Starý pes - výkaly v bytě a příchod miminka
Ahoj,
priznam sa, ze momentalne riesime doma velku dilemu a strasne rada by som sa o tom s niekym pobavila anonymne. Mame nadhernu fenku Cavaliera, ktora ma 14 rokov. Od malinka to bol moj milacik, s ktorym som prezila nadherne roky. Bola neskutocne empaticka, inteligentna, uzasna partacka. Vsetko sa ale zacalo menit s prichodom dcerky a samozrejme vekom, kedy sa postupne zacala menit na uplne ineho psa. Po narodeni dcerky stratila fenka poziciu velkej lasky v rodine, pretoze pozornost sa obratila viac na dceru. Utiahla sa do ustrania, kde si zila takym svojim vlastnym zivotom, co bolo sposobene aj uplnou stratou sluchu. S pribudajucimi rokmi ju prestali bavit vylety, uz sa iba motala po dome a na 5min vzdy vybehla na zahradu na potrebu. Vobec si nas nevsima, nevita nas....Bohuzial obrovska zmena nastala prestahovanim z domu do bytu. Su to uz 4 mesiace a ona si vobec nedokaze zvyknut. Akoby jej tym prestahovanim uplne ruplo v hlave. Odmieta vykonavat akukolvek potrebu vonku, po hodine vencenia pride domov a vycura sa v obyvaku. Je to hrozne. Byvame v prenajatom byte, mame radi cisto a zrazu celime neustalemu smradu a spine. Hrozne nas to ako rodinu depta, pretoze nikdy nevieme, v akom stave najdeme byt, ked sa vratime z obchodu, alebo z prace. S manzelom uz nedokazeme ovladat emocie, takze je za to vzdy potrestana (nejedna sa o ziadne uniky mocu - vsetko jej funguje ako ma - uz sme to riesili s veterinou). Je to proste jej psychicky stav, kedy ju nedokazeme presvedcit chodit na potrebu von. Zvlastne je, ze to iste sa deje, ked prideme na navstevu k rodicom (kam chodila pravidelne na prazdniny a nikdy nebol sebemensi problem). U rodicov beha cely den po zahrade, a ked ide vecer spat, rano sa zobudime do tatalneho bordelu - vsade vykaly. Je to velmi smutne, ale tym, ze sa uplne vyclenila z nasej spolocnosti, vsade robi bordel, vobec nas nerespektuje (je hlucha, takze sa otoci a ma nas "na haku"), tak sa postupne z milovaneho psa stava pravy opak. Nedokazeme k nej uz prejavit tolko lasky, ako volakedy. Viem, je to smutne, ale je to fakt. Stala sa obrovskou pritazou, ktora nam neprinasa ziadnu radost ani potesenie - iba starost a nervy.
Moja hlavna dilema ale suvisi v suvislosti s detmi. Mame dcerku, ktora vidi, ako je neustale pes trestany za vykaly v byte a mne sa nepaci, ked dcerka pozoruje tak caste negativne emocie. Vyraznejsi problem ale riesim sama so sebou - momentalne som tehotna a kazda fenkyna nehoda ma naozaj psychicky nici, je mi z toho do placu, ako je vsade smrad a bordel. Neviem si predstavit priviezt miminko z porodnice do bytu, kde nikdy neviem, co sa prihodi. Nechcem popri miminku utierat bordel po psovi. Proste na to fakt nemam zaludok. Psikov milujem, ale taky naruzivec nie som. Fenka je okrem hluchoty a ciastocnej straty zraku uplne zdrava. Ale stal sa z nej ustrachany, bojazlivy, nespolocensky tvor, ktory si zije vlastnym zivotom (spankom na pelisku) a spinenim po byte. Skusili sme aj plienky - ale to smrdi cely pes, nie je to nic, co by som chcela absolvovat dalsich X rokov.
Darovat psika nemozme - kto by si ju zobral, ze? Do utulku ju nedokazem dat - je prilis rozmaznana a neznasa byt dlhsie vonku. A utratit? Stale si hovorim - ako mozem utratit psa, s ktorym som tolko prezila len preto, ze na starobu je s nim oprus. Mam ale pozerat viac na psa alebo na nasu rodinu a ocakavane miminko? (s manzelom sa koli psovi stale hadame).
Riesili ste niekto podobnu dilemu? Ze by sa z milovaneho psa stala tarcha celej rodiny, koli ktorej ste sa doma nervovali, stresovali a hadali? Rodina si o nas myslim, ze sme blazni, ze si nechame takto spinit byt a stale navrhuje, aby sme ju dali utratit....Ako ste to riesili? Ako by ste to riesili?
Dakujem za kazdy pohlad.
Zakladatelko, @merunkova má pravdu. Pes se trestá i odměňuje do 5 vteřin od činu. Pak už to jeho reflexní oblouk správně nepobere. Pokud přijdete domů a potrestáte ji třeba po xhodinách od vykálení, nedokáže si spojit, že to bylo právě proto. A kor v takovém věku, kdy už mozková spojení nefičí tak svižně. Pokud vás dřív vítala, trestali jste ji vlastně za vítání. Teď už pochopitelně nevítá - nechce být trestána. Raději hledí do blba a dělá mrtvého brouka.
toto je ta moje pizdice 🙂
@hellenkaa ďakujem a je mi ľúto tvojho psíka. Ešte bola mladučká....škoda toho. Ale je fakt pravda, že z milovaného psa sa stáva príťaž a jediné, či mi pomáha prekonať hnev, keď sa vyprazdni doma, je sadnúť k albumu a pozerať fotky z pred pár rokov... To je taka mal terapia, keď je najhoršie.
@brufinka2 jj to jsem presne myslela...vzopenout si, jak moc jsi ho mela rada a jaky bxl jako stene a tsk
@brufinka2 mě se chtělo pokaždé plakat, když jsem koukala na její staré fotky a říkala jsem si, kde je jí konec...u mě nemohla trpět nějakým komplexem z toho, že se narodil syn, protože dřív, když jsem na ní zůstala sma, když se bývalý odstěhoval, musela být doma dlouho sama, když jsem chodila do práce, ale byla to moje partacka, doma nic nevyvadela, poslouchala mě na slovo....pak přibyl manžel, ale ten měl ještě delší pracovní dobu, takže byla pořád zvyklá být sama, ale byla zlatá...ja se tak tesila na materskou, ze se ji budu moci vice venovat, budeme casteji chodit na dlouhe prochazky....jakmile ale onemocněla, začalo se její chování měnit.. A jak si psala, z milovaného psa se stává přítěž, kor když se kvůli němu hadas s manželem...
Muj muz veterinar rika, ze 14 let je moc pekny vek, a opravdu nema smysl psa fyzicky trestat. Ta psi demence opravdu existuje, je to srovnatelne s Alzheimerem u lidi, stava se, ze pes nevi, kde je a nepoznava svoje lidi, muze pak byt i agresivni. Kdyby nekdo z lidi vpodstate zil 2 delky prum.zivota, taky by sotva ovladal urcite potreby. A maji lidi s Alzheimerem depky? Myslim, ze si tu nemoc neuvedomuji, a ten kavalir taky ne. A posledni: divat se rok na psa, ktery nemuze na nohy a jeho zivot se scvrknul na lezeni na gauci a s*ani pod sebe, nepovazuju za hrdinstvi, ale pokrytecke oddalovani byt jednoho z nejtezsich rozhodnuti v zivote chovatele.
@brufinka2
Tvůj příběh je moc smutný, sama jsem majitelka pejska, který si prošel spoustou zdravotních problémů. První začaly 2 měsíce, co jsem ho měla. Strávil 4 týdny na klinice, stálo to spoustu peněz, ale ani na chvilku jsem neuvažovala nad „uspáním“. Teď už mu je 9 let a je pořád s náma, moc ho milujeme a jsem za každý den s ním ráda. Díky tomu, že byl jako malý nemocný, nikdy se nenaučil pořádně venčit, takže někdy se povede venku, někdy doma na psí záchod. Teď už díky nemocem nemá skoro zoubky, tak kupujeme jen drahé konzervy. Z pobytu na klinice má fobii ze psů, takže jakákoliv společnost jiného psa moc neprochází….:( Takže plno starostí, omezení a vydaných peněz, ale stejně ho milujeme🙂 Mysli na to, že ty jsi celý jeho svět, spolehá jen na tebe, že ty mu pomůžeš…když je mu nejhůř. Nemůže ti říct, co ho trápí a co ho bolí:( Pokud by byl nemocný a nebylo mu pomoci, tak to je něco jiného. Pokud je problém v psychice, věřím, že s trpělivostí a zvýšeným zájmem o pejska to zvládnete🙂
@brufinka2 ahoj, nečetla jsem všechny příspěvky, rad jsi tady dostala plno.
Já bych sama za sebe určitě upřednostnila rodinu a udělala takové opatření, aby se mi žilo dobře.
Psa nemám a nejsem vášnivý pejskař, který by postavil zájmy psa nad své vlastní nebo rodiny.
Věřím tomu, že děláš, co můžeš. Pokud se to nedá jinak, nevidím na utracení nic špatného. 😒
@markyska88 "Psa nemám".. a doufám, že ani mít nebudeš. Jasně, utracení jinak zdravého psa je úplně v pohodě. Vždyť je to věc. Nefunguje tak, jak doposud, šup s ní do kontejneru. Ach jo, to jsou tady zase výplody...
@veraga ano, ani jej neplánuji, to nemusíš mít obavy. Na rozdíl od plno rádoby pejskařů, kteři si psa pořídí a pak se mu nevěnují, celej den jsou lidi v práci a myslí si, že ráno a večer 20 min před panelákem venčení stačí. Proč mám pocit, že takových je většina??? Tento pocit ale ze zakladatelky nemám. Opravdu si myslím, že dělá co může, ale to má kvůli psovi skončit v blázinci ?... Tohle je diskuze a jen jsem uvedla svůj názor a stojím si za ním.
@veraga navíc jsem napsala , že POKUD se to NEDÁ jinak, tak že bych volila toto řešení. Né ať každej při sebemenšim problému psa utratí.
Ano, máš pravdu, takové pejskaře taky nechápu. Ale nemyslím si, že by jich byla většina. Alespoň v mém okolí převažují ti, kteří se psovi maximálně věnují.
"Pokud se to nedá jinak" beru jako předem danou alibistickou omluvu pro utracení. Já jsem vášnivý pejskař a proto tohle nechápu.
@veraga každý máme jiný pohled. Věřím tomu, že i ty patříš mezi ty, kteří se psům věnují maximálně. Já sama za sebe mám pocit, že plno majitelů psů si je fakt neměli ani pořizovat. Ať už z důvodu, že na ně nemají čas, nebo si pořidí plemeno, které se k jejich osobnosti vůbec nehodí. Nebo možná mám tolik "blbečků" ve svým okolí jen já? 😀
zakladatelce prostě vůbec tohle dilema nezávidím :-/ už jen tím, že to tady takhle popsala a diskutuje o tom dokazuje, že svého psa miluje a má snahu to vyřešit. Přesto jí tady některé dávají dobré karate..jako by snad ona a její děti a manžel byli něco míň, než ten pejsek. Hlavně aby netrpěl on, ale všichni ostatní klidně ano...?....
Ale jsme jen lidi a já už bych v jejím případě byla asi napůl cesty na psychiatrii.
@markyska88 ďakujem moc za povzbudivé slová 😃
@veraga nechala bys ho žít i kdyby se trápil ? Neměl radost ze života? Tomu se říká vášeň pro psy...
@sunshine125 Ne, pokud by se trápil a měla bych od veterináře potvrzeno, že se to nezlepší, utratit bych jej nechala. Tohle rozhodnutí jsem už několikrát udělat musela. Nikdy to nebylo jednoduché, ale vždy k tomu byla indikace - pes měl bolesti, nežral, kolaboval.. Ale na "povzbuzování se" na diskuzích jsem alergická, protože vím, jak to chodí. "Nechali jsme jej utratit, protože vrčel/utíkal/demoloval/kousnul mě..." Ačkoli veterinář zdravého psa nesmí utratit, realita je jiná. A mě to utrácení jak na běžícím pásu prostě vadí. Mám vášeň pro psy a úctu k přírodě.
Zakladatelčina psa neznám, vím jen to, co tady napsala. Ale 14letý, napůl hluchý a slepý pes, po aplikaci Desenského výchovy nebude normální. Sama zakladatelka psala, že jej neustále trestá. To semele i zdravého sebevědomého psa, ne tak starou chudinku, která je v pytli ze stěhování a vůbec neví, za co je trestaná.
Tím nechci nijak zakladatelku kritizovat! Zkouší, co se dá a podle popisu jí na psovi záleží. Měla Desenského za odborníka. Spousta lidí ho bohužel takto vidí.
@veraga ahoj, diky za komentár. Desenskeho sme skúsili potom, čo klasický zacvik na nové prostredie nefungoval (cca 2-3 mesiace ignoracie nehôd doma, odmena za to vonku). Po pár týždňoch desenskeho, kedy to nemalo žiadny efekt (ani pozitívny, ani negatívny), sme s tým skončili. Ale pes je stále v rovnakej apatii a potrebu odmieta vykonávať vonku. Akoby si zafixovala, že to má robiť iba v interiéry a nevieme to zmeniť. Maximálne sa vonku vykadi a to tak 2-3 x do tyzdna...
Ale musím uznať, že odkedy sme skončili s Desenskym (na základe odporúčania tu na fóre), tak som trosku kludnejsia ja. Nenervujem sa toľko. Čo je super hlavne pre moje tehotenstvo. Psík má na balkóne psi záchod, ktorý zatiaľ ignoruje a cura všade okolo neho, nosí plienky (našli sme novú značku, ktoré lepšie držia), tak sa nervoznost u nás zkludnila. Každopádne bez efektu na psa (dávam tomu ešte čas). Je smutné ju pozorovať, ako celý deň len spí. O nič nemá záujem (okrem jedla)... Uvidíme, chystáme sa ešte na 2 špecializované konzultácie ohľadne jej psychiky.
@veraga ja tu diskuzi sleduji snad od zacatku,dost me to zajimalo. A zakladatelka tu i nekde psala,ze i veterinar jim navrhl utraceni. Navic hluchy a slepy pes ktery nepritomne zira do zdi asi radost ze zivota mit nebude. Nechci tu povzbuzovat k utraceni,ale kdyby to udelala,nekdo ji nemuze odsoudit. Ten pes ma odzito 14 krasnych let.
Mám 8mi letou labradorku a do narození malého byla středobodem mého vesmíru. Po narození malého ale logicky trochu spadla z lopatky. Nemůžu jí věnovat tolik času jako předtím a to z jediného prostého ... že ten čas prostě nemám!!! Snažím se ale dělat vše, co je v mých silách a možnostech, aby byla šťastná, ale přesto je po narození malého prostě jiná. Neumím si představit, že bych jí měla dát pryč nebo že by se jí mělo něco stát, ale kdyby došlo k situaci, kterou zakladatelka popisuje, tak bych opravdu (po vyčerpání všechno možností) zvažovala utracení. 14 let je na pejska dost vysoký věk a pokud není výhled na zlepšení, tak tato situace nikomu nic nepřinese. Majitelé budou nervózní, vystresovaní, otrávení a to budou přenášet i na děti a takováto atmosféra není asi nic moc.
Některé tak veledůležitě srovnáváte staré lidi a psy, tak proč tedy existují LDNky, starobince, domovy důchodců, pečovatelské domy atd.??? A proč jsou pořád plné??? Staré lidi sice neutrácíme, ale odsouváme je jako společnost někam bokem, někam kde nám nebudou na obtíž a nějdo druhý se nám o ně postará. To je realita. (Jen pro info, tak moji babičku, ač stále méně "funkční" jak po fyzické tak i psychické stránce máme doma.)
já už taky nevím co na tohle téma dodat, prostě 14 letý pes má opravdu hodně odžito (na věk člověk to je 98 let) a tak snad není třeba se pohoršovat nad tím, když psychicky není ok, neslyší atd. že to utracení je asi dost ve hře...no a evidentně není v této situaci šťastný ani pes ani majitelé, každopádně mě velice udivuje, že ti moralisté tady ani jeden nenabídl, že by se o psa postaral, aby u něj dožil...no jasně, jestli to nebude tím, že hold uklízet po psovi výkaly a zírat, jak o nic nemá zájem, neslyší atd. nebude ani pro takového moralistu pejskaře to pravé ořechové...
@marcicek84 No promiň, ale to je názor.....myslíš jako, že když je pes starý, hluchý a vystresovaný ze stěhování, z trestání apod, že mu prospěje, když si ho některý cizí moralista vezme k sobě a ten 14-letý starý pes bude v novém a cizím prostředí s cizími lidmi poté šťastný? ???
A k tomu utracení - můj pes je taky hluchý a nevidí, ale máme naštěstí výbornou veterinářku , od které vím, že toto není pro psy přítěž, protože se řídí čichem, donedávna jsem vůbec netušila, že můj pes už nevidí, protože chodí v terénu dobře, a to právě podle čichu. A můj pes taky celý den spí, na tom není ve stáří nic divného @brufinka2
@merunkova - to je nejlepší říct, to by mu stejně nepomohlo, ale proboha, vždyť tady padly názory, jak zakladatelka toho psa špatně vychovává a že si za to může sama, že ho jen trestá a kdesi cosi, všichni víte, že času moc není, ale nikdo nenapsal, zkus to s ním poradím ti a když to nevyjde, tak si ho vezmu, abys ho nemusela utratit...ono by asi šlo pravděpodobně o gesto, pochybuju, že by toho autorka diskuze využila, ale už jen ze strachu to tu nepadlo a nepadne...
Takže taky patříš evidentně k těm, co na tohle nemá koule, jen píšeš nějaké bla bla bla,tak se poplácej po rameni, že máš svého starého psa doma a nevadí ti, že je skoro slepý, když má dobrou čichovou orientaci a je pro tebe zatím bezproblémový, ale jsi v úplně jiné situace, když ti nekálí doma, tak možná až zase trošku více zestárne a taktéž ti po bytě začne kálet, budeš čekat do toho miminko, tak pochopíš o čem tato diskuze byla...
@marcicek84 Tak ona ho opravdu trestá a v jeho věku je to o to horší a to, že není mnoho času, to má být jako argument? Ty jsi vážně dobrá 😉 A máš pravdu, psa bych si nevzala, protože by trpěl a nepomohlo by mu to, kor tomuto psovi, který se takto začal chovat po stěhování a po narození dítěte, evidentně mu změny ve stáří nedělají dobře a to trestání ho zřejmě dorazilo.....A mému psovi už táhne na 17, což je úctyhodný věk a i kdyby začal kálet, rozhodně bych to neřešila trestáním nebo utracením .....
@merunkova tak na vysvetlenie: trestovaci režim držíme niekoľko týždňov, na základe doporučenia od desenskeho. A to vždy, avtedy, keď ju pristihneme pri čine. Ráno alebo po návrate domov akurát nervujem sami seba, s manželom sa vytocime, ale pes si spokojne spí. Vtedy samozrejme netrestame.