icon

Starý pes - výkaly v bytě a příchod miminka

avatar
brufinka2
27. říj 2015

Ahoj,
priznam sa, ze momentalne riesime doma velku dilemu a strasne rada by som sa o tom s niekym pobavila anonymne. Mame nadhernu fenku Cavaliera, ktora ma 14 rokov. Od malinka to bol moj milacik, s ktorym som prezila nadherne roky. Bola neskutocne empaticka, inteligentna, uzasna partacka. Vsetko sa ale zacalo menit s prichodom dcerky a samozrejme vekom, kedy sa postupne zacala menit na uplne ineho psa. Po narodeni dcerky stratila fenka poziciu velkej lasky v rodine, pretoze pozornost sa obratila viac na dceru. Utiahla sa do ustrania, kde si zila takym svojim vlastnym zivotom, co bolo sposobene aj uplnou stratou sluchu. S pribudajucimi rokmi ju prestali bavit vylety, uz sa iba motala po dome a na 5min vzdy vybehla na zahradu na potrebu. Vobec si nas nevsima, nevita nas....Bohuzial obrovska zmena nastala prestahovanim z domu do bytu. Su to uz 4 mesiace a ona si vobec nedokaze zvyknut. Akoby jej tym prestahovanim uplne ruplo v hlave. Odmieta vykonavat akukolvek potrebu vonku, po hodine vencenia pride domov a vycura sa v obyvaku. Je to hrozne. Byvame v prenajatom byte, mame radi cisto a zrazu celime neustalemu smradu a spine. Hrozne nas to ako rodinu depta, pretoze nikdy nevieme, v akom stave najdeme byt, ked sa vratime z obchodu, alebo z prace. S manzelom uz nedokazeme ovladat emocie, takze je za to vzdy potrestana (nejedna sa o ziadne uniky mocu - vsetko jej funguje ako ma - uz sme to riesili s veterinou). Je to proste jej psychicky stav, kedy ju nedokazeme presvedcit chodit na potrebu von. Zvlastne je, ze to iste sa deje, ked prideme na navstevu k rodicom (kam chodila pravidelne na prazdniny a nikdy nebol sebemensi problem). U rodicov beha cely den po zahrade, a ked ide vecer spat, rano sa zobudime do tatalneho bordelu - vsade vykaly. Je to velmi smutne, ale tym, ze sa uplne vyclenila z nasej spolocnosti, vsade robi bordel, vobec nas nerespektuje (je hlucha, takze sa otoci a ma nas "na haku"), tak sa postupne z milovaneho psa stava pravy opak. Nedokazeme k nej uz prejavit tolko lasky, ako volakedy. Viem, je to smutne, ale je to fakt. Stala sa obrovskou pritazou, ktora nam neprinasa ziadnu radost ani potesenie - iba starost a nervy.

Moja hlavna dilema ale suvisi v suvislosti s detmi. Mame dcerku, ktora vidi, ako je neustale pes trestany za vykaly v byte a mne sa nepaci, ked dcerka pozoruje tak caste negativne emocie. Vyraznejsi problem ale riesim sama so sebou - momentalne som tehotna a kazda fenkyna nehoda ma naozaj psychicky nici, je mi z toho do placu, ako je vsade smrad a bordel. Neviem si predstavit priviezt miminko z porodnice do bytu, kde nikdy neviem, co sa prihodi. Nechcem popri miminku utierat bordel po psovi. Proste na to fakt nemam zaludok. Psikov milujem, ale taky naruzivec nie som. Fenka je okrem hluchoty a ciastocnej straty zraku uplne zdrava. Ale stal sa z nej ustrachany, bojazlivy, nespolocensky tvor, ktory si zije vlastnym zivotom (spankom na pelisku) a spinenim po byte. Skusili sme aj plienky - ale to smrdi cely pes, nie je to nic, co by som chcela absolvovat dalsich X rokov.

Darovat psika nemozme - kto by si ju zobral, ze? Do utulku ju nedokazem dat - je prilis rozmaznana a neznasa byt dlhsie vonku. A utratit? Stale si hovorim - ako mozem utratit psa, s ktorym som tolko prezila len preto, ze na starobu je s nim oprus. Mam ale pozerat viac na psa alebo na nasu rodinu a ocakavane miminko? (s manzelom sa koli psovi stale hadame).

Riesili ste niekto podobnu dilemu? Ze by sa z milovaneho psa stala tarcha celej rodiny, koli ktorej ste sa doma nervovali, stresovali a hadali? Rodina si o nas myslim, ze sme blazni, ze si nechame takto spinit byt a stale navrhuje, aby sme ju dali utratit....Ako ste to riesili? Ako by ste to riesili?

Dakujem za kazdy pohlad.

Strana
z9
avatar
capriola
29. říj 2015

Já jsem měla starého nemocného pejska a poslední tři roky svého života se léčila se zánětem střev a žaludku, což s sebou přinášelo to, že to občas neudržela doma nebo jsem s ní v noci vstávala a chodila ven. Je mi z toho úplně smutno, když čtu, jak někdo tak starého pejska trestá a řve na něj ☹ Mimochodem i pro staré pejsky se dělají plenky (a kalhotky), lze upravit podlahu, možností je spousta.
Já děti bohužel nemám a ráda bych měla. A doufám, že jestli se mi jednou povede být matkou, tak mi z mateřství nerupne v bedně a svého současného psího parťáka neodsunu na druhou kolej, tak jak to tady a nejen tady často čtu 😢

avatar
anonym88
29. říj 2015

Chudák pes...ani snad nechci vědět jak to s nim dopadne. Jak už to kolikrát zaznělo...muže za to majitel. A v žádném případe trestání! !!!! Pane boze vždyť je to starý pejsek!!!!!!! Jak by bylo vám kdyby vás někdo mlátil za vás stres,atd...Já věděla že si ti tady nemám cist!

avatar
capriola
29. říj 2015

No, taky jsem to neměla číst. Ať mi nikdo neřiká, že s příchodem dítěte najednou jako v hlavě něco přeskočí a existuje jenom dítě a psa přestanu mít ráda. Mám dost kamarádek, co mají i víc psů než jednoho nebo mají dokonce i koně a nevšimla jsem si, že by najednou bylo zvíře odsunuto, takže asi kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...

avatar
svetlus_pepca
29. říj 2015

@brufinka2 Nesrovnáváš psa s člověkem, ale nazveš ho přítelem... Fajn, tak jinak - utrácíš své přátele, když už ti nejsou vhod?? Ať tak či tak, u nás je prostě pes člen rodiny. A neříkám, že se s příchodem mimča nic nezměnilo. Změnilo se toho dost, protože máme dva velké psy. Přesto jsme se k nastalým změnám či případným problémům postavili čelem. Ovšem utracení "nevyhovujícího" psa teda fakt řešením není, to se na mě nezlob... Avšak i z tvých dalších příspěvků mám stále stejný dojem - že vnitřně jsi rozhodnutá..

avatar
elu
29. říj 2015

já teda zastávám názor, že pes se musí přizpůsobit lidem, ne lidi jemu!!!!! takže třeba tak zásadní rozhodnutí jako je stěhování neudělat jen kvuli psovi....no sorry, ale to snad nemůže nikdo myslet vážně, nebo nejet x let na dovolenou a sedět s dětma mezi hovnama v bytě kvuli psovi, to snad taky ne....

avatar
capriola
29. říj 2015

Tomu psovi je 14 let. A ke stáru je to bohužel s pejsky podobný, jako se starýma lidma. Můžou být protivní, letargičtí, ztrácejí smysly, může je něco bolet, můžou mít nádor...

avatar
elu
29. říj 2015

já jsem úplně v šoku, jake jsou tu reakce!!! tak když už tu přirovnáváme psa k člověku....tak si také neodpustím jedno přirovnání...myslíte, že třeba rodiče těžce postižených dětí nejsou někdy ze své situace zoufalí a nechtějí se vypovídat někomu, kdo zažil něco podobného???? a psát jim příspěvky typu a proč jste teda nešli potrat, když jste věděli, že to nezvládnete, to jste přece museli čekat už v porodnici a bla bla bla...myslím si, že zakladatelka se o psa stará, má ho ráda, určitě ho nenecha utratit, i když jí to třeba napadlo....tak fakt nechápu, proš jste z toho tak v šoku

avatar
chladil
29. říj 2015

Dobrý den,
zkuste pana Františka Šustu. Přistupuje ke psům pozitivní metodou a vyřešil už mnoho problémů. Nepiště mu na meil, nestíhá odpovídat. Nejlépe je, domluvit se s ním na semináři, kam vezmete i pejska a on tam s vámi osobně problém zkonzultuje a prakticky předvede práci s pejskem. Zkusila bych to už pro to, že trestání očividně nezabírá, tak toto je druhá možnost. Budu držet palce, ať se problém vyřeší.
http://www.treninkjerozhovor.cz/

avatar
darinka84
29. říj 2015

@elu tak sedět x let doma už není v tomto případě reálné..pejskovi je 14, takže bych to viděla na poslední týdny či měsíce ☹ a i kdyby..no každý to má nastavené jinak,ale jsem pejskařka, mám za něj zodpovědnost a k tomu pro mě automaticky patří i to, že bych na dovolenou nejela..ten tvor tady nebude věčně. je to psychicky náročné, ale to asi hlavně pro toho psa, takže ve srovnání jak je na tom psychicky pes a já že musím sbírat hovínko, mě prostě vychází pes na prvním místě. ale o tom to je, že to má každý jinak.

avatar
elu
29. říj 2015

@brufinka2 jinak tvá reakce jako těhotné je úplně normální, hormonální změna, hnízdění, chceš mít pro mimi čisto a krásno jako v děloze, nečti ty kraviny o tom jak jsi nejhorší na světě

avatar
elu
29. říj 2015

@darinka84 tak ano u zakladatelky je to už asi opravdu jen na krátko, ale třeba já mám podobný problém a moje psice je zdrava a plná života, i když ji beru jako člena rodiny, v hiearchii naší smečky je prostě na posledním místě a na to si bude muset zvyknout, přes to vlak nepojede

avatar
mpbk
29. říj 2015

@elu a co máš teda konkrétně za problém?

avatar
anniesfibis
29. říj 2015

@elu mimi prece nepotrebuje 100% cistotu...pes zijici doma a stravujici se doma (granule a pod.) neni zdrojem zadne nakazy

avatar
jenie
29. říj 2015

je ji 14 let proboha...vezmi si kolik starých lidí taky neudrží stolici a můžou snad za to? je pak nejjednodušší způsob se jich zbavit? ano, kvůli pohodlnosti je plno lidí šoupne do důchoďáku a pak to má většinou rychlý průběh...nechápu, jak můžeš něco takového napsat po 14 letech soužití s ní...copak to není tvůj nejlepší přítel, který ti pomohl, když ti bylo vždycky nejhůř...přitulil se, byl s tebou? teď potřebuje tvoji pomoc zase ona, tak se k ní neotáčej zády a už vůbec jí netrestej za něco, co ona třeba ani nemůže ovlivnit. Podle mě je teď ve velkým psychickým stresu a váš přístup k ní jí v tomhle zrovna nepomáhá. Dej jí tu lásku proboha, stejně tak jako těm dětema uvidíš, že jí bude vracet 10ti násobně...tihle tvorečkové jsou na nás závislí a nemůžeme přemýšlet tak, že když se stanou nepohodlnými, tak je hned někomu šoupneme a nebo a to už vůbec nechápu - necháme uspat...nevíš kolik měsíců, dní může mít před sebou ☹

avatar
elu
29. říj 2015

@anniesfibis tak to je samozřejmé, že nepotřebuje 100 procentní čistotu, to se ani se psem nedá, věčně plná pusa chlupů, rozbalíš plánku a v prdýlce chlup 🙂, děcko olizuje hračky psa atd.....no ale dáat třeba dítě hrát si na pomočený smradlavý koberec....to by snad nikdo neudělal...

avatar
capriola
29. říj 2015

Já teda nevím, jak to vypadá jinde v bytech, že se tu stále oháníte hygienou a smradem... Jak jsem psala, tři roky jsem měla psa s enteropatií, občas neudržela průjem (vždy si vybrala koberec 😀 ), někdy se počůrala, protože po lécích více pila. Koberec dostával zabrat, ale když jsem to pečlivě umyla, nic nám teda v bytě nesmrdělo. Poslední ránu koberci pak zasadilo naše nové štěně, které ho okousalo a tak holt máme parkety. Jinak jsem asi divná, ale nevím co je tak strašného na tom, že je občas někde CHLUP nebo dokonce více 🙂

avatar
delphinek
29. říj 2015

Ještě pár praktických: nejhorší období bylo v těhu, kdy opravdu jakýkoliv zápach způsoboval problém u těhu, dále nešlo se moc ohnout přes břicho, do toho hormony a touha mít hnízdečko pro mimi. Neunáhlit se. Toto bude po porodu stále lepší a lepší, jak se zajedete do normálních kolejí - aby člověk neudělal nějaké rozhodnutí, které nelze vzít zpět. Po porodu si vzal manža týden dovolenou, takže komplet zajistil psa, aby si mohla zajet mimi doma. Koupili monitor dechu a chůvičky s velkým dosahem. Ze začátku nechtěla mimi tahat s sebou na venčení, tak když spalo, zapla monitor i chůvičku, vzala si ji s sebou a psa jen před dům nebo v dosahu chůvičky a rychle zpět domů - žádné velké chození. Jak mimi trošku vyrostlo, tak kombinuje s nošením v nosičce. Když byla těhu, bála se, že už to fakt nezvládnou. Teď o víkendu, když manža převezme děti, chodí ráda na procházky s pejskem dokonce ráda, protože si trošku vyčistí hlavu a má chvíli klid 😉

avatar
delphinek
29. říj 2015

A ještě k úklidu - v těhu a při kojení, místo sava a podobných přípravků, používala do vody ocet (desinfekce a působí i proti zápachu). Jiná kamoška taky s pejskem používá frosch nebo jak se to píše, je to německá značka (žabka) z drogérek, je to octový čistič a není to tak nebezpečné jako savo a pod. I když nejlepší a nejlevnější je asi ten ocet 😉

avatar
pekaska
29. říj 2015

chudacik psik ☹ ☹ ☹

avatar
lebyedlo
29. říj 2015

A co zaskočit za veterinářem pro antidepresiva, která by pejskovi alespoň trochu pomohla vypořádat se s novou situací? Každou volnou chvilku pomazlit, koupit novou hračku, udělat soukromí... A hlavně netrestat a snažit se pejska pochopit..

avatar
japona
29. říj 2015

@brufinka2 Dobrý den, nečetla jsem celou diskuzi, ale narovinu říkám, že na vašem miste bych dala psa pryc. Pes se evidentne zbláznil a nevěřím, že by se to časem zlepšilo.. je to smutne, ale to je holt život. Chyba byla psa trestat, vyžaduje tak pravděpodobně vaši pozornost (ac negativní), ale abyste se bála kvůli psovi přestěhovat, jet na výlet s rodinou a jina omezeni, to už by na me bylo moc. Kecy internetových hrdinek bych brala s rezervou, muzou si psíka vzít k sobe.. A srovnávat péči o psa s péčí o starého člověka? To uz je skoro nějaká porucha🙂 Pro me by bylo na prvním miste dítě. Představa, že si jako vůni domova nese smrad z výkalů by asi rozhodla za mě... A to jsme psa měli spoustu let (pro rypalky: dožil věkem ačkoliv byl už hodně nemocný a pece vc. operaci stala nemálo penez).

avatar
capriola
29. říj 2015

pryč = uspat?

avatar
japona
29. říj 2015

Ano, starého nemocného psa bych dala uspat. Tedy pokud si ho nechcete vzít..
@capriola

avatar
lebyedlo
29. říj 2015

@japona uspat ho za to, že vyžaduje pozornost?????

avatar
anniesfibis
29. říj 2015

@japona ,,pes evidentne zblaznil,,....bohuzel tento pristup ma dnes tolik lidi, ze je mi lito, ze se zvirata vubec musi rodit...takovychto poruch psu bohuzel je nyni mraky a muze za to jen clovek (nikoliv stari psa)...cely zivot psa rozmazluji a stavi na prvni misto svym chovanim k nemu a pak zmeni zivot (napr. poridi dite) a divi se, ze pes to nepochopi...no nepochopi, neni to clovek, mysli jinak. Tim nechci rikat, ze zmenit si zivotni styl a poridit dite je spatne...ale nedivte se potom, tem zviratum. Oni se nezblaznili, jen reaguji rpesne tak, jak je clovek naucil reagovat.. ..a pokud clovek neco pokazil, mel by umet take siatuaci resit a nest jeji nasledky. ...dat psa pryc...dobre, tak vse, co se nam nebude hodit budeme strilet, vyborny napad.

avatar
anniesfibis
29. říj 2015

@lebyedlo antidepresiva nevim, ale rekla bych, ze ho jen ztlumi....nedodaji mu to, co mu chybi..tedy laska a pozornost.

avatar
lebyedlo
29. říj 2015

@anniesfibis to určitě ne, ale jako přechodnou věc, než by si majitelé najeli na jiný režim... Uklidnilo by ho to a oni začali s jiným přístupem... Náš pes se nevypořádal s příchodem syna, antidepresiva nám strašně pomohly... Teď už máme zase veselýho čumáčka, syna miluje... Je mu 13

avatar
japona
29. říj 2015

@lebyedlo Nikde není psáno, že je to JEN nedostatkem pozornosti. Pochopitelne byla ASI (nikdo jsme tam nebyli) chyba v prvopocatku při příchodu prvního dítěte. Ale pokud pes reaguje na přestěhování, tak byste to resila jak? Pes je ten, co se musí přizpůsobit novému uspořádání rodiny a ne naopak. Opravdu se muže stát, že pes trpí stařeckou demencí a s pozornosti to nemá co dělat. Navíc myslím, že zakladatelka nebude uplna blbka, aby se psovi po příchodu dítěte přestala věnovat. Jinak by ho prostě dala pryc a nezakládala diskuzi, co s ním...

avatar
darinka84
29. říj 2015

@japona a víte, že jsem uvažovala že bych si takového psíka radši vzala k sobě..jenže máme doma dva psy, kočku a další zvířata,, takže to by mu asi moc nepomohlo..on chce pozornost a lásku toho s kým byl celý život 😉 a když to vezmu do detailu, proč si my lidi myslíme, že jsme jako něco více jak zvířata...když jste teda narazila na to že se vám nelíbí přirovnání pes a starý člověk 😝

avatar
lebyedlo
29. říj 2015

@japona předpokládám, že má za sebou veterinární vyšetření, když už se majitelé pouští do poradenství s odborníky. Veterinář jistě udělal všechna vyšetření pro vyloučení nemocí a jistě dokáže poznat i stařeckou demenci... Pokud pes je hodinu na vycházce a vyčůrá se až doma - je zřejmé že to dělá naschvál... Podivné chování začalo už dříve - s příchodem dítěte. Zhoršilo se po stěhování - další důvod... Jako jsou lidé, kteří potřebují spoustu lásky a společnost, tak toto platí i u zvířat... Potřebuje pomoci, ne zabít!

Strana
z9