužil odpočinou a jít na mateřskou, tak mu to dopřeju. užije si aspoň malýho, když je v nejlepším věku, odpočine si (má šílený syndrom vyhoření po 12letech nehorázné dřiny) a pak zkusí nastartovat někde jinde a já se vrátím domů k synovi. tak nám držte palce, ať nám to klapne a ať tu letošní zimu nějak přečkáme a nekupí se nezaplacený účty. třeba teď tu máme 18°C, což je pro mě jezevce teplomilného příšerný, ale zapnutí topení oddaluju o každý den, co to jen jde. Tak jsme oba teple oblečení a v papučkách a odplínkovávání musí počkat než zatopíme :grinning:
19. zář 2013 v 08:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@blahova_andrea Abych ti pravdu řekla u mě žárlivost nehrozí, jen to, že jsem po porodu nějaká jiná
19. zář 2013 v 11:37  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea Po porodu je vše jiné a to mi vadí, že nemám najednou tolik přátel, citím se méně cenná a občas ošklivá, jako by vše záleželo jen na mě.Člověk si najednou připadá jako kdyby byl sám.Je to vše jiné skoro u každé holky.A taky záleží hlavně na nás jak se stím poperem.
19. zář 2013 v 11:42  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sexymilacek tak já si myslím, že jsem žárlivá jen pokud je důvod, jen tak zdravě. žádné zbytečnosti si nevymýšlím ani nepřipouštím a rozhodně nedělám veřejné scény apod. ale jiná jsem rozhodně. mateřství ženskou fakt změní. z ní původní nějak nic moc nezbude. není na to čas ani myšlenky ani možnosti. s těmi přáteli to znám. ti, co děti nemají a nechtějí jako by už neexistovali, protože si jaksi nemáme co říct. už se neozývají, po pár pokusech zjistili, že můj život je opravdu jiný než jejich a že nehrozí, že by se v pátek v 18h ozvali, že je někde akce, ať dorazím :grinning: a že bych fakt dorazit mohla apod. kamarádek jsem nikdy neměla moc, v kontaktu jsme stále, ale každá jsme se rozestěhovaly jinam, takže nějakou tu "denní" kamarádku fakt blízkou už dlouho nemám. ošklivá se cítím příšerně, zrcadlům se snažím vyhýbat, ale občas mě dostihnou fotky :grinning:
19. zář 2013 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak to jsme na tom podobně.Já a zrcadlo raději ne bo jak bych se tam podívala tak bych chytla akorát šok :grinning:.Tak já jsem žárlivá jedině zdravě.Ale pokud mám důvod opravdový, tak to ve mě vře jak v hrnci.Vše raději přehlížím a nepřipouštím si nějaké nesmysli.Nechci si zbytečně ničit ten můj mozek ještě víc :grinning:.Mí kamárádi jsou tam kde jsem vyrůstala o mala.Já se přestěhovala takže bohužel jsem s kamarády na bodu mrazu.Mateřství se změní každé a mě to teda změnilo aso hodně.Nejsem ta která se ráno namaluje a jde za známími nebo jak ty říkáš na akci v pátek večer, je fakt, že mám přátelé se kterýma občas zapařit jdu, ale to je tak jednou za dva roky :grinning:Je fakt, že si raději dneska pokecám s maminou, která ty děti má než s mladým uchem, který nemá páru ani o tom, kdy vyměnit plenku nebo nachystat papání :slight_smile:.Takový dneska mi připadají jako nenormální a nafoukaní než my co to máme za sebou.A co ty a manžel?
19. zář 2013 ve 13:58  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sexymilacek to jsi mi promluvila z duse, nedokazala jsem to tak trefne vystihnout:slight_smile:.
19. zář 2013 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea No tak to jsme na tom podobně.Já a zrcadlo raději ne bo jak bych se tam podívala tak bych chytla akorát šok emoticon.Tak já jsem žárlivá jedině zdravě.Ale pokud mám důvod opravdový, tak to ve mě vře jak v hrnci.Vše raději přehlížím a nepřipouštím si nějaké nesmysli.Nechci si zbytečně ničit ten můj mozek ještě víc emoticon.Mí kamárádi jsou tam kde jsem vyrůstala o mala.Já se přestěhovala takže bohužel jsem s kamarády na bodu mrazu.Mateřství se změní každé a mě to teda změnilo aso hodně.Nejsem ta která se ráno namaluje a jde za známími nebo jak ty říkáš na akci v pátek večer, je fakt, že mám přátelé se kterýma občas zapařit jdu, ale to je tak jednou za dva roky emoticonJe fakt, že si raději dneska pokecám s maminou, která ty děti má než s mladým uchem, který nemá páru ani o tom, kdy vyměnit plenku nebo nachystat papání emoticon.Takový dneska mi připadají jako nenormální a nafoukaní než my co to máme za sebou.A co ty a manžel?
19. zář 2013 ve 13:59  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek