• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Změnil se váš vztah k partnerovi po narození miminka?

20. prosince 2013 
Ahojky maminky,

s přítelem plánujeme příští rok svatbu a tak nějak jsme se bavili i o tom, že poté by jsme se mohli pomalu začít pokoušet o miminko. Jenže přítel se na to zatím moc netváří, nejdříve řekl, že se cítí být dost mladý (bude mu 30 let), poté, že by rád nejdříve dozařídil byt a nakonec z něj při sklence vína vypadlo, že hlavním důvodem je spíše to, že se bojí, že tím se změní náš vztah. Máme momentálně krásný vztah, užíváme si ve volných chvílích jeden druhého a on má obavy, že s příchodem miminka už budu žít jen pro to dítě a on půjde tak trochu stranou.....Nikdy mě nenapadlo dívat se na to takto, myslela jsem si, že tím se vztah obou spíše posílí, ale nadruhou stranu je prada, že pokud žena porodí miminko, je pro ní v ten moment asi to nejdůležitější v životě. Tak jsem se chtěla zeptat na vaše zkušenosti a názory. Jak se změnil váš vztah s partnerem po narození miminka? Moc děkuji za každý příspěvek. Daniela
20. pro 2013 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danielama Příchod dítěte je všeobecně brán jako velká prověrka vztahu-dobrý posílí, špatný rozloží.Osobně bych počkala, pokud tě tedy netíží věk, na dobu, kdy budete po dítěti toužit oba.
Náš vztah se příchodem dětí změnil, jsme rodina, cítíme daleko větší sounáležitost a zodpovědnost než když jsme byli pouze partneři a manželé.Žádná krize se nekonala, je to určitě i zásluhou toho, že si uvědomujeme, že nejsme výhradně rodiče, ale i partneři a milenci a vždy si umíme udělat čas i sami pro sebe.Ať už je to občasný víkend jen ve dvou nebo sklenička vína večer, když děti usnou a máme čas si v klidu popovídat.
Domnívám se, že většina mužů má strach právě z toho, že po narození miminka budou dlouhodobě odsunuti na vedlejší kolej.
20. pro 2013 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Pritel ma pravdu v tom,ze krasnych chvil ve dvou si uz pak nejaky cas neuzijete,vse se bude motat kolem prcka. Dite vztah proveri dokonale. Hormony jsou sv..udelaji zmatek v hlave,totalne preradi priority. Uz nikdy nebudete 2 ale 3 a rozhodovaci hlas bude mit to prte. S tim se zkratka musi pocitat. Je mozne,ze budetemit hodne a nenarocne mimco,ktere bude v noci spat,obcas si pobreci a pohoda..ale nebo budete mit raubire,co prvni 3 mesice stravi u vas v naruci a dalsi 2 roky u vas v posteli :wink: Kazdopadne je dulezite to s partnerem dukladne probrat,rozhodnuti,pocit dite musi byt SPOLECNE rozhodnuti. Je to obrovsky zavazek,ale zase to otevre uplne jine obzory.
20. pro 2013 ve 12:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@laurital Děkuji za odpověď. Partnera rozhodně do ničeho nutit nechci, chci aby se jednou těšil společně se mnou, ale já už se pomalu cítím být připravena, také mi bude brzy 30 let, tak si myslím, že mám i čas a navíc všechny kamarádky kolem mě jsou těhotné a nebo čerstvě po porodu a když je tak vidím, hrozně moc už by jsem si to přála také prožívat a těšit se z miminka. Určitě by jsem do budoucna chtěla, aby jsme si i s dítětem vyhradili čas pouze sami na sebe, jak jsi moc hezky napsala, že to máte i vy a také do péče o mimi co nejvíce zapojit partnera, aby se necítil odsunutý, tak uvidíme. Jen se bojím, aby jsem nečekala moc dlouho, než se partner bude cítit připravený a aby to poté vůbec šlo brzo otěhotnět (beru v kuse antikoncepci již 14 let).
20. pro 2013 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danielama Mluvili jste spolu o časovém horizontu, kdy byste chtěli malé?To já bych pravděpodobně kolem třicítky udělala, protože je velký rozdíl odložit tehotenství o rok dva a užít si ještě pár chvil ve dvou a dozařídit, co je potřeba, než nějaké mlhavé přislíbení, že jednou určitě.Ono jednou může být také za deset let, kdy partnerovi nic bránit nebude, ale pro tebe už by mohlo být pozdě.Zvláště když víš, že bez dětí zůstat nechceš.
Podle toho, co píšeš v úvodu, se nebojím, že byste ten rozhovor neustáli.Je fajn, že spolu umíte komunikovat a nebojíte se otevřít a svěřit se i se strachem a obavami.Věř mi, že to u mužů zase tak obvyklé není :wink: .
20. pro 2013 ve 12:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Pokud si rozumíte a máte krásný vztah, tak bych se neobávala toho, že miminko ten vztah naruší. Dcera, když se narodila, tak jsme se ji věnovali oba, zároveň jsme si našli čas i sami na sebe. Určitě jsem manžela neodsunula stranou, právě naopak volné chvíle byli moc příjemné na odreagování. :wink:
20. pro 2013 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@danielama Nemáš na co čekat. První dítě jsem měla ve 25, druhé ve 34 a je to rozdíl, musím se ti přiznat, ze někdy se citim stará. Vzhledove ani myslenkove ne, ale to tělíčko..uz nemá tolik energie.
Pokud bys sama dítě nechtěla tak budiž, ale pokud po něm touzis, není na co čekat. Zvlášť na to, az se mladý pán ve třiceti vyblbne. :slight_smile: S dítětem si uzijete zábavy, jejej.

Řekni mu, ze teď budeš upřímná, ale chceš počít dítě s mladým a teď už mu potáhne na 40. :wink: Doporučuju ti udělat si v otázce potomka s partnerem pořádek. Chce mít dítě ? Kdy ? Abys se jeste nedostala do neštěstí. Je možné, ze on k tomu opravdu nemá vztah. Tam je jedno, jestli mu je 20, 30, nebo 40.
20. pro 2013 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@laurital Moc děkuji za milá slova :slight_smile: Ano o časovém horizontu jsme mluvili. Přítel říkal, že kdyžtak až napřesrok (až právě dozařídíme byt a podobně, že příští rok se vydáme z peněz díky svatbě), jenže co z něj vypadl skutečný důvod jsem dostala strach, aby třeba i za dva roky neměl strach, že se miminkem vztah změní a opět to neodkládal.....
20. pro 2013 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@leni78 Děkuji, on právě říká, že děti chce určitě, jen ještě ne teď (příští rok).....Já už by jsem ale opravdu chtěla, jen ho nechci nutit a do něčeho ho tlačit. Chci aby těhotenství i pak miminko prožíval společně se mnou a těšil se z toho.....Budeme si ještě muset sednou a promluvit si, vyjasnit si priority a přání na příští rok či dva dopředu a uvidíme :slight_smile:
20. pro 2013 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danielama A to já bych strach neměla :slight_smile: , myslím, že je to čestný a i zodpovědný partner, tedy podle toho, co píšeš.A ohledně strachu, myslím, že by bylo dobré mu příležitostně říct, že si všechna úskalí, která na vztah čekají po narození miminka uvědomuješ a bude jen na vás dvou, jak se k tomu postavíte.Vůbec bych se nebála mu říct, že právě díky němu a síle vašeho vztahu jsi si jistá, že vy dva nic ze své lásky neztratíte, ale naopak vám přinese nový rozměr.
20. pro 2013 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@killi Moc děkuji za odpověď. Jsem moc ráda, že znám případ z praxe kde to funguje tak, jak by jsem si to představovala do budoucna i já :slight_smile: Přeji hodně štěstí při narození druhého miminka!
20. pro 2013 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@laurital Strašně moc děkuji. Je hezké to takto číst, hned je mi líp. Jsem si jistá, že partner bude do budoucna ten nejlepší tatínek jakého si jen umím představit. Určitě se mu to nějak podobně jak píšeš pokusím ve vhodné době nastínit :slight_smile:
20. pro 2013 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danielama Je to těžké. Já se moc bála, že když začneme řešit založení rodiny, manžel se zasekne a bude to. Chlapi to mají jinak. Ale jak už tu padlo, dítě vztah buď posílí nebo naruší. To záleží. Já mám kamarádku, těhotenství prožívali naprosto nádherně. Byli jako na začátku vztahu. Pak se malá narodila a už to jelo. Je to chaos a zezačátku se všechno točí jen kolem dítěte. A někteří chlapi to těžce nesou (+ co si budeme povídat, někdy za to můžeme i my, protože priority se sice změní, ale některé dámy to podle mě přehánějí a partnery odsunou až tak na 4. kolej). Nakonec to její partner nevydržel a odešel od nich (to by bylo na dlouho). Ale manželovým známým to naopak prospělo, a vždycky když je vidíme, víme, že takhle bychom si to taky moc přáli.:slight_smile:

Mně je teda 23, takže jsem trochu jinde, ale pokud mu nevadí to s tebou probírat, měla bys mu svoje pocity a přání nastínit se vším všudy.:slight_smile: Třeba se s tím za krátkou dobu sžije a sám přijde na to, že to tak chce.;)
20. pro 2013 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@danielama souhlas. Nejdriv vyresit bydleni.trochu se financne zmatorit,pripadne zvladnout nejakou dovcu,kulturu a pak mimco. Ja jsem naopak rada,ze jsme pockali,mela jsem cas se na to pripravit. Prijit mimco drive,mezelo by me,ze nikam nemuzu,zadne koncerty,vecery s prateli...jen dite. Hlidani nemame,tak je to opravdu sluzba 24/7.Takze drzim palce,at se dohodnete. Jdi mlada,cas mas,alespon vse od kamaradek okoukas :wink:
20. pro 2013 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@danielama ja si na tohle chci dat velky pozor, nechci udelat to, ze manzela nekam odsunu a zacnu ho "zanedbavat". Moje mamka takhle predradila nas pred tatu a nasledky nejsou moc pekne. Mit dite je uzasna vec a zazrak a nemuzeme se dockat, az se Kubicek narodi, ale moje zivotni laska bude vzdycky muj manzel :slight_smile: Ted to oba bereme tak, ze prcek doplni nasi rodinu a ne ze je to neco, co nam narusi vztah...Je to proste spolecny projekt :slight_smile: Asi bych to probrala s partnerem a dala mu chvili cas na vydychani, pokud bys ho ted "ukecala", je spis vetsi sance, ze on by bral prcka uz od zacatku jako klin mezi vami a tim spis by to tak mohlo dopadnout...
20. pro 2013 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@rozzaarka Láska k dítěti a láska k muži je nepoměřitelná, není silnější, jen je prostě jiná a myslím, že srovnávat je nelze.Nejdůležitější na světě jsou pro mě mé dcery, protože muž může odejít, ale máma už budu do konce života.Jen se nesmí zapomínat na to, že bez lásky partnerské, nebylo by ani lásky mateřské :wink: .
Ideální je užívat si obojího, ne :grinning: ?
20. pro 2013 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@laurital vzdyt jo, tak jsem to myslela. Ale kdyz tady od maminek ctu komentare u deti "laska meho zivota", prijde mi to proste spatne. Partnerska a materska laska jsou jine, ale kvuli jedne nesmi clovek opomenout tu druhou :slight_smile:
20. pro 2013 v 18:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@danielama já myslím, že většina chlapů nemá takovou touhu po dítěti a potřebuje k tomu trochu "dotlačit". Tohle byl váš první rozhovor na to téma? Myslím, že když se o tom budete víc bavit, tak si na tu myšlenku začne zvykat. Rozhodně bych si ale před svatbou ujasnila, jestli do budoucna s dítětem opravdu počítá.
20. pro 2013 v 18:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@suzanna123 Ano toto byl takový první vážnější rozhovor na toto téma. Předtím jsme se vždy bavili ve smyslu až jednou....Teď to již bylo konkrétněji. Ale do budoucna děti prý 100% chce a to mu i věřím, jen už nevím, kdy na to on bude cítit tu správnou dobu.
20. pro 2013 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@suzanna123 Podle mě nemáš pravdu.U nás to byl můj muž, který docela tlačil na svatbu a dodnes tvrdí,že to bylo nej rozhodnutí jeho života.Fakt nechápu, kde se bere to, že na svatbu vždy tlačí žena :wink: .
Mmch u nás i tu touhu po druhém dítěti živil můj muž, já osobně jsem to zas až tak akutně necítila :wink: .
20. pro 2013 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@laurital souhlas. U nás taky tlačil na svatbu muž ... :slight_smile:
20. pro 2013 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@laurital
@lenka5731 1) o svatbě jsem neřekla ani slovo a 2) ta věta zněla "já MYSLÍM, že VĚTŠINA chlapů" - to není o pravdě, ale o názoru a to, že Tvůj muž není ten případ, neznamená, že ten názor je mylný.
A ještě k tomu "dotlačení" - aby nedošlo k mýlce. Nemám na mysli dělání scén, ultimáta, vynechání antikoncepce apod. Spíš víc navádět rozhovor na to téma, aby o tom začal i sám uvažovat. Samozřejmě, že existují chlapi, kteří se dítěte nemůžou dočkat a sami tlačí na partnerku "kdy už", ale moc takových neznám.
20. pro 2013 ve 23:14  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@suzanna123 Tak vynechat antiko je zoufalé řešení a úplně chápu, že taková zůstane sama.To je podraz jak Brno...
20. pro 2013 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek