• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Otec zemřel, vše dostala matka. Mělo být dědické řízení?

29. června 2009 
Prosím - jak to je: zemřel mi už před rokem a půl otec, ale žádné dědictví nikdo z jeho dětí ani neviděl. Nic se neřešilo. Všechno zůstalo matce. Slyšela jsem, že se snad automaticky věcí pozůstalostních chopí notář, který má sezvat dědice ? Nemám ponětí, jak to chodí, pokud by se dítě chtělo zajímat o dědictví po zemřelém rodiči.. Naši mají majetek v hodnotě několika milionů. otec měl 4 vlastní děti, mě vyženil a vychoval, aniž by mě adoptoval. Příjmení jsme měli stejné.
Je tu některá z tohoto oboru?
12. čer 2009 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka - pokud to nebyl skutečně tvůj biologický otec, nemáš na dědictví nárok. Jedině v případě, že by zanechal závěť a v ní ti něco odkázal. Pokud závěť nezanechal, automaticky se ze zákona dělí dědictví mezi manželku a biologické (popř. adoptované) děti. Pokud vše zdědila manželka, je možné, že zanechal závěť, ve které jí vše odkázal.
16. čer 2009 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
dík - mě neadoptoval, ale má své čtyři děti. Mě právě zajímalo, jak se měly sourozenci dozvědět, že zanechal závěť Matka nám s ním znemožnila ke konci života úplně kontakt. Je značně pravděpodobné, že ho nechala podepsat něco v tom smyslu. Už byl hodně mimo, bylo mu 83 a měl rakovinu.
(už jednou ho jakýmsi podvodem před pár lety před rozvodem přiměla podepsat , že všechno převádí na ní. Rozvodový soud to ale neuznal jako majetkové vypořádání, tak žádost stáhla.) U nás je to složité :frowning2: se vztahy.
díky
16. čer 2009 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
dědí se ze závěti a/nebo ze zákona. v případě, že neexistuje závěť musí proběhnout dědické řízení (notář, soud). pokud jsi nebyla adoptovaná, mohla bys dědit pouze odkazem v závěti.
16. čer 2009 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já neřeším sebe - spíš jaktože se právě žádné "řízení" nekonalo - notář. Kdo ho vlastně iniciuje? To mě zajímalo.
Nikdo z nás po nich nic nechce, jsme rádi, že se s matkou nemusíme vůbec setkat, ale zajímala mě ta procedura "musí proběhnout dědické řízení" - u nás nic neprobíhalo, nikdo nic nevěděl - zvlášť jeho čtyři vlastní děti.
Kamarádce zemřela maminka a do 14 dnů měli jakousi schůzku u notáře a všechno se vyřizovalo. Totiž náš taťtka napsal jakýsi papír, jeho jednu kopii mám, kdy "všechno" odkazuje svým pěti dětem (tedy i mě) ovšem jsou v něm chyby v nacionálech, sice to podepsala právnička i svědek, ale pochybuji, že to má vůbec nějakou váhu a hlavně je ten papír, asi 4 roky starý. Takže mezitím mohl na nátlak matky všechno změnit. Už se to nedozvím, jen mě napadlo něco o těchto procedurách vědět.
16. čer 2009 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale to je divné, že se dědické řízení nekonalo, víš to určitě? řízení zahajuje příslušný soud - tzn. podle bydliště zemřelého na základě vyrozumění od matričního úřadu o jeho smrti - určí notáře, který musí dědické řízení vyřídit.

záleží na tom, jaký je to "papír" - chyby v nacionálech by nemusely být zas tak velký problém, soud může posuzovat podle účelu, jehož mělo být dosaženo, 4 roky taky nevadí, pokud ale neexistuje jiná, resp. mladší, závěť.

jinak notář nejprve nahlédne do centrální evidence závětí a zjistí, jestli zde není evidována závěť zůstavitele, potom většinou pozve osobu, která vypravila pohřeb, a započne tzv. předběžné šetření, při kterém se zjišťuje jak okruh dědiců, tak stav zůstavitelova majetku a závazků. Také připraví všechny potřebné podklady, provede soupis všeho majetku a ocení jej. Dědici se o rozdělení majetku domlouvají sami, je dávána přednost dohodě mezi nimi - častou chybou je zplnomocnit např. jednoho z dědiců k jednání za ostatní, pokud je to totiž mizera, mají ostatní smůlu, do jednou uzavřené dědictví už nejde znovu zasáhnout (pouze v případě, že se najde opomenutý dědic, je řízení obnoveno, ale s původními podíly už se nic neděje).

Pokud se nedohodnou, je vydáno rozhodnutí o tom, že se dědicům potvrzuje nabytí dědictví dle dědických podílů. Notář komunikuje s dědici, kteří mu jsou známi (o nichž se dozví).
tak asi tak v kostce :wink:
16. čer 2009 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisi: No moc fér to ale není. Na podobnou věc jsem myslela taky a nepotěšilo mě to. Taky mi zemřel otec (biologický), oznámení o úmrtí a pozvánku na pohřeb mi poslali, ale opravdu netuším, jak bych se mohla dozvědět, zda a jak proběhlo nebo bude probíhat dědické řízení. Sice si myslím, že už dříve přepsal vše co šlo na manželku, ale co když ne. To vážně všechno závisí na tom, jestli mě někdo uvede jako příbuznou? Mě nejde o to, abych něco dostala, ale nechci aby se mnou zase zametli, jen proto, že oni to tak chtěli a já měla smůlu se cokoliv dozvědět.
16. čer 2009 ve 22:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nikdo z jeho dětí, včetně mě, o ničem nevěděl, nikoho nikdo nekontaktoval. Ani jsem nevěděla, že se to dělá automaticky. Přesně to, co píšeš - to mě zajímalo, jak to chodí. Jestli něco takového proběhlo, tak nikdo z nás u toho nebyl, ani mu nebylo oznámeno předpokládané: nic nedědíte, máte smůlu :grinning: Ale aspoň bychom ten život taťkům nějak oficiálně a se ctí uzavřeli.
Ale možná se něco dělo, protože máti se btala bráchy (otcova syna) na tu závěť co psal a jestli ji mám - vypadalo, že z ní má strach. Brácha mi to reprodukoval, já to hodila za hlavu. Ten list s chybami :stuck_out_tongue_closed_eyes: někde mám -no, stejně nemám chuť ani žaludek se do nějakých sporů s matkou pouštět, zvlášť když to nezajímá ani jeho vlastní děti...
Díky za podrobné vysvětlení.
16. čer 2009 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
andelka - ale jako biologické dítě spadáš do první dědické třídy, tzn. máš nárok na dědický podíl, pokud tě otec za život nevydědil, no a to bys asi věděla. v tom případě se můžeš přihlásit notáři (soudu), který vyřizoval dědické řízení (podle toho kde otec zemřel) a informovat se, jak to bylo a kdo jednal atd., případně se snažit o obnovu řízení. biologické děti nelze vynechat (pouze pokud bylo vyděděné, a to je dost složité, důvody jsou kogentní). I kdyby otec sepsal závěť a tebe neuvedel, jako vlastní dítě máš nárok na dědění ze zákona.

kubaka - není zač :slight_smile:.
17. čer 2009 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
andelko - taky s biologickým otcem neudržuju kontakt, vlastně ho neznám, matka nás úplně rozdělila když jsem byla mimino - ani jsem netušila do 15, že mám jiného otce. A v tom případě jsem rozhodnutá, že se vzdám všech nároků. Sám má tři dědi a vnoučata, takže jsem opravdu vetřelec odjinud.
Takže jednoho dědictví se vzdám a na další nemám nárok: no nemám klidný život?? :grinning:
A moje matka nejspíš všechno přepíše na svého druhého chotě nebo to dá jeptiškám nebo zapálí... :grinning: Celých 20 let, co nadělali jmění ,se děsí jen toho, koho a kolik bude muset vyplácet - tolik energie, co jí to stálo. Kdo nic nemá, má to snazší... :dizzy_face:
Taky vůbec nestojím o tahanice s matkou, ale z hrdosti nechci být vyděděná ani podvedená, i když z toho nebudu nic mít. Vlastně budu: klid :slight_smile:
17. čer 2009 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisi: a jak dlouho myslíš, že mám čekat? Zemřel teprve asi před 10 dny. Já po něm nic nechci, ale chci mít jistotu, že mě zas nenatáhli a že to je všechno podle práva. Biologické dítě jsem já a moje sestra a pak měl ještě manželku. Ji jsem nikdy neviděla, docela mě i překvapilo, že mi poslali parte. Já jsem na pohřeb nemohla jít, ale poslala jsem jí kondolenci, aby věděla, že parte přišlo, že to vím a tak.
kubaka: Můj otec od nás odešel krátce po mém narození, v životě jsem ho viděla jen 2x a to ještě u soudu a měla jsem z toho psychické trauma. Nikdy mi nenapsal (pokud po mě teda něco nechtěl, to on věděl moc dobře na co má právo, třeba ohledně potvrzení ze školy a tak), neposlal ani korunu navíc, nic o mě nechtěl vědět. Nechci aby se mnou jeho nová rodina zametla i o jeho smrti. Taky nesotjím o tahanice, ale chci vědět pravdu, ne aby mě obcházeli. Počítám s tím, že co šlo převedl za života na manželku nebo někomu dal. To beru, bylo to jeho právo. Ale chci, aby mi to sdělil někdo kompetentní.
17. čer 2009 v 19:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
andelka - úplně rozumím, mělas to horší než já. To je mi líto. biologický otec by se býval stýkal, ale vzdal to, když mu to matka úplně znemožnila. Soud ani sociálka nic nezmohly :frowning2: JSou to smutné věci. Takže já zažila pořádný šok až v 15, když to na mě máti vybalila během jednoho odpoledne...
Nedivím se, že chceš mít něco oficiálního a podle práva... taky mě to právě kvůli tomu zajímalo, ale jak psala sisi - mám smůlu...
tak držím palce, ať máš klid v duši, ať už to dopadne jakkoliv. :slight_smile:
17. čer 2009 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka: Ono ani v jednom případě není o co stát, co? :confounded: Prostě když mám takové zkušenosti, tak to chci mít nějak oficiálně, abych nemusela mít zas pocit, že mě zas obešli, podvedli, že ze mě mají akorát srandu.
No tak uvidím. Počkám a kdyžtak zavolám tam, jak říkala sisi. Podívám se pod který soud ta obec patří a snad něco zjistím. Pokud by něco bylo, měla by to vědět sestra, ale s tou je též komunikace občas na dvě věci. A taky to nemusí vědět a snad je jí to i jedno, nechce už o něm slyšet.
Taky přeju, ať jsi v pohodě, vždycky si říkám, že zdraví je přednější. :slight_smile:
18. čer 2009 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
andelko, procedura je to docela dlouhá, pokud je např. nemovitost, musí se udělat odhad atp., ale abysis mohla být jistá, že tě prostě neodříznou z řízení, asi ti nezbyde nic jiného se jako dědic přihlásit sama. pokud tě totiž nepřihlásí manželka, tak notář z úřední povinnosti nic dalšího zjišťovat nebude.
18. čer 2009 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisi: No to je fakt vtipné. Já ji v životě neviděla, ani ona mě a většina lidí (jejich známých) vůbec neví, že existuju. Ale parte mi poslala obratem, to zas jo. Tak já ještě týden počkám a pak se po tom začnu pídit. A mám zavolat na soud který? Krajský? Městský? Ona je to obec u nás na severní Moravě, tak nevím kam spadá. Jak bych to zjistila?
19. čer 2009 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka já to zažila je to tak:
po smrti se státem přidělený notař ozve tomu, kdo vypravoval pohřeb, ten je pozván na ústní jednání a musí říct veškeré dědice olus majetek, o kterém ví včetně vybavení bytu, účet u banky, případné dluhy apod. Pak notář obešle dědice s vyřízenou pozůstalostí...trvá to asi rok se vším všudy..
pokud jsou v majetku nemovitosti, je nutné nechat udělat znalecký posudek na nemovistost pro účely dědického řízení, notář obesílá i jiné bankovní sektory, aby zjistil, neměl-li zemřelý nějaké tajné konta či pojiostky.
No a děti a manžel/ka jsou dědicové skupiny (neplatí se dědická daň), pokud nikdo z této řady nežijd ejde se do druhé skupiny /sourozenciú- ti platí myslím dan 3%....
kubaka u tee se obávám, že nemáš na nic nárok
19. čer 2009 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
andělko...obrat se na porubský soud, tam to budou vědět myslím 4 patro, někdo z dědické agendy....
19. čer 2009 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
andělka: mý máme umřel nedávno otec, od svých 15let ho neviděla, neměla s ním žádný kontakt..a stejně ji přišlo vyrozumění o tom, že se musí dostat k dědickému řízení..takhle se vlastně dozvěděla o otcově smrti, myslím, že příslušný úřad o tom vždy vyrozumí, a dostavit se k dědickému řízení musí, bud osobně nebo v zastoupení...máma se dozvěděla, že ji vydědil a tudíž nezdědila nic, ale dostavit se musela :confused:
19. čer 2009 ve 22:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lucenek - jo, to už jsem taky od sisi zjistila - jsou to paradoxy - nejvíc jsem se s tatínkcem stýkala a starala se o něho já s jeho mladším synem, vlastně jsem s ním žila nejdéle z jeho vlastních dětí.
. Když ho matka před pár lety vyhodila s igelitkou a chtěla se s ním rozvést, byl půl roku střídavě u mě a u bráchy, oblíkali jsem ho, živili. Dávali mu peníze na právníka.. Nakonec ho máti milostivě vzala zpět.Jeho dvě nejstarší dcery se s ním vůbec nestýkají. Takže každý dobrý skutek je opravdu po zásluze potrestán. Ovšem mám jednu výsadu. jsem jediná, kdo se s ním mohl ještě rozloučit, říct mu, co jsem chtěla než umřel a kdy mě ještě poznával a měl světlou chvíli. Tohle "dědictví" je úplně mimo právo. To se jeho vlastním dětem nepodařilo.
Nemám zdání, jestli někdo kontaktovali jeho děti - brácha nic neříkal, možná se ho zeptám.
19. čer 2009 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
lucenek: Ten je krajský, tak by mě kdyžtak někam odkázali, že?
sisstin: No mě by si zkusil vydědit. To by mu neprošlo. Pokud vím, je jasně dané z jakých důvodů to může být. No ještě to bude zajímavé a fakt jsem zvědavá.
19. čer 2009 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
andelka: ono to asi nějak zpochybnit jde, ale mamka na to dlabala..stejně měl prd :stuck_out_tongue_closed_eyes:
19. čer 2009 ve 23:05  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
kuba to je smutné....ale je to bohužel tak.....)
znám to ze špitlu...např. chlap na JIP v kritickém stavu ženatý, ale žije s přítelkyní s manželkou nikoli....ani nejsou v rozovodvém řízení, přítelkyně denně chodí stará se...zajímá se a pláče...manželka...má nárok na veškeré cennosti, klíče od bytu a oinformace, přítelkyně ne. to je pak hnus.....
20. čer 2009 v 06:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: Tak jasně, ale já bych to asi udělala už z principu, nenechala bych se takhle špinit, když jsem v právu. Ale to hodně předbíhám, kdo ví jak a co bude.
20. čer 2009 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
i když je napsaná závět, tak pořád jsou neopomenutelní dědici a to děti, záleží jen jestli zemřelý k závěti nedodal listinu, že je vydědil. Vydědění musí splňovat určitě podmínky a důvod vydědění musí odpovídat paragrafu 469a

ale jak tady čtu, tak se mohlo i stát, že otec převedl všechen svůj majetek na matku a vy jste o tom nemuseli vůbec vědět, proto nebylo spuštěno žádné dědické řízení
20. čer 2009 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jittie - tzn. že i kdyby ma tka jednou všechno převedla na svého druhého manžela, napsala závěť, že mě nic neodkazuje a pokud nedostatečně odůvodní vydědění (ty podmínky už četla a nesplňuji ani jednu), tak jsem pořád neopomenutelný dědic? :fearful: To jsem z toho už jelen - to se to ale musí řešit potom soudní cestou.. nebo napadením závěti? :confused:
20. čer 2009 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
jitie: No jo, ale nebylo by to ve společném vlastnictví i kdyby to převedl na manželku? Pak by půlka připadla manželce, z té další půlky taky část a ten zbytek mezi děti, ne?
kubaka: Já taky nesplňuju ani jednu.
20. čer 2009 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
andel - no právě , když je bezpodílové vlastnictví, jak může jeden převést všechno na toho druhého, když v tom baráku bydlí a dožil a všechno používal? Tomu stejně nerozumím.

matka chvíli vykřikovala - před pár lety, že mě vydědí, (používalal to jako nátlak a vydírání, chtěla, abychom se nastěhovali k ní do baráku - ha ha, to by byla naše smrt) ale jak mi tu holky psaly, tak jednoduché to není a musí splňovat podmínky. Tím, čím může max. argumetnovat je nezájmem, jenže ona sama jeví nezájem a dokonce mi zakázala k ní chodit :grinning: - o což nestojím, ale když umíral otec před rokem, tak jsem tam chtěla chodit a to mi ke konci úplně znemožnila. Takže ona sama brání styku a nezajímá se o mě. Mám i emaily od ní s výslovným zákazem. Takže tím fakt argumentovat nemůže.. Jenže stejně to poslední, o co bych stála jsou jakékoliv soudní tahanice, které by zase rozvířily minulost , které jsem se dlouho zbavovala ad téma Moje matka je horší než tchýně :unamused:
20. čer 2009 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
samozřejmě, že SJM se dědí tak, že se půlka zemřelého rozdělí mezi dědice rovným dílem, ale když otec svou půlku převede ještě před smrtí na matku, tak v dědictví nic nebude, protože otec už není ničeho vlastníkem

kubaka, právě, že kdyby napsala listinu vydědění a ta byla schválená notářem, tak bohužel nic nedostaneš, ani jako neopomenutelný dědic, prostě si vyděděná a máš smůlu
20. čer 2009 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
notář nebude zkoumat, zda se důvod vydědění zakládá na pravdě? :fearful: To by pak mohl každý pomluvit každého. řekne, že se o ni nezajímám ale sama si to tak přeje, dokonce mě ani nepustí za otcem... to přece není fér? Holky výše psali, že se důvody vydědění musí dokázat a že to není zas tak jednoduché... :fearful:
20. čer 2009 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
jitie: Aha, tak jsem zas o něco chytřejší.
Pokud vím, tak pokud někdo někoho v závěti vydědí, tak se člověk může bránit a napadnout to. Protože opravdu, pokud rodič dlouhodbě o potomka neprojevuje zájem, nemůže čekat, že on bude projevovat zájem o něj, takový masochista snad nikdo není, aby se nutil k někomu, komu na něm nezáleží a kdo o něj očividně nestojí.
21. čer 2009 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
anděl: tak masochista rozhodně nejsem, tos vystihla akorát :grinning: :grinning: :grinning:
21. čer 2009 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek